Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Česko

Česká republika (Česko)

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 78 866 km2

Počet obyvatel: 10 287 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Praha 1 188 600 obyv.

Další významná města:  Brno 367 000 obyv.

Ostrava 306 000 obyv.

Plzeň 163 000 obyv.

Olomouc 101 000 pbyv.

Hradec Králové 94 000 obyv.

 

Úřední jazyk: čeština

Hymna: Kde domov můj

Měna: 1 koruna česká (CZK) = 100 haléřů

HDP / na 1 obyv: 51 937 mil. USD /  5 060 USD

 

Národnostní struktura: Češi 94 %, jiní 6 %

Náboženství: římští katolíci 30 %, protestanté 4 %, bez vyznání 60 %

Vznik: 28.10.1918

Státní svátek: 28.10. (1918) Vznik ČSR

MPZ: CZ

Internetová doména: .cz

Telefonní předvolba: +420

Časové pásmo: UTC+1

 

Slavné osobnosti:

* vojevůdci: J.Žižka, A. z Valdštejna, V.Radecký a státníci: Karel IV., T.G.Masaryk, V.Havel

* filosofové: J.Hus, J.A.Komenský, T.G.Masaryk

* spisovatelé a básníci: staří kronikáři (Kosmas, Dalimil, Hájek), K.H.Mácha (Máj), K.J.Erben (Kytice), B.Němcová (Babička), J.Neruda (Povídky malostranské), K.Havlíček Borovský (satira), A.Jirásek (Temno), F.Kafka, K.Čapek (Bílá nemoc), J.Seifert (Býti básníkem), J.Hašek (Švejk), M.Kundera (Žert), B.Hrabal (Postřižiny)

* architekti: P.Parléř (sv.Vít), G.Santini (barokní gotika), J.Zítek (Národní divadlo)

* sochaři: M.Braun (Kuks, Praha), J.Myslbek (sv.Václav), J.Štursa (ženské akty)

* malíři: mistr Theodorik, P.Brandl, J.Mánes, M.Aleš, A.Mucha

* hudební skladatelé a interpreti: F.Škroup (Kde domov mů?), B.Smetana (Prodaná nevěsta), A.Dvořák (Novosvětská, Slovanské tance), L.Janáček (Její pastorkyňa), B.Martinů (Polní mše), E.Destinová (zpěv), J.Ježek (Bugatti step), J.Vejvoda (Škoda lásky), F.Kmoch, K.Hašler, Šlitr&Suchý, K.Gott, K.Kryl, skupina Olympik

* divadlo: Voskovec&Werich, Z.Svěrák a L.Smoljak (Jára Cimrman), J.Skupa (Spejbl a Hurvínek)

* film: režiséři M.Frič (90 filmů), J.Trnka (animované filmy), O.Hoffman (Návštěvníci, Pan Tau), K.Zeman (Cesta do pravěku), M.Forman (Vlasy, Amadeus), J.Menzel (Ostře sledované vlaky), J.Svěrák (Kolja-Oskar 1997), kreslené filmy: Krtek, Rumcajs, Maxipes Fík; herci: J.Plachta, V.Burian, J.Marvan, F.Filipovský, O.Nový, A.Mandlová, J.Hrušínský, K.Höger, M.Kopecký, B.Polívka, V.Brodský, V.Menšík, M.Donutil

* věda a technika: P.Diviš (bleskosvod), bratranci Veverkovi (ruchadlo), V.Kaplan (vodní turbína), J.E.Purkyně (buňka), F.Křižík (oblouková lampa), J.Heyrovský (polarografie), Laurin&Klement (auta), O.Wichterle (oční čočky), J.Janský (krevní skupiny)

* sport: jedna z mála zemí vyniká v obou nejpopulárnějších kolektivních sportech: fotbal a lední hokej

* fotbal: mistr Evropy 1976, 2x finále MS, 1.místo LOH 1980, osobnosti: Nejedlý, F.Plánička, J.Bican „Pepi“ (král českých střelců), J.Masopust (Zlatý míč 1962), I.Viktor, A.Panenka, J.Nehoda, Vízek, Berger, T.Skuhravý, V.Šmicer, K.Poborský, A.Koller, J.Nedvěd, T.Rosický

* lední hokej: 10x mistr světa, vítěz ZOH 1998, osobnosti: Modrý, Konopásek, F.Tikal, Bubník, Jiřík, Holeček, bratři Holíkové, V.Martinec, I.Hlinka, J.Růžička, J.Jágr, I.Hašek, T.Patera, Procházka, Kučera, Dopita

* gymnastika: V.Čáslavská (7x) a Bosáková (1x zlato z LOH)

* atletika: E.Zátopek (4x), L.Daněk (1x), J.Železný (3x), R.Změlík (1x), T.Dvořák, R.Šebrle (1x zlato LOH)

* tenis: J.Kodeš, M.Navrátilová, J.Novotná (vítězové Wimbledonu), I.Lendl

* lyžování: skokani J.Raška (zlato ZOH 1968), Parma, P.Ploc

* cyklokros: Fišera, R.Šimůnek. Camrda (mistři světa)

* kolová: bratři Pospíšilové (20x 1. místo na MS)

* tradiční sporty: volejbal, házená, střelba, skiboby (I.Francová 25x 1.místo na MS!), kanoistika (M.Doktor, 2x zlato z LOH), vodní slalom (Š.Hilgertová, 2x zlato z LOH)

* automobilismus: K.Loprais (6x vítěz Paříž-Dakar)

* horolezectví: J.Rakoncaj (jako jediný 2x na K2)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (2)

Chemie: J.Heyrovský, 1959

Literatura: J.Seifert, 1984

 

České dědictví UNESCO: (12)

Brno, vila Tugendhat (2001)

Český Krumlov, historické centrum (1992)

Holašovice, historická rezervace centra vesnice (1998)

Kroměříž, zahrady a zámek (1998)

Kutná Hora, historické centrum města s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)

Lednicko-Valtický areál, kulturní krajina (1996)

Litomyšl, zámek (1999)

Olomouc, sloup Nejsvětější Trojice (2000)

Praha, historické centrum (1992)

Telč, historické centrum (1992)

Třebíč, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)

Zelená Hora, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1994)

 

Národní parky: (4)

České Švýcarsko

Krkonoše

Podyjí

Šumava

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Česko, vybaví se:

* architektonické skvosty měst (Zlatá Praha, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč), specifika vesnických sídel (selské baroko, hrázděné, roubené chalupy), přes 2200 hradů a zámků (Karlštejn, Kost, Český Krumlov, Lednice)

* světoznámé lázně (Karlovy Vary, Mariánské Lázně)

* přírodní krásy (skalní města, soustava rybníků, lesní areály)

* úrodná země zahrad (Polabí - „zahrada Čech“, jižní Morava - „země vína“

* kulturní a výstavní akce (Pražské jaro, Karlovarský filmový festival, znojemské a mělnické vinobraní), veletrhy v Brně a Praze, sportovní akce (Velká cena Brna, Velká Pardubická)

* proslulá česká kuchyně (knedlíky, vepřová, pražská šunka, kyselo, cmunda,     smažený sýr)

* chmel a pivo (Prazdroj, Budvar, Radegast), český granát, bižuterie a sklo

* tradiční dřevěné hračky a stavebnice, figurky zvířat (český vynález „jo-jo“ a hlavolam „ježek v kleci“)

* třetí země, jejíž občan vzlétl do vesmíru (V.Remek, 2.3.1978)

* sportovní masové akce: Sokolské slety později Spartakiády, největší stadion na světě (Strahovský, 240.000 míst)

 

Poloha. Vnitrozemský stát ve střední Evropě; samostatný od rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) 1. 1. 1993. Zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Poloha v srdci Evropy v prostoru, kde se po tisíciletí střetávaly germánské a slovanské vlivy a mocenské zájmy učinila z této země strategicky významnou oblast. Již od středověku platilo, že kdo ovládá Čechy, ovládá střední Evropu. Územím českého státu procházely od pravěku významné obchodní stezky ve směru severojižním (přes Moravu) i západovýchodním (přes Čechy). Země leží na styku řady kultur i ekonomických bloků a v současnosti je významná především z hlediska tranzitu (má nejdelší hranice s Německem, nejvyspělejší zemí Evropy).

 

Přírodní poměry. Jen málokterá evropská země se může na tak malé ploše pochlubit podobně pestrou paletou typů krajin. Od plochých a rovinatých nížin středních Čech přes mírně zvlněné vrchoviny s mozaikou lesů, luk a polí až po vysoké a strmé masivy pohraničních hor. Najdeme zde skalní města, sopečné kužely, hluboké kaňony řek či širé lány zemědělské krajiny. Důvodem toho, že území státu má tak bohatou škálu přírodních prostředí, je, že se na jeho území střetává řada geologických i biogeografických oblastí.

Území Česka lze rozdělit do dvou základních celků. Český masiv, vyplňující území Čech a části Moravy a Karpaty, které se nacházejí na východě země. Krajina Českého masivu je tvořena především pahorkatinami a vrchovinami. Mírně zvlněný terén oblých kopců, dlouhých a širokých údolí se zdvihá ze všech stran do okrajových pohraničních pohoří. Ta mají většinou strmé svahy avšak vrcholové partie bývají ploché a vytvářejí tvary připomínající náhorní plošiny (Krušné hory, Šumava). V centrální části Českého masivu se nachází plochá a dosti rozsáhlá sníženina - Česká tabule, která je bývalým snem mořského zálivu. Mocná souvrství sedimentů pískovce a vápence vytvořila na okrajích této nížiny četná skalní města (Český ráj, České Švýcarsko, Adršpach) a vápencové krasové oblasti. Celý Český masiv tak připomíná obrovskou kotlinu uzavřenou ze všech stran prstencem hor, jejichž výšky přesahují 1000 m n.m. Nejvyšší pohoří jsou podél severní hranice s Polskem. Jsou to Krkonoše v Čechách (Sněžka 1602 m n.m.) a Jeseníky na Moravě (Praděd 1491 m n.m.). Sněžka je také nejvyšším vrcholem celého Česka. Vůbec nejvyšším bodem země je ale vrchol televizního vysílače na Pradědu. Plošně největším krajinným celkem je Českomoravská vrchovina, mírně zvlněná pahorkatina dosahující výšek jen okolo 900 m n.m. Mezi zvláštní útvary patří také pásmo sopečných pohoří na severovýchodě země. Zatímco České středohoří je soustavou sopečných kup, homolí a lávových příkrovů, Doupovské hory jsou patrně vyhaslým stratovulkánem. I přesto že území Česka nebylo souvisle zaledněno, projevují se zde pozůstatky ledovcové a mrazové činnosti poslední doby ledové. Ve vrcholových partiích hor jsou to mrazové sruby (zvětralé skalní útvary), ledovcové trogy (údolí) – Obří důl v Krkonoších a především morénová jezera na Šumavě. 

Na území Česka zasahuje také malá část Vnějších Západních Karpat, a to podél hranice se Slovenskem. Samotné Karpaty jsou tvořeny měkkými sedimenty mořského dna, tzv. flyšem. Největších výšek dosahují na severu v Moravskoslezských Beskydech (Lysá hora 1323 m n.m.). Tato východní část země je od Českého masivu oddělena soustavou protáhlých nížin a plochých říčních údolí v severojižním směru (Moravské úvaly). Patří k nim Dyjsko-svratecký úval, Vyškovská brázda, Hornomoravský úval, Moravská brána a Ostravská pánev, Opavská pahorkatina a Dolnomoravský úval, což je malá část Vídeňské pánve (patří k soustavě Pannonských pánví).

Podnebí na území Česka je ovlivňováno především jeho zeměpisnou polohou. Země leží ve střední části mírného pásu v centru evropského kontinentu. Blízkost Atlantského oceánu a převládající západní směr vzdušného proudění způsobují, že oceánské vlivy poněkud převládají nad pevninskými (vliv oceánu je asi 3x větší než vliv pevninské masy). Z toho vyplývá i jistá proměnlivost počasí (ročně projde územím státu 60 atmosférických front). Regionální rozdíly mezi jednotlivými místy ČR nejsou, vzhledem k malé rozloze státu, příliš výrazné. Poměrně velký význam má ale nadmořská výška. Území státu je členěno na pět klimatických oblastí, které zhruba odpovídají nadmořským výškám. Nejteplejší jsou nížiny a kotliny České tabule a moravských úvalů. Nejteplejší místo představuje Hodonín +9,5 °C, nejchladnější jsou vrcholové partie pohraničních hor ve výškách nad 1000 m n.m. se Sněžkou +0,2 °C. Daleko větší územní rozdíly panují ve srážkách. Vzhledem k převládajícímu západnímu proudění lze poměrně jasně rozlišit návětrné a závětrné svahy hor. Celostátní průměr srážek je 686 mm za rok. Nejsušší region Žatecko leží v oblasti srážkového stínu pod Krušnými horami (místy jen málo přes 400 mm ročně), nejvíce srážek mají návětrné svahy horských pásem, především Jizerských hor, Krkonoš a Beskyd, kde jejich úhrn dosahuje 1500 až 1700 mm za rok. Nejdeštivější je léto (40 % ročních srážek), nejsušší je zima.

Česko je díky svému reliéfu a poloze pramennou oblastí několika významných evropských toků. Jeho územím prochází hlavní rozvodnice, které se stýkají v hlavním evropském rozvodí (Králický Sněžník). Většinu území českého masivu odvodňuje povodí Labe a Vltavy. Tento říční systém svádí vodu z území Čech do centrální kotliny a odtud hlubokým kaňonovitým údolím směrem do Německa (do Severního moře). Zatímco nejvodnatějším tokem je řeka Labe (308 m3/s), nejdelším tokem na území státu je Vltava (430 km). Druhým nejrozsáhlejším je povodí řeky Moravy (do Dunaje a Černého moře). Tvoří 24 % území státu a zaujímá většinu plochy Moravy. Povodí Odry, která teče do Baltského moře je nejmenší, zaujímá pouze 9,8 %  státního území. Patří sem především celé české Slezsko a část severní Moravy. Hlavní využitelné zásoby podzemních vod jsou v České tabuli, v některých třetihorních pánvích a v údolních nivách hlavních řek. Četné studené i teplé prameny minerálních vod, využité lázeňsky nebo jako léčivé a pitné stolní vody. Nejteplejším z pramenů je Vřídlo v Karlových Varech‚ 72 °C horké. Minerální prameny se nacházejí především v sz. Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov, Kyselka), ale i na jiných místech Čech a Moravy, např. v Polabí (Poděbrady), Jeseníkách (Ondrášov) či jv. Moravě (Luhačovice).

Jezera přírodního původu jsou na území Česka poměrně vzácným jevem. Vesměs jsou malé rozlohy a bez hospodářského významu. Největší z nich je pět jezer ledovcového původu na Šumavě. V Česku se nachází asi 150 přehrad. Největší kaskáda vodních děl se nachází na Vltavě (celkem 8 přehrad, včetně plochou největšího Lipna a objemem vedoucího Orlíku).

Dlouhou tradici má rybníkářství. Rybníky určené především pro chov ryb, patří k typickým znakům české krajiny. Ačkoliv se jedná o dílo lidských rukou, za řadu století své existence se v přírodě natolik „zabydlely“, že vytváří jedinečné ekosystémy s často unikátní flórou či faunou. Řada z nich je chráněna v rámci mezinárodních dohod, ať již jako biosférická rezervace UNESCO (Třeboňsko) nebo v rámci Ramsarské konvence na ochranu mokřadů (mj. Novozámecký rybník).

Na území Česka se nachází velice pestrá paleta vegetačních typů od kulturní krajinu využívanou k intenzivnímu zemědělství, přes mozaikovitou krajinu pahorkatin a vrchovin až po husté lesy. Ty pokrývají 33 % území. Jsou to ze 76 % lesy jehličnaté (převládá smrk, který ale není přirozeným porostem). Vesměs jde o lesy uměle pěstované pro těžbu dřeva. Listnaté lesy pokrývají jen 22,5 % povrchu (duby a buky). Původně v prehistorické době lesy převážně smíšené pokrývaly více než 90 % území. V současné kulturní krajině se zachovaly původní porosty jen vzácně v odlehlých a nepřístupných místech.

Ochrana přírody jako základní složky životního prostředí má v českých zemích dlouhou tradici. Nejstaršími chráněnými územími jsou pralesní rezervace Žofínský prales (r. 1838) a Hojná Voda (r. 1838) v Novohradských horách a Boubínský prales (r. 1858) na Šumavě. V současnosti jsou ustaveny 4 národní parky (Krkonošský národní park 363 km2, Šumava 685 km2, Podyjí 60 km2 a České Švýcarsko 79,3 km2), 25 chráněných krajinných oblastí (největší Beskydy 1197 km2) a více než 1 000 maloplošných přírodních rezervací a přírodních památek. Od roku 1990 se stav životního prostředí radikálně zlepšil. Výrazně byly omezeny především plynné exhalace (odsíření elektráren) i vypouštění odpadů do řek (čističky).

 

Obyvatelstvo a sídla. Česko je v současné době národnostně jednotný stát. Češi představují více než 90% populace. Jen v některých pohraničních oblastech (Těšínské Slezsko) se koncentrují Poláci, roztroušeně žijí Slováci, Němci a Romové. V minulosti však byly české země oblastí s pestrou národnostní strukturou. Území, které bylo již od 6. stol. osídleno slovanským obyvatelstvem, bylo v moderní době dosti silně germanizováno. Němci představovali zhruba 30% populace (soustředění byli v pohraničí). Po roce 1945 však byli téměř všichni odsunuti, čímž se počet obyvatel snížil z 11,2 mil. na pouhých 8,7 mil. Obyvatelé dnešního Česka jsou proto směsí slovanských a germánských vlivů. I přes malý počet obyvatel se v zemi vyskytuje řada jazykově specifických oblastí, zejména na východě země (Slovácko, Haná, Lašsko) s výraznými dialekty.

Pro Česko je typické rovnoměrné osídlení (kromě několika větších aglomerací se jedná většinou o vesnickou či maloměstskou zástavbu). Vysoká je hustota osídlení i když nedosahuje hodnot některých západoevropských zemí. Sídelní struktura doznala za poslední desetiletí značné změny. Došlo k významnému dělení obcí a na druhé straně nezanedbatelné migraci z venkova do měst. Nejmenší obcí je Březina v okrese Vyškov (7 stálých obyvatel). Naopak ve 132 městech s více než 10 000 obyvateli bydlí 56 % populace. Urbanizace dosahuje více než 70 %. Velkoměst nad 100 000 obyvatel je pět. přitom naprosto dominantní postavení má Praha s více než milionem obyvatel. Následuje Brno, Ostrava, Plzeň a Olomouc. Hlavní město má z hlediska státu zásadní postavení, protože soustřeďuje téměř všechny hlavní funkce správní, kulturní, ekonomické i dopravní. Rovněž životní úroveň obyvatel Prahy se dosti liší od obyvatel ostatních měst a regionů. Praha jako jediná přesahuje svou úrovní průměrné hodnoty EU.

Náboženská struktura je dosti netypická a Češi patří mezi nejateističtější národy světa. Většinová katolická církev je již téměř sto let na ústupu a během desetiletí komunistické vlády bylo náboženství silně potlačováno. Bez vyznání je téměř 60 %  obyvatelstva. Nejvíce věřících je soustředěno na jižní Moravě, nejméně v severozápadní polovině Čech. Demografické ukazatele se rovněž v posledních desetiletích výrazně změnily. V současnosti je řada z nich (kojenecká úmrtnost) na světové úrovni. Problémem však zůstává velice malá porodnost (jedna z nejmenších v Evropě). Počet obyvatel země tak stabilně klesá (nebo nepatrně roste hlavně díky imigraci cizinců).

 

Hospodářství. Česko je tradiční průmyslový stát s vyspělým a intenzivním zemědělstvím. V minulosti země patřila mezi nejvyspělejší státy Evropy. České země patřily mezi přední průmyslové oblasti již od 19. století a řada především strojírenských podniků byla na světové úrovni. V 70. a 80. letech minulého století ale země zaznamenala vleklý ekonomický úpadek a dominanci těžkého a zbrojního průmyslu. V současné době se dokončuje transformace hospodářství a mezi postkomunistickými zeměmi patří k nejúspěšnějším. Dlouhá průmyslová tradice, levná pracovní síla a stabilní ekonomické prostředí učinily z Česka zemi velice atraktivní pro zahraniční investice. V roce 2005 vystoupala česká ekonomika na 74 % evropského průměru. Jistým problémem je nedokončená deregulace řady cen a dosti vysoká nezaměstnanost. V té jsou výrazné regionální rozdíly (v Mostě 23 %, v Karviné 19,7 %, naopak Praha a okolí se pohybuje kolem 3 %). Došlo také k růstu regionálních rozdílů v životní úrovni. Poměrně nízký (i na evropské poměry) je počet obyvatel pod hranicí chudoby (jen 4 %). Na tvorbě hrubého domácího produktu se snižuje podíl zemědělství (4 %) a průmyslu (40 %), zvyšuje se role sektoru služeb.

Význam zemědělství postupně klesá. Pracuje v něm jen 8 % práceschopného obyv. Důvodem je skutečnost, že přírodní podmínky jsou pro intenzivní hospodaření příznivé jen v několika málo oblastech. V současnosti ze zemědělství specializuje na exportní plodiny a produkty. Jedná se zejména o chmel, pivo, sladovnický ječmen, jateční dobytek, vejce. Z technických plodin je nejvýznamnější cukrovka (české země patřily v minulosti k významným světovým pěstitelům). Živočišná výroba mírně převažuje nad rostlinnou. Rozhodujícím odvětvím je chov skotu. Dlouholetou tradici má chov sladkovodních ryb.

Nerostné zdroje jsou omezené a s výjimkou uhlí a stavebních surovin značně vyčerpané. Pro české země proto byla vždy tradiční spíše produkce spotřebního zboží či výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Významná je jen těžba hnědého a černého uhlí. V těžbě hnědého uhlí (severní Čechy - Mostecko a Sokolovsko) je země na 3. místě v Evropě. Většinou se dobývá povrchovým způsobem. To má za následek rozsáhlou devastaci ploch. Těžba černého uhlí je dnes soustředěna jen do ostravsko-karvinského revíru (doly jsou už jen v okrese Karviná). Černé uhlí je velice kvalitní, koksovatelné a z velké části jde na export. V produkci černého uhlí, které se dobývá hlubinným způsobem, je Česko na 6. místě v Evropě. Na těžbu hnědého uhlí navazuje energetika. Výrobu elektřiny zajišťují z 54 % tepelné elektrárny. Stále roste význam atomové energetiky (elektrárny Temelín a Dukovany), které již dodávají 43 % elektřiny. Evropsky významná těžba uranové rudy, kaolinu, sklářských písků a vápence. Stavební hmoty daly základ rozsáhlému průmyslu v místech těžba (Moravská brána, Berounsko, Plzeňsko). Dobývání rud železa a barevných kovů ukončeno, přehodnocuje se obnovení těžby zlata. Z dalších surovin je to v omezeném množství ropa a zemní plyn  na jihovýchodní Moravě. Tato těžba má jen doplňkovou funkci.

Rozhodující význam v průmyslové výrobě má strojírenství (více než třetina produkce). Tento obor přechází od výroby těžkých zařízení a velkých investičních celků na výrobu dopravních prostředků a spotřebního zboží. Mezi nejvýznamnější oblasti patří Střední Čechy (Škoda Volkswagen - osobní automobily, Praha, Kolín), Brněnsko (těžké a přesné strojírenství,  minulosti zbrojní průmysl), Plzeňsko (Škoda - lokomotivy, reaktory, turbíny). Velký význam má rovněž chemický průmysl. Ten je soustředěn kolem velkých řek (Polabí, Pomoraví). Mezi největší podniky patří Chemopetrol Litvínov (rafinerie), Spolana Neratovice, Spolchemie Ústí nad Labem (obojí anorganická chemie), Kaučuk Kralupy, Paramo Pardubice (minerální oleje), Barum Continetal Otrokovice (gumárenství). V posledních letech roste výroba léčiv (Zentiva Praha či Galena Opava). V minulosti významný hutní průmysl dnes nehraje tak významnou roli. Železná ruda se z 98 % dováží z území bývalé SSSR. Mezi největší zpracovatele patří Mittal Steel Ostrava (Nová huť) a Třinecké železárny, obojí na severní Moravě. Velice významný a proexportně zaměřený je průmysl stavebních hmot, sklářský a keramický průmysl; je soustředěn v severním pohraničí od Plzně, Karlových Varů až k Liberci. Rozvinutý je rovněž tradiční průmysl textilní a oděvní, výroba obuvi (4. místo v Evropě). Díky své poloze na tranzitu v severojižním i západovýchodním směru se Česko snaží dobudovávat síť hlavních dopravních koridorů (železnice, dálnice).

Dopravní síť je hustá, ale zčásti technicky zaostalá a neodpovídající potřebám. Železnice jsou z jedné třetiny elektrifikovány, v zemi je pouze 558 km dálnic. Letecká doprava se uplatňuje v mezinárodním styku. Mezinárodní letiště jsou v Praze (Ruzyně), Brně (Tuřany), Ostravě (Mošnov) a v Karlových Varech. Posledních letech nabývá na významu i cestovní ruch. Praha patří k nejnavštěvovanějším městům Evropy, významná je také horská turistika. Příjmy z cestovního ruchu dosahují 3,5 % HDP. V roce 2005 navštívilo ČR 6,4 mil. turistů.

 

Historie. Ve starověku žili na území Česka Keltové (podle keltského kmene Bójů vznikl latinský název Čech - Bojohemum), v době římské přišli germánští Markomani a v 6. stol. Slované. V 9. stol. vznikl na českém území první státní útvar Slovanů v Evropě, Velkomoravská říše. Po rozvrácení Velké Moravy Maďary se centrum státu přeneslo do Čech, kde se vlády v 10. století ujal rod Přemyslovců. Jejich moc postupně rostla, až se ve 13. stol. Čechy staly jedním z nejmocnějších států Evropy. Bohatství jim přineslo objevení stříbrných (Kutná Hora, Jihlava) a zlatých (Jílové u Prahy) dolů. Největšího rozkvětu dosáhl stát za vlády Lucemburků, zejména za krále a císaře Karla IV. (1346–1378). Praha se stala centrem císařství a byla zde založena Univerzita Karlova (nejstarší ve střední Evropě). Hospodářský i duchovní úpadek pak nastal v době husitství na počátku 15. století. Toto reformní hnutí vyvolalo náboženskou a v jistém smyslu i občanskou válku. V roce 1526 pak nastoupili na český trůn Habsburkové. V období vlády Rudolfa II. (1576–1612) se Praha opět stala hlavním městem říše, centrem vědy a umění své doby. Spory šlechty s Habsburky pak vyvrcholily roku povstáním a porážkou na Bílé Hoře roku 1620 (zacátek. Období rakouského císařství zanechalo výrazné stopy v české společnosti a kultuře (rekatolizace, germanizace, nástup barokního slohu, rozvoj průmyslu). V 19. stol. nastalo české národní obrození, kdy se zformoval moderní český národ. Odpor vůči monarchii, která odmítala řešit národnostní problémy, vyvrcholil roku 1918 vyhlášením nezávislého Československa. V letech 1918–1938 patřila země mezi nejúspěšnější a nejdemokratičtější státy světa. Pod nátlakem Hitlera, ale i Velké Británie a Francie muselo Československo odstoupit pohraniční území, osídlené převážně Němci (tzv. Mnichovská dohoda, září 1938). Ještě před vypuknutím války, v březnu 1939, byl i zbytek republiky obsazen Německem a vytvořen zde Protektorát Čechy a Morava. Těsně po válce byl v letech 1945–46 proveden dodnes diskutovaný odsun Němců. Následkem války se Československo dostalo do sovětské sféry vlivu, což vedlo ke komunistickému převratu v únoru roku 1948. Komunisté pak podle instrukcí z Moskvy zavedli tvrdou diktaturu a centralizaci státní moci i hospodářství (znárodnění). Režim po smrti Stalina poměrně rychle zmírnil a v r. 1968 dospěl až k reformnímu hnutí, tzv. Pražskému jaru, v čele s Alexanderem Dubčekem. Pokus o demokratizaci společnosti byl ukončen invazí vojsk SSSR a jeho spojenců. Okupace s sebou přinesla tzv. normalizaci, mravní i politický rozklad země na dvacet let. Ekonomický úpadek i změn ve světě na konci 80. let vedly k pádu režimu a návratu k demokracii. Vedlejším produktem ovšem byl nárůst nacionalismu, zejména na Slovensku, který vedl k rozdělení země na Česko a Slovensko roku 1993. Demokratický vývoj České republiky pak byl završen přijetím do NATO (1999) a vstupem do Evropské unie (2004).

 

3. Cestovní ruch

S nástupem funkcí tržního mechanismu po r. 1989, otevřením hranic a rozšířením bezvízového styku s evropskými zeměmi a vstupu ČR do EU došlo k výraznému rozvoji všech forem pasivního i aktivního cestovního ruchu. Přestože si Praha drží dominantní funkci v návštěvnosti a patří mezi top 10 destinací Evropy (více než polovina všech návštěvníků hlavně z Německa, V.Britanie a Itálie), stále více se uplatňují další regiony cest. ruchu, zvláště kraje Karlovarský (lázně, navštěvují je hlavně Němci, Rusové a Holanďané) a Jihomoravský (víno, slavnosti). Turisté se u nás zdrží v průměru 4,1 dne (Rusové ovšem o 2–3 noci déle) a utratí  více než 5 mld USD za rok. Češi utratí v zahraničí pouhou polovinu (2,7 mld USD), cestovní ruch tak výraznou měrou přispívá k aktivní platební bilanci státu.

Specifickým rysem je chataření, zvláště v pahorkatinách a vrchovinách v zázemí velkých měst, které na mnoha místech ovlivnilo vzhled krajiny.

 

Organizace CR:

* Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor cestovního ruchu

* Agentura CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu

* Klub českých turistů (KČT), udržuje 37 000 km turistických cest (jejich značení bývá uznávané jako nejdokonalejší na světě)

 

Beskydy, zalesněné hřbety v délce téměř 300 km podél česko-slovenských (Moravskoslezské Beskydy) a slovensko-polských hranic jsou součástí vnějšího oblouku Karpat. Drsnější klima, rozsáhlé lesy, řada vodních toků, ideální oblast pro letní i zimní rekreaci nejen obyvatel Ostravska. Řada kulturně historických atraktivit: jeskyně Šipka s nálezy pravěkého člověka, skanzen lidové architektury v Rožnově pod Radhoštěm.

 

Brno, metropole a druhé největší město Moravy, významné průmyslové středisko. Od roku 1958 byla založena tradice Brněnských veletrhů a výstav. Díky dobré poloze na soutoku Svitavy a Svratky na jižním okraji Brněnské vrchoviny bylo místo osídleno již od pravěku, v 11. stol. se stalo centrem knížectví, od pol. 13. stol. se místní vladaři pyšnili hodností markrabě. Od r. 1641 hlavní město Moravy, z té doby populární pevnost a dominanta Špilberk, zemské vězení až do 19. stol.

Řada církevních památek, novogotický dóm sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jakuba, kapucínský kostel sv. Michala, klášter Cisterciaček Mendelianum, řada měšťanských renesančních a barokních domů (Dům pánů z Kunštátu, Ditrichštejnský palác, Ústav šlechtičen), Pavilon Anthropos (expozice O původu a vývoji člověka). Z 20. stol zaujme modernistická vila Tugendhat (vedla se zde jednání o dělení Československa, od r. 2001 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Po rozpadu Československa se sem přestěhovaly některé celorepublikové úřady: Nejvyšší soud, Ústavní soud a Nejvyšší státní zastupitelství ČR. Na Masarykově okruhu se konají známe mezinárodní motocyklové a automobilové závody

 

České Budějovice, jihočeská metropole na soutoku Malše s Vltavou. Byla založena v r. 1265 Přemyslem Otakarem II. V 16. stol. místo konání zemských sněmů, r. 1787 sídlo biskupství. R. 1832 byla odtud do Lince vedena první evropská železnice (koňka), byla v provozu téměř 50 let.

Centrum městské památkové rezervace tvoří čtvercové náměstí s barokní sochou Samsona z let 1721–27 (dříve zde stával pranýř), řada renesančních a barokních měšťanských domů, které lemují pravidelnou síť rovných ulic, původně renesanční radnice (dnešní podoba je z doby okolo r. 1730) a renesanční Černá věž (1540–77) s katedrálou sv. Mikuláše (pův. bazilika, v letech 1641–49 přestavěna).

Severně od města stojí zámek Hluboká ve stylu tudorské gotiky, 10 km JZ se na zemanském dvorci v Trocnově narodil Jan Žižka (1360–1424), 30 km severně se narodil Jan Hus (1371–1415)

 

České Švýcarsko, národní park z roku 1999 má plochu 7900 ha, na který navazuje německý národní park Sächsische Schweiz (celé území se označuje pod názvem Českosaské Švýcarsko). Předmětem ochrany je unikátní geomorfologie pískovcového skalního města, součást rozsáhlejší geomorfologické jednotky Labských pískovců. Druhohorní, převážně křídové pískovce proniknuté tu a tam třetihorními vulkanity, byly vyzdviženy, rozlámány, pukliny se staly branami vodní eroze, která tabuli rozčlenila v hustou síť dnes převážně suchých údolí. Hlavní údolí, kaňon Labe, opouští území Česka na nejnižším místě (115 m n.m.), k pozoruhodným přírodním výtvorům patří hluboké kaňony říček Kamenice a  Křivice nebo skalní města - Tiské, Děčínské, Jetřichovické aj. stěny. Evropským fenoménem je 25 m široká a 21 m vysoká Pravčická brána vytvořená v úzkém pískovcovém hřebeni vyvětráváním zrnek písku a skalních úlomků.

 

Českomoravská vrchovina, geomorfologická oblast v jv. Čechách a na Moravě; plochá pahorkatina tvořená krystalickými horninami, uspokojuje potřeby letní turistiky, v omezené míře i zimní (Nové Město na Moravě).  Významné architektonické památky městských památkových rezervací (Telč, Slavonie, Jihlava, Pelhřimov, Moravská Třebová), zámky (Jaroměřice nad Rokytnou, Dačice), hrady a zříceniny (Pernštejn, Kámen, Lipnice), církevní stavby (Tišnov, Želiv, Žďár nad Sázavou); poutní kostel sv,. Jana Nepomuského na Zelené hoře byl v r. 1994 zařazen na seznam listiny kulturného dědictví UNESCO.

 

Český Krumlov, městská památková rezervace, lokalita se zápisem do seznamu světových památek UNESCO, založená na vltavském brodu při obchodní cestě z Lince do Prahy. Hrad v říčním zákrutu (odtud německý název) s Latránem a městem byl založen kolem roku 1250 Vítkovci, ve 14. stol. středisko hospodářského a kulturního života rodu Rožmberků.

Zámek s letohrádkem Bellarie, jízdárnou, letním divadlem s otáčivým hledištěm představuje hlavní dominantu města; k předním památkám gotiky patří kostel sv. Víta, komplex kláštera minoritů a klarisek. Ve městě naleznete zbytky původního opevnění a mnoho gotických a renesančních měšťanských domů, často s minimem vnitřních přestaveb. Severně od města se rozkládá pohoří Blanský les (Kleť 1083 m n.m., významná observatoř pro sledování malých těles), 20 km jižně se nachází klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě.

 

Český ráj, první vyhlášená krajinná chráněná oblast v býv. Československu (r. 1955). Fenoménem jsou zajímavé skalní skupiny se stolovými horami a skalními městy utvářené druhohorními křídovými pískovci - pozůstatky posledního moře v Čechách (Hruboskalsko, Prachovské skály), místy je prorážejí vulkanická tělesa (Trosky, Vyskeř, Zebín). Známý gotický hrad Kost, lovecký zámeček Humprecht nebo zvonice se srdci obrácenými vzhůru v Rovensku pod Troskami patří k četným turistickým lákadlům.

 

Hradec Králové, metropole východních Čech na soutoku Labe a Orlice, první komplexně urbanisticky řešené město s vyspělou průmyslovou výrobou. Od 13. stol. bylo věnným městem českých královen, v letech 1766–1884 bylo přebudováno ve největší vojenskou pevnost v Čechách, v r. 1866 u nedaleké obce Sadová byla svedena rozhodující bitva prusko-rakouské války o vedoucí postavení mezi německými státy s tragickým koncem pro Rakousko (dnes památník).

V centru města na Velkém náměstí stojí řada gotických, renesančních a barokních domů, biskupské rezidence a býv. jezuitské koleje s kostelem Nanebevzetí P.Marie. Roku 1307 tady královna Eliška založila katedrální (cihlový) kostel sv. Ducha; dominantu představuje sousední Bílá věž (1574–85), siluetu města dotvářejí dvě věže radnice. Ve 20. letech 20. stol. se na moderní přestavbě podíleli čeští architekti J.Gočár a J.Kotěra.

 

Hrady, zámky: Bezděz, Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, Loket, Nové Město nad Metují, Orlík, Písek, Rožmberk, Sychrov, Terezín, Třeboň nebo Zvíkov jsou vybranými příklady českých a třeba Bouzov, Buchlov, Hradec nad Moravicí, Hukvaldy, Lednice, Mikulov, Pernštejn, Slavkov, Špilberk, Vranov nad Dyjí jako příklady moravských hradů a zámků jsou dokladem bohatého dědictví našich předků. Existují i další pozoruhodné interiéry s galerijními obrazárnami (Jaroměřice nad Rokytnou , Kroměříž, Moravský Krumlov, Telč, Valtice), specializované tématické expozice (Doudleby, Hluboká, Jemniště, Kačina, Kratochvíle, Nelahozeves), stovky tématických muzeí, desítky skanzenů a stovky památníků či technických památek. Pestrá krajina v srdci Evropy je poseta památkami, jejichž počet přesahuje bilanci i daleko větších států.

 

Jeseníky (Hrubý a Nízký Jeseník), druhé nejvyšší pohoří ČR (Praděd, 1492 m n.m.) zahrnuje i 11 přírodních rezervací (Petrovy kameny), travnaté vrcholové hole , rašeliniště (Revíz) se dvěma jezírky, Šerák s pralesními porosty. Nízký Jeseník tvoří plochá vrchovina (Slunečná 800 m n.m.) s kuželovitými vrcholy čtvrtohorních sopek (Velký a Malý Roudný). Atraktivitě území přispívá lázeňství (Jeseník, Karlova Studánka, Dolní Lipová), bizarní skalní útvary a bludné balvany, zámky Velké Losiny, Javorník-Jánský vrch, Šternberk, Hradec u Opavy.

 

Jihočeské rybníky, fenomén Třeboňské a Českobudějovické pánve dotvořený lidským zásahem v původně ekonomickém zájmu (výstavba rybníků Š. Netolickým a J. Krčínem z Jelčan v 16. stol.). Oblast vhodná pro letní rekreaci, vodní sporty (sjíždění Lužnice, Nežárky), rybolov a myslivost. Rašelinné lázně v Třeboni, architektury městských památkových rezervací (Třeboň, Jindřichův Hradec), architektura jihočeského baroka a přitažlivé zámky (Hluboká, Kratochvíle, Červená Lhota, Třeboň).

 

Jizerské hory, geomorfologický celek na severu Čech (Smrk 1124 m n.m.), oblast vhodná pro krátkodobou rekreaci s výchozím turistickým střediskem do oblasti Liberce (východisko i do Lužických hor). Plochá členitá hornatina, ve vrcholových partiích rašeliniště (Jizerka, Jizera).

 

Krkonoše, národní park vyhlášený v roce 1963 na ploše 36 300 ha, nejvyšší české pohoří (Sněžka, 1602 m), za hranicemi pokračuje na polské straně. Jeho vznik se datuje do druhohor, reliéf však byl utvářen v období mladších třetihor, kdy vznikla tektonickými pohyby jejich dnešní podoba. Stopy po pleistocenním zalednění - 15 samostatných údolních i karových ledovců (např. v Labském nebo Obřím dole), řada pozůstatků glaciálních reliktů z doby ledové: četné kary, ekosystémy skalnatých jam. Pohoří je budováno krystalickými horninami, základem jsou dva hlavní hřbety – Pohraniční a Český, z nich vystupují relativně nevysoké vrcholy Studniční hora, 1554 m). Biogeografická poloha mezi severskou tundrou a alpínskými trávníky zapříčiňuje pestrost zdejší vegetace: čtyři vegetační stupně: submontánní s listnatými a smíšenými lesy (do 800 m n.m.), montánní s horskými smrčinami (do 1200 m n.m.), subalpínský s klečovými porosty, smilkovými loukami a subarktickými rašeliništi (do 1450 m n.m.), poslední alpínský představují izolované vrcholky hor s mechorosty a lišejníky. Od druhé pol. 20. stol trpí hory znečišťujícími exhaláty s následkem odumírání lesů (hlavně smrčin). Aktivní zimní i letní turistika, relativně dobrá dostupnost hlavních středisek (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov) i dlouhá tradice má za následek mimořádnou přetíženost oblasti.

 

Kroměříž, tržní osada na křižovatce obchodních cest. Původně hrad přebudovaný na zámek, v 17. a 18. stol. letní sídlo olomouckých biskupů. Město bylo vícekrát dobyto (r. 1423 a r. 1432 husity, r. 1643 Švédy), vypálili ji vzbouření Valaši, v r. 1752 obsadili Prusové. Postupně se však stalo centrem kultury a školství (odtud označení Hanácké Athény). r. 1817 zde byla založena první soukenická manufaktura, v letech 1848–49 místo zasedání Kroměřížského sněmu, který vyhlásil tzv. oktrojovanou ústavu.

Středu města dominuje arcibiskupský zámek, náměstí vyniká i renesanční radnice, biskupská mincovna, zbytky hradeb s Mlýnskou bránou. Nejstarším gotickým kostelem je chrám sv. Mořice z r. 1260, turisté navštěvují Podzámeckou a Květní zahradu (společně se zámkem UNESCO), zastaví se v památníku Maxe Švabinského.

 

Kutná Hora, královské báňské město vzniklo koncem 13. stol. při bohatých nalezištích stříbrných rud. Ve 14. stol. byla založena královská mincovna (pražské groše) a r. 1409 zde vydal Václav IV. Dekret kutnohorský (upravoval kontrolu nad pražskou univerzitou), místo volby Vladislava Jagellonského českým králem.

Jedna z nejrozsáhlejších městských památkových rezervací, ojedinělý chrám sv. Barbory (patronka horníků a dělostřelců, řada stavitelů - huť P. Parléře, mistr Hanuš, M. Rejsek, B. Ried) a jeho protipól - bývalé královské sídlo a mincovna Vlašský dvůr se sousedním farním kostelem sv. Jakuba (14. století). Návštěvníci zavítají i do kostela Panny Marie na Náměti, pův. gotické tvrze Hrádek, kláštera voršilek (K. I. Diezenhofer) nebo kostela sv. Jana Nepomuského (F. M. Kaňka).

SV od města empírový zámek Kačina.

 

Lednicko-Valtický areál, unikátní zámecký park (250 ha) se zámky na jižní Moravě patří na seznam světového dědictví UNESCO. Původně gotický hrad (13. stol.) byl v 17. stol. přebudován v barokní zámek a následně (1846–59) novogoticky upraven. V areálu dokonale dotvořeného anglického parku naleznete řadu drobných staveb: skleník, minaret, památník otci a bratrům, Dianin chrám (Rendez vous), Nový dvůr, Janův hrad či Apollónův chrám. Přes 600 let až roku 1945 vlastnili panství Lichtenštejnové, kteří si na něj neustále činí nároky. V okolí soustava pěti Lednických rybníků - významná ornitologická rezervace.

 

Litomyšl, městská památková rezervace, starobylé kulturní centrum. V r. 1141 zde byl založen klášter premonstrátů, od r. 1344 biskupství, jedno z center jednoty bratrské (od r. 1503 tiskárna). Na vyvýšenině severně od centra nechal postavit Vratislav z Pernštejna renesanční zámek (od r. 1999 na listině svět. dědictví UNESCO), dvoupatrová stavba s pravidelným čtvercovým půdorysem se zámeckým divadlem (s bohatými dekoracemi od vídeňského dvorního malíře J. Platzera) patří k evropským unikátům. V létě se v amfiteátru pořádá festival Smetanova Litomyšl - mistr se ve zdejším zámeckém pivovaru r. 1824 narodil. Centrem města se táhne pozoruhodné protáhlé, uprostřed se zužující náměstí (sleduje cestu z Čech na Moravu) se starou radnicí z r. 1418. V okolí řada renesančních a empírových měšťanských domů s podloubími, piaristický kostel Nalezení sv. Kříže i nedaleký proboštský kostel Povýšení sv. kříže z r. 1356.

 

Máchův kraj, bizarní skalní útvary (Kokořínský důl, Provodínské kameny), divoké, tajuplné rokle, zříceniny kdysi pyšných hradů (Bezděz, Jestřebí, Houska, Helfenburk, Sloup), zámky (Lemberk, Zákupy, Doksy, Bělá pod Bezdězem), jezera či rybníky (Máchovo, Novozámecký, Holanské rybníky), pověsti o loupežnících, dříve i cikáni, to vše inspirovalo romantického spisovatele a básníka K.H.Máchu k napsání jeho nejslavnějšího básnického díla Máj. Dnes se region využívá pro aktivní dovolenou.

 

Moravský kras, krasová krajina devonských vápenců severně od Brna s více než 110 dosud objevenými jeskyně, některé přístupné (Punkevní, Balcarka, Sloupsko-šošůvské a Kateřinská). Nejlépe vyvinuté krasové jevy ČR: škrapová pole, závrty, kaňony a suchá údolí  (Žleby), propast Macocha s ponornou řekou Punkvou, říční propadání, systémy chodeb, komínů a jeskyní s nejdelší u nás (Amatérská, přes 35 km dlouhá). Významné turistické a rekreační území.

 

Olomouc, centrum střední Moravy (Hané), sídlo University Palackého, po Praze druhá největší památková rezervace v ČR. Osídlení sahá od neolitu přes slovanské hradiště (důležité středisko v období Velkomoravské říše) až po vyhlášení města za královské v r. 1253. Již r. 1078 založil zdejší kníže Ota II., druhý nejstarší klášter na Moravě, benediktýnské Hradisko (dnes vojenská nemocnice). R. 1306 zde byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a od r. 1314 hlavní město Moravy (až do r. 1641). V 18. stol přeměněno v barokní pevnost  (ochrana Vídně proti pruskému Slezsku). V revolučním roce 1848 se sem uchýlil vídeňský dvůr a císař Ferdinand zde abdikoval.

Na místě přemyslovského knížecího hradu a býv. královského města vyrostlo dnešní městské jádro s řadou gotických, renesančních a barokních paláců (arcibiskupský, Hauenschildův dům), kostelů (dóm sv. Václava, kapitulní děkanství, farní kostel sv. Mořice) a drobných stavebních prvků: městské brány, kašny - Caesarova, Herkulova, Neptunova ad., sloup Nejsvětější Trojice (od r. 2000 zápis do UNESCO).

Hudební festivaly a výstava květin Flora Olomouc.

 

Plzeň, průmyslové západočeské město na soutoku pramenných řek Berounky: Úslavy, Úhlavy, Radbuzy a Mže, symbol vynikajícího piva a firmy Škoda. Od r. 1295 královské město vzkvétalo z obchodu především s německými městy. Velký rozvoj města se datuje až s 19. stol.: r. 1842 založen městský pivovar (později Prazdroj), r. 1859 Škodovy závody, které byly koncem druhé svět. války těžce poškozeny bombardováním Spojenců.

Historické části města dominuje 103 m vysoká věž gotického kostela sv. Bartoloměje (nejvyšší svého druhu v Čechách) a čtvercové náměstí s pravidelnou osou domovních bloků s gotickými, renesančními (radnice) a barokními domy. Turistickou atrakcí je historické podzemí se středověkým sklepením. Několik architektonicky hodnotných kostelů - sv. Anny (r. 1735), Všech svatých (druhá pol. 14. stol.), hřbitovní kostel sv. Mikuláše (založený r. 1406) nebo kostel sv. Jiří (založen již v 10. stol. Ve městě pobývalo nebo se narodila řada významných osobností českého života (B. Smetana, J. K. Tyl, M. Aleš, M. Horníček, K. Gott).

 

Podyjí, národní park vyhlášený v r. 1991 na ploše 6 300 ha, na který navazuje na rakouské straně národní park Thayatal. Předmětem ochrany je unikátní reliéf s průlomovým kaňonovitým údolím řeky Dyje o šířce 500–1000 m a hluboké až 220 m, s hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami Českého masivu. Zbytky původních bučin s jedlí a tisem, dubohabrové porosty, vřesoviště i stepi. Inverze výškových stupňů.  

 

Praha, více než 1000 let hlavní a největší město ČR ležící ve stejnojmenné kotlině na toku řeky Vltava. Jedinečný soubor architektury všech vývojových epoch se rozkládá v kopcovitém terénu s místy obnaženými skalami, které mu dodávají monumentalitu. Od r. 1918 sídlo českých prezidentů.

Osídlení doloženo již ve starší době kamenné, od příchodu Slovanů (5.–6. stol.) výstavba prvních hradišť a posléze i hradů vládnoucí dynastií Přemyslovců – v 9. stol. založen Pražský hrad o století později  Vyšehrad.

Románské památky z té doby reprezentuje Jiřský klášter a románské rotundy roztroušené po celém městě. Ve 12. stol. se datuje vznik podhradí u brodu přes Vltavu (Malá Strana na levém, Staré Město a  Židovské Město na pravém), zpevněné prahy daly městu patrně jméno. Příchod Němců a Židů znamenal zvýšený obchodní ruch a ovlivňoval život města až do 20. stol.

Rozvoj těchto částí města je spojen s obdobím gotiky hlavně za vlády českého krále a římského císaře Karla IV., kdy se Praha stala hlavním městem Evropy a stavebně ji rozšířil o Nové Město se soustředěním komerčního, finančního a administrativního života města, jehož „zlatý kříž“ tvoří Václavské nám., Národní třída a Příkopy, okolo Pražského hradu se začalo rozvíjet čtvrté město Hradčany. Z té doby se datuje založení nejstarší university severně od Alp (r. 1348), stavba Karlova mostu (r. 1357), již za vlády jeho otce byly postaveny základy katedrály sv. Víta (r. 1344, dokončena však až po 600 letech).

Další, tentokrát renesanční rozkvět nastal za panování prvních Habsburků, Rudolf II. Město učinil císařským sídlem, vznikaly rozsáhlé paláce, Praha se stala centrem evropské kultury a vzdělanosti (J. Kelper, Tycho de Brahe, G. Brunno, V. Hollar ad.). Jeho smrtí se vývoj města zastavil, naopak po povstání českých stavů došlo ke známé defenestraci (r. 1618) a porážkou na Bílé Hoře. Kapitulaci a plenění města dovršil nový místodržící Karel z Lichtenštejna (poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí 21.6. 1621). Všeobecný úpadek města spojený s odchodem evangelíků do zahraničí a změny majetkových poměrů ve prospěch německé šlechty dovršila třicetiletá válka (okupace Prahy Sasy v letech 1631–1632 a r. 1648 Švédy).

Katolická protireformace je spojena s pražským barokem (od druhé pol. 17. stol.) s neopakovatelnou podobou - výstavba řady chrámů (sv. Mikuláše na Malé Straně),  paláců a měšťanských domů pod vedením předních architektů: K. Diezenhofer, M. Brokoff, M. Braun, O. Brandl aj, Karlův most dostal většinu ze svých 59 soch, Pražský hrad získal dnešní podobu. R. 1784 došlo ke spojení všech čtyř měst ve druhé největší město rakouské monarchie (po Vídni).

R. 1784 otevřeno první české divadlo (Nosticovo, od r. 1795 Stavovské). V 19. a 20. stol. ve městě působila řada umělců a vědců spjatých s obrozením: B. Smetana, A. Dvořák, J. V. Myslbek, J. Neruda, T. G. Masaryk ad., umělecky výrazná německá a židovská němčina: R. M. Rilke, F. Kafka, E. E. Kisch ad. Z té doby řada umělecky mimořádných staveb: Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum, secesní Obecní dům. Praha je připravena stát se hlavním městem Československé republiky.

Mezi oběma svět. válkami zasáhl industriální rozvoj hlavně předměstí (Libeň, Žižkov, Smíchov), měšťanská výstavba na (Královských) Vinohradech a kubistické stavby pod Vyšehradem.

Po druhé svět. válce nástup uniformní panelové výstavby na řadě míst Prahy, výstavba nevábné budovy Parlamentu, Nová scéna, Palác kultury, k přednostem patřila výstavba metra. V období postkomunismu po r. 1989 nastalo budování bank, administrativní budov, rekonstrukcí a oprav řady paláců, měšťanských i historických domů.

Soubor kulturních a historických památek je obrovský a řadí Prahu s roční návštěvností cca 12 mil. lidí k nejkrásnějším městům Evropy.

 

Prachatice, v 11. stol. trhová osada na Zlaté (Solné) stezce z Čech do Bavorska (rozprodej pasovské soli). Ve 14. stol. získalo složitý systém hradeb (dodnes zčásti zachovalých vč. několika městských bran), v 16. stol. doplněné o druhý pás s dělovými baštami.

Pozoruhodné čtvercové náměstí s gotickými a renesančními domy s bohatými figurálními sgrafity (jsou i na domech stojících v postranních ulicích). Dominantou města je jižní pozdně gotická věž kostela sv. Jakuba z konce 14. stol.

 

Šumava, národní park na ploše 68 520 ha z roku 1991 s širokým ochranným pásmem, nejrozsáhlejší zalesněné území střední Evropy navazuje na německý národní park Bayerischer Wald s nejvyšším vrcholem Šumavy (Gr. Rachel 1453 m n.m.), na české straně dominuje Plechý (1378 m n.m.), Boubín (1362 m n.m.) nebo Jezerní hora (1343 m n.m.). Pohoří má asymetrický profil s povlovnými svahy na české straně a prudkými v Bavorsku. V pleistocénu vzniklo asi 12 malých karových ledovců, dnes ledovcová jezera (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka) a velká Lipenská přehradní nádrž. Předmětem ochrany představují zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera, horská či údolní vrchoviště. Existuje zde unikátní fauna bezobratlých. Boubínský prales z roku 1858 představuje jeden z nejstarších a nejhodnotnějších pralesů Česka, na ploše 143,7 ha zachovává původní porosty smrků a jedlí. Industrializací málo dotčená příroda je příkladem –kultivované, tradičně obývané středohorské krajiny. Z cestovního ruchu se uplatňuje letní i zimní rekreace, vodní sporty, myslivost a rybolov. V dosahu leží kulturně historické památky - klášter ve Vyšším Brodě, architektura historických center Vimperka, Kašperských hor, Volar.

 

Tábor, historické město v jižních Čechách, symbol husitského hnutí. Vzniklo na místě hradu založeného Vítkovci na skalním ostrohu nad Lužnicí (dnes Kotnov). R. 1420 jej ovládli s celým návrším husité z nedalekého Sezimova Ústí a založili ojedinělou městskou komunitu spravovanou vojenským způsobem s principem sociální rovnosti, hlásající odstranění veškerého panství a soukromého majetku Tábor (podle stejnojmenné biblické hory). Hlavní vojenské středisko s dvojstupňovitými hradbami odolalo náporu pěti křížových výprav a 15 let stálo v čele protikatolického husitského odboje. Později významné město řemesel a obchodu, r. 1492 založen rybník Jordán (první údolní přehrada ve střední Evropě). Po přechodném pobělohorském úpadku nastal rozvoj s postavením první elektrické dráhy Rakousko-Uherska (Tábor–Bechyně, 1902–1903).

Centrem historické části je Žižkovo náměstí s děkanskými kostelem z let 1440–1512,

sochou Jana Žižky z Trocnova (J. V. Myslbek, r. 1877), pozoruhodnou gotickou radnicí; sklepení pod historickými gotickými a renesančními domy vytvářejí prohlídkový okruh. Systém radiálních a podélných ulic v okolí nemá dnes již nic společného se 70 ulicemi a uličkami býv. hradeb.

 

Telč, památková městská rezervace evropského významu (UNESCO) na jihu Českomoravské vrchoviny. Komplex renesančního zámku (původně vodního hradu) a stejně starých či novějších domů okolo něho vznikl již ve druhé polovině 14. stol.  Město založili mezi dvěma rybníky (Štěpnickým a Ulickým) páni z Hradce, v r. 1530 město zasáhl požár, díky němu centrum dostalo jednolitou podobu a díky odlehlosti bylo později ušetřeno dalších rušivých stavebních zásahů.

V historickém jádru hodnotná architektura měšťanských domů s podloubími, vysokými renesančními štíty, velkými mázhauzy s tunelovitou zadní chodbou. Kostel sv. Ducha s románskou věží, kostel sv. Jakuba a zbytky hradeb jsou příklady gotické výstavby.

 

Valašsko, oblast Vizovické vrchoviny, Hostýnsko-vsetínské hornatiny a části Bílých Karpat s lázněmi (Luhačovice, Teplice nad Bečvou), originální lidovou architekturou, folklorem a lidovou uměleckou výrobou, zámky (Holešov, Hranice, Vizovice) i zajímavou architekturou Zlína.

 

Západočeské lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynžvart s jejich mimořádným přírodním zázemím, 40 % území zabírají lesy, bahenní sopky, vyhaslé jícny sopek Komorní hůrka a Železná hůrka, dlouhodobé tradici a dalšími kulturně historickými památkami, Cheb (se Špalíčkem, zbytky císařské falce), filmovými i hudebními festivaly a sportovními akcemi.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Češi jsou pohostinní, švejkovství, mají snahu kritizovat a být nespokojení (přitom se jich většina má dobře). Když je třeba, dovedou se semknout (povodně, okupace, vítězství národního mužstva), ale zpravidla jim to dlouho nevydrží a optimismus vystřídá „blbá nálada“. Střídavě se snaží „kolaborovat“ s někým silnějším, i když jasná autorita pro ně není dogma. Bývají veselí s dobrými nápady a dříve i všestranní a vynalézaví. Vzdělání se stále více cení stejně jako majetek. Podání ruky při příchodu a odchodu je nezbytností stejně jako představení všech přítomných osob a dárek pro hostitele.

Určitě nevynechejte. Nejrůznější slavnosti, vinobraní, akce pro pivaře, hudební a jiné festivaly, akce pořádané různými organizacemi. V obcích a městech je snaha navázat na zpřetrhané folklórní tradice.

Národní gastronomie. Národním jídlem je knedlo, zelo, vepřo (příp. s husou, kuřecím nebo krůtou), strava rozhodně nepatří mezi nejzdravější svými omáčkami, kynutými knedlíky a oblíbenými zabijačkami; v poslední době vzrůstá obliba zahraničních kuchyní (zvláště italské). S chutným pivem se setkáte v každé hospodě i nóbl podniku, mezi nejznámější značky patří Pilsner Urquell, Budvar nebo Staropramen, převládají světlá 10tistupňová piva, Češi jsou na 1. místě v konzumaci piva na světě. Víno nechybí hlavně při večerním posezení, kromě domácích značek z Čech (Ludmila) a zvláště Moravy (Vavřinecké, Frankovka, Rulandské, Veltlínské zelené, Vlašský ryzlink atd.), jsou v hojné míře zastoupeny zahraniční víny, z tvrdšího alkoholu patří mezi oblíbené becherovka, slivovice, pije se často a někdy bohužel hojně.

Dárky pro Vaše milé. Je jich celá řada, k tradičním patří pivo, zejména značky Pilsner Urquell event. Budweiser, výše zmiňovaná becherovka nebo slivovice, ale také broušené sklo, bižuterie, nápaditá keramika nebo krajka, kostýmy, starožitnosti i staré knihy, vozí se dřevěné hračky a stavebnice, figurky zvířat (český vynález  „yo-yo“ a hlavolam „ježek v kleci“, specifickou komoditou jsou vynikající české filmy (řada z nich dostala různá mezinárodní ocenění vč. amerického Oskara)

 

5. Praktické informace

Doprava Pražské ruzyňské letiště překročilo v r. 2005 hranici 11 mil. odbavených klientů, několik dalších letišť (viz Hospodářství) v zemi a ve Vídni nebo Mnichově zabezpečuje mezinárodní provoz. Některá velká města provozují služební aj. lety.

Hustá, ale jen z malé části elektrifikovaná, železniční síť s provozem vlaků 1. a 2. třídy, možností místenkové rezervace; na delší trasy jsou nasazovány i rychlovlaky Pendolino. Vlaky mívají občas zpoždění.

Hustá síť dálkových autobusových linek s vyhovující frekvencí spojů mezi většími městy. Autobusy zpravidla jezdí na čas.

Místní hromadná doprava funguje obvykle spolehlivě a přesně, se vhodnými návaznými spoji na klíčových křižovatkách.

Taxislužba je oblíbenou reklamou pražského primátora – taxíky naleznete prakticky všude (nebo si je objednat), cenu raději dohodněte předem.

Několik společností se Vám bude vnucovat k souhlasu s pronájmem auta již na letišti, v ceně bývá obvykle povinné pojištění vozidla, lze si objednat i auto s řidičem.

Ubytování. Skladba a kvalita se postupně zlepšuje, přibývá vícehvězdičkových hotelů, ubytování v soukromí, na zámcích apod. Ubytovací kapacity z dob před revolucí jsou již zpravidla po rekonstrukci, s kvalitou se zvýšila i cena za ubytování 

Trestná činnost a krádeže. Relativně bezpečná země, poněkud vyšší úroveň drobných kapesních krádeží ve větších městech a okrádání zejména u taxikářů.

Lékařská péče. Úroveň lékařské péče je na vysoké úrovni, první nebo nouzová pomoc pro cizince je zdarma, další ošetření se platí (pokud není uzavřena příslušná mezinárodní reciproční dohoda). Léky kromě běžných lze získat pouze na lékařský předpis  v některé z četných lékáren (mívají i nepřetržitou službu).

Noviny. Hlavními deníky jsou Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny; ve specializovaných prodejnách, v hotelích apod. seženete zahraniční tisk, anglicky psanými novinami jsou např. Prague Post nebo The Central European Business Weekly.

 

Internetové odkazy:

www.cestovani.atlas.cz

www.czechtourism.cz

www.idnes.cz

www.cestovani.ihned.cz

www.HedvabnaStezka.cz

www.pis.cz

www.mzv.cz

 

Diplomatická zastoupení:

Ministerstvo zahraničních věcí

Loretánské nám. 5, Praha 1

tel. 224 181 111, e-mail: info@mzv.cz, www.mzv.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_cesko.php on line 646