učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Magyar Köztársaság
Maďarská republika
1. Marginální sloupec
Rozloha: 93 029 km2
Počet obyvatel: 10 066 000
Státní zřízení: republika.
Hlavní město: Budapešť 1 696 000 obyv. (aglomerace 2 550 000)
Další významná města: Debrecen 204 000 obyv.
Miskolc 173 000 obyv.
Szeged 165 000 obyv.
Pécs 157 000 obyv.
Györ 128 000 obyv.
Nyíregyháza 116 000 obyv.
Kecskemet 109 000 obyv.
Úřední jazyk: maďarština, nejčastějším obchodním jazykem angličtina, starší generace mluví německy nebo rusky, avšak v omezené míře
Hymna: Himnusz
Měna: 1 forint (HUF) = 100 fillérů
HDP / na 1 obyv: 46 993 mil USD / 4 650 USD
Národnostní struktura: Maďaři 98 %, jiní 2 %
Náboženství: římští katolíci 61 %, protestanti 23 %, židovské 4,5 %
Vznik: 16. 11. 1918 (nezávislost na Rakousko-Uhersku)
Státní svátek: 23.10. Den vyhlášení republiky
MPZ: H
Internetová adresa: .hu
Telefonní předvolba: +36
Časové pásmo: UTC+1
Slavné osobnosti:
* politici a vůdci: Štěpán (první uherský král), M.Korvín, I.Rákóczi, L.Kossuth, I.Nagy (neúspěšná revoluce v r. 1956)
* vynálezci: L.Biro (kuličkové pero, 1939), Rubik (autor světoznámého hlavolamu), A.Zukor (filmový podnikatel, zakladatel Paramount Pictures Corp.)
* architekt I.Makovezc (pohřební kaple Farkasrét v Budapesti)
* hudební skladatelé: F.Liszt (Uherská korunovační mše), B.Bartók, F.Lehár (Země úsměvů), E.Kálmán (Čarsdášová princezna), Z.Kodály (úprava lidových písní)
* sportovci: vynikající fotbalisté: Puskas, Kocsis, Albert (Zlatý míč 1967), plavci: Darnyi, Egerszegi, šermíř Gerevich získal 7x zlato na LOH, vodní polisté (zlato na LOH 2000), judisté, v minulosti i fotbalisté (3x zlatí na LOH)
Laureáti Nobelovy ceny: (2)
Medicína: A.Szent-Györgyi, 1937
Literatura: I.Kertész, 2002
Maďarské dědictví UNESCO: (8)
Aggtelék, rozsáhlý krasový systém se 712 objevenými jeskyněmi (společně se Slovenskem)
Budapest, břehy Dunaje a hrad Buda s okolím (1987, 2002)
Hollókö, historická tradiční vesnice (1987)
Hortobágy, národní park v oblasti plání a mokřadel (1999)
Neziderské jezero, kulturní krajina (společně s Rakouskem, 2001)
Pannonhalma, benediktinské opatství, kde vznikly první dokumenty psané v maďarštině a jeho přírodní okolí (1996)
Pécs, raně křesťanský hřbitov (starověké římské město Sopianae, 2000)
Tokaj, vinařská oblast (2002)
Národní parky: (6)
Aggtelek
Bükk
Duna-Drava
Fertö
Hortobágy
Kiskunág
2. Charakteristika země
Když se řekne Maďarsko, vybaví se:
* země úrodných nížin (přecházející do stepí - puszty), termálních pramenů, Balatonu a Budapesti
* ugrofinská enkláva ve střední Evropě, která přišla v r. 1919 o 70 % původního území (a 62 % obyvatel, potomci žijí dodnes hlavně v Rumunsku, na Slovensku, v Srbsku, Ukrajině, Chorvatsku, Rakousku a Slovinsku), v nedávné minulosti země „gulášového socialismu“, první „zvedla železnou oponu“ a umožnila útěk mnoha východním Němcům na západ
* víno (Eger, Tokaj), čabajka a další kuchařské speciality (maďarský a segedínský guláš, uherský salám, paprika, pörkölt)
* tanec čardáš, typická restaurace čárda
Poloha. Maďarsko je středoevropským státem bez přístupu k moři. Leží však na Dunaji, strategické dopravní tepně střední a východní Evropy. Dnešní Maďarsko je ale jen pozůstatkem někdejší významné východoevropské velmoci - historických Uher (většina jejich území a část maďarského obyvatelstva dnes leží v okolních státech). Současné vymezení hranic pochází teprve z období po první světové válce. Ztráta velmocenského postavení a maďarské menšiny v zahraničí komplikovaly vztahy země se sousedy po celé 20. století.
Přírodní poměry. Maďarsko je převážně nížinatou zemí. Více než 80 % území státu je tvořeno plochými monotónními rovinami. Východní část vyplňuje Velká uherská nížina, zabírající více než polovinu území státu. Na západě země leží Malá uherská nížina. Obě nížiny odděluje pásmo pahorkatin, mj. Bakoňský les a Pilišské vrchy (757 m n. m.). Nejvyšší pohoří země leží na severovýchodě. Jsou převážně vápencové či sopečného původu. Ze sopečných vynikají Börzsöny, Mátra (Kékes 1 015 m n. m.) či Tokajské vrchy, z vápencových Bukové hory. Při hranicích se Slovenskem se nachází rozsáhlá krasová oblast (mj. jeskyně u Aggteleku), navazující na Slovenský kras.
Celá země je odvodňována mohutným Dunajem (v zemi 417 km, průtok téměř 2 500 m3/s), do nějž se vlévá maďarská národní řeka Tisa. Obě řeky mají řadu přítoků, vesměs pramenících v cizině. Na západě země se nacházejí pozůstatky rozsáhlé jezerní soustavy, mělká jezera Balaton (591 km2) a Neziderské jezero (na hranicích s Rakouskem). Země má velice bohaté zásoby podzemních vod a termálních pramenů. Jejich léčivé účinky byly důvodem vzniku řady lázní (mnohé již z dob antiky).
Podnebí je mírné, značně kontinentální. Teplotní rozdíly mezi horkými léty a mrazivými zimami je větší než u nás. Celkově je ale Maďarsko teplá země. Lesů je málo (jen 20 % rozlohy státu), na mnoha místech se zachovaly unikátní původní stepní společenstva (pusta).
Obyvatelstvo a sídla. Uprostřed slovanského a germánského živlu si ugrofinští Maďaři dokázali po tisíc let uchovat svůj jazyk i kulturu. Tento kočovný národ se nikdy neasimiloval s evropským obyvatelstvem. Naopak zhruba 5 mil. Maďarů je dnes rozptýleno i ve všech sousedních zemích (Slovensko, Rumunsko). Samo Maďarsko je národnostně velice homogenní, přesto se oficiálně uznává 13 národnostních menšin (nejvíce Němci, Chorvaté, Rumuni, Slováci).
Životní úroveň je podobná jako v Česku, ale s velkými rozdíly mezi městy (zejména Budapeští) a venkovem. Ve městech žije jen 65 % obyvatel, na venkově jsou typické velké vesnice. Do dvoumilionového hlavního města se soustřeďuje více než 20 % obyvatel státu, což je dosti netypické. Další velká města (Debrecen, Miskolc ad.) mají jen kolem 200 tis. obyv.
Hospodářství. Maďarsko je stát s transformující se ekonomikou a se vstřícnou politikou vůči zahraničním investorům. Řada dílčích reforem se uskutečnila již na sklonku komunismu. Míra nezaměstnanosti je celkově nižší než v ČR, nejlepší situace je v hlavním městě a na západě státu, nejhorší na severovýchodě. Poněkud vyšší než u nás je inflace.
V ekonomice země má stále významné postavení zemědělství, které zaměstnává 7,7 % a využívá 60 % rozlohy státu. Roste však také podíl zaměstnaných ve službách 57,6 %. Dominantní je stále rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice a pšenice, ječmen. Známé je rovněž maďarské ovocnářství a zelinářství (rajčata, zelí, cibule a zvláště paprika). Proslavené je rovněž vinohradnictví (kolem Balatonu, Eger a Tokaj). V živočišné výrobě převažuje chov prasat a drůbeže, mnohem méně je skotu a koní.
Maďarský průmysl je koncentrován do několika významných center (Budapešt, Győr). Sem směřuje i velká většina zahraničních investic. Surovinová základna země je slabá, výjimkou je bauxit (Ajka) a uran (poh. Mécsek). Na jedinou jadernou elektrárnu v Paksi připadá 38 % vyrobené elektřiny. Závislost na dovozu surovin se Maďarsko snaží překonávat orientací na moderní odvětví (elektronika, léčiva apod.), významný je podíl zahraničních investic (továrna NOKIA v Komárom). Tradiční postavení má potravinářství. Světoznámý je uherský salám, čabajka, tokajské víno. Vysoká je také výroba cigaret.
Výhodou země je rovněž uspořádání dopravních os bez výrazných přírodních bariér. Díky tomu hraje Maďarsko výraznou dopravní a obchodní úlohu ve středoevropském a balkánském prostoru. Nevýhodou je, tak jako i u nás, nedokončená síť dálnic. Významná je říční plavba na Dunaji.
Historie. Ve starověku bylo území římskou provincií Panonie. Později se stalo součástí slovanské Velkomoravské říše. Od 10. stol. sem přitáhly kočovné maďarské kmeny z Asie. Maďaři zde založili Uherské království. Spolu s českým a polským státem hrály Uhry významnou úlohu ve střední Evropě až do roku 1526, kdy se staly součástí Habsburské říše. Udržely si ale svobodnější postavení (od poloviny 19. stol. dokonce autonomii v rámci Rakouska-Uherska). V 16. a 17. století byla velká část Uher pod tureckou okupací. Po první světové válce ztratilo Maďarsko přes 60 % svého historického území na úkor okolních států (například Horní Uhry čili Slovensko). Řada Maďarů se stala v těchto zemích dostala do postavení menšin. Dočasně se některé z nich podařilo připojit za 2. světové války, kdy byla země satelitem Německa. V letech 1947–1989 vládl v zemi komunistický režim. Pokus o demokratizaci v roce 1956 byl brutálně potlačený SSSR, přesto tu poté panovaly uvolněnější poměry než v některých jiných sovětských satelitech - „gulášový socialismus“. Po roce 1989 země nastoupila cestu k pluralitní demokracii a tržní ekonomice. Maďarsko je země členem NATO (od 1999) a EU (od 2004).
3. Cestovní ruch
Cestovní kanceláře hlásí nárůsty klientů všech věkových kategorií, rozsáhlé investice do lázeňství, dopravní a ubytovací infrastruktury přináší plody. Hlavním lákadlem zůstává Budapešť, termální lázně, kulinářské a vinařské speciality, ale i atrakce, které bychom mohli označit jako návrat ke kořenům (vyjížďka bryčkou po pustě, romantické jízdy úzkokolejkou, poslech cikánských kapel apod.)
Aggtelek, národní park v krasové oblasti sev. Maďarska (navazuje na Gemerský kras jv. Slovenska) s min. 200 jeskyněmi (15 jich je přísně chráněno), dominuje mu druhá nejdelší krápníková jeskyně Evropy, soustava Baradla-Domica, 22 km dlouhá (stalagmit Hvězdárna je se svojí výškou 25 m a průměrem základny 8 m údajně 2. největším na světě).
Balaton (Blatenské jezero), největší sladkovodní jezero střední Evropy (cca 595 km2, ale jin 2 m hluboké), někdy též „maďarské moře“ nebo „národní hřiště“, se nachází cca 110 km jz. od Budapešti. Severní kopcovitá část s vulkanickými vrchy porostlými lesy a vinohrady s oblíbenými letovisky (Veszprém, Balatonfüred, Badacsony, Kesthely), jižní ploché pobřeží se širokými plážemi a letovisky (Siófok, Tihany). Do jezera vtéká asi 40 kanálů a potoků, hlavním zdrojem je řeka Zala, jediným odtokem řeka Sió. Oblíbený turistický region, kromě koupání láká rekreanty plachtění, rybaření, windsurfing nebo popíjení skvělého vína z okolních vinic.
Budapest, česky Budapešť, hlavní město na Dunaji, administrativní, správní, obchodní a kulturní centrum země. Architektonický klenot, přestože téměř nemá středověké památky, má výrazné zastoupení klasicistních, secesních i eklektických staveb. Bydlí zde každý pátý Maďar, koncentrace průmyslových aktivit je ještě vyšší. Sestává se ze dvou odlišných částí, pravobřežního Budína a protilehlé Pešti.
Dějiny města sahají až do starověku, Římané zde koncem 1. stol př. n. l. založili vojenský tábor Aquincum (podle Ak-Ink, hojná voda). Město utrpělo nájezdy Avarů, které vystřídali Slované, od konce 9. stol. se zde usadili kočovní Maďaři. Ve středověku město bohatlo, stavělo se množství paláců, kostelů a honosných domů, r. 1541 však město dobili Turci, vypálili je a ustavili sídlem paši (sultánova místodržitele). Novodobé dějiny začínají mohutnou výstavbou po rakousko-uherském vyrovnání r. 1867, následném spojení obou částí města r. 1872; r. 1896 zahájila provoz podzemní dráha (šestá na světě a první na evropském kontinentě). Za 2. svět. války bylo poničeno až 74 % budov ustupující německou armádou, do povětří bylo vyhozeno všech sedm dunajských mostů, další újmy utrpělo v r. 1956 při krvavě potlačeném maďarském povstání, od 60. let minulého století však započala obnova města, do města se jezdilo pro západní zboží „spotřebního socialismu“, za sexuální turistikou a na koncerty známých hudebních kapel.
Budínská část soustřeďuje památky na Hradním vrchu, kde nalezneme bývalý královský palác, dnes na něm vyrostl komplex muzeí (např. Muzeum moderního umění s Ludwigovou sbírkou), Národní galerii a Széchényiovu národní knihovnu, barevný Matyášův (korunovační) kostel, Rybářskou baštu a množství středověkých měšťanských domů a kostelů. Dominantou jižně ležícího Gellértova vrchu (italský misionář, světec) je 32 m vysoký Památník osvobození a habsburská Citadela, pod ní luxusní hotel Gellért s lázněmi, nedaleko se nacházejí další lázně - Rudas, Rác, Király. Řada honosných mostů (některé řetězové) spojuje obě části města; na Dunaji se nachází několik ostrovů - rekreační Markétin nebo průmyslový Csepel.
Pešťská část s několika okružními třídami, které protínají radiálně vedené bulváry leží v nížinaté části za východním břehem. Nábřeží s řadou moderních hotelů, dominuje obrovský novogotický komplex Parlamentu s mohutnou kupolí (700 místností a 18 nádvoří), nedaleko stojí budovy ministerstev a soudů, akademie věd, hudební síň Vigado, ve které koncertoval např. Brahms, Liszt, Bartók nebo Kodály, zrekonstruovaný Greshamův secesní palác. Souběžně s Dunajem se táhne pěší turistická Váci utca, končící na jihu u oblíbené secesní Velká tržnice (a na severu neméně oblíbenou secesní Gerbaudova cukrárna. Z dalších památek vyniká neoklasicistní bazilika sv. Štěpána nebo největší evropská synagoga v byzantsko-maurském stylu, za kterou se rozkládalo židovské ghetto. Nejznámějšímu náměstí Hösök dominuje 36 m vysoký Památník milénia se sochami nejslavnějších uherských vůdců, zajímavé jsou neoklasicistní stavby Muzea výtvarného umění a Paláce umění. V nedaleké čtvrti Városliget (Městský park) se vynoří pohádkové věže hradu Vajdahunyad stejně jako nedaleké secesní Széchenyiho lázně, zábavní Vidám Park nebo ve stejném stylu ZOO.
Bukové hory (Bükk), národní park v severní části země, vyhlášený v r. 1976 na ploše 3815 ha, tvoří rozsáhlou krasovou náhorní planinu pokrytou z 95 % bukovými lesy. Centrální část tvoří vápencová plošina Orisásztal (Stůl obrů). Četnými zlomy se na povrch dostává množství termálních minerálních pramenů, velká většina z několika set jeskyní není přístupná.
Debrecín (Debrecen), dříve místo největších dobytčích trhů, ohnisko maďarského kalvinismu: neoklasicistní Velký kostel z r. 1821, dnes největší středisko vých. Maďarska. Sídlo univerzity s kalvínskou kolejí (Református Kollégium), „modlitby a práce“ bylo heslo koleje, studenti vstávali ve tři hodiny ráno), dvou festivalů (Jarní, zaměřený na hudbu a divadlo, letní Jazzový) a srpnového květinového karnevalu s alegorickými vozy. Na počátku července Bartókova mezinárodní soutěž střídá Mezinárodní festival vojenských kapel. Hotel Aranybika je údajně nejstarším v Uhrách. Až do 18. stol. se zde konaly hony na čarodějnice (boszokány)
Dunajský oblouk, někdy též ohbí (Dunakanyar) sev. od Budapešti, výletní oblast s četnými přírodními i kulturními památkami v okolí druhé nejdelší řeky Evropy - až do 2. svět. války strategický tok, nabyl na ekologickém významu, kdy záporné stanovisko veřejnosti k přehrazení Dunaje u obce Nagymaros bylo výrazným milníkem na cestě k demokracii (a znepřátelení obou zemí na jejich březích).
Historické a církevní centrum Ostřihom (Esztergom), rodiště krále Štěpána (r. 1000 korunován prvním maďarským králem), královské sídlo až do pol. 13. stol. Symbol maďarského katolicismu představuje místní neoklasicistní bazilika z r. 1822 (architekt Kószef Hild) na místě stavby z 12. stol.; v katedrální pokladnici nejcennější maďarská sbírka církevních relikvií. Na Hradním vrchu stojí za pozornost zrekonstruovaný Královský palác, pod ním v tzv. Vodním městě (Viziváros) několik kostelů a Biskupský palác (dnes Křesťanské muzeum). Nedávno obnovený most Márie Valerie přes Dunaj do slovenského Štúrova.
Vyšehrad (Visegrád), kdysi římské osídlení, ve středověku hlavní město Maďarska, diplomatické místo - v místním Královském paláci (míval 350 místností) r. 1335 a r. 1991 uzavřeny dvě dohody o spolupráci středoevropských zemí (se stejně omezenými výsledky). Na Citadele na návrší nad Šalamounovou věží dnes různé expozice (dříve depozitář uherských korunovačních klenotů).
Szentendre s jeho uměleckými koloniemi a půvabném bludišti domů bývá též označováno jako „Montmartre Dunaje“. Původně keltské sídliště, později důležitá římská hraniční pevnost Ulcisia Castra. Kostely (Požarska crkva, sv. Petra a Pavla) v balkánském stylu z doby, kdy před Turky do těchto míst dorazili poražení pravoslavní Srbové. Výroba marcipánu a ráj suvenýrů.
Eger (česky též Jager), město ve slunném údolí mezi Bukovými horami a pohořím Mátra. V 16. stol. kvetoucí renesanční město, pod vedením Istvána Dobó odolávalo desítky let mnohonásobné přesile tureckého vojska. Ke známých stavbám patří neoklasicistní bazilika Józsefa Hilda (viz bazilika v Ostřihomu), arcibiskupský palác a pozdně barokní lyceum s unikátní knihovnou a hvězdárnou, na centrálním náměstí minoritský kostel z r. 1771(K.I. Diezenhofer) a sousoší bojovníků. Dvě památky z turecké éry - minaret a zbytky lázní. Na návrší mohutný zrekonstruovaný Egerský hrad.
V nedalekém Údolí krásné paní (Szépasszony) desítky vinných sklípků a vinohradů, pěstují se čtyři odrůdy vína: Muskotály, Bikavér, Leányka a Médoc Noir.
Hortobágy, nejstarší národní park země (vyhlášen r. 1973) na ploše 69 000 ha. Předmětem ochrany je unikátní převážně travnatá a solná step (vzniká vysycháním jezer a vodních toků), flóra a fauna, jakož i způsob života místních pastevců koní (csikósok) a kovbojů (gulyások); za horkých letních dní může vzniknout fata morgana (lom a odraz světla na rozhraní vrstev vzduchu o nestejné teplotě). Stejnojmenné centrum s devítiobloukovým („dírkovým“) kamenným mostem, Velkou čardou a muzeem, v okolí v různých termínech jezdecké a gulášové slavnosti, projížďky, rodea a jarmarky.
Miskolc, průmyslové centrum sv. Maďarska, „rezavý pás“ země postižený kolapsem těžkého průmyslu 90. let minulého století Pozůstatky po řeckých a židovských komunitách, věnné město uherských královen v okolí hradu Diósgyör (místo konání letních hudebních festivalů). Několik kostelů a pěších zón však nestojí za jeho návštěvu, za to jeho jižní předpolí, předměstské letovisko Tapolca, se pyšní neustále rozšiřovaným komplexem jeskynních lázní.
Moháč (Mohacz), hraniční město v již. Maďarsku na Dunaji - 29.8. r.1526 zde Turci porazili maďarskou armádu (památník) a předznamenali „úpadek silného Maďarska“ a okupaci země. Koncem zimy (sedm týdnů před Velikonocemi) město ožívá Busójárájským karnevalem.
Pécs, jedno z nejhezčích maďarských měst, středisko jz. Maďarska s dlouhou historií (Keltové, Římané, Turci aj.). Ve středověku známé jako Quinque Ecclesiae (odtud české Pětikostelí), r. 1367 založena první maďarská univerzita; výroba zsolnajského porcelánu a vína značky Villány. Zachovalá část opevnění, islámská džámie paši Kasima Gáziho a Hassana Jakovaliho, Synagoga z r. 1869 v romantickém duchu a bazilika sv. Petra
Sopron, město na úpatí Löverských vrchů poblíž Neziderského jezera (a Rakouska) - nejkrásnější středověké město Maďarska (nikdy nebylo pleněno Mongoly ani Turky) s přílivem zvláště rakouských turistů. Převážně barokní a gotické centrum města s pozoruhodnými památkami: římské hradby, Hasičská věž z 12. stol. (v základně věže Brána loajality - místní obyvatelé odmítli v r. 1921 nabídku rakouského občanství), několik kostelů (Kozí kostel), františkánský klášter, Stará a Nová synagoga, Bláznův hrad z počátku 20. stol. V okolí vápencové lomy na dekoraci budov a jezero Fertö (Neziderské), součást národního parku.
Szeged (Segedín), město a říční přístav na Tise, středisko jižní části Velké uherské nížíny. Těžce poškozené záplavami r. 1879, při obnově vznikly široké bulváry. Ze specialit město proslavila szegedská (pálivá) paprika, uherský salám, a stylové hostince. Městu dominuje pseudorománská katedrála (1912–1929, jeden z největších maďarských chrámů), osmiboká věž svatého Dimitrije, novobarokní radnice s barevnými kachlemi a Národní památník.
Szombathely (Kamenec), centrum západního Maďarska, od dob římského císaře Claudia místo sobotních trhů (odtud jméno města). Město leželo na Jantarové cestě vedoucí z Pobaltí ke Středozemnímu moři a vypracovalo se na hlavní středisko Panonie, dnes „diskontní obchod“ Rakušanů. Z památek zaujme především novoklasicistní katedrála (poničená americkými náletem za 2. svět. války), nedaleká Zahrada zřícenin Romkert s několika stavbami římského města Savaria a mozaikou, Isidina svatyně, komplex dvou chrámů zasvěcený bohyni, kterou lze spatřit z balkonu přilehlé Szombathelské galerie. Na sev. předměstí Kámonické arboretum (3000 dřevin a bylin, zvláště růží), Gotthárdova astrofyzikální observatoř, termální koupaliště a skanzen venkovských stavení z 18. a 19. stol.
V nedalekém Jáku nejvýznamnější románský opatský kostel v Maďarsku.
Termální lázně. Maďarsko je lázeňskou velmocí, pod relativně tenkým povrchem Karpatské pánve vyvěrá na povrch nespočet horkých pramenů, bohatých na minerály, které znali již. Římané; k rozvoji došlo v období turecké nadvlády (16.–17. stol.) a koncem 19. stol. Dnes se země pyšní více než 80 lokalitami se 120 lázněmi. Kromě lázní se samostatnými hesly (Budapest, Debrecen, Eger, Miskolc-Tapolca) uvádíme následující lázeňská města:
Hajdúszoboszló ve vých Maďarsku s rozsáhlým lázeňským komplexem (každoroční návštěvnost jeden a půl milionu návštěvníků)
Harkány, 26 km J od Pécsi, dvanáctihektarové venkovní termální lázně i s krytými bazény a koupelemi v horkém bahně (léčivá síra a fluorid)
Hevíz, největší evropské termální jezero Gyógy-tó o ploše pěti hektarů s napájecím pramenem prýštícím ze sopečného kráteru s kapacitou 80 milionů litrů denně. Lehce radioaktivní voda léčí onemocnění pohybového ústrojí a nervové soustavy.
Sárvár (Blatný hrad), nejmladší lázně v Maďarsku (založeny v 80. letech minulého století) a místo pobytu neslavně proslulé hraběnky Alžběty (Erzsébet) Báthoriové.
Zalakaros, jedny z nejmladších lázní Maďarska (92 oC horký pramen objeven při hledání ropy v 60. letech minulého stol.).
Tokaj, nevelké městečko ve vých. Maďarsku na soutoku řek Bodrog a Tisa, centrum proslulé vinařské oblasti, Mekka milovníků vína („víno králů a král vína“ o něm prohlásil Ludvík XVI.). Všudypřítomné obchůdky s vínem, potřebami pro vinaře, vinárny a soukromé vinné sklípky lze spatřit téměř na každém kroku, nejslavnější a nejnavštěvovanější Rákócziho vinný sklep údajně ukrývá 20 000 hektolitrů vína ve 24 chodbách. V srpnu se zde koná Vinný festival, v říjnu Oslava vinobraní.
4 O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Maďaři se velmi ztotožňují se západem zůstávají však pyšní na dějiny svého národa, básník Ady zemi přirovnal k říčnímu přívozu, který nepřetržitě pluje mezi Východem a Západem ale má nepřetržitý pocit, že nikam nesměřuje. Maďaři jsou poměrně pracovití (častá jsou dvě nebo i tři zaměstnání), nejsou však příliš obchodně zdatní. Jazyková bariéra, zejména u starší a venkovské (rozuměj mimobudapešťské) generace je výrazná. Téměř všechny války, ve kterých se angažovali – prohráli, přesto jim to nesmíte dát znát.
Určitě nevynechejte. Návštěva termálních lázní (často velkolepé secesní stavby s elegantním římským sloupovím) bohatých na minerály, k jejímuž rozvoji přispěli Turci, patří k zážitkům. Rovněž gastronomický zážitek v některé z csárd či borpince (vinný skep), příp. borozo (vinárna) s živou hudbou, ochutnávkou některých z místních specialit
Národní gastronomie. Většina hotelů, restaurací (csárdy) nabízí místní i mezinárodní speciality mezi něž patří např. gulyásleves (gulášová polévka) nebo pörkölt (náš guláš). Mezi další pokrmy, které stojí za vyzkoušení patří halászlé (rybí polévka), jókai bableves (jókajská fazolová polévka), ujházy tyúkleves (kuřecí vývar), paprikás csirke (kuře na paprice). Oblíbená je i zvěřina (öz), maďarskou pochoutkou je husa. Připravte se na velké porce masa, ryb s výběrem příloh a salátů, velmi odvážně ochucené všudypřítomnou paprikou (i následné střevní potíže). Vegetariáni zde budou mít těžký život, i zeleninová jídla bývají doplněna masem, za to milovníci sladkého si užijí: různé druhy palačinek (palacsinte), piškoty s vanilkou (somlói galuska), štrúdl (rétes) s jablky, tvarohem nebo mákem
Mezi nejlepší červená vína patří bezesporu Egri bikavér, Villányi burgundi nebo Pinot Noir, za vyzkoušení stojí mezi bílými víny Olász Rizling, Badacsonyi Kéknyelü nebo různé druhy Tokaji (muskotály és Hárslevelü aj.).Mezi oblíbené aperitivy patří barack (meruňková) nebo cseresznye (višňová brandy). Pivio je vhodným doplňkem k těžkým jídlům
Dárky pro Vaše milé. Patří mezi ně ruční řemeslné výrobky z kůže, rohoviny, proutí, dřeva (třeba tajemné krabičky), pletené, tkané či vyšívané ubrusy, halenky, prostírání, koberce nebo krajky, keramiky, soupravy šachů, příp. alkohol ve všech podobách (snad kromě piva), různá semínka apod.
5. Praktické informace
Doprava. Budapest Ferihegy je jediným komerčním letištěm v zemi, tuzemské lety se vzhledem k malým vzdálenostem prakticky neprovozují.
Poměrně hustá je železniční síť s vagóny první a druhé třídy, ještě efektivnější je meziměstská dálková autobusová doprava; podnikatelé však stále více dávají přednost přesunu automobily.
Ve velkých městech funguje městská autobusová (někde i tramvajová) doprava. V Budapešti provozují metro (dokonce i nejstarší linku na evropském kontinentě) a návaznou rychlou železniční síť. Pravděpodobnost revizorů je jedna z nejvyšších v Evropě.
Taxi funguje ve velkých městech, za odvoz mimo území města zaplatí pasažér řidiči zpáteční jízdné k hranicím města. I zde platí obezřetnost – o ceně se raději domluvte dopředu.
Dálnice jsou dobře udržované, další komunikace se tak často nedají označit -nehodovost je poměrně vysoká.
Ubytování. Poměrně hustá síť hotelů, penzionů, hostinců, motelů a ostatních ubytovacích kapacit je ve velkých městech a lázeňských oblastech, jinde bývá hotelových pokojů nedostatek. V poslední době se však situace zlepšuje, úměrně tomu narůstá i cena pobytu. Na vzestupu je vesnická turistika (falusi turizmus), klasifikovaných podle slunečnic.
Trestná činnost. Zachovávejte běžnou opatrnost, zločinnost není v Maďarsku vážným problémem. Vzrůstá počet kapesních krádeží (částečně kvůli prohlubujícím se rozdílů mezi bohatými a chudými). Budapešť, dříve označovaná za hlavní erotické město Evropy, jím dnes rozhodně není, na vzestupu jsou tzv. konzumérky (atraktivní ženy, které s vámi konzumují drinky za přemrštěné ceny)
Lékařská péče. Poměrně vysoký standard zdravotní péče, pro cizince fungují i specializovaná zdravotnická zařízení. Odborně i jazykově vyspělý personál, rozumné poplatky, v naléhavých případech bývá ošetření zdarma. Nízké jsou i ceny léků, v nouzových případech rovněž zdarma. Některé lékárny mívají i nepřetržitý provoz, nebo si jejich adresy přečtete v oknech všech lékáren v zemi.
Noviny. Hlavními deníky jsou. Népszbadság, Villaggazdasag nebo Napi Gazdasag, hlavní světové deníky seženete ledaskde v hlavním městě, mimo něj to již bude problém, zvláště ve venkovských oblastech. O kulturních akcích informuje týdeník Pesti Müsor
Internetové odkazy:
www.hungarytourism.cz
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky v Maďarsku
(Cseh Köztársaság Nagykövetsége)
Rózsa utca 61, Budapest
tel.: 00361/4625010, 46025011, fax: 00361/3519189
e-mail: budapest@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/budapest
České centrum v Maďarsku
Szegfü utca 4, Budapest
tel. 00361/4625066, fax: 00361 351 9188
e-mail: ccbudapest@czech.cz, www.czechcentres.cz/budapest
Velvyslanectví Maďarské republiky
Pod hradbami 17, Praha 6
tel. 233 324 454, 220 317 200, fax 233 322 104
e-mail: huembprg@vol.cz, www.mfa.gov.hu/emb/prague
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |