učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Nabídka zájezdů
Nabídka katalogů
Kontakt
CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město
Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax: +420 235 310 114
Email: info@toulkyevropou.cz
kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ: 16175166
DIČ: CZ 5508042001
ESTONSKO**
Eesti Vabariik
Estonská republika
1. Marginální sloupec
Rozloha: 45 227 km2
Počet obyvatel: 1 342 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Tallinn 397 000 obyv. (aglomerace 525 000)
Další významná města: Tartu 102 000 obyv.
Narva 67 000 obyv.
Rakvere 18 000 obyv.
Úřední jazyk: estonština, rozšířena je ruština, angličtina a němčina
Hymna: Mu isamaa, mu õnn ja rõõm
Měna: 1 estonská koruna (EEK) = 100 senti
HDP / na 1 obyv: 4 953 mil. USD / 3 480 USD
Národnostní struktura: Estonci 65 %, Rusové 28 %, jiní 7 %
Náboženství: křesťané (luteráni) 75 %, pravoslavní 19 %, údaje se však značně různí
Vznik: 24. 2. 1918 (Vyhlášení nezávislosti)
Státní svátek: 24. 2. (1918) Vznik Estonské republiky
MPZ: EST
Internetová doména: ee
Telefonní předvolba: +372
Časové pásmo: UTC +2
Slavné osobnosti:
* současní hudební skladatelé A.Pärt a V.Tormis (a proslulý soubor Hortus Musicus)
* dráhařka Salumaenová (2x zlatá na LOH ), E.Nool (zlato na LOH 2000), běžec na lyžích A.Veerpalu (ZOH 2002)
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Estonské dědictví UNESCO: (2)
Tallin, historické centrum (1997)
Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)
Národní parky: (4)
Lahemaa
Karula
Soomaa
Vilsandi
2. Charakteristika země
Když se řekne Estonsko, vybaví se:
* plochá, málo úrodná země, s množstvím rozsáhlých mokřadel, bažin, s těžbou rašeliny - nejsevernější pobaltský stát
* země tradičních lidových zvyků (tance, zpěvy), se kterými mj. bojovali proti nadvládě německých křižáků, Švédů a Rusů
* čistota životního prostředí je záležitostí všech
* tragedie trajektu Estonia (28. 9. 1994, téměř 1000 obětí)
Poloha. Estonsko je malou nížinatou zemí ve východní Evropě při pobřeží Baltského moře, k jeho území patří i relativně velké ostrovy Hiiumaa a Saaremaa. Tato zemička si v ekonomické oblasti vede nejlépe ze všech bývalých 15 svazových republik SSSR. Její výhodou je, že již v dobách ruské nadvlády soustřeďovala daleko nejvíce výroby spotřebního zboží a služeb. S Estonskem jsou spojovány nejen tyto úspěchy, ale také staré lidové tradice a svérázné zvyky zdejšího národa.
Přírodní poměry. Estonsko je převážně nížinaté a navazuje na rozsáhlou Východoevropskou rovinu. Většina území leží ve výšce okolo 50 m n. m. a je důsledkem opracování pevninským ledovcem. Jednotvárný povrch této monotónní roviny je pestřejší jen na severu, kde prudkým svahem (tzv. glintem) spadá do moře vápencová plošina, a ve vrchovinách na jihovýchodě. Centrální část tvoří ploché pánve vyplněné mokřadly či neúrodnou půdou. Estonsko má téměř 4 000 km dlouhé a členité pobřeží, které lemuje přes 1 500 ostrovů. Řeky jsou krátké, ale vodnaté. Největší je hraniční Narva. V zemi je na 1400 jezer (největší Čudské) vesměs ledovcového původu.
Podnebí je výrazně přímořské, poměrně chladné, větrné a vlhké. řídké lesy, převážně jehličnaté, pokrývají 49 % území.
Obyvatelstvo a sídla. Estonci jsou, podobně jako například Maďaři či Finové, ugrofinským národem. Uším ostatních Evropanů zní jejich jazyk velmi cize a exoticky. V okolí Rižského zálivu však žijí již přes 5 000 let. I když bylo jejich území rozděleno či okupováno, zachovali si vždy etnickou jednotu. Udrželi si ji i v sovětském období. Důkazem je stále přežívající, bohatý folklór, lidové písně, kroje a jazyk (psaný latinkou). V současné době prožívá země velice silnou vlnu depopulace. Ta je dána jednak drastickým poklesem ruské menšiny (před 15 lety až 40 %), jednak nízkou porodností.
Tři čtvrtiny obyvatel bydlí ve městech, přičemž Tallinn je zcela dominující (žije v něm asi třetina obyvatelstva státu). Pro venkovské osídlení jsou typickým fenoménem rozptýlené zemědělské usedlosti.
Hospodářství. Estonsko je nejvyspělejší zemí Pobaltí. Reforma ekonomiky probíhala radikálně a se severskou, zejména finskou inspirací (mnohdy radikálněji než u nás). Po problémech spojených s rozdělením SSSR se však hospodářský růst dostavil. Zemědělství na chudých půdách je orientováno spíše na živočišnou výrobu. Mezi tradiční plodiny patří například len.
Země je zcela chudá na nerostné suroviny. Výjimkou je světově významná povrchová těžba hořlavých břidlic pro výrobu elektřiny. V průmyslu převažuje strojírenství (zejména elektrotechnické obory), výroba textilu a oděvů a potravinářství (pivo, sýry). Asi polovina produkce pochází z Tallinnu. Suchozemská doprava nehraje takovou roli jako námořní spojení s vyspělým světem, zejména s Finskem a Německem.
Historie. Pobaltí představovalo po většinu času zájmovou sféru všech severských národů. Křesťanství na tuto periferii Evropy přinesl ve středověku Řád německých rytířů. Až do moderní doby byla oblast střídavě panstvím Řádu, Litvy, Polska, Švédska a nakonec Ruska. V meziválečném období získala země nezávislost. Po roce 1940 bylo její území opět okupováno, nejprve SSSR, pak Německem, až se stalo opět součástí SSSR.
Obnovení nezávislosti bylo vyhlášeno roku 1991, ale teprve roku 1994 opustili zemi poslední ruští vojáci. Estonsko je od roku 2004 spolu s dalšími pobaltskými státy nejvýchodnějším členem EU.
3. Cestovní ruch
Staré hanzovní město Tallin je jasným favoritem, dalšími lákadly jsou např. národní parky Lahemaa Sooma, universitní město Tartu nebo klidné ostrovy Hiiumaa a Saaremaa. I tato země bývá zatím pojímána jako jedna ze zastávek Pobaltím, turisté se zde zpravidla nezdrží déle než 1–2 dny.
Lahemaa, národní park o rozloze 460 km2 se čtyřmi pravidelně rozmístněnými poloostrovy vybíhajícími do Finského zálivu. Zvláštností je Severoestonský glint, vápencový hřeben ve směru V–Z a velké bludné balvany, které zanechal ustupující ledovec. Díky přísně ochraně ze strany sovětských úřadů si zachoval panenský vzhled a v r. 1971 zde byl vytvořen 1. národní park na území tehdejšího SSSR.
Narva, město na hranicích s Ruskem, při výtoku stejnojmenné řeky z Čudského jezera do Baltského moře (74 500 obyv.). Její osudy jsou spjaty s pevností, založenou už koncem 12. stol. Na konci 13. stol. Narvu ovládli Dánové a po nich r. 1347 teutonští rytíři, kteří jí vtiskli převážně německý ráz; proti nim, na druhé straně řeky, založili Rusové v r. 1492 pevnost Ivangorod. Po celá staletí pak bylo město předmětem bojů mezi Němci, Švédy a Rusy, kteří je konečně ovládli r. 1704 a s nimiž pak sdílelo další osudy včetně obou světových válek. Při dobývání sovětskou armádou v r. 1944 bylo téměř celé zničeno a po kolonizací novými usedlíky v něm dnes žije asi jen 5 % Estonců.
Z mála dochovaných památek vyniká zmíněná pevnost, po válce zrestaurovaná (Hermannův hrad). Město vyniká vysokou nezaměstnaností a distribucí drog.
Pärnu, letní hlavní město Estonska se sedm km dlouhou pláží, množstvím barů a vilami z meziválečného období, východisko do Národního parku Soomaa (20 km vých.), založen r. 1994 na ochranu vzácných lužních lesů, vřesovišť a rašelinišť (pohyb po parku nejlépe autem nebo na tradiční estonské lodi haabja, více viz www.soomaa.ee.
Rakvere, metropole kraje Virumaa, jedno z nejstarší měst v Estonsku (18 000 obyv.). Na místě dřevěného estonského hradiště založili Dánové ve 13. stol. hrad., z něhož ovládali vznikající město; to dostalo r. 1302 městská práva.
K nejvýznamnějším památkám malebného historického centra patří gotický farní kostel (15. stol.), svědkem postupné ruské kolonizace, probíhající od přivtělení k Rusku na počátku 18. stol., je pravoslavný kostel z počátku 20. stol.
Tallinn, dříve Reval, hlavní město Estonska a významný přístav při Finském zálivu (415 000 obyv.), jedno z nejlépe zachovalých středověkých měst evropského severu. Jeho počátky souvisí s dřevěným hradištěm, založeným kol. r. 1000 na dnešním Dómském kopci, na místě dávného ugrofinského osídlení, existujícího již v době bronzové. V r. 1219 je dobyl Waldemar II. Dánský „Vítězný“), kterému dle legendy tehdy na pomoc z nebe spadla rudá vlajka s bílým křížem, napříště symbol Dánského království. Dánové zde založili gotický hrad, nazvaný Reval, a pod ním město, kterému Estonci říkali prostě „dánské město“, Taani linn. V r. 1285 se Reval stal členem Hansy a jeho rozkvět nebrzdil ani příchod německých rytířů, jimž jej Dánové postoupili r. 1346. Od 16. stol. však byl zmítán válkami mezi Švédskem a Ruskem, kterému nakonec r. 1710 připadl na příštích 208 let.
Po vzniku samostatného Estonska byl Tallinn hlavním městem, ale nové útrapy přinesla sovětská, německá a znovu sovětská okupace, trvající až do počátku 90. let 20. stol.
Přes škody ze II. svět války se v Tallinnu zachovalo mnoho cenných historických památek; především jsou to stavby na Dómském kopci (Toompea, z něm. výrazu „Domberg“), tedy sám Dóm (Toomkirik), podsaditá gotická stavba ze 13. stol. (uvnitř hrob hraběte Matyáše Thurna, jednoho z vůdců českého stavovského povstání), pravoslavná katedrála sv. Alexandra Něvského, honosná stavba z r. 1900, sloužící početnému ruskojazyčnému obyvatelstvu, a také někdejší dánský hrad, v 18. stol. přestavěný na reprezentativní barokní zámek. Pod kopcem se nachází historické centrum Tallinnu s desítkami chrámů, paláců a měšťanských domů v malebných uličkách. K nejvýznamnějším patří radnice (14. stol.) s loubím a charakteristickou štíhlou věží (1635), mohutný gotický kostel sv. Mikuláše (Niguliste kirik, před r. 1316) s cenným zařízením (mj. malby Berndta Notkeho z r. 1483), kostel sv. Olfa, zmiňovaný už k r. 1267, ale přestavěný v 15. stol., nápadná je jeho 120 m vysoká věž (měla být ještě vyšší, aby přilákala proplouvající lodě a bohaté obchodníky), dále cechovní dům bratrstva Černohlavých (16. stol.) a další; skutečnou raritou jsou z velké části zachované městské hradby se 3 branami a 9 obrannými věžemi.
Město se honosí též řadou muzeí a dalších kulturních institucí, které můžete navštívit s Tallinskou kartou opravňující k bezplatnému používání veřejných prostředků a vstupu do muzeí (např. Estonské muzeum mořeplavby, a hlavních turistických lákadel.
Další info na www.tourism.Tallin.ee.
Tartu, druhé největší město v Estonsku (102 000 obyv.), vyrostlé na místě staršího osídlení, sídlo téměř 400 let staré university – každý pátý obyvatel města je student. Už v 5. stol. zde údajně bylo hradiště ugrofinských obyvatel. Poměrně záhy kraj ovládli Rusové, kteří zde v 11. stol. založili pevnost Jurjev, ale ta byla r. 1224 dobyta německými rytíři a napříště město sdílelo osudy celé země, zmítané válkami mezi Němci, Švédy, Poláky a Rusy; těm nakonec připadlo r. 1721.
Středověkou minulost připomínají trosky katedrály nad městem (13. stol.) a nedaleký kostel sv. Jana, ostatní památky se datují až z 18. a 19. stol. (radnice, universita ad.). Pozornost návštěvníků přitahuje Muzeum vězení KGB.
4. O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Hrdý národ na své národní tradice a dědictví, obzvlášť nemají rádi Rusy.
Určitě nevynechejte. Sauna je k dispozici v každém slušnějším hotelu!
Červnové hanzovní dny v Tartu, se středověkým trhem, hudebníky a místními obyvateli v dobových kostýmech, středověkými turnaji, viz www.tartu.ee/hansa.
Návštěva Pěveckého stadionu v době, kdy se zde koná pěvecký festival (sbory o několika tisících zpěváků) – projev národní svébytnosti, do hlediště se vejde až 100 tis. diváků (každý 10. Estonec ?), odtud „zpívající revoluce“.
Národní gastronomie. Po staletí byl základem výživy žitný chléb, solený sleď a pivo. Typické je vepřové maso (sia )s bramborami (kartulid) a kysanou smetanou (hapukoor), hapukapsad (kyselé zelí), kama (obdoba müsli), sült (nakrájené vepřové maso v aspiku), verivorst (krvavý salám podobný jelitům), různé druhy ryb.
Vana toomas je národním likérem, vína se dovážejí, vcelku zajímavé pivo produkují zdejší dva pivovary.
Dárky pro Vaše milé. Jantarové ozdoby, vlněné rukavice, šály nebo čepice z adventního trhu v Tallinu, rovněž ručně pletené artefakty: svetry, matrjošky, starožitnosti, porcelán apod.
5. Praktické informace
Estonská národní cestovní kancelář, www.visitestonia.com
Doprava. Tallinské letiště je orientováno hlavně na spoje do Skandinávie, východní Evropy a Německa, více na www.airlivonia.ee.
Na delší vzdálenosti (a do velkých měst sousedních zemí) je ideálním dopravním prostředkem vlak, zvláště noční spoje, po Estonsku však nikoliv, nepřetržitá obsluhu funguje v podstatě pouze na vlakovém nádraží v Tallinu.
MHD i taxislužba fungují spolehlivě, taxíky lze najmout pouze na jejich stanovištích nebo v hotelu - cenu si raději dohodněte předem, v Tallinu funguje tzv. „taxi na cestě“ (jakási pravidelná taxilinka), nabírá cestující na určených cestách.
Silnice jsou v dobrém stavu, aktuální je výstavba dálničního trasy Via Baltica, která spojí hlavní města Pobaltí s Varšavou a Helsinkami. Autobusová síť je hustá, vlaková nikoliv.
Lodní trajekty spojují Tallin s Helsinkami, nočními spoji se Stockholmem a dalšími městy Pobaltí, viz www.laevakompanii.ee.
Vhodný terén pro cyklistiku, nikoliv však pro cyklisty, kromě ostrovů prakticky neexistují cyklostezky.
Ubytování. Úroveň ubytování mimo hlavní město může značně kolísat (některé hotely mohou být i ze sovětské éry), dobrou volbou jsou penziony a B&B. Situace se však neustále zlepšuje.
Trestná činnost a krádeže. Drobná kriminalita hlavně v Tallinu, nelegální směna peněz, běžná opatrnost je na místě. Policie bývá k cizincům zdvořilá.
Lékařská péče. Na nižší úrovni než v západních zemích, základní ošetření i skromné, poplatky nízké. Lékárny fungují, speciální léky si raději přivezte s sebou. Někde není dobrá (nikoliv závadná) voda tekoucí z městských kohoutků.
Noviny. Tallinn This Week je tu pro vás, návštěvníky hlavního města, většina západních a ruských novin je k dostání den po vydání.
Internetové odkazy:
www.estonica.org
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky v Estonsku, Lahe 4, Tallinn
tel. 00372/6274400, sekretariát-6274401, fax 00372/6314716
e-mail: tallinn@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/tallinn
Velvyslanectví Estonské republiky, Na Kampě 1, Praha 1,
tel. 257 011 180, fax 257 011 181,
e-mail: embassy.prague@estemb.cz, vebové stránky chybí
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |
|