učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
(Poranešna jugoslavenska) Republika Makedonija
bývalá jugoslávská republika Makedonie
1. Marginální sloupec
Rozloha: 25 713 km2
Počet obyvatel: 2 023 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Skopje 467 000 obyv.
Další významná města: Kumanovo 78 000 obyv.
Bitola 78 000 obyv.
Prilep 70 000 obyv.
Tetovo 55 000 obyv.
Úřední jazyky: makedonština, regionálně albánština, turečtina a srbština
Hymna: Denes nad Makedonija
Měna: 1 makedonský dinár (MKD) = 100 deni
HDP / na 1 obyv: 3 692 mil. USD / 1 813 USD
Národnostní struktura: Makedonci 65 %, Albánci 25 %, jiní 10 %
Náboženství: pravoslavní křesťané 60 %, muslimové 30 %
Vznik: 8. 9. 1991 (oddělení od Jugoslávie)
Státní svátek: 2. 8. (1903) výročí tzv. Ilinderského povstání proti Turkům
dále se slaví např.:
24.5. den sv. Cyrila a Metoděje
8.9. den nezávislosti
MPZ: MK
Internetová doména: .mc
Telefonní předvolba: +389
Časové pásmo: UTC +1
Slavné osobnosti:
* Alexandr Veliký, ve 4. stol. vybudoval rozsáhlou a mohutnou říši
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Makedonské dědictví UNESCO: (1)
Ohrid, jezero, jeho okolí a město u jezera (1979, 1980)
Národní parky: (4)
Galičica
Mavrovo
Pelister
Jasen
2. Charakteristika země
Když se řekne Makedonie, vybaví se:
* převážně hornatá země v srdci Balkánu, snažící se stát komunikačním centrem jižního Balkánu
* údolí řeky Vardar, obklopené vysokými horami, hluboká jezera tektonického původu, Ochridské a Prespanské, a hlavní město Skopje s historickými památkami, oblast několikrát postihlo silné zemětřesení (naposledy v r. 1963)
* 3. nejvyšší podíl úmrtnost na infarkt na světě (36,8 %), jedna z nejvyšších nezaměstnaností v Evropě (38 %)
Poloha. Hornatý vnitrozemský stát v centrální části Balkánu, v citlivé oblasti, kde se střetávají etnické a politické zájmy Řecka, Jugoslávie, Bulharska a Albánie. Se starověkou říší Alexandra Makedonského má společné prakticky jen jméno. Země je zmítána chudobou a doutnajícími spory mezi většinovým obyvatelstvem a albánskou menšinou. Svou polohou je ale předurčena stát se mostem mezi Řeckem a slovanským Balkánem.
Přírodní poměry. Vnitrozemský stát s hornatým povrchem. Osou země je kotlina řeky Vardar, která přechází v úzkou nížinu na jihovýchodě. Tento koridor má strategické postavení v dopravě na Balkánském poloostrově. Většina území leží ve výšce přes 900 m n. m. Největších výšek dosahují pohoří na hranicích s Albánií (Korab, 2 764 m n. m.), ale řada dalších horstev přesahuje výšku 2 500 metrů (Šar planina, Baba, Jakupica ad.). Oblast je seismicky aktivní (ničivé zemětřesení r. 1963).
Unikátní jsou tektonická jezera na hranicích s Albánií.
V charakteru podnebí hraje velkou roli nadmořská výška, v nejnižších oblastech je klima teplé středomořské, ve vyšších převládá kontinentální. Husté smíšené a listnaté lesy pokrývají 36 % území.
Obyvatelstvo a sídla. I přesto, že v Makedonii žije jen 2 mil. obyvatel, má značně pestré etnické složení. Početnou menšinou jsou nejen Albánci, ale i Turci, Romové, Srbové, Aromuni (Vlaši) aj. Stejně pestré je i náboženské složení. Hlavou makedonské pravoslavné církve je patriarcha v Ohridu, další významnou komunitu tvoří sunnitští muslimové (převážně Albánci). Složitá struktura vede k řadě sporů a konfliktů. Problémy představuje zejména početná albánská (vesměs muslimská) menšina, jejíž představitelé dlouhodobě demonstrují snahu připojení se k Albánii. V roce 1999 se do země navíc uchýlilo 100 tis. kosovských uprchlíků. V roce 2001 se země dokonce octla na pokraji občanské války.
Hospodářství. Makedonie patří mezi nejzaostalejší země v Evropě. Již v dobách Jugoslávie byla spolu s Kosovem nejchudší částí federace. Dodnes má velké zastoupení zemědělský sektor - v malých podnicích se pěstuje pšenice, kukuřice, žito, tabák, rýže, ovoce a zelenina, mák a víno. I přes nespolehlivost údajů se odhaduje, že v zemědělství pracuje 19 %, v průmyslu 34 % a ve službách 47 % práce schopné populace.
Průmyslová sféra je přes snahu vlády o privatizaci nedostatečně rozvinutá a velice labilní. Registrované počty o nezaměstnaných hovoří až o 42 %, část z nich ale jistě pracuje v zahraničí. Nerostné bohatství je téměř zanedbatelné. Z průmyslu má význam chemie, textil a stavební hmoty. V potravinářství vyniká vinařství a výroba cigaret. Díky tranzitní poloze státu mezi Podunajím a Egejským mořem má relativně velký význam doprava.
Historie. Historická Makedonie je širší pojem a zahrnuje i území v dnešním Řecku a Bulharsku. Ve starověku byla součástí Makedonského království. V 6.–7. století byla osídlena slovanskými kmeny. Později se stala součástí okolních říší (byzantské, bulharské a srbské). Od konce 14. století se pak stala součástí Osmanské říše. Po Balkánských válkách 1912–1913 bylo makedonské území rozděleno mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko. Spory s muslimskými Albánci propukly především za 2. světové války, kdy byla část země součástí Velké Albánie. Po obnovení Jugoslávie se po roce 1945 stala Makedonie svazovou republikou SFRJ. Po rozpadu Jugoslávie je Makedonie od roku 1991 nezávislým státem. Jeho diplomatické uznání bylo několik let oddalováno díky obstrukci sousedního Řecka.
3. Cestovní ruch
Zatím velmi málo rozvinutý, přičemž zvláště přírodní potenciál je značný, chybí však základní infrastruktura. Minimální cestovní ruch komplikuje i existence vízové povinnosti pro občany západních států. Mezi centry turistiky patří zejména oblast Ochridského jezera s ortodoxními kláštery v okolí, národní park u Prespanského jezera a orientálně působící Staré město ve Skopji.
Galičica, národní park ve stejnojmenném pohoří se nachází mezi jezery Ochrid a Prespa. Mnoho endemických druhů fauny i flory (bylo zaznamenáno cca 150 druhů dřevin). Hory formovány ledovci, porostlé převážně kosodřevinou.
Mavrovo, národní park na záp. země, jehož centrální částí protéká řeka Radika. Je známý především díky své unikátní flóře zahrnující 60 endemických druhů. Fauna představuje cca 140 druhů ptáků, velké množství obojživelníků a plazů. Savce zastupují převážně medvědi, rysy a divoké kočky. Z geologických úkazů můžete obdivovat říční údolí, vodopády, propasti, jeskyně a ledovcová jezera.
Ohrid (UNESCO), město ležící u stejnojmenného jezera. Poprvé připomínán ve 2. stol. př.n.l. jako osada Lichnidos na významné stezce spojující Řím s Řeckem, z té doby se zachovalo římské divadlo. Rozkvětu dosáhlo za byzantské doby, kdy se stal místem první slovanské university (9. stol.). Za vlády bulharského krále Samuila (přelom 10. a 11. stol.) se stalo kulturním centrem bulharského státu. Až do 18. stol. byl Ohrid duchovním centrem západního Balkánu. Další památkou z této doby je i Chrám sv. Sofie (Crkva sv. Sofije). Nádhernou polohu na ostrohu nad jezerem má kostel sv. Jana (sv. Jovan Kaneo) z 15. stol. Vynikající výhled vám zajistí výlet k pevnosti bulharského cara Samuila.
Ohridské jezero, tektonický původ, 349 km2 , max. hloubka 286 m, hladina ve výšce 695 m n.m., rezervoár pitné vody.
Pelister, národní park se rozkládá na ploše cca 12 520 ha v pohoří Baba poblíž makedonsko-řecké hranice vých. od Prespanského jezera. Nejvyšší horou je Pelister (2 601 m n. m.), populární turistické místo nejen domorodců. Dvě ledovcová jezera (Velké a Malé jezero), rozmanitá fauna a flóra.
4 O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Lidé jsou pohostinní, komunikativní - diskutují všude o všem a velmi otevřeně, verbální komunikace je doprovázena živou gestikulací. Rodina, děti a zdraví stojí nade vše, teprve pak následují peníze, práce nebo volný čas - uctívají mnohé svátky podle náboženského vyznání.
Zemi tíží odvěký etnický spor s Bulhary - územní spor historického práva Bulharů na okolí Ohridu, kulturní centrum bulharského národa od konce 10. stol. Odvěký etnický spor s Řeky - územní spor nároků Řecka na historické území Makedonie, obé patří mezi citlivá a ožehavá témata!
Určitě nevynechejte. Návštěva některého z národních parků je zážitkem, čekají Vás klidné hory bez civilizace pod balkánským sluncem, stejně tak koupel v jezeře Ohrid, budete se koupat v jednom z nejstarších jezer planety, či posezení v kavárničce při silné kávě nebo silném červeném vínku.
Národní gastronomie. Pljeskavica je pikantní placka z mletého masa - typické jídlo; oblíbené jsou jogurty a balkánský burek, teleška či ribja čorba (telecí nebo rybí polévka), skara (maso na roštu), mešana salata (míchaný zeleninový salát posypaný balkánským sýrem). Makedonci často konzumují ovoce, zeleninu, ryby a bílý chléb.
Pije se silná černá káva, silná piva, vína různé kvality a pálenka rakija či mastika (anýzovka).
Dárky pro Vaše milé. Rukodělné výrobky, silné červené víno nebo keramika, typická pro tuto oblast, v oblibě jsou i místní sýry.
5. Praktické informace
Doprava. Letadlo je nejpříjemnějším dopravním prostředkem do země, dále se již musíte pohybovat pouze po souši.
Hustá vnitrostátní i mezinárodní železniční síť, třetina všech železničních tratí je elektrifikována. Přesnost a rychlost není výsadou zdejších železničářů, cestování však není drahé a je relativně pohodlné. Neumíte-li cyrilici, nepokoušejte se hledat jízdní řády.
Hustá je i síť pravidelných autobusových spojů, platí totéž, co o železniční dopravě, jízdenku (nejen do okolních států) si raději rezervujte předem.
Městská hromadná doprava vykazuje všechny rysy „balkánského stylu“, autobusy málokdy jezdí na čas, bývají přeplněné, jízdní řády i informace o odjezdech chybějí – určitou alternativou je doprava relativně levným taxíkem (zkuste smlouvat) nebo si objednejte auto příp. i s řidičem.
Relativně dobře udržovaná síť pozemních komunikací vč. dálnic a pozemních komunikací, používání směrovek je minimální, zvukových výstražních znamení naopak nadměrné. V zemi existuje poměrně dostatek soukromých autoservisů poskytujících služby na evropské úrovni.
Ubytování. Hotely se dělí do čtyř kategorií v závislosti na kvalitě vybavení, úrovni služeb a poloze objektu, ve Skopji a Ochridu lze přenocovat i v soukromí. V turistické sezóně doporučujeme ubytování předem rezervovat, o cenách lze smlouvat..
Trestná činnost a krádeže. Běžná opatrnost je na místě, doporučení zní: cestovat ve dne a v minim. dvoučlenných skupinkách, území s albánským obyvatelstvem (muslimského vyznání) mohou být nebezpečná.
Lékařská péče. První pomoc bývá bezplatná, ale někdy lékař požaduje úhradu v hotovosti – uzavření pojistky před cestou je proto doporučující. Nemocnice často nemají potřebné vybavení, chybí některé speciální léky. Voda z vodovodů je bezpečná, rozdílný jídelníček i úroveň zdejších toalet může způsobit slabším povahám zdravotní potíže.
Noviny. Nejčtenějšími novinami jsou Nova Makedonija a Dnevnik, zábavným týdeníkem Antena a Makedonsko sonce.Své těžce nabyté znalosti angličtiny zanechte doma, moc si nepočtete.
Internetové odkazy:
www.cs.wikipedia.org/wiki/Makedonie
www.celysvet.cz/makedonie.php
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky v Srbsku a Černé Hoře
(Ambasada Češke Republike)
Bulevar kralja Aleksandra 22, Beograd
tel.: 0038111/3230133, 3230134, fax: 0038111/3236448
e-mail: belgrade@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/belgrade
Velvyslanectví Makedonské republiky
Maderstrasse 1/10, Vienna
tel.: 00431-524 87 56, 524 87 57, fax 00431-524 87 53
e-mail: macembassy@24on.cc
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |