Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Belgie**

Royaume de Belgique, Koninkrijk België, Königreich Belgien

Belgické království

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 30 528 km2

Počet obyvatel: 10 585 000

Státní zřízení: konstituční monarchie se zvl. formou federativního uspořádání 

Hlavní město: Bruxelles/Brussel (Brussel) 958 000 obyv. (aglomerace 1,2 mil. obyv.)

Další významná města:  Antverpy 466 000 obyv.

Gent  235 000 obyv.

Charleroi  202 000 obyv.

Lutych 189 000 obyv.

 

Úřední jazyky: vlámština (holandština), francouzština, němčina

Hymna: Brabançonne

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů

HDP / na 1 obyv: 251 442 mil USD / 24 510 USD

 

Národnostní struktura: Vlámové 55 %, Valoni 33 %, jiní 12 %

Náboženství: římští katolíci 86 %

Vznik: 1830 (nezávislost na Nizozemsku)

Státní svátek: 21.7. (1831) Den korunovace prvního belgického krále Leopolda I.

MPZ: GB

Internetová doména: .uk

Telefonní předvolba: +44

Časové pásmo: UTC +0

 

Slavné osobnosti:

* rodiště G.Simenona (otec komisaře Maigreta), žil však hlavně v Paříži

* architekti A.von Huffel (kostel Svatého srdce v Bruselu), V.Horta, H.van de Velde, Blérot (Art Nouveau, Art Déco)

* vlámská malířská škola: Jan van Eyck, R.van Weyden, H.Memling, P.Bruegel, P.P. Rubens, A.van Dyck, z moderních J.Ensor (předchůdce surrealismu)

* hudební skladatel C.Franck (symfonie d moll, působil však hlavně ve Francii)

* rodiště herečky A.Hepburnové

* kreslený seriál Šmoulové a Tintinova dobrodružství

* cyklistika (Mercks, Thys, Maertens), motokros (Malherbe a Robert, klubový fotbal (Anderlecht), LOH 1920 (Antvepy)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (7)

Medicína: J.B.V.Bordet, 1919, A.Claude, Ch.de Duve, 1974,

Literatura: M.Maeterlinck, 1911

Mír: A.M.F.Beernaert, 1909, G.Pire, 1958, M.S.Fronticres, 1999

 

Belgické dědictví UNESCO: (10)

Antverpy, vydavatelství Plantin-Moretus (2005)

Béguinages, architektonický komplex ve stylu typickém pro vlámský kulturní region (1998)

Brusel, čtyři městské domy architekta Victora Horty, jednoho ze zakladatelů secese (Hôtel Tassel, Hôtel Solvay, Hôtel van Eetvelde a Dům & Ateliér V. Horty, 2000)

Brusel, náměstí Grand-Place (1998)

Brugge, historické jádro města (2000)

Canal du Centre, čtyři hydraulická zdymadla na historickém kanálu a jejich okolí, La Louviére a le Roeulx, příklad průmyslové krajiny z konce 19. stol. (Hainalt, 1998)

Flanderské a valonské zvonice, 30 zvonic středověkého původu (1999, 2005)

Spiennes (Mons) naleziště pazourků z mladší doby kamenné (2000)

Tournai, románská katedrála Notre Dame výjimečných rozměrů (2000)

 

Národní parky: (1)

Parc National des Hautes Fagnes-Eifel / Hohes Venn

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Belgie, vybaví se:

* hlavní politické a obchodní centrum sjednocené Evropy (EU, NATO)

* nejvíce urbanizovaná země světa (méně než 5 % obyvatel žije na venkově) a druhá nejvyšší hustota zalidnění v Evropě, nejhustší železniční a silniční síť na světě

* kvalitní ocel, sklo, diamanty, krajka, pralinky, čokoláda, pivo (fa Interbrew) a vlámští malíři

* Antverpy, druhý největší námořní přístav v Evropě (větší je pouze Rotterdam) a pátý na světě

* architektonické skvosty a nostalgie (Bruggy, Gent, Leuven)

* Brusel, jeho „čurající chlapeček“ (Menneken Pis) a Velké náměstí (Grand Place)

* Waterloo, bitva z 18.6.1815 (definitivní Napoleonova porážka)

 

Poloha. Belgie je přímořský stát v západní Evropě, tvoří jej pět historických území: Flandry, Brabantsko, Limbursko, Valonsko a Lucembursko (zčásti v současném Lucembursku). Má výhodnou geografickou polohu mezi Německem a Francií na březích Severního moře. Díky tomu se v moderní době stala jádrem evropské integrace i jedním z nejvyspělejších států Evropy. Belgie je zemí, která hraje v moderní Evropě roli vykonavatele vůle evropských národů. Již po řadu staletí si zde podávají ruce vlivy západní a střední Evropy. O tom svědčí řada ojedinělých architektonických památek, místní specifická gastronomie a bohatá kulturní a umělecká tradice. Většině z nás se vybaví dědictví starých vlámských malířů, světoznámá belgická krajka či mnohé z druhů piva.

 

Přírodní poměry. Poměrně malá země se nemůže pochlubit takovými přírodními scenériemi jako některé jiné státy západní Evropy. Chybí ji jak zasněžené velehory, tak krásné teplé moře a dlouhé písečné pláže. Relativně málo atraktivní belgická krajina je utvářena zejména rozsáhlými pobřežními nížinami. Díky vysoké hustotě zalidnění se zde téměř nesetkáte s romantickými venkovskými mírně zvlněnými krajinami. Zemi lze rozčlenit na tři části označované jako Nízká, Střední a Vysoká Belgie.

Pobřeží Severního moře (délka jen 65 km) je přímé a bez větších zálivů. Za pásem písečných dun se rozkládají původně bažinaté sníženiny (marše). Od středovku byly budovány hráze, kanály a proto jsou dnes přeměněné na suché poldery. Centrální část státu zaujímá monotónní rovina Flander, směrem do vnitrozemí se mění v mírnou a úrodnou pahorkatinu Brabantska, která představuje Střední Belgii. Za řekami Sambre a Mázou (Meuse) se pak zvedají zalesněné Ardeny - nejvýznamnější belgické hory. Dosahují nejvyšších výšek na hranicích s Německem (nejvyšší hora Botrange 694 m n. m.). Setkáte se zde s mozaikovitou krajinou podobnou Českomoravské vrchovině. Na úpatí této vrchoviny se táhne více méně souvislý pás karbonských usazenin s kdysi velmi významnou těžbou černého uhlí. Belgie je protkána řadou větších i menších řek a 1600 km říčních kanálů, které je propojují, např. Albertkanaal nebo Boudewijnkanaal. Nejvýznamnější je dolní tok řeky Mázy (Meuse) s hlavními přítoky Sambre a Ourthe, nebo řeky Šelda (Schelde, Escaut).

Jelikož má podnebí mírný oceánský ráz, nemělo by překvapit, že je o něco chladnější a deštivější než u nás. Počasí se vyznačuje proměnlivostí s častými dešťovými přeháňkami. Lesy pokrývají 22 % státního území.

 

Obyvatelstvo a sídla. Země na germánsko-románském rozhraní je již po staletí etnicky rozdělena na dvě části. Nadpoloviční většinu obyvatel tvoří Holanďanům blízcí Vlámové, třetinu frankofonní Valoni. Jejich konflikty přerostly ve federalizaci země. Přesto ale nadále roste vliv vlámského nacionalismu. Vedle těchto dvou etnik zde žijí menšiny Němců, Italů, Francouzů, Maročanů, Turků aj. - celkem téměř milion osob. Jazyková hranice se táhne středem země od západu na východ; na sever od ní žijí Vlámové, na jih Valoni. Je třeba se připravit na to, že jde o vyloženě dvojjazyčnou zemi. Například tabule na silnicích jsou přísně v jazyce, kterým se v regionu mluví - u Valonu Liège, u Vlámů Luik. Milionová aglomerace Bruselu má pak statut dvoujazyčné oblasti.

Počtem obyvatel je Belgie srovnatelná s Českou republikou, přitom rozloha je jen o něco větší než rozloha Moravy a Slezska, takže hustota zalidnění dosahuje mimořádně vysoké hodnoty (více než 330 obyv. na km2), a to zejména v severní nížinaté části v Brabantsku a kolem řeky Mázy. Řidčeji jsou osídleny pouze Ardeny. Tradiční venkovské osídlení se zde prakticky nevyskytuje a rekordních 97 % obyvatel žije ve městech. Původní Belgičané rychle stárnou a země dosahuje přírůstku jen díky přistěhovalectví jak ze zemí evropských, tak i mimoevropských.

 

Hospodářství. Belgie patří mezi nejvyspělejší státy Evropy. Výše HDP na jednoho obyvatele ji řadí na 12., objem zahraničního obchodu na 10. místo ve světě. I přesto se země potýká s problémy spojenými zejména s vysokým státním dluhem. Zemědělství je velmi intenzivní, živočišná výroba stačí domácí spotřebě. Dominantní jsou ale zejména louky a pastviny (tvoří asi polovinu zemědělské půdy). Významné je chmelařství a ovocnářství, tradiční lnářství a novější pěstování květin. V minulosti mělo celoevropský význam hutnictví a těžba uhlí a železných rud. V současné době však přes 70 % Belgičanů pracuje ve službách.

Země spoléhá především na jadernou energetiku, která zajišťuje většinu výroby elektrické energie (58,3 %). Moderní průmysl zahrnuje produkci těžkých strojů a tradiční je i výroba zbraní. Ve druhém největším přístavu Evropy - Antverpách je jedna z největších evropských koncentrací rafinérií ropy, na kterou navazuje rozsáhlý petrochemický průmysl a výroba umělých hnojiv. Belgie také představuje jednoho z největších producentů montovaných automobilů na světě. V lehkém průmyslu stojí bezpochyby za zmínku zdejší brusírny drahých kamenů, přičemž na Belgii připadá 70 % světového obchodu s diamanty. Světový význam má potravinářství, známé je pro středoevropana netradiční belgické pivo řady příchutí (mnohdy i ovocných) a čokoláda, zejména nespočet druhů čokoládových bonbónů. Belgie je známá svou velice kvalitní síť komunikací - patří k nejhustším na světě. Rozsáhlý je systém dálnic (v noci díky přebytku elektřiny vesměs osvětlených).

 

Historie. Území současné Belgie patřilo již od počátků středověku mezi hospodářská a kulturní centra západní Evropy. Do roku 1830, kdy bylo vyhlášeno samostatné království, zemi ovládali Španělé, Rakušané a Francouzi, od středověku se zde odehrálo na 260 velkých bitev. Země výrazně utrpěla za 1. i 2. světové války (bitva u Yper, resp. boje v Ardenách). V poválečném období patřila Belgie k průkopníkům evropské integrace a atlantické bezpečnostní spolupráce (Benelux, poté spoluzakladatel Montánní unie a EHS, zakládající člen NATO). Brusel je dnes sídlem nejvýznamnějších institucí EU a NATO. Z tohoto důvodu bývá někdy označován za „hlavní město Evropské unie“. K 1. 1. 2002 v zemi začala platit společná evropská měna euro.

 

3. Cestovní ruch

Belgie je tranzitní i cílovou zemí. Výhodná geografická poloha na křižovatce významných dopravních a turistických proudů s sebou nese i přes relativně menší atraktivnost území více než 10 mil. turistů ročně. Čeští turisté navštěvují Belgii v rámci organizovaných zájezdů i individuálních cest; delší pobyty jsou řídké kromě služebních cest, kterých v souvislosti se vstupem ČR do EU bude přibývat.

 

Antverpy, vlám. Antwerpen, valon. Anvers, největší přístav Belgie (přes 100 mil. t obratu), druhé největší město země (470 000 obyv., rozlohou údajně o 1/3 větší než Paříž), kulturní středisko belgických Vlámů, strategický přístav NATO.

Město založili v 7. stol. irští misionáři, od r. 1315 členem Hanzy, r. 1450 první obchodní burza v Evropě, v novověku proslulé brusírny diamantů; město si až do vestfálského míru (r. 1648) udržovalo vedoucí postavení v obchodě v Evropě (ústí řeky Šeldy bylo pod holandskou a sama Belgie pod španělskou správou). Teprve v  r. 1863 bylo ústí Šeldy uvolněno pro plavbu, byly strženy hradby a nahrazeny polygonálním opevněním. V období obou svět. válek město značně utrpělo bombardováním, nyní soupeří v obchodování s holandskými přístavy Rotterdam a Amsterdam.

Na nábřeží stojí zbytky hradu Steen, založeného v 9. stol (nyní Muzeum mořeplavby), pod ř. Šeldou tři tunely (jeden tramvajový), zajímavá je radnice (arch. Cornelius Floris, r. 1561) a masné krámy (tzv. Vleeshuis) ze 16. stol. V centru města, po straně Velkého tržiště s cechovními domy, je sedmilodní katedrála P.Marie z l. 1352–1521, patřící k nejkrásnějším v zemích Beneluxu. Nedaleko odtud se tyčí Torengebouw, první mrakodrap v Evropě (téměř 100 m výšky) z r. 1932. Za pozornost stojí také barokní kostel sv. Bartoloměje s bohatými sbírkami, pozdně gotická Burgundská kaple a kostel sv. JakubaRubensovým náhrobkem. Zajímavý je také nedaleký Rubensův dům a několik dalších muzeí (muzeum Světového diamantového centra, Královské muzeum výtvarného umění a Muzeum Meyer van der Berghovo s díly vlámských mistrů ad. ). Historicky velmi cenná je stará knihtiskárna Plantina Moreta, činná od 16. stol. až do r. 1876  (od r. 2000 pod záštitou UNESCO).

 

Ardenes, česky Ardeny, zalesněná vrchovina na rozhraní Belgie, Lucemburska a Francie, ve vých. Belgii vytváří hřbet Hautes Fagnes - plným jménem Parc National des Hautes Fagnes-Eifel / Hohes Venn - národní park vyhlášený r. 1956 na ploše 39 km2 s nejvyšším vrcholem země Botrange, 694 m n.m., předmětem ochrany jsou hlavně vzácná vřesoviště a slatiny. Řídce osídlené území s drsnými zimami, místo těžkých bojů za obou svět. válek.

 

Brugge / Bruges, česky Brugy, starobylé město v západních Flandrech (117 000 obyv.), jedno z nejkrásnějších evropských měst. Ve 13.–15. stol. Brugy vzkvétaly díky obchodu se suknem a anglickou vlnou (člen Hanzy), ve městě přibývalo honosných staveb, tvořili zde slavní vlámští umělci bratři Hubert a Jan van Eyckové (bruggská malířská škola - H. Memling, H. van der Goes, G. David ad.). Přibývající naplaveniny však postupně zanesly přístav a způsobily úpadek města. Až v r. 1903  dokončený 13 km dlouhý průplav do přístavu Zeebrugge přinesl opět ekonomický rozvoj. Město si zachovalo středověký ráz s množstvím vodních kanálů.

Památky jsou soustředěny kolem Velkého náměstí (Grote Markt) s mohutnou stavbou tržnice (s věží se slavnou zvoknohrou) ze 13. stol., pomníkem vůdců povstání r. 1302 a výstavnými domy z období gotiky, renesance a baroka. Východně se rozprostírá Hradní nám. (Burgplaats) s nádherně zdobenou pozdně gotickou  radnicí (14.–15. stol., nejstarší v Belgii) a k ní připojenou renesanční Starou kanceláří (r. 1534), barokním Justičním palácem (muzeum) a dvoupatrovou bazilikou sv. Krve (12. a 15. stol.) na protější straně. Z mnoha dalších středověkých památek nutno připomenout ještě alespoň Svatojánský špitál s muzeem Hanse Memlinga, starou celnicí, tzv. Dvůr bekyní a kostely sv. Salvátora a sv. Jakuba. Velmi významný je též gotický kostel P.Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) s náhrobky burgundských vladařů a Michelangelovou Madonou. Historické jádro města je od r. 2000 pod záštitou UNESCO.

 

Bruxelles / Brussel, česky Brusel, historická metropole Brabantska a hlavní město Belgického království (1,2 mil. obyvatel); od sklonku 20. stol. zároveň sídlo nejvýznamnějších institucí Evropské unie. Z prvotního osídlení na břehu říčky Senne se v raném středověku vyvinulo sídelní město brabantských vévodů, opevněné mohutnými hradbami (r. 1383), které pak císař Karel V. učinil (r. 1531) centrem svých (španělských) držav v Nizozemí. Odpor Vlámů proti španělské nadvládě, opakovaná povstání i krutá perzekuce, stejně jako francouzské dobyvatelské války, pak poznamenaly osudy města v následujících staletích, až do vzniku samostatného státu v r. 1830.

Nejvíce středověkých a renesačních památek je seskupeno kolem Velkého náměstí (Grand Place) s výstavnou pozdně gotickou radnicí (15. stol.), tzv. Královským domem (pův. pozdně gotická stavba byla celá obnovena v 19. stol.), palácem brabantských vévodů a bezpočtem cechovních i patricijských domů s nebývale zdobnými fasádami. Od r. 1998 je náměstí na seznamu památek UNESCO. Oblíbenou turistickou atrakcí v přilehlých uličkách je „Manneken-Pis“, bronzová soška čurajícího chlapečka (17. stol., údajně symbol vzdoru proti uchvatilelům), architektonicky cenná je Svatohubertská galerie z 1846, jedna z prvních prosklených pasáží v Evropě.

Poněkud stranou, na svahu nad centrem, se vypíná gotická katedrála Saints-Michel-et-Gudule, budovaná od r. 1225, na vyvýšeném místě je též rozsáhlý komplex královské rezidence a celosvětově významných muzeí (vč. uměleckých sbírek).

Do podoby města se významně zapsala také secese; několik domů arch. Victora Horty (Hôtel Tassel, Hôtel Solvay, Hôtel van Eetvelde a Hortův dům a ateliérem) je od r. 2000 taktéž pod záštitou UNESCO. Z děl moderní architektury možno připomenout alespoň tzv. Atomium, postavené na kraji města pří světové výstavě Expo 58, a stále přibývající administrativní budovy Evropské unie na východní straně města.

 

Dinant, lázeňské město v podhůří Arden (10 000 obyv.), ovládané mohutnou pevností z r. 1821. Ve středověku bylo proslulé kovotepeckými výrobky (tzv. „dinanderies“), ale v minulosti hodně trpělo pro svoji polohu ve vojensky citlivém pásmu při německých hranicích; těžce bylo zničeno za II. svět. války. Z památek vyniká místní raně gotická katedrála P. Marie, v blízkosti města jsou proslavené krápníkové jeskyně (Grotte la Merveilleuse).

 

Gent / Gand, historické město při řece Šeldě, od středověku proslulé textilní výrobou, dnes jeden z nejpůvabnějších souborů gotických památek v zemi (250 000 obyv.). Kromě románského hradu (´s Gravensteen) se honosí výstavnými cechovními a patricijskými domy, stejně jako sebevědomou gotickou radnicí a tržnicí z 15. stol. Ze středověkých sakrálních památek vynikají kostely sv. Jakuba (Sint Jacobskerk), sv. Mikuláše (Sint Niklaaskerk) a zejména katedrála sv. Bavona (Sint Baaf) s křídlovým oltářem bratří van Eycků z let 1426–32, jedním z nejvýznamnějších děl světového umění.

 

Leuven / Louvain, česky Lovaň, starobylé město východně od Bruselu, ve 12. stol. sídlo brabantských vévodů, proslavené universitou, zeloženou r. 1425 (30 000 obyv.).

Většina památek je soustředěna v nevelkém centru s bohatě zdobenou gotickou radnicí (Mathieu de Layens, r. 1463) a kostelem sv. Petra (12.–15. stol.); universita dnes využívá i tzv. dům bekyní (Begijnhof), soubor asi 100 domků, postavených ve 13. stol. pro příslušnice této náboženské kongregace.

 

Liège [-jéž] / Luik, česky Lutych, historické město a dnes hospodářské a kulturní středisko Valony obývané oblasti na východě země (197 000 obyv.). Kdysi centrum knížectví spravovaného místním biskupstvím (na jeho škole v 11. stol. studoval náš pozdější kronikář Kosmas), od 14. stol., díky bohatým ložiskům uhlí, středisko kovovýroby (zejm. zbraní); v 19. stol. zde byla vyrobena první lokomotiva na kontinentu. Opevnění města jako opěrného bodu v r. 1891 bylo za obou světových válek příčinou útoků, které přestálo jen málo památek. Patří k nim sama pevnost nad městem, dole pak stavby kolem náměstí Place St-Lambert a Place du Marché, zejm. biskup. palác, radnice a burza. Z církevních objektů pak románský kostel sv. Bartoloměje a gotická katedrála sv. Pavla (13. stol., zal. už 971) s bohatými chrámovými sbírkami.

 

Mechelen / Malines, česky Malín, historicky významné město jižně od Antverp (80 000 obyv.), za burgungského panství (15. stol.) sídlo parlamentu a pak rezidence habsburských místodržitelů. Palác Markéty Rakouské, nejvýznamnější z nich, dnes slouží jako soudní dvůr (Gerechtshof), k dalším památkám patří budovy kolem náměstí (Grote Markt) s radnicí a soukenickou tržnicí (14. stol.), ale především gotická katedrála sv. Romualda (13.-14. stol.) s mohutnou, nikdy nedokončenou věží z let 1452-1520; její součástí je slavná zvonkohra.

 

Namur / Namen, strategicky významné město na východě země (30 000 obyv.), od římských dob až do II. svět. války postihované válečnými událostmi. Z nemnoha dochovaných památek lze připomenout mohutnou citadelu (muzeum), raně barokní jezuitský kostel St-Loup (1624-45) a klasicistní katedrálu St-Aubain (1772) s van Dyckovými malbami.

 

Oostende / Ostende, slavné přímořské letovisko s širokými písečnými plážemi (70 000 obyv.), proslavené jako rodiště Jamese Ensora; pozoruhodný je malířův rodný dům (muzeum). Na belgickém pobřeží o délce 67 km se nachází 15 lázeňských středisek, místy lze spatřit betonové pevnosti tzv. Západního valu z doby 2. svět. války. Podél celého pobřeží silnice a kolejová dráha pro tramvaj

 

Spa, lázeňské město jv. od Lutychu, již od římských dob známé svými léčivými prameny (10 000 obyv.). Jejich obliba v 19. stol. dala městu jeho dnešní tvář s výstavnými lázeňskými domy, hotely, kasiny a promenádami; v r. 1888 se zde uskutečnila první volba královny krásy.

 

Spiennes, archeologická lokalita poblíže města Mons (vlámsky Bergen) při francouzských hranicích, nejrozsáhlejší a nejstarší známé doly pro těžbu pazourku na světě. Kámen se zde těžil asi od 4. do 2. tisíciletí př. n. l. (v období neolitu), a to jak povrchově (v jamách hlubokých až 10 m), tak pomocí šachet a štol v hloubce do 16 m; část jich je přístupná.

 

Tournai [turné] / Doornik, prastaré město při francouzských hranicích, jako Turnacum existující již v římském období; v raném středověku rezidence králů merovejské dynastie. Přes častá pustošení válkami (naposled v r. 1944) se honosí významnými památkami: je tu románská katedrála Notre-Dame z l. 1140–1200 s bohatým vybavením a zvonicí (12.– 14. stol.) se zvonkohrou (od r. 2000 pod záštitou UNESCO), románské a gotické domy (dva z nich asi nejstarší v Belgii), z technických památek tzv. Děravý most, gotická stavba z doby kol. r. 1200.

 

Waterloo, městečko jižně od Bruselu, u něhož spojenecká vojska A. W. Wellingtona a L. Büchera v r. 1815 způsobila Napoleonovi jeho poslední a osudovou porážku. Místo bitvy připomíná uměle nasypaná pyramida (tzv. Lví pahorek, Butte du Lion) se sochou britského lva; pod ní se nachází malé muzeum.

 

Ypry, vlámsky Ieper, valon. Ypres, starobylé město západně od Brugg, založené v 10. stol. a smutně proslulé zdlouhavými boji za I. svět. války, zejména prvním použitím bojového plynu. Historické centrum zcela zničeného města bylo rekonstruováno podle dochované dokumentace - mj. též náměstí Grote Markt se soukenickou tržnicí z konce 13. stol. a katedrála sv. Martina (13.–15. stol.). Za městem je památník se jmény 54 896 britských vojáků, představujících však jen zlomek z počtu zhruba 300 000 padlých na straně spojenců.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Belgičané jsou pragmatičtí, trpěliví, zdvořilí, ochotni ke kompromisu, nespěchají, za volantem často nepoužívají blinkry. Přivítejte a rozlučte se s každým potřesením ruky, nezapomeňte na oslovení osoby jménem nebo titulem.

Vlámové, blízcí k Holanďanům, mají rádi dobré jídlo, jsou rezervovaní, formální s mírným humorem, oceňují disciplinovanost a svědomitost, důležitější než titul je plat, který si odnesete domů.

Valoni nechtějí být jen odvarem Francouzů (i když podobnost je zřejmá), důležitý je titul, velikost či umístění kanceláře, kvalita nábytku apod., často jsou direktivní v rozhodování, umí se vysmívat sami sobě.

Obě národy se nemají navzájem příliš v lásce - ač nábožensky jednotná země katolíků, jazykově, kulturně, politicky a ekonomicky hluboce rozdílná (hlavní politické strany se rozpadly podle jazyků, mnoho ministerstev se zdvojilo, zcela jiné názvy měst (vlámsky Bergen, pro Valony Mons). Obecně však nemají rádi spěch v restauraci (do restaurace chodí nejen se najíst, ale užít si, odpočinout, stráví zde i 2–3 hodiny (výjimkou jsou restaurace pro turisty), pozdě se večeří.

Určitě nevynechejte. Mezi základní lákadla patří ochutnávka některého z četných druhů piv (nejméně 350 značek, údajně nejvíce na světě, rozlišují však např. 10o i 12o pivo), vč. třešňového (kriek lambiek), malinového, sladového (trappistenbier); rovněž ochutnávka pralinek spojená již se samotným nákupem je obřadem a útokem na vaše chuťové buňky, nechte si namíchat různé druhy a vstřebávejte jedinečnou atmosféru obchodu. Mladší cestovatelé jistě zařadí do svého diáře návštěvu některého z četných nočních barů a diskoték, kina obvykle promítají filmy v původní verzi.

Národní gastronomie. Populární jsou stánky s hranolky (pommes frites) a fritovanými pokrmy s různými omáčkami, mletá masa, hamburgery, ražniči (brochette), masové koule, tyčky nebo karbanátky, sendviče k snědku na místě nebo ke konzumaci třeba doma - časté jsou problémy s obezitou. Mezi místní speciality patří úhoř v bylinkové omáčce (anguilles au vert), nebo škeble a hranolky (moules), dušené kuře s bílým kémovým vývarem (waterzooi), hovězí dušené v pivě (carbonnade flamande) či králičí vývar (civet de li’evre) nebo uzená šunka (jambon d´Ardenne). Pivo je jedna z mála komodit, která spojuje Vlámy a Valony.

Dárky pro Vaše milé. Vhodným zbožím jsou krajky, pralinky, porcelán, ale i doutníky, různé druhy piv.

 

5. Praktické informace

Doprava. Brusel má jediné skutečně mezinárodní letiště, přímé linky z některých evropských zemí však přistávají i na letiště v Antverpách, Lutychu, Charleroi nebo Ostende.

Hustá a spolehlivá vnitrostátní železniční síť. Jízdenka Benelux Tourrail platí bez omezení 5 dní po dobu jednoho měsíce ve všech státech Beneluxu. Dobré mezinárodní spojení - země je napojena na francouzský a britský železniční systém Eurostar Limited, více na www.eurostar.com.

Městská autobusová doprava funguje ve většině měst, tramvaje v Bruselu, Gentu a Antverpách (podzemní tramvaj), hlavní město má metro. Taxislužba je spolehlivá, ale jedna z nejdražších v Evropě. Místní i mezinárodní společnosti provozují četné půjčovny vozidel, někdy i auta s řidičem. Preferují se platby kreditní kartami. Řidiči bývají někdy trochu nedbalí až flegmatiční. Dálnice (rychlostní komunikace) jsou po celé zemi plně osvětlené, silnice bývají zpravidla velmi dobře udržované.

Ubytování. Široký výběr hotelů všech kvalitativních cenových kategorií, bezplatnou rezervaci pokoje můžete provést např. u Belgian Toursit Reservation, Boulevard Anspach, 111 Bte4, na tel. (02)513 74 84, fax 513 92 77.

Trestná činnost a krádeže. Relativně bezpečná země, běžná ostražitost je však na místě.

Lékařská péče. Patří mezi nejlepší a nejdražší v Evropě, v případě nouze bývá max. 20 minut cesty autem k nejbližšímu lékařskému zařízení nebo lékárně (některé bývají otevřené i večer). K dostání seženete okamžitě vše potřebné. Noviny. Hlavními francouzsky psanými deníky jsou Le Soir a La Libre Belgique, v holandštině vychází De Standard a Het Laatste Nieuws, ze zahraničních seženete většinu hlavních evropských periodik; bruselský anglicky psaný týdeník The Bulletin informuje o novinkách a možnostech zábavy ve městě.

 

Internetové odkazy:   www.celysvet.cz/belgie.php www.zemepis.com/Belgie.php

www.belgium.be www.belgium.be/eportal/index.jsp

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Belgii

Ambassade de la République tcheque)154, avenue Adolphe Buyl, Bruxellestel. 00322/6418930, 6418935, fax 00322/6407794

e-mail: brussels@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/brussels

České centrum v Belgii

Av. Adolphe Buyl, Bruxellestel. 00322/6418944-46, fax 00322/6445121

e-mail: ccbrussels@czech.cz, www.czechcenter.be

Velvyslanectví Belgického království

Valdštejnská 6, Praha 1 - Malá Strana, 118 01

tel. 257 533 524, fax 257 533 750e-mail: Ambabel-Prague@mbox.vol.cz, Prague@diplobel.be

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_belgie.php on line 562