Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

NORSKO

Kongeriket Norge

Kongeriket Noreg

Norské království

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 323 759 km2

Počet obyvatel: 4 681 000

Státní zřízení: konstituční monarchie.

Hlavní město: Oslo 548 000 obyv. (aglomerace 981 000 obyv.)

Další významná města:   Bergen 245 000 obyv.

Trondheim 162 000 obyv.

Stavanger 117 000 obyv.

 

Úřední jazyk: norština (se dvěma standardními formami bokmål a nynorsk)

Hymna: Ja, vi esker dette landet

Měna: 1 norská koruna (NOK) = 100 øre

HDP / na 1 obyv: 148 073 mil. USD / 32 880 USD

 

Národnostní struktura: Norové 96 %, jiní 4 %

Náboženství: luteráni 89 %, katolíci 4 %

Vznik: 7.6. 1905 (vyhlášení nezávislosti na Švédsku)

Státní svátek: 17.5 (1814) Svátek ústavy

MPZ: NOR

Internetová doména: .no

Telefonní předvolba: +47

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* objevitelé: cestovatel T.Heyerdahl, polárníci F.Nansen (loď Fram) a R.Amundsen (1. stanul na jižním pólu v r. 1911)

* spisovatelé H.Ibsen (Nora, Peer Gynt) S.Undsetová (Kristina Vavřincová), malíř E.Munch a sochař G.Vigeland (park v Oslo), hudební skladatele E.H.Grieg (Peer Gynt) a Ch.Sinding (Rašení jara), herečka a režisérka L.Ulmannová, jazzový instrumentalista J.Garbarek, politička G.H.Brundtland

* sportovci: lyžaři: Haug (3x), Daehli (8x), Ulvang (2x zlato z ZOH), skokani na lyžích: Ruud, Wirkola, Bredesen, Ottesen, sjezdaři: Jagge, Kjus (5 medailí z MS 1999, olymp. vítězové), krasobruslařka S.Henie (3x) a rychlobruslař Koss (4x zlato ze ZOH)

 

Laureáti Nobelovy ceny (9)

Ekonomie: R.Frisch, 1969, T.M.Haavelmo, 1989, F.W.Kydland, 2004

Chemie: O.Hassel, 1969

Literatura: B.M.Björnson, 1903, K.P.Hamsun, 1920, S.Undsetová, 1928,

Mír: Ch.L.Lange, 1921, F.Nansen, 1922

 

Norské dědictví UNESCO: (7)

Alta, prehistorické skalní kresby za polárním kruhem (1985)

Bergen, nábřeží Bryggen (1979)

Geirangerfjord a Naerøyfjord, západonorské fjordy patří mezi nejhlubší na světě (2005)

Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)

Røros, býv. hornické město, kde se až do r. 1977 těžila měď (1980)

Vega, souostroví podává svědectví o skromném způsobu života v nehostinné krajině (2004)

Urnes, dřevěný kostelík ze 12. stol. (1979)

 

Národní parky (22)

Änderdalen

Borgefjell

Dovrefjell

Femundsmarka

Forlandet

Gutulia

Gressamoen

Hardangervidda

Josteldalsbreen

Jotunheimen

Ovre Dividal

Ovre Pasvik

Rago

Svalbardské NP:

- Sor - Spitzbergen

- Nord - Vest - Spitzbergen

- Prins / Carls - Forland

Ortjernkampen

Ovre Anarjoka

Reisa

Rondane

Saltfjellet - Svartisen

Stabburdalen

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Norsko, vybaví se:

* fjordy, tisíce ostrovů a ostrůvků - nejvíce členité pobřeží v Evropě, 1900 km dlouhá a místy jen 25 km široká země, nejsevernější výspa Evropy (mys Nordkapp), země nekonečných hor, hlubokých údolí, tundry, modrých ledovců a vodopádů, půlnočního slunce a trolů (skřítci)

* bojovná krev mořských objevitelských národů Normanů a Vikingů (moře - to je Norsko), dnes ve sportovním duchu

* 2. nejvyšší podíl seniorů v Evropě

* největší evropský producent ropy (po Rusku) a 2. největší světový vývozce, 1. místo na světě ve výrobě elektřiny v hydroelektrárnách (téměř 100 %)

* kolébka zimních sportů, ZOH Oslo 1952 a Lillehammer 1994, pravidelně nejúspěšnější výprava ze ZOH, skokanské můstky na Holmenkollenu

 

Poloha. Norsko je nejsevernější zemí evropského kontinentu, jak napovídá už jeho název. Leží podél západního pobřeží Skandinávského poloostrova. Přestože tato část kontinentu je poněkud stranou hlavních hospodářských a sídleních center, je jeho poloha mimořádně exponovaná vůči moři (Severní moře, Norské moře, Barentsovo moře). Tvar státního území je rovněž na první pohled nevýhodný. Země zaujímá (podobně jako například Chile) 1900 km dlouhý a přitom místy jen 25 km široký pás pobřeží s četnými zálivy (fjordy) a ostrovy. Jen na jihu je státní území kompaktnější. Součástí Norska jsou i Špicberky a izolovaný ostrov Jan Mayen (SV od Islandu). Na rozdíl od okolních států (Dánska, Švédska, Finska) není Norsko členskou zemí EU, protože norské obyvatelstvo tuto možnost v referendech odmítlo.

 

Přírodní poměry. Norsko patří mezi ty země Evropy, které byly přírodou velice štědře obdařeny. Zdejší drsná horská krajina, skalnaté a hluboké mořské zálivy (fjordy) a liduprázdná panenská příroda jsou jedním z hlavních turistických lákadel. Na rozdíl od ostatních skandinávských zemí je téměř celé Norsko hornaté. Jedinou nížinou je oblast na jihu země kolem hlavního města. Zde se rovněž soustřeďuje většina osídlení a zemědělské výroby. Více než polovina země leží ve výšce přesahující 500 m n. m. Po celé délce státu se táhne rozsáhlé Skandinávské pohoří, které bylo v době ledové přemodelováno pevninským ledovcem, přesto dosahuje výšek více než 2000 m n.m. (max. Galhoppigen, 2 469 m n. m.). V nejvyšších polohách najdeme doposud ledovce. Stará ledovcová modelace reliéfu je dodnes zcela zřetelná a projevuje se především v podobě pobřežních fjordů a strmých hluboce zaříznutých horských údolích s divokými vodnatými řekami. Norsko má nejčlenitější pobřeží v celé Evropě. Je doslova rozdrásáno četnými fjordy (Sognefjord 182 km dlouhý) a lemuje ho velké množství ostrovů a souostroví (největší Lofoty, 1 350 km2). Fjordy jsou vlastně hluboká horská údolí vymodelovaná ledovcem a z části zatopená mořem do podoby mnohdy desítky kilometrů dlouhých zálivů. Norsko je zemí s největším výskytem fjordů v Evropě.

Země je pověstná množstvím prudkých a velice vodnatých řek (nejdelší Glomma). Velký spád směrem k moři překonávají peřejemi nebo vodopády (nejvyšším z nich je 610 m vysoký Utigård). Diky dostatku vody jsou na většině z nich postaveny hydroelektrárny. Největším jezerem je Mjøsa (368 km2), jezero Hornindalsvatn je nejhlubší v Evropě (514 m).

Podnebí se vymyká svými ukazateli normálu. Přestože země leží z velké části za polárním kruhem, je na většině území dosti mírné, oceánské. Norsko je totiž pod vlivem teplého Golfského (Severoatlantského) proudu a jeho klima je proto velice příznivé po celý rok. Typický je dostatek srážek (na řadě míst několikanásobně vyšší než je běžné v našich horách). Námořní přístavy zpravidla nezamrzají ani za polárním kruhem. I na souostroví Lofoty bývají zimní teploty vzduchu kolem 0 °C, výjimkou je pevninou obklopený Oslofjord.  Norsko je zemí skalnatou, lesy pokrývají jen čtvrtinu země (zejména svahy fjordů jsou hustě zalesněny). Na severu se objevuje kosodřevina a severská tundra.

 

Obyvatelstvo a sídla. Země byla odpradávna domovem severských germánských kmenů - Vikingů. Jejich svérázná kultura a dlouhodobá izolovanost od zbytku Evropy uchovaly nejen jejich svéráznou kulturu, ale také národnostní jednotu. Téměř veškeré obyvatelstvo tvoří Norové, vyskytují se jen nepatrné minority Dánů. Svéráznou komunitou jsou Laponci - severští kočovníci. V moderní době se v zemi vyskytují také přistěhovalci z Asie, zejména Pákistánci, Tamilové a Číňané. Současná norština se vyskytuje ve dvou verzích, starší a dánštině blízká verze je bokmål, novější verze je nynorsk. Obyvatelstvo je rozmístěno značně nerovnoměrně. Celkově je hustota zalidnění velice nízká, ale nejvíce obyvatel žije kolem hlavního města Oslo a v okolních městech. Většina státu (zejména za polárním kruhem) je téměř liduprázdná a osídlení je jen ostrůvkovité. Přesto najdeme větší města i v oblasti polárního kruhu, zejména rybářská sídla (Tromsø) a nově rovněž přístavy pro vývoz železné rudy ze Švédska (Narvik). Norská populace vykazuje, stejně jako u ostatních skandinávských zemí, velice vysoký stupeň kvality života (2. místo na světě). Dětská složka populace je poněkud více zastoupena než v sousedních severských státech.

 

Hospodářství. Norsko je, stejně jako ostatní severské země, velice vyspělým státem, v řadě ukazatelů se řadí mezi nejbohatší státy světa. Obyvatelstvo se dlouhodobě těší vysoké životní úrovni, i když v posledních letech musela země řešit řadu ekonomických problémů. Růst národního hospodářství dosahoval vysokého tempa především v polovině 90. let, ale v současnosti se snížil. Prosperita Norska je totiž vyvážena vysokou hladinou cen, země patří k nejdražším v Evropě a vysokými náklady na domácí pracovní sílu.

V zemědělství pracuje jen zhruba 1 % práceschopné populace, zato ve službách téměř 72 % obyvatel. Zemědělství je silně limitováno přírodními podmínkami a je státem silně subvencováno. Přesto je jen asi 50 % potravin domácího původu a země musí řadu komodit dovážet. Větší význam má živočišná výroba, chov skotu, ovcí a prasat, na severu také sobů a kožešinových zvířat. Norsko je jednou ze světových rybářských velmocí (po Rusku nejvíce v Evropě a 10. na světě).

Přilehlé moře se stalo zdrojem bohatství také v posledních desetiletích. V 70. letech byla na dně Severního moře objevena rozsáhlá ložiska ropy a zemního plynu. Ročně se ze dna moře vytěží zhruba 150 mil. t ropy (po Rusku nejvíce v Evropě, 8. místo ve světě) a 50 mld. m3 zemního plynu (kolem 2 % světové produkce). Část zisků z těžby ropy je ukládána na zvláštní účet „na horší časy“. Ruku v ruce s těžbou ropy vyrostla řada chemických a petrochemických oborů. Na divokých norských řekách byla vybudována řada hydroelektráren. To představuje nevyčerpatelný zdroj levné energie (Norsko je první ve světě v produkci hydroelektřiny na obyvatele). Na mimořádně levnou energii navázalo několik moderních průmyslových odvětví, zejména hutnictví (hliníkárny a niklové hutě, využívající dovážené suroviny). Je nutné zdůraznit, že norský průmysl je naprosto ekologicky čistý, jelikož obyvatelé této severské země jsou na svou panenskou přírodu až úzkostlivě opatrní. Dopravní síť vyniká vzhledem k členitému terénu množstvím technických staveb (mosty a tunely - nejdelší Laerdal, 24 km) a doplňují ji trajekty, spojující ostrovy s pevninou. Norská flotila patří k největším na světě. Dominují v ní především ropné tankery a rybářské lodi.

Zahraniční obchod si udržuje vysoce aktivní saldo bilance. Téměř polovinu ale tvoří ropa a ropné produkty.

 

Historie. Již na sklonku starověku bylo území osídleno germánskými kmeny (Vikingy), které vytlačily původní obyvatele (Laponce) na sever. Díky izolovanosti jednotlivých oblastí oddělených mořem a horami zde vzniklo mnoho nezávislých kmenů se specifickou kulturou. Až v polovině 9. století vznikl jednotný stát. To ovšem nebránilo norským Vikingům expandovat do Skotska, Irska, na Island, ale i do Grónska a dokonce až do Ameriky. Země se však často stávala součástí větších celků, které vytvářeli její sousedé Dánsko a Švédsko. Od roku 1319 bylo spojeno se Švédskem, poté od roku 1380 s Dánskem. Až roku 1814 se Norsko osamostatnilo a vyhlásilo nezávislost. Neměla však dlouhého trvání. Vídeňský kongres 1814–1815 zemi opět spojil personální unií se Švédskem a její bývalé državy (Grónsko, Island) ponechal Dánsku. Po referendu roku 1905 se Norsko definitivně osamostatnilo. Za 1. světové války zachovalo neutralitu, za 2. světové války bylo okupováno Německem (1940–1945). V referendu z roku 1972 odmítli Norové vstup do EHS a roku 1994 znovu, tentokrát do EU. Rozhodující obrat ve vývoji hospodářství přinesla 70. léta, kdy se Norsko stalo (spolu s Británií a dalšími státy) ropným těžařským státem. Od té doby patří k nejbohatším zemím Evropy.

 

3. Cestovní ruch

Do Norska se jezdí hlavně kvůli přírodě: klidná hladina fjordů v kontrastu s příkrými svahy, četnými burácejícími vodopády a kulisou horských masivů vytvářejí krajinný typ dramatického účinku. Milovníci hradů a zámků příjdou (kromě několika pevností, např. v Haldenu, Oslo, Bergenu) zkrátka. Dopravní odlehlost a nepřístupnost řady oblastí soustřeďuje zájem turistů do atraktivních míst hlavního města, národních parků, oblasti fjordů a ostrovů včetně návštěvy nejsevernější části země Nordkappu. Dlouhý den (v létě světlo i na jihu cca do 23 hodin, za polárním kruhem polární den) přidává k využití dovolené pár hodin navíc. Téměř polovinu návštěvníků tvoří Němci.

 

Ålesund, rybářský a trajektový přístav s architektonickými zvláštnostmi v podobě neklasicistních, neogotických, secesních či funkcionalistických budov. Město postihl v r. 1904 obrovský požár, při kterém zemřelo asi 10000 lidí a vyhořelo celé centrum. Následná výstavba v duchu německého Jugendstillu přeměnila město v bizarní secesní styl - reprezentuje jej třeba Apotekergata, lékárna velkopanského vzhledu nebo řada měšťanských domů z hravými věžičkami. Neorománská podoba kostela s originálními secesními freskami uvnitř, mořský park (Atlanterhavsparken) nebo rozsáhlé Sunnmøre museum patří k hlavním návštěvním cílům ve městě. Město je spojeno s pevninou a okolními ostrovy systémem podmořských tunelů a mostů.

 

Alta, 15 prehistorických skalních maleb a asi 3 000 reliéfů s vyobrazením sobů, ptáků i lidí z let 6000 až 2500 př. n. l. na pěti pobřežních skalách s vyhlídkami (UNESCO). Většinou 20 x 40 cm velké reliéfy zobrazují soby i jiná zvířata, ptáky, lidi a čluny. Stáří asi 3 000 reliéfů a 15 kreseb se odhaduje na 2 700 až 2 400 let, nejstarší z nich však jsou staré až 6 000 let, poskytují klíč k porozumění starému skalnímu umění. Při vykopávkách byly nalezeny nástroje a materiály používané při tvorbě těchto děl.

 

Bergen, do 19. stol. největší město země, až výstavba železniční tratě do Osla (Bergensbanen) spojila tuto část země s východem. Dnes turistické centrum jz. pobřeží Norska, trajektový dopravní uzel pro lodě mířící do oblasti fjordů, Dánska, Islandu, Shetlandských i Faerských ostrovů. Průmyslu dominuje výroba lodí, elektrických zařízení, kancelářských strojů, zázemí pro těžbu ropy v oblastech Severního moře.

Bylo založeno r. 1070 králem Olafem Kyrrem III. („Mírumilovný“), v r. 1217 král Håkon Håkonsson IV. nechal vybudovat královskou rezidenci. Do počátku 14. stol. uznávané hlavní město země, do r. 1560 významné centrum Hanzy, později život a obchod do určité části (a na čas) převzali němečtí obchodníci.

Centrum tvoří starý přístav s pevností Bergenhus a restaurovanou Síní krále Håkona IV. A Rosenkrantzova věž (13. stol.); soubor 58 opravených domů hanzovních kupců Bryggen (UNESCO) jsou částí původní osady: většinou třípodlažní dřevěné domy stojící v řadách podél východního břehu zálivu z 12. stol. jsou opravdovým stavitelským unikátem, i když je poničila řada požárů, byly postaveny v původním tradičním stylu.

Katedrála (Mariakirken) pochází ze 13. stol., zaujme několik z původních 30 středověkých kostelů a klášterů, četná jsou muzea (třeba lepry) a galerie: Kunstmuseum se sbírkou E. Muncha, Bergen Billedgalleri, Stenersens Samling nebo Vestlandske Kunstindustrimuseum. Na pahorkovém poloostrově Nordnes se nachází Akvariet (Mořské akvárium). Známý je hudební festival Edvarda Griega (je pohřben v nedalekém Troldhaugenu, kde je i jeho dům), ve zdejším divadle působil dramatik H. Ibsen. Zážitkem je návštěva rybího trhu (Torget) nebo lanová dráha Fløibanen na vrchol Fløyen.

 

Dovrefjell, národní park z r. 1974 na ploše 26 500 ha ve středním Norsku. Západní horská část se zaoblenými vrcholky hor a glacifluviálními jevy kontrastuje s bažinatými a rašelinnými pláněmi na východě, porostlými břízami, jeřáby, vrbami i vysokými bylinami a kapradinami. Roste zde velké množství orchidejí a endemitická společenstva. Jedna z nejstarších a nejznámějších ptačích rezervací země.

 

Finnmark, nejsevernější, největší a nejméně obydlená province země o rozloze 46 632 km; obyvatelstvo tvoří zčásti Laponci a Finové, kteří se živí hlavně rybolovem, chovem sobů a těžbou železné rudy. Finnmarksvidda je největší a nejzachovalejší náhorní planina ve Skandinávii s množstvím řek, jezer, močálů s řídkým stromovým porostem s obrovskými vzdálenostmi, kočovnými Sámy a jejich dávnými zvyky (sobí dostihy, koncerty folklórní hudby, bohoslužby apod.)

 

Fjordy, představují dlouhé úzké mořské zálivy, ohraničené strmými skalnatými svahy vznikající zaplavením ledovcových údolí s příčným profilem ve tvaru U. Mezi nejznámější a nejkrásnější patří 15 km dlouhá (a až 360 m hluboká) větev Storfjordu v záp. Norsku, Geirangerfjord (UNESCO) je svírán strmými skalními stěnami až 400 m vysokými protkanými stužkami vodopádů (Brudesløret - Nevěstin závoj a mnohastupňové kaskády Syv Søstre - Sedm sester). Mezi nejdelší patří Hardangerfjord (145 km) JV od Bergenu s navazující náhorní plošinou Hardangervidda. Mezi další známé patří Eidfjord, Oslofjord (s množstvím drobných ostrůvků . šér), Porsangerfjord, Romsdalsfjord, Sognefjord, Varangerfjord ad.

 

Hardangervidda, národní park ve středním Norsku vyhlášený v r. 1981 na ploše 342 800 ha - nejvyšší náhorní plošina v severní Evropě (průměrná nadmořská výška je  1200 m). Blízkost Golfského proudu způsobuje poměrně vydatné srážky a teplé počasí. Množství rašelinišť, suchopýr a vřes, bříza zakrslá, vyšším polohách dominují mechorosty a lišejníky. Turisté mají k dispozici cca 1200 km značených cest a 35 turistických chat.

 

Josteldalsbreen, největší evropský kontinentální ledovec rozkládající se na ploše cca 123 000 ha na severní straně Sognefjordu, cca 150 km sv. od Bergenu, od r. 1991 součástí stejnojmenného národního parku; možnost přechodů přes něj.

 

Jotunheimen, horská oblast stejného jména se skupinou skalnatých štítů ve středním Norsku, nejvyšší norské pohoří (Galdhöpiggen, 2469 m n.m., Glittertind, 2470 m n.m.) a od roku 1980 národní park vyhlášený na ploše 114500 ha. Místní název Domov obrů odpovídá drsné a divoké přírodě: na 250 vrcholů přesahuje 1800 m nadmořské výšky (nezřídka s celoroční sněhovou čepicí), hory často vystupují z hlubokých údolí nebo od vodních ploch a dávají krajině velehorský charakter.

 

Kristiansand, páté největší město (67 tis. obyv.) a nezamrzající přístav země na jihu země v úžině Skagerrak při ústí řeky Otra. Město založil a nechal opevnit  r. 1641 král Christian IV. (Dánský) podle čtyřkvadrantového plánu (Christiansholm Festing). Dnes průmyslové město (stavba lodí, zpracování dřeva, výroba buničiny nebo chemikálií), trajektové spoje do Dánska a Anglie. V okolí pěkné pláže, zátoky (Galgenergtangen) i navštěvované, turisticky atraktivní údolí Setesdal.

 

Lillehammer, v překladu „kladívko“ leží 180 km S od Osla, nejlépe vybavené norské lyžařské centrum, dějiště ZOH 1994 (dnes Norges Olympiske Museum). V létě výletní a prázdninové místo provozujících cyklistiku, procházky, rybaření nebo jízdu na kánoi. Skanzen Maihaugen patří se svými 140 budovami přemístěnými sem z různých částí země se dvěma farmami o 36 staveních ze 17. stol. k nejrozsáhlejším v zemi (založil ho jediný člověk - zubař Anders Sandvig v r. 1887).

 

Lofoty, hornaté souostroví táhnoucí se v délce 190 km podél severní strany Vestfjordu u sz. pobřeží Norska. Čtyři hlavní ostrovy (Austvågøya, Vestvågøya, Moskenesøya a Ilakstadøya) a několik dalších ostrovů a skalisek se rozkládají na ploše 1 350 km2.. Obyvatele soustroví živí hlavně lov tresek a jejich zpracování v přístavech Svolvaer a Henningsvaer. Podél jižního výběžku ostrova Moskenesøya protéká silný přílivový proud „maelstrom“ (zlý vír schopný pohltit lodě), který sugestivně popsal  E. A. Poe nebo J. Verne. Oblíbenou cestou na ostrovy je plavba lodí z Bødo k Lofotenveggen (Lofotská zeď). Turisté nejčastěji navštěvují  vesničky  Henningsvaer a Å, nebo Stamsund s okolními ptačími koloniemi, rybářskými možnostmi (s ubytováním v rybářských chýších rorbuer) nebo vyhlídkové plavby lodí do oblasti Trollfjordu nebo na ostrůvek Skrova.

 

Lom, křižovatka cest ve středním Norsku, v 18. stol. prosperující díky četným farmám v okolních údolích. Sloupový kostel s barokní výzdobou interiéru a skanzen Lom Bygdamuseum Presthaugen se stavením Olavs-stugu, ve kterém podle pověsti strávil první noc sv. Olaf. Poblíž pravd. největší muzeum polodrahokamů z celého světa (Fossheim Steinsentov).

 

Narvik, a nejseverněji položené město s nezamrzajícím přístavem, přes které se exportuje ruda ze švédských ložisek Kirunavaara a Luossavara. Železniční trať (Ofotbahnen) byla postavená již před 1. svět. válkou (r. 1903,  dodnes se každý rok v březnu opěvuje heroismus její výstavby), místo krvavých a několikaměsíčních bojů ve 2. svět. válce mezi Brity a Němci.

 

Nordkapp (Severní mys), nejpopulárnější turistický cíl Norska leží 500 km severně od polárního kruhu a 95 km od města Hammerfest; 300 m vysoký skalní útes na ostrově Magerøya je obecně uznávaný jako nejsevernější bod Evropy, ačkoliv jím není, pravým nejsevernějším mysem Evropy je nedaleký, hůře přístupný Knivskjellodden; nejsevernější bod pevniny je Nordkim (leží o 70 km dále na východ). V místě je návštěvnické centrum a místo, kde lze v létě pozorovat půlnoční Slunce.

 

Oslo, „louka bohů“, hlavní, největší město země (509 000 obyv.) a nejstarší hlavní město Skandinávie, významný přístav a průmyslové centrum na jv. Pobřeží Norska.

Město založil okolo r.1048 král Hafale Hardrådu (Krutý), jeho syn Olav Kyrre zde založil biskupství a nechal vybudovat katedrálu. Již r. 1299 se stalo hlavním městem Norska. Na počátku 14. stol. král Håkon V. přesídlil do Osla, nechal zde postavit rezidenci a pevnost Akershus. V r. 1349 zasáhla město obrovská morová epidemie, která vyhubila více než polovinu obyvatelstva, v r. 1397 město připadlo pod nadvládu Dánů (a správní město se přesunulo do Stockholmu). Až dánský král Kristián IV.  nechal město po ničivém požáru r. 1624 obnovit a pod názvem Christiania (později Kristiánka) se město začalo opět rozvíjet, v r. 1814 se odloučilo od Dánska (a spojilo se Švédskem), r. 1905 došlo k úplné samostatnosti.

Město působí v létě příjemně, uvolněně, v zimě studeně a pochmurně s častými deš´tovými nebo spíše sněhovými srážkami. Architektura přelomu 19. a 20. stol. navozuje pocit bezpečí a prosperity.

Přehledné centrum města vytváří třída Karl Johansgate s katedrálou (Domkirke) zasvěcenou Kristu Spasiteli ze 17. stol. s největšími varhanami v Norsku, nebo skleněnými vitrážemi E. Vigelanda z let 1910–1916, hlavním tržištěm, parlamentem (Stortinget, dokončen r. 1866 v neoromantickém stylu), míjí universitu (19. stol.) a míří ke královskému paláci (Det Kongelige Slott z let 1825–1848). Výraznou budovu představuje radnice (se dvěma věžemi), hrad Akershus Slott nebo neklasicistní budova Národního divadla se čtyřmi scénami z let 1895–1899. Ve městě se nachází řada muzeí: Ibsenovo, Stenersenmuseet (s expozicí moderního umění) a v prvé řadě Nasjonalgalleriet s největší sbírkou výtvarného umění, Munch-museet. Další muzea se nacházejí na polostrově Bygdøy: Muzeum vikingských lodí, Kon-Tiki, Fram s polární lodí Roalda Amundsena, Norské námořní muzeum ad. Hojně navštěvovaný je rovněž Frognerark s díly proslulého norského sochaře Gustava Vigelanda, Umělecké centrum krasobruslařky Soni Henie nebo lyžařské středisko Holmenkollen se skokanskými můstky.

V okolí, 100 km na jih, se nachází nejstarší město Norska Tønsberg (založené již v 9. stol.)

 

Rago, národní park ležící v nejužší části Norska nad polárním kruhem, vyhlášen r. 1971 na ploše 16 700 ha. Až sem zasahují teplé vody Golfského fjordu, příznačné jsou vysoké srážky a rychlé uměny počasí. Mezi hlavní atraktivity patří 150 m vysoký vodopád „Stříbrná záclona“ nebo 5 km dlouhé jezero Storskog (jezera a řeky zabírají 1 000 ha z celkové plochy). Park je obtížně přístupný i občas neprůchodný s množstvím bludných balvanů a části ledovců. Chudá vegetace i fauna.

 

Rjukan, město a 104 m vysoké vodopády v j. části země, 120 km záp. od Osla. Výroba dusíkatých hnojiv již od r. 1906 (společnosti Norsk Hydro) a od r. 1911 hydroelektrárna (ve své době nejvyšší výrobní kapacita elektrické energie na světě – až 108 MGW). Za 2. svět. války zde Němci vyráběli tzv. těžkou vodu nezbytnou pro zhotovení jaderné bomby, provoz však byl r. 1943 zničen skupinou norských parašutistů (a 20. 1. 1944 byl potopen trajekt i s veškerou zásobou těžké vody). Půvabné okolí s říčním údolím.

 

Rondane, první národní park vyhlášený v Norsku v r. 1962 na ploše 57 200 ha, dějiště pověstí o Peer Gyntovi, v r. 1867 je zpracoval Henrik Ibsen ve stejnojmenné hře (kterou později zhudebnil hudební skladatel Edvard Grieg). Úchvatné horské formace s 10 vrcholky nad 2 000 m (Rondeslattet, 2175 m),  úzké skalní průrvy, příkré srázy, velké terasy, kotlovité jámy jsou charakteristickými pozůstatky doby ledové. Třetina území je bez vegetace, na zbývající ploše existuje druhově chudá flóra s převahou lišejníků. V době železné se zde tavila tzv. bahenní železná ruda.

 

Røros, staré hornické město v j. Norsku, 110 km JV od Trondheimu. Těžba měděných rud a její zpracování začalo v r. 1644 a pokračovala nepřetržitě celých 333 let až do r. 1977. Dodnes se zde nachází síť hlavních a bočních ulic s desítkami domů - chráněná zóna UNESCO, která reprezentuje průřez architektonickými styly od počátku 17. stol. do druhé pol. 20. stol. K vidění jsou tavicí pece, skladiště a dílny, strusková halda i hlavní závod Smelthytta („tavicí dům“).

 

Saltfjellet -Svartisen, druhý největší národní park Norska se nachází v sev. polovině území poblíž přístavu Bodø. Zahrnuje území od úrodných nížin po oblasti věčného sněhu a ledu i největší skandinávský ledovec Svartisen (370 km2). V údolí Glomdalen se nacházejí jeskyně se systémem podzemních řek v mramorových vrstvách.

 

Stavanger, město na JZ země, významný přístav, výroba plošin pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři a tankerů na zkapalněný zemní plyn (sídlo ředitelství Norského úřadu pro těžbu ropy a Norského ropného muzea). Ačkoliv město dříve prosperovalo z rybolovu (zvláště lovu sleďů, od 19. stol. přitahovalo davy bednářů, kovářů a výrobců rybářských sítí. Populární je výlet ke „kazatelně“ Preikostolenu, kvádrovitému skalnímu bloku vysunutému ze svislé skalní stěny s kruhovým rozhledem.

 

Svalbardské národní parky: Sør-Spitzbergen, Nord-Vest-Spitzbergen a Prins / Carls-Forlnad, národní parky rozprostírající se na stejnojmenném souostroví (Špicberky, „studené pobřeží“) mezi Severním  ledovým oceánem a Barentsovým mořem, asi 580 km S od pevninského Norska (a jen 1 000 km J od severního pólu) pojmenované r. 1596 holandským mořeplavcem W. Barentsem „Špičaté hory“ podle strmých štítů a ostrých hran. Prvními objeviteli však byli již r. 1194 Vikingové. Parky zaujímají 44 % rozlohy souostroví a jsou nejseverněji chráněným územím světa.

Špicberky se rozkládají na ploše 62 748 km2, 80 % rozlohy pokrývají ledovce, hlavní ostrov představuje Západní Špicberk (39 368 km2), nejvyšší vrchol je 1 717 m vysoký Newtontoppen. Těžko dostupné území (pouze pro vědecké účely), na neobydlených územích s bohatou geologickou minulostí; krajina představuje živé muzeum ledovců co do typů i historie průběhu zalednění na Zemi. V poslední době tu vyrostly i norské a ruské uhelné doly s hornickými osadami, souostroví je demilitarizovanou zónou.

 

Trollstigen, horská cesta, „žebřík trollů“ ve středním Norsku mezi obcemi åndalsnes a Valldal. Jen 18 km dlouhá oblíbená letní turistická cesta překonává výškový rozdíl téměř 900 m vede údolím Isterdalen a stoupá 11 serpentinami kolem kolmé stěny Trollveggen (Stěna trollů) se 180 m vysokým vodopádem Stigfossen, řadou vyhlídek a zastávek. Po přeplutí Norddalsfjordu navazuje tzv. Orlí cesta k dalšímu unikátu  Geirangerfjordu.

 

Trondheim, přístavní město ve středním Norsku, 3. největší (141 tis. obyv.). Založil jej r. 997 Olof I., do r. 1380 hlavní město země (první norský parlament Ting), v 16. stol. pod názvem Nidaros (ústí řeky Nid). Po velkém požáru v r. 1681 město přestavěl Caspar de Cicignon podle mřížkového architektonického plánu.

Nejznámější katedrála země (Nidaros Domkirke) s hrobkou krále Olafa II., svatého patrona Norska (r. 1164 proběhla jeho kanonizace), největší středověká stavba v celé Skandinávii. Ve středověku slavné poutní místo (a zdrojem peněz pro město); v letech 1814–1906 zde byli korunováni norští králové a jsou zde i pohřbeni. Za zhlédnutí dále stojí městské hradby ze 17. stol. a především Stiftsgården, největší dřevěná stavba v zemi z. 1774 na ploše 1 150 m2, dnes královská rezidence. Řada městských muzeí (vojenství, církevní, muzeum umění, užitých umění). Ve čtvrti Bakklandet ruiny středověkého kostela, na nedalekém ostrůvku Munkholmen se dříve popravovalo, věznilo, sloužila jako pevnost.

 

Tromsø, nejvýznamnější (a nepsané hlavní) město sev. Norska se nachází na malém ostrově 340 km sev. od polárního kruhu, dnes centrum rybářského průmyslu. Ve 13. stol. malá rybářská obec se postupně vypracovala na město (pol. 19. stol.), kdy byla východiskem cest na Špicberky za účelem lovu kožešin, později i dnes bývá zásobovací stanicí pro cesty do Arktidy (v r. 1928 se odtud vydal na svou poslední pouť Roald Amundsen

Od r. 1968 zde funguje nejsevernější universita světa, za zmínku stojí katedrála nebo Muzeum pro studium laponské kultury a Ústav pro výzkum severní polární záře (aurora borealis). Vých od centra se nachází moderní Arktická katedrála v podobě chladného ledovce s velkou skleněnou mozaikou Ježíše Krista.

 

Vesterålen, čtyři velké ostrovy v Severním moři (Hinnøya, Langøya, Andøya, Hadseløya) pospojované mosty a tunely v jeden celek s množstvím malých ostrůvků se nacházejí sv. od souostroví Lofoty. Divoká, nespoutaná příroda s bouřlivým mořem a relativní izolovanost od okolního světa zde vytvořilo své zákony - ctí se hlavně moře a rodina. Ostrovy byly osídleny kočovnými nomády před 6 000 lety, prosperitu přinesla ostrovům až stavba zaoceánských lodí, místní náčelníci klanů se ve středověku stávali významnými vojevůdci. Dnes představují turistickou zastávku na cestě na Nordkapp.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Norové mají silné demokratické a sociální cítění, jsou dobrosrdeční, skromní a uvážliví, své city nevystavují příliš na odiv. Mají silný vztah k přírodě a jejímu bohatství (srub v lesích je více než byt nad hlavním náměstím), k rodné zemi a jejím tradicím; vysoký stupeň ženské emancipace, ženy mají výrazné zastoupení nejen v politice.

Nemají příliš v oblibě velikášství, afektovanost a své sousedy Švédy.

 

Určitě nevynechejte. Slavnost Polární záře (Nordlysfestivalen) v Tromsø v době slunovratu spojená s koncerty klasické i moderní hudby. Oblíbené jsou lyžařské podniky na Holmenkollenu v Oslo (závody Světového poháru, maratón na lyžích aj.) či oslava prvního norského křesťanského krále Olava ve Stiklestadu (místu, kde byl r. 1030 zabit v bitvě) Olavsfestdagene. Zvláště v létě bývá ve městech řada festivalů oslavující buď historické či folklórní událost, nebo se orientují na současnost

Národní gastronomie. Jí se hlavně sekané maso a rybí maso: typické jsou masové kuličky, rybí karbanátky (fiskeboller), marinovaný, uzený nebo vařený losos (laks), mořský pstruh, skopové maso, zvěřina, nakládané slanečky se zeleninou, milují hnědý sýr brunost. Gurmáni si mohou přijít na své ochutnávkou steaku ze soba, losa nebo i tuleně či velryby. Těžké časy pro vegetariány.

Zatímco oběd se skládá ze dvou nebo tří sendvičů, často něco rychlého, hlavním jídlem je večeře. Vysoká je spotřeba mléka (v průměru 150 l mléka za rok na 1 Nora). Koření a příbor se začal používat teprve v 19. stol.

Mají kvalitní pivo s tradicí od dob Vikingů, má charakter ležáku a je třístupňové - prý je naučil vařit samotný bůh. Bude to nejdražší pivo ve vašem životě, stejně jako sklenka tvrdého alkoholu (i z alkoholika se zde stane abstinent). V letech 1920–1927 v zemi platila úplná prohibice a i nyní je prodej alkoholu omezen do vybrané sítě státních obchodů Vinmonopolet, rovněž jeho konzumace je omezena na určitá místa. Noční život zažijete jen v některých větších městech. Určitou alternativou představuje oblíbený aquavit.

Dárky pro Vaše milé. Mohou to být třeba předložky ze sobí kůže, bronzové zboží, ručně malované dřevěné výrobky, svetry (s norským vzorem!), šperky, sklo a keramika.

 

5. Praktické informace

Doprava. Z Osla, Bergenu a Stavangeru odlétají téměř veškeré zahraniční lety; 20 letišť pro domácí lety usnadňuje pohyb zvláště po severním Norsku a často představuje jediný způsob dopravy.

Vlaky převážně jezdí na čas a spojují velká města a sousední země, specifický charakter země si vynutil pečlivou a poměrně složitou architekturu železničních tras. Jízdné je obecně drahé, platí různé slevové karty (Minipris, Minigruppebilet), existuje Nordická turistická jízdenka umožňující 21 dnů neomezeného cestování vlakem severskými zeměmi. Kam se nedostanete vlakem, tam zpravidla zajíždí autobus, v ceně jízdného jsou zahrnuty všechny poplatky za mýtné nebo trajekty

Parníky spojují zvláště Bergen se severněji položenými městy Nejslavnější trajektovou trasou je Hurtigrute (pobřežní parník z Bergenu do Kirkenesu), cesta je pomalá, ale příjemná - funguje od jara do podzimu. V některých frekventovaných přístavech fungují expresní katamarány - Hurtigbåt (nebo též Expressbåt). Existuje velké množství vnitrostátních trajektů přes fjordy, obzvlášť na západním pobřeží.

Ve městech bývá zpravidla výběr mezi autobusem tramvají, nadúrovňovým vlakem nebo trajektem, v Oslu i metrem. Taxi běžně nekřižují silnice, po 20. hodině účtují přirážku k ceně. Policisté bývají nekompromisní co se týče alkoholu v krvi. Hlavní silnice bývají ve výborném stavu, vrtochy počasí však bývají nepředvídatelné. V zimě bývá část silnic uzavřena, na některých se platí mýtné (mosty, tunely). V zemi existuje řada půjčoven.

Cestování na kole dlouhými údolími je vhodným adrenalinem, podmínky se však často mění, někde se dají pronajmout (dražší) horská kola, cyklostezek je poměrně málo, hustota provozu na komunikacích nebývá vysoká..

Ubytování. Obvykle znamená nejvyšší položku v rozpočtu. Tradiční kvalitativní klasifikace chybí, hotely jsou rozděleny do několika skupin podle poskytovaného servisu: městské hotely, horské hotely, penziony, horské chaty a farmy. Ubytovací zařízení obecně bývá obvykle skromnější, menší pokoje, často bez fantazie, avšak čisté, útulné a upravené. Cena zahrnuje často bohatou snídani. Alternativou může být ubytování v mládežnických a rodinných ubytovnách s poměrně vysokým standardem, ubytování v soukromí (nemusí být vždy v centru měst), nebo srubech a horských chatách (hytter) s velmi rozdílným vybavením, každopádně bývají vícelůžkové. Zvláštní typ představují rybářské chaty (rorbuer), často pronajímané coby víkendové chaty. Oblíbené je kempování ve stovkách kempinků (min. 1400). Na rozdíl od hotelů mají svou klasifikaci. Ustálenou a udržovanou tradicí je kempování na divoko, které je tolerováno.

Trestná činnost a krádeže. Běžná bezpečnostní opatření postačí k vaší ochraně, drobné krádeže nejsou hlavním problémem země. Vyvarujte se pití alkoholu na veřejných prostranstvích a nezaúpleťte se do drogové kriminality.

Lékařská péče. Vynikající, dobře proorganizovaná, ale drahá; zdravotní odborný personál hovoří anglicky nebo německy a bývá k zastižení i v odlehlých oblastech. Většina léků je na předpis, mnohé lékárny mají stálou pohotovost.

Noviny. Hlavní deníky: Aftenposten, Dagbladet, Bergens Tidende, Verdes Gang, mezi specificky zaměřená periodika patří např. The Norwegian Shipping News, (pro loďaře) nebo What´s on in Oslo, Bergen This Week.

 

Internetové odkazy:

www.severskelisty.cz

www.norsko.cz

www.visitnorway.com

www.oslopro.no

www.unginfo.oslo.no/streetwise

www.museumnett.no

www.bike-norway.com

www.zemepis.com/Norsko.php

www.bongobongo.cz/svet/norsko.asp

www.backpackingeurope.com/hostelnorway.asp

www.scandinavian.net

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Norsku

(Embassy of the Czech Republik)

Fritzners gate 14, Oslo

tel.: 0047/22121031, fax: 0047/22553395

e-mail: oslo@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/oslo

 

Velvyslanectví Norského království

Hellichova 1/1458, Praha 1 – Malá Strana

tel. 257 323 737, fax: 257 326 827

e-mail: emb.prague@mfa.no, www.noramb.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_norsko.php on line 618