Domů
Cestovní kancelář specializovaná na poznávací zájezdy po zemích, které jste navštívili a chcete je lépe poznat.

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Vyhledat


Prověřená společnost 2021
Prověřená společnost 2020
Prověřená společnost 2019
Prověřená společnost 2018
Prověřená společnost 2017
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2015
Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Černá Hora

Republika Crna Gora

Republika Černá Hora

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 13 812 km2

Počet obyvatel: 620 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Podgorica 136 000 obyv.

Další významná města:   Nikšič 58 000 obyv.

                                               Plevlja 21 000 obyv.

 

Úřední jazyk: srbština, v písmu se objevuje latinka a cyrilice

Hymna: Oj, svijetla majska zoro

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů

HDP / na 1 obyv. 2 400 mil. USD / 4 400 USD 

 

Národnostní struktura: Černohorci 62 %, Muslimové 15 %, Srbové 9 %, Albánci 7 %, jiní 7 %

Náboženství: pravoslavní 65 %, muslimové 19 %, katolíci 9 %

Vznik: 3. 6. 2006 (vyčleněním z unie ze Srbskem)

Státní svátek:  13. 6 (Den národa Černé Hory), 29. 11. (Den republiky)

MPZ: MNE

Internetová adresa: .zatím yu (.me pravděpodobně)

Telefonní předvolba: +381(+382 od 2/2007)

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* Petar I. Petrović, reformátor, humanista

* Petar II Petrović Njegoš, básník, státník a hlava církve

 

Laureáti Nobelovy ceny: (1)

Literatura: I.Andrič, 1961

 

Černohorské dědictví UNESCO: (2)

Durmitor, národní park s nejhlubším kaňonem Evropy (1980)

Kotor, přírodní a kulturně historická oblast (1979)

 

Národní parky: (4)

Biogradska Gora

Durmitor

Lovčen

Skadarske jezero

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Černá Hora, vybaví se:

* země horkokrevných Černohorců a tajemných Černohorek, bojovníků (války se sousedy)

* divoké hory Durmitoru a Prokletije (někdy též „Alpy jižní Evropy“), hluboké mořské zálivy (Kotorský), největší jezero Evropy (Skadarské) a nejhlubší kaňon řeky Tara

* skvělá kuchyně: njegušský pršut

Poloha. Země leží v těžko přístupné části Dinarské horské soustavy v jv. části Balkánského poloostrova, která zde byla oddělena příčným zlomem. Prodělal složitý historický vývoj, od r. 2006 opět samostatný stát, o který se začínají zajímat turisté.

 

Přírodní poměry.. Převážná část země je hornatá. Nejvýraznějším pohořím je Durmitor (Bobotov Kuk 2.523 m n.m.), dále Maglič (2.386 m.n.m.), Bioč (V.Vitao 2.396 m.n.m.) na sz země, dále masívy Sinjajevina (2253 m.n.m.) a Komovi se třemi štíty (2.484 m.n.m.). Dvoutisícovou výškovou hranici přesahují i další pohoří ve vnitrozemí např. Bjelasica (Crna Glava, 2.137 m.n.m.). Další pohoří se zvedají přímo od moře nad Bokou Kotorskou - Lovčen (1.754 m.n.m.) a Orjen (1.895 m.n.m.), nebo dále na jv. Přesahuje tisícimetrovou hranici pohoří Paštrovići nebo Rumija. Pro turistu je fascinující velký výškový rozdíl mezi hladinou moře a horským hřebenem na poměrně krátkou vzdálenost několika kilometrů. Všechna pohoří jsou poznamenána silnou ledovcovou a říční erozí. Na jejich svazích jsou stezky vhodné pro horskou pěší turistiku. Nevelké nížiny, rozprostírají se jen okolo dolních toků několika řek (např. Zeta nebo Morača). Jih Černé Hory odvodňuje do Jaderského moře řeka Bojana. Z jezer je největší Skadarské (391 km2), o něž se Černá Hora dělí s Albánií, nejvíce jich leží v horách na severu země. Oblast patří k seismicky aktivním místům

Podnebí je díky členitosti reliéfu a jeho značným regionálním rozdílům dosti pestré: v přímořské části panuje teplé a suché léto (až 2700 slunečních hodin v roce) s mírnou deštivou zimou, okolí Boky Kotorske má však nejvyšší srážky v Evropě (až 5 300 mm ročně), ve vnitrozemí je však drsněji v závislosti na nadmořské výšce a expozici místa.

Lesy pokrývají 41 %, horské pastviny a přírodní louky 40 % státního území. Ochrana přírody se realizuje v síti čtyř národních parků, země se deklaruje jako ekologický stát, realita, zvláště na pobřeží, však bývá odlišná.

 

Obyvatelstvo a sídla. Národnostně vůbec nejpestřejší ze států bývalé Jugoslávie: Černohorci tvoří jen 62 %, dále Albánci, Muslimové, Srbové. Země se musela vyrovnat se značným přílivem uprchlíků z Chorvatska, Bosny a Kosova (asi 500 tis.).

Obdobně komplikovaná zůstává i náboženská situace: Černohorci jsou většinou pravoslavní, Albánci, Turci a Muslimové vyznávají islám. Množství národů odráží i nesourodost jazykovou, úředním jazykem zůstává srbština, ale slyšet můžete i jazyky menšin - používá se latinka i cyrilice ve psaní Osídlení je díky velké hornatosti země řídké.

Jediné stotisícové město Podgorica, ostatní sídla jsou mnohem menší. Země vykazuje značně neuspokojivé demografické ukazatele. Naděje na dožití patří mezi nejnižší v Evropě, kojenecká úmrtnost je naopak jedna z nejvyšších.

 

Hospodářství. Hospodářská situace Černé Hory není příliš příznivá, období růstu  v 80. letech vystřídal 30%ní propad HDP, který se doposud nepodařil zastavit. Jistou roli hrálo i několikaleté embargo uvalené na Jugoslávii a vynucená izolace (téměř všude v okolí se v 90. letech bojovalo). V posledních letech se daří zvládat díky zavedení eura alespoň inflaci, která v minulosti dosahovala velkých rozměrů, na polovinu se snížila nezaměstnanost. Země se v současnosti se zaměřuje na rekonstrukci infrastruktury všech zdrojů.

Zemědělství nedokáže pokrýt potřebu základních potravin, přestože některé výrobky exportuje a je v něm zaměstnáno přes 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Relativně rozvinuté je rybářství (a na ně navazující zpracovatelský průmysl), významnými plodinami jsou vinná réva, ovoce a olivy. Poměrně významnou složku představuje živočišná výroba, zejména pastevectví. Průmysl se dostal v 80. a 90. letech do krize. Z části staví na domácích bohatých zdrojích bauxitu a rud mědi, olova a zinku, dominují těžké výroby barevné metalurgie, strojírenství a petrochemie. Země je ale životně závislá na dovozu paliv, z energetických surovin je k dispozici pouze lignit a zčásti také zemní plyn.

Dopravní poloha země je spíše okrajová, spojení se Srbskem zajišťuje jediná, technicky velmi náročná železniční trať s množstvím tunelů, a silnice vedoucí přes vysoká horská sedla, málo silničních spojů je i do dalších sousedních zemí. Důležitou roli sehrává moře s několika přístavy (slouží i pro Srbsko)

 

Historie. Území dnešní ho státu bylo původně součástí Římské a Byzantské říše. Od 6. století sem pronikaly slovanské kmeny, v 9. stol. bylo založeno knížectví Duklja. Země střídala vládce, zemi, nebo její část spravovali srbští panovníci dynastie Nemanjićů, později domácí šlechta – Balšićové, Crnojevićové. V době turecké expanze si vnitrozemská část Černé Hory díky své horské poloze udržela faktickou samostatnost. K moci se dostala dynastie Petrovićů-Njegošů: vladyka Danilo položil základ intenzivních černohorsko-ruských vztahů, které na dalších dvě stě let hrály dominantní roli ve zdejší politice. Nejvýznamnější osobností tohoto rodu se stal v první polovině 19. stol. Petar II. Petrović Njegoš, básník, státník a hlava církve, který zemi pozvedl. V r. 1878 byla Černá hora samostatná, r. 1918 se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie); jeho jednotlivá etnika se od sebe značně lišila nejen historickým vývojem, ale i jazykem, kulturou, náboženstvím a dokonce písmem. Zejména na srbské straně byla Jugoslávie chápána jako vyloženě srbský stát. Odtud se datují často i krvavé střety všech etnik, jejichž dědictví si tyto národy nesly až do moderní doby. Pod vedením komunistického vůdce Josipa Broze-Tita byla Jugoslávie osvobozena takřka bez spojenecké, zejména sovětské, pomoci; i proto se již v roce 1948 zdejší komunisté rozešli se Sovětským svazem a usilovali o vlastní cestu „budování socialismu“. po dlouhé ekonomické krizi z 80. let se v roce 1991 se Jugoslávie rozpadla, když většina svazových republik postupně vyhlásila nezávislost a ze svazu vystoupila. Černá Hora uzavřela na jaře roku 1992 smlouvu o vytvoření nové Jugoslávie. Po dobu balkánských konfliktů 90. let zůstávala země stranou a postupně směřovala k odtržení od Srbska, které bylo v r. 2006 stvrzeno referendem.

 

3. Cestovní ruch

Kdysi významný cestovní ruch (až půl milionu turistů v 80. letech) za války téměř zmizel a do země vstoupilo zcela jiné etnikum turistů - Srbové, Makedonci, Albánci a také místní přinesli i jinou kulturu hygieny. Zastarala technická infrastruktura cestovního ruchu, chybí dostatek finančních prostředků, do země začíná vstupovat zahraniční kapitál, příliv zahraničních turistů se datuje až od r. 2003. Kvalita vody je však výborná, hory bez turistů, ve vnitrozemí obrovské rezervoáry pitné vody a čerstvého vzduchu, relativně nízké ceny.

 

Bar, přímořské měsos velkým strategickým přístavem, nedaleko rafinérie a průmyslové podniky. Moderní výstavba objektů, široké ulice; ve městě končí technick unikátní železniční trať Bělehrad–Podgorica–Bar.

Zajímavější místo se nachází 6 km vých.: Starý Bar s katedrálou a románským kostelem sv. Jiří z 12. stol., dále zbytky opevnění s pevností a část vodovodu ze 16. stol. Turci město před svým vyhnáním z Černé Hory r. 1878 zničili mohutným výbuchem střelného prachu. Přestože jsou některé domy zrekonstruovány, místo nese označení jako město duchů.

V okolí rozsáhlé olivové sady (snad až 130 tis. kusů), některé stromy zde pamatují i začátky našeho letopočtu.

 

Biogradska Gora se nachází ve vých. části země. V r. 1878 byl vyhlášen králem Nikolou chráněnou oblastí (jen šest let po založení nejstaršího parku na světě, Yellowstonského), od r. 1952 národní park. Ucelený zachovalý ekosystém na 5 400 hektarech vznikl intenzívní ledovcovou činností. Tvoří jej břidlice, pískovce, vápence, jílovito-slínovité vrstvy, na povrchu jsou patrné zbytky morén a kar. Chráněno je 26 rostlinných ekosystémů, 86 druhů stromů na ploše 1.600 hektarů, průměrná zásoba dřevní hmoty dosahuje až 1380 m3 na 1 ha (řadí se k nejproduktivnějším v Evropě), mnohé stromy jsou více než 500 let staré, stovky druhů rostlin. Ve vzrostlých smíšených lesích žije na 150 druhů ptáků, na 80 motýlů, ale též medvědi, vlci, divoké kozy a prasata, jeleni, lišky, vydry atd. Park vyhledávají skalní turisté pro svoji jedinečnou přírodu a čistý vzduch.

V jeho areálu se nachází několik jezer: Biogradsko (1.099 m n.m.), bývá označováno za nejkrásnější na Balkáně, Pešiča, Ursulovac, Ševarina, Šiško a Male Šiško jezero a několik vydatných pramenů, Studena voda nebo Blatina.

Bjelasica je lyžařským střediskem oblasti.

 

Boka Kotorska, největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře vzniklý zvýšením mořské hladiny a zaplavením říčních údolí. Má čtyři části - hercegnovský, risanský, kotorský a tivatský. Záliv se hluboko zařezává do krasového pohoří a připomíná severské fjordy. Celková délka zálivu je 28 km a nejužší místo, zvané Verige (řetězy, natahovaly se na obranu proti vjezdu nepovolaných lodí), je pouze 350 m široké. Dříve sloužila jako základna pro válečné námořnictvo Rakouska – Uherska (známá je vzpoura z r. 1918 za přeměnu monarchie v demokratický stát, jedním z aktérů byl Čech František Raš), ve 20. a 30. letech minulého století i pro potřebu Českosl. armády. Na podzim a v zimě proniká z vnitrozemí k pobřeží a na moře obávaný vítr bóra.

V zálivu u městečka leží dva ostrovy: Gospa od Škrpjela s barokním kostelem z r. 1630; ostrov byl uměle vytvořen navrstvením kamene od vděčných námořníků. Druhý ostrov Sveti Djordje (sv.Jiří) je přírodní a sloužil jako hřbitov perastských občanů, na ostrůvku vystavěli benediktini klášter.

 

Budva, hlavní letní turistické středisko Černé Hory, skvělé písčité pláže vroubí pobřeží budvanské riviéry až po Sveti Stefan; čisté moře a poměrně kvalitní komplexní služby vytvářejí podmínky pro špičkovou rekreaci a zábavu celých 24 hodin (květnová Noc masek a srpnový hudební a divadelní festival).

Patří patří k nejstarším centrům osídlení v regionu (vznik snad již před více než 2600 lety), řecká a římská nadvláda, v r. 535 se území zmocnili Byzantinci, později zažila plenění a vystřídala několik vládců - patřila Benátkám, Turecku, Francii a Rakousku.

Magnetem je staré opevněné město s procházkou po renesančních hradbách. Při zemětřesení v r. 1979 bylo vážně poškozeno, dnes je však většina domů zrekonstruována. Z malého kostela vznikla pevnost, její součástí je Archeologické muzeum, symbolem města je však věž kostela svatého Ivana. Ve starém městě několik dalších kostelů - sv. Marie v Puntě, sv. Savy a sv. Trojice.

Vých od města se nachází lázeňské letovisko Bečiči - četné vládní rekreační vily, hotely a dva km dlouhá Bečička pláža.

 

Cetinje, město-muzeum Černé Hory uprostřed hor, duchovní sídlo země leží 35 km jz. od Podgorici. Pro svoji nedostupnost bylo po staletí hlavním městem knížectví Zeta a později království Černé Hory (místo nebylo nikdy dlouhodobě okupováno).

Byla zde instalována první tiskárna na Balkáně, v l. 1878–1946 hlavní město samostatného knížectví, sídlo  biskupů.

Mezi četné kulturní památky patří zejména: Vlaska Crkva: malý kostel s hodinami, nejstarší stavba v oblasti, Monastýr sv. Petra Cetijského z r. 1701, dnes sídlo arcibiskupů Černé Hory, Biliarda, residence a sídla vlády Petara II. Petroviće Njegose, Královský palác Nikoly I. z r. 1867 (od r. 1925 Národní muzeum. Ve městě četné ambasády a paláce (Modrý palác, Zetský dům).

V okolí: Mausoleum Petara II Petroviće Njegoše, hrobka slavného básníka, filosofa, vladaře a národního vůdce stojí na vrcholu Jezerski Vrch (1657 m). Njegusi, malá vesnička ležící na silnici z Cetinje do Kotoru, narodil se zde Petar II. Petrović Njegoš (dnes muzeum). Za návštěvu stojí panoramatická silnice z Virpazaru do Rijeky s fantastickými pohledy na krajinu.

 

Durmitor, národní park (od r. 1952 na ploše 39 000 ha), populární turistická, lyžařská a horolezecká oblast, od r. 1980 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Oblast s nedotčenou přírodou, zatím ne příliš navštěvovaná. Skládá se z druhohorních vápenců silně zvrásněných, poznamenaných tektonickou a ledovcovou činností, nejvyšší vrchol. Bobotov Kuk (2.523 m.n.m) je nejvyšší horou země. Časté jsou krasové jevy - závrty, propasti, jeskyně (Čirova nebo Ledena pečina) a téměř dvě desítky horských jezer ledovcového a krasového původu i rašeliniště s reliktní flórou, 748 pramenů čisté vody.

Za svou světovou proslulost vděčí pěti monumentálním krasovým kaňonům řek Piva, Komarnice, Sušice, Nevidio a zejména až 1300 m hlubokému kaňonu řeky Tara (též „slza Evropy“, třetí nejhlubší na světě), přes který vede unikátní most.

 

Herceg Novi, staré město se třemi pevnostmi: Mořská pevnost ze 14. stol. (dnes divadlo pod širým nebem), pevnost Kanli Kula z r. 1487 a pevnost Spanjola. Klášter Savina s křišťálovým křížem, Národopisné muzeum bylo postaveno v barokním stylu a jeho exponáty se týkají historie zdejšího regionu. Najdete jej na náměstí Topla v botanické zahradě mezi nesčetnými středozemními a subtropickými rostlinami.

V okolí Modrá jeskyně s neuvěřitelně krásně modrém moři v okolí.

Ostrov Mamula, dříve pevnost a vězení, dnes luxusní hotel.

V okolí lázeňské městečko Igalo s moderními stavbami - termální radioaktivní léčebné prameny (institut Dr. Šimo Miloševiče s lázeňskými objekty)

 

Kotor, staré přístavní město v závěru Boky Kotorské, 5 km středověkých hradeb vedoucích až k pevnosti Sveti Ivan obepínají trojúhelníkový půdorys centra města a 260 metrů vysoký vrch sv. Jana. Asymetrická struktura uliček a náměstíček s typickou středomořskou architekturou z 12.–14. stol. (UNESCO).

Místo osídlené Řeky (Akurion), Římany (Acruvivium), Byzantinci (Dekaderon), v l. 1186–1366 součást říše vytvořené dynastií Nemanjic, místní kolorit nejvíce ovlivnili Benátčané (postavili mj. masivní opevnění okolo města), nikdy nebylo Turky dobyto. Tři velká zemětřesení (r.1537, 1563 a 1667), tři národy mu vládli posledních dvěstě let - rakouské vojska, Rusové a Francouzi a v roce 1813 opět Rakušané.

Do města vstoupíte třemi branami, z pamětihodností vyniká kostel Sv. Tripuna (nejstarší románský kostel na Jadranu, byl postaven o 69 let dříve než pařížská katedrála Notre Dame) a několik dalších kostelů: kostel Panny Marie ze 13. stol., kostel sv. Lukáše z r. 1195, kostel Sv. Anny z 12. stol, s freskami z 15. století, nebo kostel sv. Kláry ze 14. stol. s pompézním barokním oltářem.

Za zmínku dále stojí Námořnické muzeum (mořeplavecká tradice sahá až do 9. stol.), nebo Titova jachta Primorka.

Nad městem obranná pevnost Sveti Ivan, již od města začíná úchvatná panoramatická horská silnice do průsmyku Krstać (900 m) s odbočkou na horu Lovčen (viz heslo)

 

Lovćen, výrazný skalní masív nad Bokou Kotorskou, od r. 1952 národní park na ploše 2400 ha s nejvyšším vrcholem Štírovníkem (1749 m n.m.). Významnou národní pamětihodností je mauzoleum černohorského básníka, filosofa, vladaře a národního vůdce Petara II Petroviče Njegoše (1813–1851) podle projektu chorvatského sochaře Ivana Meštroviče. Ve vápencovém masivu Lovćenu se nachází nespočet hlubokých propastí, mnohé z nich teprve čekají na průzkum. Svahy Lovćenu přijímají ročně nejvíce vodních srážek v Evropě - až 4600 m. Botanici určili více než 1200 druhů rostlin včetně endemických, ornitologové na 200 druhů ptáků.

 

Morača, horský klášter (založen r. 1252) severně od Podgorice s cennou freskovou výzdobou zdí, fresek a kopulí ze 14. stol. Nedaleko dva monastýry: sv. Archangela Michaela z Prekobrdje a Klášter Cirilovac.

 

Ostrog, klášter, vysoko stojící nad širokým údolím řeky Zeta, vsazený do přírodního výklenku kamenné stěny; představuje jedno z nejvýznamnějších center srbské ortodoxní církve s hrobkou zakladatele sv. Vasilije (Jovanoviće), místo rozhodnutí o budoucí federální republice Černá Hora ve federativní Jugoslávii (8.2. 1942), dnes poutní místo.

 

Podgorica, hlavní město Černé Hory (173 000 obyv.), administrativní, ekonomické, průmyslové a kulturní centrum země s moderní výstavbou, širokými ulicemi, parky a reprezentačními budovami; bylo vystaveno na troskách stejnojmenného města, které

za 2. svět. války bylo zcela zničeno.

Založeno před více než 2000 lety, vystřídalo se mnoho vládců, zachovaly se stopy Římanů i slovinských imigranti, kteří nedaleko založili město Duklja.

Mezi nemnoha památkami stojí za pozornost: hodinová věž Sahat Kula, zbytky mešity a pevnosti, hotel Crna Gora - nejvýznamnější umělecká galerie v Černé Hoře.

 

Skadarské jezero, národní park od r. 1983 na ploše 36 970 ha a stejnojmenné jezero zahrnuje i okolní osady a historické objekty. Jeden z posledních sladkovodních močálů, největší jezero na Balkáně (391 km2). Plocha jezera kolísá v závislosti na stavu vody mezi 370–530 km², část vody leží pod mořským povrchem. Celkem má 50 ostrovů. Dvě třetiny vodní plochy se nachází na černohorském území, třetina na albánském. Jezero napájí několik řek, asi 50 pramenů vyvěrá na jeho dně. Vytéká z něj řeka Bojana. V jeho vodách plave asi 40 druhů ryb a hnízdí přes 270 druhů ptactva, mj. vzácný pelikán a kormorán. Pobřeží je močálovité, porostlé širokým pásem rákosí a orobince; hladina jezera bývá pokryta kobercem rostlin, různé druhy leknínů a stulíku.

 

Sveti Stefan, poloostrov spojený s pevninou jen krátkou úzkou písečnou lavicí, podél které se nacházejí pláže s navezeným růžovým pískem. Původně malá rybářská osada s kamennými domky na skalnatém ostrůvku nedaleko pobřeží, kterou založili v 15. století Černohorci, se začátkem 60. let minulého století, dnes luxusní hotelový komplex s 80 domky.

 

Ulcinj, přímořské letovisko ležící 16 km od albánských hranic, kdysi obávané sídlo piráta Uliče Aliji a jeho kumpánů z Alžírska (pořádali loupežné plavby po jižním Jadranu a přepadávali obchodní lodě). Kdysi dokonce trh s otroky (po něm zde zůstalo několik černých rodin); pirátství bylo vymýceno teprve v 19. stol.

Historici odhadují, jeho vznik před více než 2500 lety, v r. 444 zničeno katastrofálním zemětřesením. Město mělo mnoho vládců Řekové, Římané, Byzanci, Mongolové, Turci a piráti, každý mu přispěl něčím unikátním ze zdejší architektury. Dnes působí orientálním dojmem: staré město se zbytky hradu a hradbami postavené na dvou plošinách, v podzemí se zbytky tajných chodeb. Horní části dominuje věž Kula Balsica z 15. stol, malé náměstíčko před ní sloužilo jako tržiště s otroky.

V okolí Salina, dříve nejdůležitější výrobna soli na Balkáně a 18 km pláží táhnoucích se až na ostrov Ada.¨Jen pár km sv. leží Šasko jezero, na břehu pozůstatky města Svača, kdysi centra Knížectví Zeta. (mělo tolik kostelů, kolik je dnů v roce).

 

Žabljak, turistické středisko Durmitoru ve výšce 1.450 m n. m, nejvýše na Balkáně. Je obklopeno 23 horskými vrcholy přesahujícími 2.300 m a 18 horskými jezery ledovcového původu („horské oči“ Černé Hory), nejznámější je Crno jezero, mezi další navštěvovaná patří Zminjeg, Barnog, Riblijeg, Vražijeg, Modrog a další.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Srdeční, přátelští lidé s pozitivním vztahem k rodině, často si s vámi budou tykat bez jeho nabídnutí a přijetí, hovor provází výrazná gestikulace, může dojít i k tělesnému kontaktu - podání rukou, trojitý polibek na tvář (i mezi muži), poplácávání si po zádech, okolo ramen apod.

Velmi hrdí lidé - dříve se považovalo za samozřejmost, že Černohorec musí zemřít v boji a muž nikdy nesmí plakat, často však platí slogan „hrdinové nepracují“. Panovala zde tradice krevní msty, jednotlivé rodiny se často pobíjeli mezi sebou - překážka ve sjednocení.

Svatba patří k nejvýznamnějším událostem v životě Černohorců, někdy se zadluží na celý zbytek života. Hodně se zde kouří.

Obchodní schůzky nemusí mít pevný termín, délku ani formu, přecházejí obvykle do restauračního zařízení, výraz nema problema se hodí téměř na vše, jednacími jazyky bývá současně srbština a čeština, obchodní život však brzdí pomalé tempo reforem, byrokracie a korupce i nepochopitelně vysoké ceny některých služeb.

Určitě nevynechejte. Středomořská atmosféra šumění větru, ševelení moře, toulky starou Budvou nebo Kotorem s posezením v rybí restauraci stejně jako toulky téměř pustými horami s unikátními geomorfologickými tvary patří k Černé Hoře. Adrenalinem může být raftování na řece Tara, vzrušujícím zážitkem jízda vlakem napříč zemí do Srbska.

Národní gastronomie. Černohorskou kuchyni lze rozdělit na přímořskou a kontinentální; existuje velmi pozitivní vztah lidí k jídlu, dodržují se tři jídla denně: snídaně, oběd obvykle v zaměstnání, večeře někdy navazuje na oběd, může trvat i několik hodin.

K místním specialitám patří např. čorba (hustší polévka se zeleninou s kousky masa), srbská pljeskavica (smažená placka z různých druhů masa), čevapčiči (maso připravené na roštu), ražniči (špíz na špejli s kousky masa a zeleniny), nebo různé druhy pečení (vepřová či skopová), přílohy jsou druhořadé (a nepodává se jich mnoho, nesmí však chybět chléb). Důležitou úlohu sehrávají často podomácku vyráběné sýry: „Když je chleba a sýry, nebude hlad!“ Rozlišuje se mladý sýr (blízký tvarohu) a starý vyzrálý (prevreli) vlašský nebo morlacký sýr. Specialitou je pršut, sušená vepřová nebo hovězí šunka, nakrájená na co nejtenčí plátky. Typické jídlo „chudých“ představuje bílá klobása (uvařená kukuřičná kaše smíchaná s malým množstvím tučného vepřového nebo slaniny). V přímořských oblastech sehrává velkou roli rybí maso, obecně je oblíbený balkánský salát..

Nejen k jídlu se pije červené víno Vranac, Kratošija, Merlot, Cabernet nebo bílý Krstać, Chardonnay a Savignon, příp. pálenka z hroznů lozova rakija, prvijenac nebo kruna. Výborná je nakyslá minerálka Knjaz Miloš.

Dárky pro Vaše milé. Patří mezi ně řemeslné výrobky, tradiční obuv z kůže (opanke), dekorativní koberec (čilim) nebo dřevěná bandaska (čutorica) se slivovicí s vyrytými tradičními motivy místních reálií, háčkované ubrusy a záclony (často do noci vyráběné přímo na tržišti), sklo, zlato, keramika, místní pršut, kvalitní víno Vranac, Krstać či Nikšičko pivo. Protože v Černé Hoře funguje šedá ekonomika, doporučujeme každé zboží před nákupem důkladně prohlédnout.

 

5. Praktické informace

Doprava. Mezinárodní lety směřují na letiště v Podgorici, charterové do Tivatu.

Černou Horou prochází v podstatě jediná (avšak unikátní) železnice Bělehrad – Bar;

rozhodně lepší alternativou bude cesta autobusem nebo mikrobusem, jezdí téměř všude, zastaví vám i mimo stanici na mávnutí rukou.

Často jedinou možností je jízda taxíkem za přijatelnou cenu, alternativou je pronájem vozidla (někdy i s řidičem). Silnice jsou však značně zanedbané, dálnice zatím neexistují. Řidiči často nerespektují dopravní značky.

Ubytování. Široké možnosti nabízejí hotely různých kvalit, v zimních měsících bývají uzavřeny. Před ubytováním si pokoj raději prohlédněte a přesvěčte se o funkčnosti jeho součástí, některé hotely, zvláště na jihu, jsou v zuboženém stavu a čekají na rekonstrukci. Dobrými alternativami bývají apartmány, pensiony, motely nebo ubytování v soukromí. O ceně můžete úspěšně smlouvat.

Trestná činnost a krádeže. Země se jako jediná v regionu nezúčastnila válečných konfliktů v 90. letech minulého století, zjevné nebezpečí nehrozí, velká koncentrace lidí různých národností, zvláště na pobřeží v letních měsících, vyžaduje větší obezřetnost při dohledu na věci a peníze.

Lékařská péče. První pomoc bývá poskytována bezplatně, současné předpisy však vyžadují od českých občanů vyzvednout si před cestou u své pojišťovny registrační formulář CZ/YU 111, který se v případě potřeby předkládá v místním zdravotním zařízení. Úroveň lékařských služeb je velmi rozdílná podle jednotlivých regionů a v posledních letech se její úroveň vč. vybavení zdravotních zařízení spíše snižovala. Lékárny fungují obvykle jen přes den, některé i v sobotu - na cestu si vezměte své speciální léky, pokud nějaké používáte. V nemocnicích a na poliklinikách hledejte první pohotovost.

Noviny.

 

Internetové odkazy:

www.visit-montenegro.com

www.montenegro.yu

www.montenegro.com

www.vlada.cg.yu/

www.cerna-hora-info.cz

www.cerna-hora.rovnou.cz

 

Diplomatická zastoupení:

Konzulární jednatelství České republiky v Černé Hoře

Serdara Jola Piletica 24, Podgorica,

tel. 00381/81227236, e-mail: smejkal@cg.yu

 

Velvyslanectví Republiky Srbsko

Mostecká 15., Praha 1

tel. 257 532 075, 257 530 393, fax 257 533 948

e-mail: yuambacz@mbox-vol.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz
TOPlist