Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Island

Lýđveldiđ Ísland

Islandská republika

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 102 829 km2 (z toho 11 252 km2 zaledněných)

Počet obyvatel: 278 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Reykjavík 116 000 obyv. (aglomerace 175 000 obyv.)

 

Úřední jazyk: islandština

Hymna: Lofsöngur

Měna: 1 islandská koruna (ISK) = 100 aurar

HDP / na 1 obyv: 8 137 mil USD / 29 280 USD

 

Národnostní struktura: Islanďané 94 %, Dánové 1 %, jiní 5 %

Náboženství: luteráni 91 %

Vznik: 1.12.1918 (nezávislost na Dánsku)

Státní svátek: 17.6. (1944, Den republiky)

MPZ: IS

Internetová doména: .is

Telefonní předvolba: +354

Časové pásmo: UTC GMT (+0) prověřit

 

Slavné osobnosti:

* objevitelé: Erik Rudovous (r. 985 Grónsko) a jeho syn Leif Eriksson (téměř 500 let před Kolumbem Ameriku)

* zpěvačka Björk

* spisovatelé: S.Sturlusson, H.Laxness (Salka Valka), G.Gunnarsson

* V. Finnbogadottir (první žena v úřadě prezidenta)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (1)

Literatura: H.K.Laxness, 1955

 

Islandské dědictví UNESCO (1)

Pingvellir, národní park (2004)

 

Národní parky: (3)

Jökulsárgljúfur

Skaftafell

Thingvellir

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Island, vybaví se:

* země ohně (přes 200 sopek, z toho 26 činných, např. Hekla, Askja), gejzírů (odtud název tohoto slova), stovky termálních pramenů a ledovců (Vatnajökull, největší ledovec Evropy), rybářů a drsných lidí, ale i středověkých ság

* nezbytným koloritem je Papuchalek severní (Fratercula arctica)

* nejzachovalejší životní prostředí v Evropě a 2. nejvíce urbanizovaná země světa (pouze 8 % obyvatel žije na venkově)

* nejstarší parlament na světě - Althing (r. 930)

* vysoká životní úroveň (ale i vysoké ceny), nízká nezaměstnanost

* výborná házená mužů

 

Poloha. Island je ostrovní země ležící na samé výspě obývaného světa. Tento ostrov v severním Atlantiku leží těsně u polárního kruhu. Žádné hlavní město nemá k pólu tak blízko jako Reykjavík. Island bývá sice přičleněn k severní Evropě, to je ale spíše dáno kulturně-historickými důvody. Poloha vůči hlavním hospodářským centrům světa je značně nevýhodná, protože ostrov leží mimo hlavní komunikační tepny a obydlené oblasti. Díky této perifernosti a severské poloze je znám jako země pustá, téměř liduprázdná. Země sopek, gejzírů, bezlesých severských plání, drsných rybářů a panenské přírody.

 

Přírodní poměry. Krajina Islandu je téměř liduprázdnou pustou kamenitou zemí černých čedičových skal. Většinu území tvoří přes 1000 m vysoká náhorní plošina a bizarními tvary zvětralých čedičových lávových polí. Nejvyšší hory se nacházejí na jihovýchodě (Hvannadalshnukúr, 2 119 m n. m.). Tyto sopky tvořené šedou a černou lávou ční z bílé masy rozsáhlých ledovců, které pokrývají 12 % plochy ostrova. Největší je Vatna (po Grónsku největší pevninský ledovec severní polokoule). Island je však nejen zemí ledu, ale také ohně.

Ostrov vznikl na zlomu dvou litosférických desek. Díky tomu je zde stále aktivní vulkanismus (26 činných sopek, známá Hekla), občasná zemětřesení, vyskytují se horké prameny (až 700) a gejzíry. Zhruba tři čtvrtiny domácností jsou vytápěny geotermální energií. Island má s výjimkou jižního úseku členité, vesměs srázné, skalnaté a fjordové pobřeží.

Řeky s mnoha peřejemi a vodopády jsou krátké a prudké.

I přesto, že se Island dotýká polárního kruhu, panuje na řadě míst příjemné přímořské klima. Země je obyvatelná jen díky vlivu teplého Golfského proudu. Značné jsou teplotní rozdíly mezi mírným a vlhkým pobřežím na jihozápadě a drsnými podmínkami na severu a v centrálních oblastech. Zimní teploty se na jihu pohybují kolem 0 °C, letní kolem 10 °C. Téměř tři měsíce v létě je skoro celý den světlo, v zimě nastává tmavé období, často je možné vidět polární záři (hlavně na podzim a v brzkou zimu). Island je nejméně lesnatou zemí Evropy. Zdejší drsná severská krajina a mladé horniny neumožnily vzniknout téměř žádné vegetaci. Většinu území tvoří skály, asi 20 % chudé pastviny. Kromě zakrslých borovic a kleče nejsou na celém ostrově žádné stromy.

 

Obyvatelstvo a sídla. Islandské obyvatelstvo odvozuje svůj původ od středověkých Vikingů. Během více než 11 století zdejšího osídlení se vyvinula specifická kultura a etnikum Islanďanů, kteří dnes představují naprosto dominantní složku populace; vedle nich zde žijí zanedbatelné menšiny Dánů, Američanů, Švédů a Němců. Obyvatelstvo ostrova se v řadě ukazatelů liší od většiny evropských zemí. Populace je mladá, 24 % obyvatel je mladší 15 let, Island má 2. nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě. Kulturní úroveň i systém zdravotní a sociální péče patří ke světové špičce. Díky čistému životnímu prostředí a zdravému životnímu stylu je například kojenecká úmrtnost je jedna z nejnižších na světě. Islanďané jsou velice hrdí na vyspělý systém sociálních jistot, který jim zaručuje jednu z nejvyšších životních úrovní v Evropě.

Zalidnění ostrova je nerovnoměrné a soustřeďuje se na pobřeží. V Reykjavíku a okolí žije 66 % obyvatelstva státu, zbytek ostrova je prakticky liduprázdný.

 

Hospodářství. Island se řadí kvalitou života a životní úrovní svých obyvatel do první desítky zemí světa. Má vyspělou, ale poněkud jednostranně orientovanou ekonomiku. Své nevelké zdroje (především loviště ryb) si úzkostlivě chrání, což je hlavní důvod, proč odmítá vstup do EU. V posledních letech zažívá islandská ekonomika pokles svého růstu. Inflace dnes dosahuje přes 6 %. Meziroční růst HDP byl ve 2. polovině 90. let vysoký (kolem 4,5 % ročně), nyní se poněkud utlumil. Nezaměstnanost je ale na velmi nízké úrovni (1,5%). Rybolov hraje dominantní složku v ekonomice státu. Pracuje v něm asi 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V navazujících provozech dalších 30 %. Mražené ryby (tresky a sledi) tvoří asi tři čtvrtiny hodnoty vývozu a Island je na 3. místě v Evropě v jejich lovu.

Zemědělské plodiny se na Islandu pěstují většinou ve sklenících, rozhodující je chov ovcí a koní. Významným přírodním zdrojem je geotermální a vodní energie (více než 85 % výroby energie).

Nerostné zdroje však Island prakticky nemá. Tradiční průmyslová odvětví zahrnují kromě zpracování ryb, vlny, kůží a mlékárenství také stavbu menších lodí.

Pro spojení se světem využívá země jednak leteckou přepravu (hlavní letiště Keflavík) a jednak trajektovou námořní doprava (do Dánska, Norska, Skotska a na Faerské ostrovy).

 

Historie. Ostrov byl objeven v 8. století irskými mnichy a v 9. století osídlen norskými Vikingy. Až do poloviny 13. století tu existovala republika, ovládnutá r. 1262 Norskem, s nímž se pak stalo na dlouhá staletí součástí Dánska. Zdejší parlament, který působí od roku 930, je nejstarším na světě.  Až v roce 1918 zde byl vyhlášen nezávislý stát, spojený s Dánskem jen personální unií. Za 2. světové války sloužil ostrov díky své strategické poloze jako základna britských a amerických vojsk. V roce 1944 se pak prohlásil suverénní republikou. Island se sice stal členem NATO, nemá však svou armádu. Jediný konflikt, do které vstoupil, byla v 70. letech „Sleďová válka“ s Velkou Británií díky sporu o práva rybolovu. Island dodnes není členem EU, se zeměmi Eurozóny však čile obchoduje.

 

3. Cestovní ruch

Ostrov má velmi exotické přírodní podmínky - vulkanismus, s ním spojené horké prameny, explodující gejzíry v sousedství ledovců, rozsáhlé plochy tundry. Přírodní atraktivity jsou hlavním důvodem stále stoupajícího zájmu turistů v kombinaci s romantikou plavby na ostrov, příp. kombinace letecké dopravy s cykloturistikou.

 

Akureyri, přístavní průmyslové město v závěru 60 km dlouhého zálivu na severu ostrova, „hlavní město“ islandského severu, středisko zimních sportů a výchozí místo ke Komářímu jezeru Mývatn (38 km2), nejnavštěvovanější rezervace Islandu. Pěkná botanická zahrada, divadlo, rodný dům pátera J.Sveinssona (spisovatel pro děti o chlapci jménem Nonni); v okolí četná lávové pole, pseudokrátery, sirné prameny, jeskyně ad.

 

Jökulsárgljúfur, národní park na ploše 15 100 ha byl vyhlášen v r. 1973. Nachází se na severu země poblíž vodopádu Dettifos (nejmohutnější v Evropě o výšce 45 m a šířce cca 100 m) na řece Jökulsá á Fjöllum s největším divokým kaňonem na ostrově. Mezi další fenomény parku patří 100 m vysoká skalní stěna s podkovovitým půdorysem o délce 3,5 km Ásbyrgi.

 

Reykjavík (Reykjanes, „kouřící záliv“), od r. 1920 hlavní město země a významný přístav na jz. ostrova. Město podle tradice založel vikingský osadník Ingolf Armarsson v r. 874, od 18. stol patří k městu katedrála (Hallgrímskirkja, dnešní podoba je z r. 1986), od r. 1904 sídlo vlády, o sedm let později založena universita. Místním přístavem prochází až 70 % obchodu země hlavně ryb.

Dominantou města je Perlan, městský vodojem s luxusní restaurací a nákupním střediskem. V blízkém Keflavíku se nachází letiště. Většina bytů je vytápěna horkou vodou z místních pramenů. V r. 1972 hostil světové šampiony v šachu (Bobby Fischer versus Boris Spasskij), o 16 let později R.Reagana a M.Gorbačova.

 

Skaftafell, národní park na ploše 50 000 ha byl vyhlášen r. 1968. Nachází se na jv. straně ostrova mezi největším islandským ledovcem Vatnajökull a úpatím nejvyšších islandských vulkánů Öraefajökull (Midfellstindur, 1 430 m n.m.). Oblast s ledovcovou a fluviální erozí, množství horkých pramenů s teplotou okolo 80 oC svědčící o postvulkanických jevech, krajina je dodnes rozbrázděna šedými lávovými pruhy a černě zbarvenou popelavou pouští.

Nacházejí se zde tři velké ledovce - Skeidarárjökull představuje největší evropský údolní ledovec (1600 km2) a protékají tři ledovcové řeky: Morsá, Skaftafellsá a Skeidará při povodních o průtoku až 40 000 m3/sec, mění geomorfologii říčních koryt, vytváří slepá ramena a laguny, místy až 100 m hluboké.

 

Thingvellir, první islandský národní park na ploše 4 300 ha byl vyhlášen r. 1928; zahrnuje největší jezero ostrova Thingvallavatn o hloubce až 109 m s hnízdícími labutěmi zpěvnými a sopečnou krajinu na sev. pobřeží. Tektonickou prohlubeň pokrývají nánosy lávy, na západě je ohraničena tektonickým zlomem dlouhým 7 km (Allmannagjá „Rokle všech mužů“)

Předmětem ochrany je kromě unikátní geomorfologie krajiny i kulturní a národně historické dědictví - park byl založen k tisícímu výročí založení Althingu, sněmu, vrchnímu soudu a prvnímu parlamentu na světě. Celý areál esteticky dotváří bazaltová „Skála zákonů“. Tady bylo přijímáno právo až do r. 1944, kdy byl Island prophlášen republikou.

 

Vatnajökull, největší evropský ledovec, (8 540 km2 ) na JV země o průměrné mocnosti 420 m (místy ovšem až 1000 m), část ledovce leží přes 2000 m výšky. Teplo z vulkánů ležících pod ním vytváří pod ledem jezera (Grímsvötn) a řeky - odtud „vodní ledovec“. Nepravidelně se dostavující erupce některého z vulkánů uvolňují jökullaup – ničivé proudy vody, ledu, balvanů a dalšího materiálu o rychlosti až 100 km/h.

 

Vestmannayjar, „Ostrovy západních mužů“ leží při jižním pobřeží hlavního ostrova, jméno získaly podle irských otroků;  vznikly z podmořských sopek před pouhými 5–10 tisíci lety; poslední Surtsey v letech 1963–1967 vyrostl do výše 173 m, při nečekané erupci na ostrově Heimaey v r. 1973 byla použita metoda hašení lávy chladnou vodou. Střídavě byly v držení Norů, Britů a Dánů, příp. rejdištěm marockých pirátů, dnes významná základna rybolovu země.

 

Vnitrozemské vysočiny, nejdivočejší krajina Evropy - letní dopravní zkratka z jihu ostrova na sever či opačně (Kjölurská cesta), v 60. letech minulého stol. cvičiště amerických kosmonautů (nejvíce připomínalo měsíční krajinu), prostor pro zločince. Neexistují zde žádné služby, krajina se mnoho set let nezměnila. Leží zde i nejpopulárnější islandská sopka Hekla (1 471 m n.m.), kdysi prý brána do pekla, časté výbuchy (poslední r. 1991)

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Islanďané jsou sebejistí, rezervovaní, hrdí na svůj národ (s „modrou krví“ - příliv hlavně norské inteligence před 1000 lety). K turistům jsou milí, přátelští a pohostinní (pokud proniknete pod jejich společenskou uzavřenost), oslovují se vždy křestními jmény (příjmení v podstatě pouze ukazuje „čí syn či dcera daný muž či žena je“, vdané ženy obvykle nepoužívají příjmení svého muže). Udržují takřka původní podobu svého jazyka (i pro mezinárodní slova existuje islandský ekvivalent. Ženy jsou emancipované a sportovně založené. V zemi údajně žijí Alfové (skřítci), vedle trolů (obrů) nejvýznamnější nadpřirozené bytosti na Islandu.

Nemají rádi omezení rybolovu (jsou na něm životně závislí), amerikanizaci a šedou barvu. Přečtou nejvíce knih na světě.

Určitě nevynechejte koupel v některém termálu: oblíbený je např. komplex Modrá Laguna (Bláa Lónid) nedaleko Reykjavíku, každý lepší hotel má min. dva bazény, vnitřní a venkovní. Zážitkem je rybaření ve sladkých vodách, pozorování hejna velryb (whalewatching) nebo třeba letecký okruh nad největším ledovcem ostrova Vatnajökull příp. do nedalekého Grónska.

Národní gastronomie. Jídlo je zdravé avšak drahé, k dostání jsou různé speciality z ryb, často pro suchozemce exotické a jehňat ve formě studeného bufetu, sendviče na svačinku. Na závěr jídla se očekává poděkování hostiteli domu (ti přejí hostům, aby mu jídlo „udělalo dobře“). Islandská živá voda Brennivin (černá smrt) má sílu, na kterou se připravte.

Dárky pro Vaše milé. Výběr je poměrně omezený - vlněné zboží, dřevořezba, poštovní známky  nebo stříbrná bižuterie.

 

5. Praktické informace

Doprava. S letištěm v Keflavíku se setká každý zahraniční turista přilétající do země, nad ostrovem létají oblíbené chartery, železnici nehledejte, autobusové spoje v létě spojí veškeré pobřežní cíle (často v jediný den), v zimě jezdí podstatně méně spojů.

Ve městech fungují taxíky, v Reykjavíku funkční autobusový systém.

V Reykjavíku lze pronajmout různá vozidla, pro cestu do vnitrozemí preferujte ta s náhonem na všechna čtyři kola (vybavená rádiem, někdy i řidičem).

Jízda mimo hlavní město a okolí může mít příchuť dobrodružství – jednosměrné mosty, hrubé cesty, silnic s pevným povrchem je málo, stejně tak servisních stanic, okolo ostrova vede tzv. silnice číslo jedna

Ubytování. Řada hotelů má otevřeno pouze v létě, ubytování je drahé, obvykle však kvalitní, v létě je nutná rezervace. Na některých pustých místech existují záchranné sruby.

Trestná činnost a krádeže. Bezpečná země, kradou hlavně cizinci. Donedávna nechávali domorodci nezamčené dveře bytů.

Lékařská péče. Vynikající, ceny kupodivu snesitelné, zdravotní personál hovoří anglicky. Většina léků se vydává pouze na lékařský předpis

Noviny. Místní deníky neuvádíme, stejně byste si v nich mnoho nepočetli, mezinárodní známé noviny a časopisy seženete, stejně jako měsíčník News from Iceland nebo čtvrtletník Atlantika – Iceland Review.

 

Internetové odkazy:

www.island.cz

http://island.timqui.net

cs.wikipedia.org/wiki/Island

Diplomatická zastoupení:

Honorární konzulát České republiky na Islandu

(Honorary Consulate of the Czech Republic)

Lágmúli 7, Reykjavík

tel.: 00354/5680275, fax: 00354/5680645

e-mail: Reykjavik@honorary.mzv.cz

 

Velvyslanectví České republiky v Norsku s působností i pro Islandskou republiku

(Embassy of the Czech Republic)

Fritzners gate 14, Oslo

tel. 0047/22121031, fax: 0047/2255395

e-mail: oslo@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/oslo

 

Velvyslanectví Islandské republiky

Naglergasse 2/8, Vienna

tel.: 00431-533 27 71, fax: 00431-533 27 74

e-mail: emb.vienna@mfa.is, www.iceland.org/at

 

Generální konzulát Islandské republiky

Karlova 20, Praha 1

tel.: 222 221 218, fax: 222 221 419

e-mail: thorin@mbox.vol.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_island.php on line 548