Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

NIZOZEMSKO

Koninkrijk der Nederlanden

Nizozemské království

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 41 526 km2

Počet obyvatel: 16 358 000

Státní zřízení: konstituční monarchie

Hlavní město: Amsterdam 736 000 obyv. (aglomerace 1 121 000)

Další významná města:   Rotterdam 584 000 obyv. (aglomerace 1 000 000 obyv.)

Haag 474 000 obyv.

Utrecht  288 000 obyv. (aglomerace 545 000 obyv.)

Eidhoven 210 000 obyv. (aglomerace 375 000 obyv.)

                                               Tilburg 201 000 obyv.

                                               Groningen 182 000 obyv. (aglomerace 210 000 obyv.)

 

Úřední jazyk: nizozemština, západofríština

Hymna: Wihelmus van Nassouwe

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů.

HDP / na 1 obyv: 388 669 mil USD / 24 320 USD

 

Národnostní struktura: Nizozemci 95 %, jiní 5 %

Náboženství: římští katolíci 34 %, protestanti 31 %, mezi přistěhovalci islám 3 %

Vznik: 23. 5. 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)

Státní svátek: 30.4. (Den královny)

MPZ: NL

Internetová adresa: .nl

Telefonní předvolba: +31

Časové pásmo: UTC+1

 

Slavné osobnosti:

* objevitelé: A.Tasman (Tasmánie, N.Zéland, Fidži a Tonga), W.Barents

* vynálezci: E.Rotterdamský, chemik Van´t Hoff, lékař W.Einthoven (objev EKG), Leydenská láhev

* malíři: H.Bosch (Peklo), Vermeer van Delft (Mlékařka, interiéry měšťanského charakteru), Van Gogh (Slunečnice), Rembrandt (Noční hlídka)

* architekti městských domů: H. de Keyser (holandská renesance), J. van Campen (klasicismus), H.P.Berlage (Nová burza cenných papírů v Amsterdamu), A. van Eyck

* sportovci: vynikající fotbalisté - držitelé Zlatého míče: Cruyff (1973, 1974), Gullit (1987), van Basten (1988), Rijkaard, Overmars, Kluivert i kluby - vítězové PMEZ: Ajax (1971–1973), Feyenoord (1970), PSV Eindhoven (1988), mistr Evropy 1988

* rychlobruslaři: Schenk (4x zlato na ZOH), Kleine

* skvělí cyklisté: Zoetemelk (vítěz Tour de France 1980, mistr světa 1985), Zijllaardová (3x zlato z LOH 2000), cyklokrosaři de Voss, Gronendaal, vynikající plavci (Hoogenband, de Bruinová) a pozemní hokejisté (vítězové LOH 1996 a 2000)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (14)

Ekonomie: J.Tinbergen, 1969

Fyzika: H.A.Lorentz a P.Zeeman, 1902, J.D.van der Waals, H.Kamerlingh-Onnes

F.Zernike, 1953, G. Hooft, M.J.G.Veltman, 1999,

Chemie: J.H.van´t Hoff, 1901, P.J.W.Debye, 1936, P.J.Crutzen, 1995

Medicína: W.Einthoven, 1924, C.Eijkman, 1929

Mír: T.M.C.Asser, 1911

 

Nizozemské dědictví UNESCO: (7)

Amsterdam, obranná linie města na ovládání vody (1996)

Beemsterský polder, nejstarší odvodněné území v Nizozemsku (1999)

Kinderdijk-Elshout, síť mlýnů, kanálů, rezervoárů, čerpacích stanic sloužících k vysoušení a zavlažování (1997)

Schokland a okolí, oblast získaná odvodněním Zuiderzee (1995)

Utrecht, Schröderův dům (2000)

Willemstadt, historická oblast, vnitřní město a přístav (Nizozemské Antily, 1997)

Lemmer, D.F.Woudova parní čerpací stanice z r. 1920 (1998)

 

Národní parky: (10)

Biesbosch, de

Dwingelderveld

Groote Peel, de

Hamert, de

Hoge Veluwe, de

Kennemerduinen, de

Meijnweg, de

Schiermonikoog

Veluwe Zoom

Weerriben, de

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Nizozemsko, vybaví se:

* země, o které se říká, že „Bůh stvořil Zemi, ale Holandsko si vytvořili Holanďané“ sami (40 % země leží pod úrovní moře, pouze 2 % území leží výše než 50 m nad mořem), země vybojovaná nad mořem - poldry

* množství kanálů (grachtů), průplavů a nekonečných přes 2000 km dlouhých osvětlených dálnic („znečištění životního prostředí světlem“)

* velmi výhodná geografická poloha na rozhraní vlivu tří velmocí (Německa, Francie a V.Britanie) při ústí tří důležitých evropských řek (Rýn, Maasa a šelda), důležitý evropský komunikační prostor, dlouhodobě nejvyšší hustota zalidnění v Evropě

* HDP dosahuje podobné úrovně jako Rusko!, po Dánsku nejnižší inflace (pod 2 %), nejvíce otevřená ekonomika na světě (hodnota vývozu představuje polovinu HDP země)

* nadnárodní britsko-nizozemský koncern Shell (největší evropský koncern), elektrotechnický koncern Philips, pivo Heineken nebo Amstel, cigarety Rothmans, brusírny diamantů v Amsterdamu nebo výroba porcelánu a keramiky v Delftu či Maastrichtu

* největší námořní přístav na světě Europort v Rotterdamu (okolo 300 mil. t zboží ročně), mezinárodní letiště Schiphol a leteckou společnost KLM

* LOH Amsterdam 1928, ME ve fotbale 2000

* tulipány (přivezli je v 16. stol. obchodníci z Turecka), zároveň erbovní květina

* větrné mlýny, ať již klasické či novodobé, dřeváky, keramika, tvrdé sýry (eidam, gouda)

* jízdní kola, čluny a hausboty, skvělí obchodníci a malíři, drogová tolerance

* Naarden - místo posledního odpočinku „učitele národů“ J.A.Komenského

* okna bez záclon s pohledem na odpočívající majitele domu u televize

 

Poloha. Stát v západní Evropě při pobřeží Severního moře, součást Beneluxu. Nizozemsko bylo vždy velice vyspělou a strategicky významnou částí evropského kontinentu. Má vynikající polohu mezi dvěmi nejsilnějšími ekonomikami Evropy (Francie a Německo) při ústí Rýna - nejvýznamnější říční dopravní tepny. I z toho pramení také tradiční nizozemská orientace na obchod a mořeplavbu. Jádro země tvoří oblast historického Holandska (kolem Amsterdamu a Rotterdamu), takže je dosud nesprávně i celý stát nazývá Holandskem.

 

Přírodní poměry. Nizozemsko je, jak již jeho název napovídá, zemí monotónních nížin a rovin. Jeho krajina není zdaleka tak atraktivní jako v jiných evropských zemích. Nizozemci nejsou národem hor, ale moře. Přes tisíc let zde žije obyvatelstvo v neustálém boji a symbióze s tímto živlem. Více než čtvrtina jeho území leží pod úrovní hladiny moře (údaje se různí, nejnižší Nieuwkerk - 6,74 m). Tato země byla získána vysušením a zúrodněním bývalého mořského dna (poldery); říká se, že „Bůh stvořil svět, ale Holandsko stvořili Holanďané“. Nejvýznamnějším počinem tohoto druhu bylo vybudování 30 km dlouhé hráze Afsluitdijk (r. 1932) na severu země. Mořský záliv Zuiderzee byl oddělen od Severního moře a změněn na jezero Ijsselmeer. Střední nadmořská výška státu činí pouhých 10 m n. m. a před zaplavením ji chrání pás pobřežních dun (až 56 m vysokých). Téměř celé severní pobřeží, které je lemováno obloukem Západofríských ostrovů, oddělených od pevniny velice mělkým mořem Waddenzee. Nížina na jihovýchodě přechází ve vápencovou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem celého Nizozemska Vaalserberg, 321 m n. m.

Na území Nizozemska se stékají velké západoevropské řeky a spojují se do velice složitého a rozlehlého ústí. Řeka Rýn vytváří spolu s řekami Maasa a Šelda deltu, zaujímající skoro pětinu země. Celá země je navíc protkána sítí kanálů (grachtů) a průplavů, vytvářející nejhustší síť splavných vodních cest na světě. Pověstné větrné mlýny sloužily především jako čerpací stanice pro vysoušení mořského dna (z původních asi 10000 se jich dochovala sotva tisícovka). Podnebí je mírné vlivem všeobecné blízkosti moře oceánské a hodně větrné. V průměru každý druhý den prší, v zimě a na jaře se vyskytují časté mlhy.

Lesy pokrývají jen asi 9 % území (téměř všechny ale na východě státu), orná půda 28 %. Hojné jsou bažiny na severu země při pobřeží mělkého moře. Jsou to rozsáhlé plochy střídavě zaplavované při přílivu. Tento unikátní relikt starého bažinatého pobřeží patří mezi nejvzácnější lokality tohoto druhu v Evropě.

 

Obyvatelstvo a sídla. Nizozemsko je národnostně jednotným státem. V posledních desetiletích se však díky sílícímu přistěhovalectví vytvořila řada početných menšin. Mezi tradičná menšiny patří Frísové (v provincii Friesland mají většinu), Němci a Vlámové. Nově se objevují komunity Maročanů, Turků, Surinamců a asi stovka dalších národů. V této tradiční baště protestantismu dnes převažují znovu katolíci, ale výrazně roste i podíl nevěřících. Přistěhovalectvím zesílila muslimská obec (asi 2 %), žijí zde i židé a příslušníci dalších církví. Díky imigrantům se daří udržovat si mezi západoevropskými zeměmi náskok v růstu počtu obyvatel.

Nizozemsko je nejhustěji zalidněnou zemí Evropy (385 obyv./km2), tato hodnota je přitom mimořádně vysoká po celém území státu kromě severu Nizozemska, nových poldrů a Zélandu. Většina nizozemských obcí má status měst, takže asi 90 % obyvatel žije ve městech. Na jihozápadě země vznikla jedna z největších západoevropských konurbací, tzv. Randstad Holland, kterou spolu vytvářejí aglomerace Amsterodamu, Rotterdamu, Haagu, Utrechtu a dalších měst. Na ploše necelých 6 tis. km2 tu žije více než 6 mil. obyvatel.

Dvě největší velkoměsta, Amsterdam a Rotterdam, jsou si velikostí takřka rovna. Ukazatele úrovně zdravotní a soc. péče patří k nejlepším na světě. Nizozemsko je mimo jiné známo jako sociální stát s výrazným liberálním přístupem k problémovým oblastem, jako jsou drogová problematika, prostituce nebo homosexualita. Stalo se tak rájem milovníků těchto stránek života.

 

Hospodářství. Nizozemsko je dnes jednou z nejlépe prosperujících zemí Evropy. Již od 17. stol. patří mezi evropská centra obchodu, dalším impulsem pro rozvoj byl v padesátých letech 20. stol. objev bohatých ložisek zemního plynu (nyní 3. na světě). V Nizozemsku se ve většině odvětví projevuje vliv mezinárodního kapitálu. Tři nadnárodní společnosti Shell, Unilever a Philips mají například dohromady větší příjem, než celé Nizozemsko.

Zemědělství zaměstnává jen 3,3 % obyvatel, průmysl 21,7 %, služby plných 75 % ekonomicky aktivních. Základem vyspělé zemědělské produkce jsou velké a velice moderní rodinné farmy. Naprosto dominantní je zde živočišná výroba (70% produkce). I přes méně příznivé půdní a klimatické podmínky dosahuje díky vysoké intenzifikaci nejvyšších hektarových výnosů v Evropě (asi 3,5 x vyšší než černozemní Ukrajina). Velmi významné je tradiční pěstování a šlechtění cibulovitých květin (tulipány, hyacinty) - země se stala největším vývozcem květinových cibulí na světě (slavná je květinová burza v Aalsmeeru). Tradičním odvětvím nizozemského průmyslu je potravinářství (mléčné výrobky, čokoláda, pivo). V řadě komodit zaujímá jedno z předních míst ve světě (5. místo ve výrobě sýrů, 47 % svět. produkce práškového kakaa).

Nizozemsko slouží jako překladiště pro řadu surovin, které dále putují zejména do Německa. Část z nich se zpracovává přímo v přístavních průmyslových komplexech (železná ruda, ropa). Návštěvník této malé země je často zaskočen rozlehlostí zdejších průmyslových přístavních areálů, které spolu s hustou sítí dálnic a doků tvoří složitý systém táhnoucí se desítky kilometrů podél pobřeží. Nizozemsko je ale rovněž centrem vyspělé elektrotechniky (světový gigant Philips).

Dopravní síť tvořená z velké části kvalitními dálnicemi je jednou z nejhustších na světě. Silnice a železnice jsou doplněny 5046 km kanálů a vodních cest, které spojují velké námořní přístavy s vnitrozemím a všemi významnými západoevropskými řekami. Přístav Europort v Rotterdamu je největším překladištěm ropy v Evropě. Díky této překládce je Rotterdamský přístav největším přístavním komplexem na celé Zemi. Rovněž letecká a námořní flotila patří k největším na světě. Objemem zahraničního obchodu zaujímá tato malá země 9. místo na světě.

 

Historie. Dějiny samostatného Nizozemska se datují až koncem 16. stol. Po většinu své starší historie byla země ovládána okolními velmocemi, od 16. stol. byla faktickou kolonií španělských Habsburků. V průběhu Nizozemské revoluce vznikly ze severní části země v roce 1581 nezávislé Spojené provincie nizozemské. V jejich čele stál dědičně místodržící z rodu oranžsko-nasavského, faktickou moc v zemi ale měly kupecké a obchodnické spolky (gildy). Byla to doba největšího obchodního a mocenského rozkvětu země, země získala četné kolonie například v jižní Africe a v Indonésii. Kromě období okupace napoleonskou Francií zůstala nezávislou. V 1. svět. válce si zachovala neutralitu, za 2. svět. války byla okupována Německem; po ní se však fakticky rozpadla nizozemská koloniální říše. Posledním zámořským územím jsou dnes ostrovy v Karibském moři: Nizozemské Antily a Aruba. Od konce války také sílily snahy spojit se ekonomicky s okolními zeměmi regionu.

Benelux (v platnost vstoupil r. 1948) dal základ pozdější celoevropské integraci. Nizozemsko je zakládajícím členem Evropského společenství, resp. EU, a jedním z hlavních propagátorů Evropské integrace. Od r. 2002 přešlo i na jednotnou evropskou měnu, euro (€).

 

3. Cestovní ruch

Příjmy většinou jen z krátkodobých turistických návštěv nevyváží výjezdy Nizozemců do zahraničí. Země má omezené přírodní předpoklady, ale zajímavý kolorit tvořený kanály protkanou kultivovanou krajinou. Značná vlhkost přispívá k výrazným barevným efektům. Mezi hlavní objekty návštěv patří i jedinečné kulturněhistorické památky prakticky ve všech významnějších městech, proslulé sbírky renomovaných nizozemských malířů, atraktivní moderní technická díla v souvislosti s vysoušením Zuiderského jezera i ochrany jižních území v rámci tzv. Deltaplanu. Kromě Německa výrazně zdrojová země z hlediska evropského CR.

 

Aalsmeer, kdysi bezvýznamná rybářská vesnice, dnes prosperující město (20 000 obyv.), jedno z největších světových center obchodu květinami s aukčními sály a moderními překladiština ploše 55 fotbalových hřišť, zprostředkujícími prodej více jak 14 milionů kusů květin denně. Část provozu je přístupna návštěvníkům. V okolí největší květinová pole v zemi.

 

Alkmaar, starobylé město severně od Amsterdamu (90 000 obyv.), významné středisko výroby sýrů. Zvláště proslavené je svými trhy, pořádanými zde v jarním a letním období (každý pátek) v tradičním stylu. Z památek vyniká především gotický kostel sv. Vavřince (Grote Kerk, dokonč. 1512) a stará obecní váha (14.–16. stol.). Město protíná Severoholandský průplav a systém městských kanálů.

 

Amsterdam, hlavní město Nizozemska (736 000 obyv.) při ústí ř. Amstel do někdejšího Zuiderského moře, dnešního Ijsselského jezera; svou polohou na uměle zpevněných ostrovech protkaných kanály jeden z nejpodivuhodnějších urbanistických celků na světě (unikátní řešení vodního režimu je od r. 1999 pod záštitou UNESCO). Původní rybářská osada „u amstelské hráze“ získala kol. r. 1300 statut města a díky námořnímu obchodu (od 14. stol. členem Hansy) se postupně zařadila mezi nejvýznamnější koloniální velmoci a účastníky obchodu se zámořím (hlavně po založení Východoindické společnosti v r. 1602). Svůj „zlatý věk“, provázený nebývalým kulturním rozkvětem (hlavně v oboru malby), prožil Amsterdam (spolu s celým Holandskem) v 17. stol. a svůj význam podržel dodnes; mimo jiné disponuje velkým námořním přístavem a je nejvýznamnějším světovým centrem obchodu s diamanty.

Většina zajímavostí se nachází v centru města, protkaném sítí soustředných prstencovitých kanálů (tzv. grachty), proťatých přímými kanály vybíhajícími od starého přístavu. Tradičním společenským centrem je rušné náměstí Dam s klasicistním královským palácem (17. stol.) a pozdně gotickým Novým kostelem (Niewe Kerk, 1500–1650).  Významný je též Starý kostel (Oude Kerk, zal. r. 1368) a barokní Jižní a Západní kostel (Zuider- a Westerkerk, oba ze 17. stol), stejně jako stará synagoga, kdysi středisko místní židovské komunity (patrně největší v Evropě); právě v Amsterdamu žila Anne Francková (její dům je nedaleko Západního kostela). Historicky cenné jsou také obytné domy s charakteristickými bohatě zdobenými štíty (s jeřáby) v uličkách a při kanálech.

Zcela mimořádné je bohatství amsterdamských uměleckých sbírek; k nejvýznamnějším patří Městské a Zemské muzeum (Stedelijk- a Rijksmuseum), slavné je též muzeum Vincenta van Gogha v jejich sousedství. Město ročně navštíví více než 5 mil. návštěvníků.

V jz. okolí u městečka Lisse se nachází atraktivní květinový park jarních cibulovin Keukenhof, nebo severně ležící býv. rybářská kolová osada Marken, dnes vyhledávaná turisty pro rázovitý kolorit malovaných dřevěných domů na kůlech a terpech či nedaleko restaurovaná stará vesnice Zaanse Schans v Zaandijku

 

Delft, starobylé město v těsné blízkosti Haagu (90 000 obyv.), v 17. stol. proslavené výrobou majoliky (tzv. delftská fajáns) jako oblíbené náhražky tehdy nedostupného východoasijského porcelánu, dnes několik volně přístupných dílen. V nevelkém městském centru zaujme především rozlehlé náměstí Grote Markt s výstavnou pozdně renesanční radnicí (Henrik de Keyser po r. 1618) a patricijskými domy, na jeho východní straně cihlový gotický Nový kostel (Nieuwe Kerk, 14. stol.) s náhrobky panovníků a 109 m vysokou věží. Městem procházejí plavební kanály, podobně jako v Amsterdamu. Při jednom z nich (západně od radnice) stojí gotický Starý kostel (Oude Kerk, kol. r. 1300) s nachýlenou věží, taktéž cihlový, jako většina podobných staveb v Nizozemí; v chrámu je pohřben malíř Vermeer van Delft. V sousedním Princově dvoře (Prinsenhof), kde byl r. 1584 zavražděn Vilém Oranžský, je malé muzeum.

V okolí „Skleněné město“, oblast skleníkového pěstitelství zeleniny a květin - Westland s centrem v Naaldwijku. Jižně od města zemědělsko-rekreační oblast Delfland se starými usedlostmi, zvedacími můstky a větrnými mlýny

 

Delta velkých řek, ústí řek Rýna, Másy, Šeldy a rýnských ramen Waal, Ijssel a Lek označované jako Nederland. Jediná oblast země, kterou nechrání přirozený pás písečných dun, ale po r. 1953 (katastrofální záplavy) postavený technicky velmi náročný několikastupňový systém hrází (tzv. Deltaplan). Pobřežní linie byla hrázemi zkrácena o 700 km, na ostrově Neeltje Jans Delta Expo Muzeum.

 

Edam, viz Volendam

 

Gouda, město poblíže Rotterdamu, proslavené výrobou stejnojmenného sýra; prodej jeho obrovských bochníků (až 40 kg) na místním trhu je dnes oblíbenou turistickou atrakcí (vždy ve čtvrtek dopoledne). I zde lze spatřit typické holandské grachty a patricijské domy s jeřábovými rameny ve strmých štítech, zajímavá je též pozdně gotická radnice (kol. r. 1450) se zvonkohrou a figurálním orlojem. Gotický kostel sv. Jana z l. 1485–1603 (Grote Sint Janskerk) s cennými vitrážemi (16.–17. stol.) patří k největším v zemi.

 

Haarlem, malebné město při mořském pobřěží (vzdálené jen 6 km), už v 17. stol. proslulé pěstováním tulipánů - místo konání slavného Květinového korza (druhá polovina května). Nejnápadnější památkou města je pozdně gotický kostel sv. Bavona (Sint Baafskerk, též Velký kostel, Grote Kerk) s 80metrovou věží a s bohatým vybavením (zejm. cenné jsou varhany z r. 1738, každoročně soutěž v improvizaci). Radnice postavená na přelomu pozdní gotiky a renesance, stejně jako pomník zvonaře L.J. Costera (místní rodák, soupeří s Guttenbergem o prvenství ve vynálezu knihtisku) vévodí Velkému náměstí (Grote Markt), sloužícímu dosud jako tržiště. Z muzeí je nejzajímavější Muzeum Franse Halse, připomíná působení jednoho z největších barokních malířů 17. stol. a s ním spjaté haarlemské malířské školy. Jv. od města Haarlemský polder, již v 19. stol. vysušené jezero, 5 m pod úrovní moře se zachovalým čerpadlem s největším válcem na světě.

 

Haag, správně Den Haag nebo ´S-Gravenhage, sídelní město královny, vlády a parlamentu, zhruba jen 3 km od mořského pobřeží (500 000 obyv.). Vzniklo při hradu místních hrabat založeném r. 1248, později bývalo sídlem Generálních stavů, v moderní době pak dějištěm různých mírových jednání; sídlí zde také Mezinárodní soudní dvůr OSN.

Na místě hradu dnes stojí Binnehof, rozsáhlý zámecký komplex s částečně dochovanými středověkými částmi; v gotickém Rytířském sálu (Ridderzaal) zahajuje královna každoročně zasedání parlamentu, v dalších budovách sídlí ministerstva a různé vládní instituce. Před branou na vých. konci komplexu stojí malebný barokní Mauritshuis, dům hraběte Mořice Nassavského z r. 1644 (podle návrhu Jacoba van Campen), dnes muzeum s významnou obrazárnou (hlavně mistři 17. stol.). Na západ od zámku leží historické centrum s Velkým kostelem (Grote Kerk), budovaným od 15. stol., a renesanční Starou radnicí (Oud Raadhuis) z r. 1633 (přestavěna r. 1640), o něco severněji se nachází renesanční a barokní Královský palác (Jacob van Campen, r. 1640) a novogotický Palác míru (Vredespalais) z r. 1913, sídlo zmíněného soudního dvora.

V Haagu je několik významných historických a uměleckých muzeí (mj. též Městské muzeum, Brediovo muzeum s uměleckými sbírkami či moderní Museon věnované přírodním vědám); nejpopulárnější atrakcí je ovšem Madurodam na předměstí Scheveningen, park se souborem miniaturních kopií architektonických, technických  a přírodních zajímavostí země (v měřítku 1:25).

Samo letovisko Scheveningen, honosící se písečnými plážemi a vyhlášenými lázeňskými domy, hotely a restauracemi, patří k nejoblíbenějším v celé oblasti. V okolí vilové zahradní město Wassenaar s panskými usedlostmi, ZOO, dostihovou dráhou a velkým zábavním parkem Duinrell

 

Hoge Veluwe, de, národní park vyhlášený v r. 1935 na ploše 5 450 ha u městečka Hoenderloo s lesními porosty, pískem, vřesovišti či stepními travními porosty s loveckým zámečkem Jachtslot St.-Hubertus a na ploše 11 ha jedinečnou sbírkou moderního umění Rijksmuseum Kröller-Müller (pravd. největší v Evropě). Dálnicí je oddělen od vých. položeného a staršího národního parku Veluwe Zoom (vyhlášen r. 1930 na ploše 4 720 ha), představuje nejlesnatější oblast země.

 

Hoorn, město ležící severně od Amsterdamu při Ijsselském jezeře (55 000 obyv.), kdysi pevnost se zachovanými zbytky upevnění (16. stol.). Zdejší rodák Willem Shouten v r. 1616 jako první obeplul jižní cíp Ameriky a pojmenoval po svém městě.

 

Kennemerduinen, de, národní park z r. 1950 na ploše 2 500 ha leží nedaleko Haarlemu. Typická je květena písečných dun, bažin, lesíků a vřesovišť. Nedaleko Amsterdamse Waterleidingduinen, oblast písečných dun - nejstarší zdroj pitné vody pro Amsterdam.

 

Ijmuiden, přístavní a průmyslové dvojměstí (Velsen-Ijmuiden), sz. od Amsterdamu při ústí průplavu Noordzeekannal do Severního moře - největší rybářský přístav země (Haringhaven) s největším komplexem plavebních propustí na světě.

 

Leiden, též Leyden, starobylé universitní město nedaleko Haagu, založené už v římském období a honosící se románským hradem z přelomu 12. a 13. stol. (Burcht). Za hrdinský vzdor španělskému obležení r. 1574 byla měšťanům nabídnuta volba mezi zrušením daní a založením university; rozhodnutí pro druhou možnost učinilo z města významné centrum vzdělanosti a umění (působiště René Descarta a rodiště Rembrandta van Rijn; fyzik Pieter van Musschenbroek zde r. 1746 objevil tzv. leydenskou láhev, předchůdce elektric. kondenzátoru, nakladatelství odborné literatury Elsevier patří mezi nejvýznamnější svého druhu na světě).

Ze sakrálních památek vyniká gotický kostel sv. Pankráce (Sint Pancraskerk), budovaný od r. 1377, a v 15. stol. přebudovaný starší kostel sv. Petra (Sint Pieterskerk, pův. 12.–13. stol.) s cenným zařízením; ze světské architektury zejména pozdně renesanční budovy radnice (Stadhuis), tržnice másla a městské váhy. Jádrem university je (od r. 1581) původně gotická budova Academie, v areálu dále nejstarší botanická zahrada v Evropě z r. 1594.

 

Lelystad, správní středisko nových poldrů (vysušených území)v již. části jezera Ijsselmeer, nese jméno Ing. Cornelia Lelyho (1854–1929), autora projektu Zuidersee (viz heslo). Moderní město plně respektuje potřeby člověka, jeho životního stylu s množstvím zeleně, mimoúrovňového křížení různých druhů dopravy. V okolí tři poldry (Východní, z let 1942–56, Jižní, 1959–67 a Severní), oddělené od pevniny vodními plochami a překlenuté mosty a hrázemi. Město je od r. 1976 spojeno 26 km dlouhou hrází Houtribdijk s Enkhuizenem (viz Zuiderzee).

 

Naarden, město na jižním břehu někdejšího Zuiderského moře (17 000 obyv.), založené r. 1350 jako pevnost; jeho hvězdicovité renesanční opevnění z l. 1575–85  (vstupní brána k Amsterdamu z jv. strany) se dodnes zachovalo téměř beze změny. Mezi památkami vyniká především gotický Velký kostel (Grote Kerk), budovaný mezi l. 1680 a 1440, a samozřejmě objekty spojené s osobností J. A. Komenského, který byl r. 1670 pohřben ve zdejším kostele valonské evangelické církve (dnes tzv. Komenského kaple, od r. 1933 v majetku našeho státu). Ve městě je též malé Komenského muzeum a myslitelova socha, dílo Vincence Makovského z r. 1956 (replika sochy v Uherském Brodu).

 

Rotterdam, kdysi kvetoucí přístavní město, bestiálním náletem německé Luftwaffe v r. 1940 však smetené s povrchu země; dnes zcela nové, po r. 1945 vybudované velkoměsto (600 000 obyv.) s největším přístavem a překladištěm zboží na světě (Europoort, soustava přístavišť, doků a překladišť se táhne v délce 37 km k moři). Z význačných osobností s městem spjatých připomeňme humanistu Erasma Rotterdamského, působil zde operní dirigent František Škroup Z nemnoha rekonstruovaných památek lze připomenout gotický kostel sv. Vavřince (Sint Laurentskerk) z r. 1460 a nebývale velkou radnici z l. 1914–20; zkázu města připomíná působivý pomník se sochou od Osipa Zadkina (1953). Turisticky atraktivní je 185 m vysoká vyhlídková věž Euromast (1960), nabízející pohled na přístav, město i široké okolí z výše 92 m. Záp.od města přístav trajektových linek Hoek van Holland.

 

Utrecht, město nazývané „srdcem Nizozemska“ pro svoji centrální polohu i pro roli, již sehrálo v nizozemských dějinách (280 000 obyv.). Osada římského původu se v r. 696 stala sídlem biskupství, v r. 1579 zde byla ustavena tzv. Utrechtská unie, svazek několika provincií severního Nizozemí, z něhož vzešlo pozdější samostatné Nizozemsko čili Holandsko (obvyklý, byť nepřesný název podle jedné z provincíí). Ve městě byl v r. 1713 uzavřen také Utrechtský mír, jímž skončila válka o španělské dědictví.

Nejvýraznější památkou města je gotická katedrála, postavená ve 13. stol. na místě staršího chrámu z roku 1023, ale r. 1674 zčásti zničená větrnou smrští; slavná je její 112 m vysoká věž se zvonkohrou. Kromě dalších  středověkých, ale též renesančních památek  (Universita, kostely sv. Petra a sv. Jana, měšťanské domy s bohatě zdobenými průčelími ad.) se Utrecht honosí také významnou moderní architekturou: tzv. Schröderův dům, funkcionalistické dílo Gerrita Thomase Rietvelda z r. 1924, je od r. 2000 na seznamu památek UNESCO.

 

Volendam, rybářské městečko a kdysi přístav města Edamu na záp. břehu dnes téměř zaniklého Zuiderského moře (spolu s Edamem 28 000 obyv., odtud tradiční výroba známého sýru); díky hezké poloze a folklórním tradicím žije převážně z cestovního ruchu.

 

Waddeneilanden (Západofríské ostrovy), řetězec nízkých ostrovů z písečných naplavenin při sev. pobřeží země, kdysi součást pevniny - transgresí a destrukcí moře byly od ní odděleny. Mezi největší ostrovy patří Texel, Vlieland, Terschelling, Ameland a Schiermonnikoog, dnes se středisky pro nejen víkendovou rekreaci. Přírodní rezervace s množstvím ptáků, rybolov nebo písečné pláže poskytují patřičné zázemí

 

Zuiderzee, dříve velký mořský záliv zasahující od sz. hluboko do nitra země v místech velkých poldrů a současného jezera Ijsselmeer. V rámci stejnojmenného projektu bylo r. 1932 přehrazeno hrází Afsluitdijk a během času se změnilo ve sladkovodní jezero. Postupným odvodněním části zdejších území bylo získáno cca 2250 km2 nové půdy na pěti poldrech. Z posledně uvažovaného poldru Markerwaard byla realizována pouze hráz Houtribdijk (viz Lelystad), od dalšího vysoušení se zatím ustoupilo.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Holanďané jsou praktičtí, šetrní, svobodomyslní, ocení i drobnou pozornost připomínající např. hostovu zemi. Typická jsou nezakrytá okna, zvláště na venkově - veřejné je i to, co bývá jinde zakryto (touha propojit interiér bydlení s exteriérem).

Nemají rádi plýtvání, pohoštění je střídmé, můžete se setkat, že vám jídlo pečlivě odměří a uklidí.

Určitě nevynechejte. Nejrůznějších květinových, sýrových aj. folklórních slavností je v zemi velké množství, topsezóna pro návštěvu je ve druhé polovině dubna a začátkem května

Národní gastronomie. Mezinárodní kuchyně, zvláště indonéská, není zemi cizí, můžete zde ozkoušet rijsttafel (rýžový stůl i se 30 přísadami); mezi místní speciality patří např. aal (úhoř) heilbot (platýz), kabeljauw (treska), hutspot (dušené jídlo z brambor, mrkve a cibule) nebo bruine bonen (pečené fazole), pannekoeken (placky se slaninou a jablky), erwtensoep (hrachová polévka). Hojné jsou tvrdé sýry, podle doby zrání se rozeznávají mladé (jouge kaas), uleželé (belegen kaas) nebo staré (oude kaas). Populární jsou slanečci (Hollandse niewe), jejich sezóna trvá od května do července, kdy jsou sledi nejtučnější (a tím i nejchutnější), syrové ryby se na palubě nasolí a zmrazí, tím se konzervují a vzniknou slanečci.

Kromě skvělého piva se nabízí gin (jenever), objevitelem byl Holanďan Sylvius, který předestiloval čistý laboratorní líh, do kterého přidal bobule jalovce.

Dárky pro Vaše milé. Výběr je značný: tulipánové cibule, různé druhy tvrdých sýrů, čokoláda, holandský gin, delftský porcelán, ale i diamanty nebo šperky, hrnčířské a mosazné výrobky seženete např. v jeho středisku v Makkum.

 

5. Praktické informace

Doprava Letiště Shiphol je hlavní branou do země, cestující se odbavují nejen z Amsterdamu, ale i z nedalekého Rotterdamu nebo Haagu. Linky do sousedních zemí provozují mnohem menší letiště v Eidhovenu, Maastrichtu nebo Rotterdamu.

Šest letišť obsluhuje hustou vnitrozemskou síť.

Cestování železniční dopravou je pohodlné, vlaky zpravidla jezdí na čas, někdy bývají přeplněné. Letní cestovní jízdenka umožňuje v rámci deseti dnů cestovat vlakem tři dny neomezeně.

V Amsterdamu a Rotterdamu můžete využít metro, větší města mají síť autobusů a tramvají. Taxíky zpravidla nekřižují ulice, ale můžete si je objednat buď telefonicky nebo se poohlédnout po jejich stanovišti. Specifikem je Treintaxi, které vás v 80 městech (mimo čtyři největší města) odveze na kterékoliv místo v intravilánu města.

Pronájem automobilu funguje spolehlivě, preferuje se platba kartou.

Ubytování. Kromě běžných hotelů, ubytoven a kempů země nabízí i málo tradiční formy ubytování - bydlení na farmě, v soukromí či jednoduchých turistických chatách (Trekkershutten)

Trestná činnost a krádeže. Kapsářství a vykrádání aut patří ke zdejšímu koloritu. V Amsterdamu be carefull v zábavné čtvrti Waletjes a jejím okolí.

Lékařská péče. Výborná úroveň, vysoké platby. Většina lékařů hovoří anglicky a německy (někdy i francouzsky). Léky okamžitě seženete v husté síti lékáren, mnoho nemocnic poskytne pohotovostní ošetření.

Noviny. Hlavními deníky jsou De Volkskrant, De Telegraaf, Algemeen Dagblad nebo Handelsblad. Zahraniční denní tisk seženete ve větších stáncích.

 

Internetové odkazy:

www.holandsko.cz/

www.wikipedia.org/wiki/Holandsko

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Nizozemsku

(Embassy of the Czech Republic), Paleisstraat 4, Den Haag

tel.: 003170/3130031, 3130011, fax: 003170/3563349

e-mail: hague@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/hague

 

Honorární generální konzulát České republiky v Nizozemsku

(Consulat van de Tsjechische Republik)

World Trade Center, Strawinskylaan 1201, Amsterdam

tel.: 0031/205753016, fax: 0031/205753016

e-mail: amsterdam@honorary.mzv.cz

 

České centrum v Nizozemsku

Paleisstraat 4, Den Haag

tel.: 003170/3561477, fax: 003170/3625966

e-mail: cchaag@czech.cz, www.czechcentres.cz/hague

 

Velvyslanectví Nizozemského království

Gotthardská 6/27, Praha 6-Bubeneč

tel.: 233 015 200, 233 015 202, fax 233 015 254, e-mail: nlgovpra@ti.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_nizozemsko.php on line 608