učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Latvijas Republika
Lotyšská republika
1. Marginální sloupec
Rozloha: 64 589 km2
Počet obyvatel: 2 281 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Riga 728 000 obyv. (aglomerace 903 000 obyv.)
Další významná města: Daugavpils 109 000 obyv.
Úřední jazyk: lotyština
Hymna: Dievs, svētī Latviju
Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů
HDP / na 1 obyv: 9 460 mil. USD / 2 620 USD
Národnostní struktura: Lotyši 55 %, Rusové 32 %, jiní 13 %
Náboženství: luteráni 55 %, katolíci 25 %
Vznik: 4. 5. 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)
Státní svátek: 18. 11. (1918) Den vyhlášení republiky
MPZ: LV
Internetová adresa: .lv
Telefonní předvolba: +371
Časové pásmo: UTC +2
Slavné osobnosti:
* novoromantický básník J.Rainis (K lotyšské nezávislosti)
* průkopník filmového umění S.Ejzenštejn (Křižník Potěmkin, Alexander Něvský)
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Lotyšské dědictví UNESCO: (2)
Riga, historické centrum s budovami v secesním stylu (1997)
Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)
Národní parky: (2)
Gauja
Kemeri
2. Charakteristika země
Když se řekne Lotyšsko, vybaví se:
* rovinatá země posetá jezery a bažinami s plochým písečným pobřežím s dunami
* staré hanzovní město Riga, dříve obchodní brána do Ruska (první tranzistory, auta, tanky ad.), dnes významné kontejnerové překladiště ruského zboží do světa
* přísné přistěhovalecké zákony (počet Lotyšů klesl na polovinu, zatímco počet Rusů se za posledních 50 let ztrojnásobil, např. v Rize nebo Daugavpils jsou Lotyši v menšině)
* na malé ploše velké rozdíly - moderní evropské hlavní město Riga a hlavní centrum pobaltského regionu a množství Lotyšů s velmi nízkou mzdou
Poloha. Lotyšsko je polohou prostřední z pobaltských republik. Má relativně dlouhý úsek baltského pobřeží a jako jediná sousedí se všemi státy regionu. Z tohoto pohledu je poloha země dosti výhodná. Slouží jako tranzitní území jednak mezi pobaltskými republikami, jednak již tradičně jako spojení Ruska s Baltem. V ideálním případě by tak země mohla sloužit jako most mezi východem a západem. Bohužel současná situace je troch jiná.
Přírodní poměry. Podobně jako většina států v Pobaltí, má i Lotyšsko ráz rovinaté ploché země s maximální nadmořskou výškou kolem 300 m. Jen na východě země stoupá výše položená plošina pokrytá většinou bažinami, rašeliništi a jezery ledovcového původu. Tato oblast je díky své jezerní a bažinaté krajině přirovnávána k Finsku. Země má poměrně dlouhé, převážně písčité pobřeží. Hluboko do vnitrozemí zabíhá velký Rižský záliv.
Značně hustá je říční síť. Nejmohutnější z řek jsou Daugava (Západní Dvina) a Gauja (hluboké údolí téměř kaňonovitého typu). Z více než 3 000 jezer je největší Lubalns (81 km2).
Podnebí je mírné, přímořské, poněkud chladnější než v ČR. Dubové a borové lesy (47 % území) se střídají s pastvinami a loukami. Orná půda zaujímá jen asi 30 %.
Obyvatelstvo a sídla. Lotyši stejně jako jejich sousedé Litevci jsou starý pobaltský národ. V moderní době zde došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel (až o 10 %). Lotyšsko mělo nejpočetnější ruskou menšinu ze všech pobaltských republik. Vlivem emigrace části ruského obyvatelstva po roce 1990 a také velice nízké porodnosti se počet obyvatel země snížil. Dodnes je ale ruská menšina výrazně zastoupena a v hlavním městě se snáze dohovoříte rusky než lotyšsky. Obě etnika jsou ale vesměs oddělena a Rusové nepožívají v zemi zcela plnoprávného postavení. Vedle nich se setkáme například ještě s ugrofinskými Livony.
V síti měst jasně dominuje starobylá Riga, soustřeďující téměř třetinu lotyšské populace. Je největším městem pobaltských republik.
Hospodářství. Rozpad východního bloku Lotyšsko zasáhl velice citelně. Jeho ekonomika byla silně orientována na ruský trh (specifická sovětská spotřební elektronika dodnes zdobí mnohé domácnosti). Přesto je dnes meziroční růst HDP na úrovni 7,7 %. Země je i nadále nejproblémovější ze všech pobaltských republik.
Zemědělství je orientováno spíše na živočišnou výrobu. Oproti dalším pobaltským republikám je Lotyšsko vyloženě průmyslovou zemí (více než 1/3 HDP). Hlavními obory jsou hutnictví, chemie, výroba dopravních prostředků a spotřební elektroniky. Výrobu elektrické energie zajišťují z 68 % vodní elektrárny. Lotyšsko je významnou tranzitní zemí. Do přístavu Ventspils vedou ropovody z ruských ropných polí. Tranzit ruské ropy zajišťuje značný zdroj příjmů. Významnými přístavy jsou také Riga a Liepaja.
Historie. Země byla ve středověku dobyta a christianizována Řádem německých rytířů (většina obyvatelstva byla zmasakrována, zbytek přinutili přijmout křesťanství). V dalších stoletích byla předmětem boje mezi Řádem a Litevským velkoknížectvím, později Polskem a Švédskem. Roku 1721 byla větší část připojena k Rusku, zbytek pak během dělení Polska. V meziválečném období (1918–1940) bylo Lotyšsko stejně jako Litva a Estonsko nezávislé. Poté byla země násilně anektována a včleněna do SSSR. V pozdějších letech bylo Lotyšsko cílem velké ruské imigrace. Vztahy s Ruskem komplikuje především postavení ruské menšiny v zemi (značná část zdejších Rusů nemá lotyšské občanství). Lotyšsko je od roku 2004 členem NATO i EU a teprve podruhé v historii vystupuje jako suverénní a nezávislý stát.
3. Cestovní ruch
Země leží příliš excentricky od hlavních evropských lákadel, Riga má však co nabídnout mj. pravděpodobně nejlepší přehlídku uměleckého stylu art nouveau, zároveň je dobrým východiskem pro výpravy na SZ do krásné krajiny v okolí řeky Gauja i do nedalekého letoviska Jurmala. Země bývá zatím pojímána jako jedna ze zastávek Pobaltím, turisté se zde zpravidla nezdrží déle než 1–2 dny.
Daugavpils, něm. Dünaburg, rus. Dvinsk (117 000 obyv.), 2. největší město země vzniklé v souvislosti s pohraničním hradem německých rytířů, založeným r. 1278. Po pestrých osudech litevské, polské a švédské nadvlády nakonec připadlo Rusku; z té doby pochází též jediná významnější památka: ruská pevnost z 19. stol.
Gauja, národní park, 90 km sv. od Rigy, viz www.gnp.gov.lv z r. 1973, předmětem ochrany je neobyčejně rozmanitá fauna a flóra - atraktivní rekreační zóna nedaleko hlavního města. Pro návštěvníky jsou zde značeny turistické cesty, milovníci sportu se splaví na vypůjčené kanoi po řece Gauja. Východiskem návštěvy NP je městečko Sigulda (viz heslo).
Jelgava, něm. Mitau, rus. Mitáva, bývalá metropole Kuronska a dnes čtvrté největší lotyšské město (66 000 obyv.). Osada s hradem Livonského řádu byla založena už v r. 1226 a po povýšení na město r. 1573 hrála významnou roli v osudech knížectví jako jeho hlavní město; není nezajímavé, že Kuronsko mělo v 17. své zámořské kolonie, mj. část Gambie a ostrov Tobago. Město plné cenných historických památek však bylo téměř zcela zničeno (90%) za II. svět. války. Zdejší vévodský zámek, dílo petrohradského architekta B. F. Rastrelliho z l. 1738–63, patří k nejvýznamnějším v Pobaltí.
Júrmala (Pobřeží), oblíbené letovisko při Rižském zálivu, zahrnující dnes různé obce při plážích v délce 30 km (55 600 obyv.). Jako lázně pro ruské důstojníky bylo založeno v r. 1812 a největšího rozkvětu dosáhlo ve 2. polovině 19. stol.a ve 20. a 30. letech minulého století; dnes je zajímavým příkladem lázeňské architektury své doby, více viz www.jurmala.lv.
Liepája, něm. Libau, rus. a čes. Libava, třetí největší město v Lotyšsku (91 000 obyv.). Jako přístav řádu německých rytířů je poprvé zmiňována v r. 1253, její největší rozvoj přineslo ale až 17. stol. kdy získala statut města. Od r. 1795 patřila Rusku, které zde mělo námořní základnu, v l. 1918–19 byla dočasně hlavním městem Lotyšska. Z památek starého města vyniká protestantský kostel Nejsvětější Trojice z let 1740–50 (jeho varhany byly až do r. 1912 největší na světě), tzv. Mořská katedrála sv. Mikuláše z počátku 20. stol. (určená hlavně námořníkům) a zajímavé secesní domy z přelomu 19. a 20. stol.
Pilsrundále, lokalita západně od města Bausky, honosící se barokním zámkem Rundále z l. 1736–40, dílem petrohradského architekta B. F. Rastrelliho; patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Pobaltí (bohatě zařízené interiéry). Z rodiny zdejších kuronských vévodů pocházela vévodkyně Kateřina Zaháňská, pozdější majitelka panství v Ratibořicích („paní kněžna“ B. Němcové); jako malou dívenku ji zachycuje jeden ze zdejších obrazů.
Riga, hlavní město Lotyšska, co do počtu obyvatel největší v zemi a celém Pobaltí (759 000 obyv.). Byla založena německými rytíři při křížové výpravě r. 1201 a jako základna christianizace a ekonomického rozvoje Livonska se ve středověku těšila velké prosperitě; v r. 1282 se stala členem Hansy. V následujících staletích se Riga, ovládaná převážně německým patriciátem, dlouho dokázala bránit vnějším nepřátelům, ale r. 1581 raději dala přednost spojení s polsko-litevským státem. Ani to ji však neuchránilo před švédskou okupací po r. 1621 a pak, r. 1710, připojení k Rusku. S ním sdílela osud až do 20. stol., včetně dvou světových válek, krátké samostatnosti a stalinské perzekuce. V r. 1991 se stala hlavním městem samostatné republiky, zapomíná na národní tradice, je orientovaná na obchod a zisk.
Symbolem státní moci je gotický hrad, přestavěný v 16. stol. na zámek (dnes sídlo prezidenta a expozice tří muzeí), a značně středověký ráz má i přiléhající část historického centra s typicky pobaltskými cihlovými stavbami. Je zde mohutný Dóm, budovaný od r. 1211 až do 18. stol. (s cennými varhanami z r. 1884), a z mnoha dalších jmenujme alespoň jemu současný kostel sv. Jakuba a na opačné straně centra kostel sv. Petra a Pavla, založený kol. r. 1200 a počátkem 15. století rozšířený pozdně goticky. Nedaleko něho je cenný soubor budov s klasicistní radnicí (r. 1765) a slavným blokem gotických domů ze 14. stol. s bohatě zdobenými renesančními štíty (tzv. Dům černohlavých ad.), v těsném sousedství, v moderní budově bývalého Muzea revoluce, dnes sídlí Muzeum okupace, dokumentující osudy Lotyšska za hitlerovské a stalinistické vlády (viz www.occupationmuseum.lv) a řada dalších muzeí. Umělecky významný je též přínos architektury 19. stol.; část moderní Rigy je zapsána v seznamu UNESCO.
Sigulda, městečko nad kaňonem řeky Gauji (viz NP Gauja), už od 19. stol. oblíbené turistické středisko. Počátkem 13. stol. zde byl řádem Mečových rytířů založen hrad Segewold, zničený ze švédských válek, a v jeho blízkosti pak nynější Nový zámek. Jen o něco mladší byl hrad Krimulda (něm. Kremon), založený r. 1255 na protější straně řeky a později taktéž zničený. Nejznámější je však třetí hrad, Turalda (něm. Treyden) z r. 1214, v 18. stol. sice zničený požárem, ale romanticky obnovený v 19. a 20. stol. (skanzen, památník spisovatele K. Baronse aj.).
Turisté, přestože se zde zdrží zpravidla jen několik hodin, naleznou poměrně širokou škálu ubytovacích možností.
4. O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Hrdý národ na své národní tradice a dědictví, nemají rádi Rusy.
Určitě nevynechejte. Všelotyšský festival písní a tance; koná se po celé zemi každých pět let (nejbližší v r. 2008) a v jeho průběhu vystupuje na jednom místě více než třicet tisíc zpěváků a tanečníků - v minulých dobách pomáhal Lotyšům vzdorovat proti národnostnímu a kulturnímu tlaku utlačovatelů (Němců, Rusů ad.), je paradoxem, že 1. člověkem, který písňovou tvorbu Lotyšů systematicky zapisoval, byl Němec J.G. von Herder.
Celonárodní oslava příchodu léta Jani je pojmem, kdy se zvláště městští obyvatelé vydávají do lesů, popíjí pivo, celou noc se baví okolo velkých ohňů a zpívají staré písně oslavující slunce, houpavý refrém ligo, ligo se vyskytuje v řadě písní.
Celonárodní hřbitovní slavnosti: v letních či nejpozději podzimních měsících zvláště venkované upravují hroby svých blízkých a poté uspořádají v jejich blízkosti velkolepý piknik
Národní gastronomie. Maso a mléčné výrobky jsou základem stravy, nedílnou součástí řady jídel je vepřové maso, sýr a kyselá smetana. Ryby, kuřecí maso a zeleninové saláty přicházejí do módy společně se specialitami, mezi které patří např. grilované vepřové, jídla z hub a originální polévky.
Vína se dovážejí, místní pivo Bauska je oblíbené a chutné. Místní specialitou je Rigas melnais balsams (Rižský černý balzám), hořce chutnající nápoj se připravuje z několika desítek druhů přísně tajených bylinek a kořínků, kromě chutného aroma údajně i léčí. Vodka a šampaňské výtečné chuti i nízké ceny koupíte prakticky na každém kroku.
Dárky pro Vaše milé. Různé řemeslné výrobky z jantaru, kůže, ručně pletené svetry a matrjošky.
5. Praktické informace
Lotyšská agentura pro rozvoj turistického ruchu, www.latviatourism.lv.
Doprava. Vzdušnou branou do země je mezinárodní letiště v Rize.
Vlaky na kratší vzdálenosti a zvláště hustá síť autobusových linek jezdí mezi všemi velkými městy země i menšími vesnicemi (vozový park je však letitý) a nejsou drahé; Via Baltica spojí tři hlavní města baltských států s Helsinkami a Varšavou a usnadní jízdu a dlouhé vzdálenosti; místní silniční síť se kvalitativně v jednotlivých úsecích i dramaticky liší, dálnice prakticky neexistují, se vzrůstající vzdáleností od velkých měst ubývá kvalita vozovek, velké množství smrtelných nehod!
Ubytování. Existuje celkem osm cenových kategorií ubytování! Nedostatek kvalitních hotelů za přijatelnou cenu, nejlepší jsou v (drahé) Rize, dobré (a podstatně levnější) naleznete v rekreačních regionech. Vždy rozlišujte, zda ubytovací zařízení bylo postaveno v sovětské éře a bylo-li příp. rekonstruované. Oblíbené pokoje v soukromí (často v zemědělské usedlosti) nebo B&B mohou zpestřit váš pobyt, více na www.celotaj.lv.
Trestná činnost a krádeže. Relativně bezpečná země, běžná ostražitost je na místě, kapsáři řádí zvláště na rušných tržnicích, autobusových nádražích a místech s větším výskytem turistů. Noste s sebou identifikační průkaz a vyvarujte se černých obchodů s valutami.
Lékařská péče. Její úroveň není příliš vysoká, poplatky za lékařské ošetření jsou nízké. Na cestu si vezměte své osobní léky, běžné léky však běžně seženete.
Noviny. Deník Baltic Times, Baltic Observer a Baltic Independent, týdeníky, které podávají aktuální zprávy v angličtině. Většinu západních a ruských novin seženete den po vydání.
Internetové odkazy:
www.lv, všeobecné info a zajímavé internetové adresy
www.art.lv, kontakty na zajímavé lotyšské umělce
www.culture.lv, kultura s velkým množstvím užitečných odkazů
www.virtual.lv, zeměpisné mapy vč. lotyšských měst
www.virtualriga.lv, průvodce po lotyšských městech, kulturní akce a novinky
www.118.lv, www.ikase.lv, informace o jízdním řádu autobusových spojů
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky v Lotyšsku
(Čehijas Respublikas véstniecíba), Elizabetes iela 29a, Riga
tel. 00371/7217814, 7287306, 7338181, fax 00371/7217821
e-mail: riga@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/riga
Velvyslanectví Lotyšské republikyHradešínská 3, P.O.Box 54, Praha 10, 101 00
tel. 255 700 881, fax 255 700 880
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |