Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

BOSNA A HERCEGOVINA*

Republika Bosna i Hercegovina

Republika Bosna a Hercegovina

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 51 209 km2

Počet obyvatel: 3 875 000

Hustota zalidnění: 77 obyv./km2

Státní zřízení: konfederativní republika (zahrnuje Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny a Distrikt Brčko)

Hlavní město: Sarajevo 380 000 obyv.

Další významná města:  Banja Luka 165 000 obyv.

                                               Zenica 84 000 obyv.

                                               Tulla 84 000 obyv.

                                               Mostar 64 000 obyv.

 

Úřední jazyky: bosenština, srbština (používá cyrilici i latinku), chorvatština

Hymna: Intermeco

Měna: bosenský dinár (BHD) = 100 para

HDP / na 1 obyv: 7 020 mil. USD / 1 800 USD

 

Národnostní struktura: Bosňané (prakticky Muslimové) 41 %, Srbové 31 %, Chorvati 18 %, Albánci 2 %, jiní 8 %

Náboženství: muslimové 43 %, pravoslavní 30 %, katolíci 16 %

Vznik: 5. 4. 1992 (rozpadem Jugoslávie)

Státní svátek: 1. 3. (1992) Výročí referenda o samostatnosti

MPZ: BiH

Internetová doména: .ba

Telefonní předvolba: +387

Časové pásmo: UTV +1

 

Slavné osobnosti:

*narodil se zde a tvořil spisovatel I.Andrič

 

Laureáti Nobelovy ceny: (1)

Prozaik, básník, esejista a diplomat I. Andrič

 

Bosenské a Hercegovinské dědictví UNESCO: (2)

Mostar, staré město a most (2005)

Visegrád, most Mehmeda Paši Sokoloviče (2007)

 

Národní parky: (2)

Kozara

Sutjeska

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Bosna a Hercegovina, vybaví se:

* kdysi zapomenutá země, tvrdě zkoušená válečnými konflikty, v r. 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka rakouského trůnu Ferdinanda, počátek 1. svět. války

* v 90. letech 20. stol. válkou těžce poničená země (cca 200 tis. mrtvých, 2 mil. násilně emigrovaných obyv.)

* urostlí muži

* bosenské švestky (a z nich vyráběná slivovice - rakije), víno a města s orientálním

   nádechem (Sarajevo, Mostar)

* ZOH Sarajevo 1984

* poutní místo Medjugorje

* těžko přístupné drsné hory (Hercegovina není „lautr rovina“, jak se zpívá v jedné staré písni)

 

Poloha. Vnitrozemský stát na sz. Balkánského poloostrova. Leží stran hlavních dopravních tahů i přístupu k moři. Bosnou (42 tis. km2 ) se nazývá většina státního území, Hercegovinou (9,1 tis. km2) menší oblast na jihu.

Bosna a Hercegovina se stala synonymem země zničené válkou a rozdělené náboženstvím. Je to však také země bílých vápencových skal, hustých borových lesů a hlubokých kaňonů dravých horských říček.

 

Přírodní poměry. Celou centrální a jižní část státu vyplňují pásma Dinárských hor (Veliki Maglić, 2 386 m n. m.) s častým výskytem krasových jevů. Severní třetina země je tvořena plochými úrodnými nížinami podél největší řeky Sávy. V centrální části jsou pohoří hustě zalesněna, bezlesé a ploché hřbety jsou na jihu a jihozápadě. Převážnou část státu odvodňuje řeka Sáva a její přítoky, na jihu pak řeka Neretva. Bosensko-hercegovská krajina získala svou podmanivou krásu zejména díky hlubokým zalesněným kaňonovitým údolím horských řek. V krasových oblastech najdeme také ponorné řeky (např. Trebinjšnica).

Podnebí má kontinentální ráz s horkým a suchým létem a sněhovými srážkami v zimě.

 

Obyvatelstvo a sídla. Skladba a národnostní struktura populace je dána pohnutými dějinami v 19. a 20. století. Země patří mezi národnostně a nábožensky nejpestřejší státy v Evropě. Všechny tři národnostní skupiny představují v podstatě také náboženské komunity i jazykové větve. Země je tak státem tří náboženství a národností. Jejich vzájemná spolupráce je velice problematická a za války došlo k značným násilným přesunům obyvatel a etnickým čistkám. Dodnes je v zemi přes 1 mil. vnitřních uprchlíků. Mír mezi znepřátelenými etniky dodnes udržují mezinárodní vojenské jednotky. Návštěvníka nepřekvapí, že ozbrojené hlídky jsou na ulicích na denním pořádku.

 

Hospodářství. Díky mezinárodní pomoci se hospodářství rozvrácené válkou pomalu stabilizuje. V mnohých oblastech však stále dominuje zemědělství. Na severu se pěstuje kukuřice, zelenina a ovoce. Významné je pěstování sóji, vinné révy, oliv, granátových jablk, melounů, moruší, pomerančů, citronů a fíků na jihu. Velkým bohatstvím jsou lesy. V horských oblastech dominuje chov hovězího dobytka a ovcí.

Bosna a Hercegovina má značné nerostné bohatství (železná ruda, hnědé uhlí, bauxit a barevné kovy), během konfliktu se ale těžba téměř zastavila. Hlavními obory jsou zejména hutnictví a zpracování dřeva.

Dopravní síť je nedostatečná, jen polovina silnic má pevný povrch, teprve nedávno byly vytvořena síť mezinárodních vlakových spojů.

 

Historie. Bosensko-hercegovské území nebylo v podstatě nikdy samostatnou státní jednotkou. Původně římskou provinci Ilyricum obsadili v 6.–7. stol. Slované, území bylo součástí Byzantské říše, Chorvatského království, Srbského království Duklji (Zety) a Rašky, ve 12. stol. se Bosna za vlády Kulina osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek, po r. 1353 nakrátko rozkvetla za krále Tvrdka I. Kotromanice.

Od roku 1463 bylo pod tureckou nadvládou, v 19. století se stala jedním z hlavních sporných území na Balkáně a od roku 1878 (Berlínská smlouva) byla okupována Rakousko-Uherskem. Po 1. světové válce se země stala součástí Království SHS (pozdější Jugoslávie).

V souvislosti s rozkladem Jugoslávie vyhlásila Bosna a Hercegovina roku 1992 nezávislost na Jugoslávii. Krátce poté vypukla občanská válka mezi hlavními etnickými skupinami: Srby, Chorvaty a Muslimy, za podpory okolních států. Pod tlakem západního společenství (zejména USA) se znepřátelené strany dohodly v listopadu 1995 na ukončení války. Země zůstala etnicky rozdělaná jako konfederace a do dnešních dnů je pod mezinárodním dohledem.

 

3. Cestovní ruch

Zatím velmi málo rozvinutý, turisté se zastaví v Sarajevu, Mostaru a spěchají k Jadranskému moři.

Banja Luka (200 tis. obyv.) na řece Vrbas v sz. Bosně. První zmínky pochází ze 14. stol. Za turecké nadvlády byla sídlem bosenských vezírů, v době občanské války byla většina památek zničena; významné lázeňské město již od dob Římanů. Řada památek byla zničena v době poslední občanské války.

Jajce, dříve hlavní město tehdejšího bosenského království založeného ve 14. stol. Byl zde hrad, město bylo obehnáno hradbami. Z osmanské nadvlády se zachovalo několik mešit. V současnosti je město známé hlavně díky vodopádům na řece Pliva v centru města.

 

Kozara, národní park (od r. 1967, 3 375 ha), cca 30 km sz. od Banja Luky ve stejnojmenném pohoří. Předmětem ochrany jsou původní lesní porosty borovice, smrků a listnáčů. Parkem protékají významné řeky Vrbas a Una. Speciální podnebí charakteristické střetem vnitrozemského a středomořského klimatu. Díky značným srážkám je park  zejména v jarním období plný vodopádů. V zimním období možnost lyžařských terénů.

 

Neretva, údolí řeky, mimořádně působivé scenérie. Řeka a její břehy byly již v rámci bývalé Jugoslávie pokládány za jednu z nejkrásnějších oblastí země. Celý rok disponuje dostatkem vody. Na jejím toku je několik přehradních nádrží (např. Jablanické jezero). Nedaleko Medkoviče (Chorvatsko) se vlévá do Jadranského moře. Její delta byla přebudována v důmyslný zavlažovací systém celého údolí, poskytuje dostatek vláhy pro pěstování citrusů a zeleniny.

 

Medjugorje, jedno z nejvěhlasnějších a nejnavštěvovanějších katolických poutních míst v Evropě (na základě údajného zjevení Panny Marie v r. 1981). Na vrchu Križevace byl v r. 1933 (1900 let od umučení Ježíše Krista) vztyčen obrovský kříž - dodnes poutní místo navštívilo již 25 milionů poutníků.

Mostar, město na řece Neretvě v hornaté jz. části republiky. Udivuje svým  zachovalým orientálním koloritem, zejména pro památky z doby tureckého panství. Symbolem města byl starý turecký most  z 16. stol., klenoucí se jediným obloukem nad řekou; byl zničen v r. 1993, po válce vyzdvihli jeho zbytky z řeky a most byl znovu vybudován. K návštěvě vybízejí orientální uličky plné kaváren a kovotepeckých dílen.

Neum, jediné přímořské letovisko na 17 km dlouhém bosensko-hercegovinském pobřeží.  Místo několika hotelových komplexů. Pozor, není zde výhled na širé moře, kterému brání protilehlý poloostrov Klek!

Sarajevo, hlavní město země (380 tis. obyv.), těžce poškozeno za války v 90. letech minulého století. Středem města je Baščaršija, hlavní sarajevské tržiště, obchodní, řemeslnické, veřejné i náboženské centrum. Toto místo se začalo formovat již v 15. stol. podle vzoru arabských suků. Jednou z dominant je kašna věžovitého tvaru. V okolí můžete obdivovat většinu sarajevských muslimských staveb. Za pozornost stojí centrální svatyně bosenských muslimů - mešita bega Gazi Husreva (Gazi Husref-begova džamija), ze 16. stol., Šedrvan, muslimská rituální kašna, hodinová věž sahat-kula, muslimská náboženská škola (medresa), dobročinné zařízení imaret a krásný bedestan, kryté tržiště se spoustou obchůdků i krámků s orientálním zbožím. Za války v 90. letech minulého stol. byly tyto památky velmi silně poškozeny - dnes probíhá jejich rekonstrukce. Na domech okrajových sídlišť jsou stále patrné stopy nedávné války. V žádném případě nevyrážejte na výlet do okolních kopců, jsou v nich stále nevybuchlé miny.

 

Sutjeska, národní park ( od r. 1962, 17 250 ha), tvoří součást pohoří Maglič na jz. země dosahuje v nejvyšších partiích přes 2 000 m nadmořské výšky. Na území parku najdete nejzachovalejší evropský prales Peručica. Údajně je zde i nejvyšší strom Evropy (65 metrů vysoká jedle). Předměte ochrany je především vertikální zonace vegetace od dubových porostů až po kosodřevinu na horní hranici lesa, nad níž se rozprostírají alpínské louky.

 

4 O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Bosňané jsou přátelští, vůči cizincům vstřícní, srdeční a pohostinní. Náboženství se promítá téměř do všech sfér běžného života, zvláště u muslimů však bývají náboženské předpisy porušovány. Obligátní bývají polibky mezi přáteli a blízkými příbuznými, přežívají rodinné vazby. Vzhledem k odlišnému náboženství existuje odvěký konflikt s Chorvaty.

Určitě nevynechejte.  Návštěvu Mostaru a zejména procházku orientálním městem,  nebo koupání v řece Neretvě, díky jejímu toku prodírajícímu se mezi horami si i v horkých letních měsících udržuje příjemně chladnou teplotu.

Návštěvu některého z národních parků, příjemná procházka některým z dinárských pohoří.

Národní gastronomie.  Stravovací zvyklosti se odvíjejí od náboženství, muslimové např. nepijí alkohol a nejí vepřové maso, jí se 3x denně, oběd však začíná až pozdě odpoledne a ještě déle se protáhne, po aperitivu (často domácí tvrdý alkohol) následuje polévka a hlavní jídlo, často chybí přílohy.

Místní specialitou je čevapčiči, ale také bosanski loňac (dušené maso a zelenina), halva (drcená sezamová semínka v medu); k jídlu patří mladi syr nebo sýr Travnik jídlo se často zapíjí rakijí (tradiční srbská brandy).

Ochutnejte kozlí ne jehněčí maso grilované nad otevřeným ohněm.

Dárky pro Vaše milé. Kovodělné umělecké řemeslné výrobky, turecké kávové servisy a talíře - o ceně, zvláště na tržištích, přesvědčivě smlouvejte!

 

5. Praktické informace

Doprava. Do Sarajeva létá několik evropských leteckých společností, místní letecká společnost Air Bosna má několik spojení zvláště do okolních zemí a Německa, jejich síť se pomalu rozšiřuje.

Nejvhodnější alternativou je poměrně hustá a spolehlivá autobusová síť, spojující zemí se všemi okolními státy, i když je vzhledem k horskému terénu a častým zastávkám relativně pomalá.

V Sarajevu jezdí často přeplněné tramvaje, ve větších městech funguje taxislužba – na ceně se vždy dohodněte dopředu nebo si najměte auto. Komunikace jsou však v desolátním stavu, často chybí dopravní značení, dopravní předpisy bývají často porušovány. Doporučujeme zvýšenou ostražitost, přesuny přes den a přepravu pouze po pevných a přehledných cestách.

Ubytování. Řada penzionů nabízí ubytování za přijatelné ceny, nově postavené příjemné hotely zvláště ve vnitrozemí jsou poměrně drahá, rezervace s dostatečným předstihem se doporučuje

Trestná činnost a krádeže. Stabilní bezpečnostní situace, relativně nízká je pouliční kriminalita, riziko představuje zaminování terénu v horách mimo střediska osídlení (často nebývají řádně označena) a nelegální směna peněz. Jezděte proto opatrně, vyhýbejte se lesním a polním cestám.

Lékařská péče. Poměrně široká síť lékařů, relativně mírný poplatek za každý zákrok, platí bilaterální dohoda o bezplatném poskytnutí první pomoci a nejnutnějšího ošetření; vybavení zdravotnických zařízení je však v zoufalém stavu, zdaleka nedosahuje evropských standardů.

Noviny. Bosenský Dnevni Avaz se srbskými Nezavisne Novine a Glas Srpski jsou nejčtenějšími deníky v zemi.

 

Internetové odkazy:

www.bosna.unas.cz/turistika.html

www.bedekr.cz/staty/Evropa/Bosna_a_Hercegovina

www.zemepis.com/BosnaaHercegovina.php

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině

(Ambasada Češke Republike)

Franjevačka 19, Sarajevo

Tel. 0038733/447525, 446966, fax 0038733/447526

e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz,  www.mzv.cz/sarajevo

 

Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny

Opletalova 27, Praha 1, 110 00

tel. 224 422 510-1, fax 222 210 183

e-mail: embbh@iol.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_bosna.php on line 526