Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

POLSKO

Rzeczpospolita Polska

Polská republika

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 312 685 km2

Počet obyvatel: 38 116 000

Státní zřízení: republika, parlamentní demokracie

Hlavní město: Varšava 1 693 000 obyv. (aglomerace 2 870 000)

Další významná města:   Lodž, 757 000 obyv. (aglomerace 1 109 000 obyv.)

Krakov, 756 000 obyv. (aglomerace 1 024 000 obyv.)

Vratislav 634 000 obyv.

Poznań 564 000 obyv.

Gdaňsk, 456 000 obyv. (aglomerace 1 081 000 obyv.)

Katovice 334 000 obyv. (aglomerace 3 487 000 obyv.)

Úřední jazyk: polština

Hymna: Mazurek Dąbrowskiego s úvodním nejznámějším veršem Jeszcze Polska nie zginęła (Ještě Polsko nezahynulo)

Měna: 1 złoty (PLN) = 100 grošů

HDP / na 1 obyv: 152 990 mil. USD / 3 960 USD

 

Národnostní struktura: Poláci 97 %, jiní 3 %

Náboženství: římští katolíci 95 %

Vznik: 11. 11. 1918 (osvobození z nadvlády Pruska, Rakousko-Uherska a Ruska)

Státní svátek: 3.5. (1791) Výročí ústavy, 11.11. Vyhlášení nezávislosti

MPZ: PL

Internetová doména: .pl

Telefonní předvolba: +48

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* politici a vůdci: V.Jagellonský, J.III. Sobieski, T.Kosciuszko (bojovník za samostatnost USA), 1. polský prezident maršál J.Piłsudski, L.Wałęsa

* první slovanský papež Jan Pavel II. (občanským jménem Karol Wojtyła, od r. 1523 první neitalský papež)

* objevitelé a vynálezci: astronom M.Koperník (heliocentrismus), M.Curie-Skłodowska-Curie (objevitelka polonia a radia)

* „renesanční“ osobnosti: S.Wyspiański (malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik, scénárista, architekt...), T.Kantor (režisér, scénograf, malíř, grafik)

* spisovatelé, básníci a dramatici: J.Kochanowski, A.Mickiewicz (Tryzna, Pan Tadeáš), J.Słowacki, B.Schulz, W. Gombrowicz, S.Lem, H.Sienkiewicz (Křižáci, Ohněm a mečem)

* klavírní virtuozové: F.Chopin (Minutový valčík), I.J.Paderewski, skladatelé: S.Moniuzsko (opera Halka), K.Szymanowski (Král Roger)

* režiséři: A.Wajda, K.Kieślowski, R.Polański, K.Zanussi

* sportovci: cyklisté (R.Szurkowski, L.Piasecki), J.Kukuczka (zdolal jako 2. člověk na světě všech 14 „osmitisícovek“), fotbalista K.Deyna, běžkyně I. Kirszenstein-Szewińska, řada olympijských vítězů: skokani na lyžích W.Fortuna, P.Fijas, A.Małysz, kladivář S.Ziółkowski, skokani J.Wszoła, W.Kozakiewicz, J.Schmidt

 

Laureáti Nobelovy ceny: (7)

Fyzika: Maria Skłodowska-Curie (1903, společně se svým mužem Pierrem Curie)

Chemie: Maria Skłodowska-Curie (1911)

Literatura: Henryk Sienkiewicz (1905), Władysław Reymont (1924), Czesław Miłosz (1980), Wisława Szymborska (1996)

Mír: Lech Wałęsa (1983)

 

Polské dědictví UNESCO: (13)

Bělověžský prales (společně s Běloruskem, 1979, 1992)

Javor a Svídnice, hrázděné kostely míru (2001)

Kalwaria Zebrzydowska, komplex parkové krajiny a manýristické architektury, poutní místo (1999)

Krakov, historické centrum (1978)

Malbork, hrad Řádu německých rytířů (1997)

Jižní Malopolsko, dřevěné kostely (2003)

Muzakowský park, krajinný park po obou stranách řeky Nisy (společně s Německem, 2004)

Osvětim-Březinka, koncentrační a vyhlazovací tábor (1979)

Toruň, středověké město (1997)

Varšava, historické centrum (1980)

Vělička, historické solné doly (1978)

Vratislav, hala Století, též Lidová hala (2006)

Zamość (Zámostí), renesanční město (1992)

 

Národní parky: (23)

Babíhorský (1954, MaB)

Bělověžský (1932, MaB)

Biebrzanský (1993)

Bieszczadský (1973, MaB*)

Drawenský (1990)

Gorczanský (1981)

Kampinoský (1959, MaB*)

Krkonošský (1959, MaB)

Magurský (1995)

Narwenský (1996)

Ojcowský (1956)

Pieninský (1932)

Poleský (1990)

Roztoczanský (1974)

Slovinský (1967, MaB)

Stolové hory (1993)

Svatokřížský (1950)

Tatranský (1947, MaB)

NP Tucholské Bory (1996)

NP Ústí Warty (2001)

Velkopolský (1957)

Wigerský (1989)

Wolinský (1960)

 

Pozn.: NP označené „MaB“ byly vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra, kromě sedmi NP sem patří také jezero Łukajno na Mazurách; *Bieszczadský NP je součástí biosfér. rez. „Východní Karpaty“ a Kampinoský NP součástí biosfér. rez. „Kampinoský prales“)

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Polsko, vybaví se:

* spíše rovinatá krajina, jezera a drobná políčka

* země velice ve své historii zkoušená - nevýhodná poloha mezi dvěma silnými a zároveň soupeřícími velmocemi - Německem a Ruskem, za 2.svět. války 6. mil. mrtvých a 10 mil. vystěhovaných či odsunutých

* opoziční hnutí z 80. let minulého století Solidarita (Solidarność) a L.Wałęsa

* bašta katolictví a silného národního cítění

* osobní auta Fiat („maluch“), ale i největší tepelná elektrárna v Evropě (Bełchatów)

* vodka Wyborowa, zubrovka

* TV seriály Kapitán Klos, Čtyři z tanku a pes, z animovaných Bolek a Lolek

* 1. místo v Evropě v produkci brambor (a chovu koní), 5. v chovu vepřů a 3. v pěstování cukrovky

 

Poloha. Polsko je středoevropská země, při pobřeží Baltského moře. Územní vývoj státu byl dosti dramatický. Na toto území si činila nárok řada okolních velmocí a jeden čas polský stát zcela zanikl. V současné podobě se stát zformoval teprve v důsledku druhé světové války. Tato rozlehlá a plochá země se svými širými rovinami rozprostírá mezi Německem a Ruskem. Polsko se vždy nacházelo ve velice exponované poloze. Jeho územím táhly armády většiny významných válek v minulosti i v nedávné době. Dnes je chápáno jako významný strategický most mezi západem a východem Evropy; tomu odpovídá i jeho postavení na politické mapě kontinentu.

 

Přírodní poměry. Polsko je z hlediska přírodních podmínek velice podobné sousednímu Německu. Povrch velice pozvolna stoupá od severního pobřeží k soustavě horských masivů podél jižní hranice země. Téměř celé území (zejména střed a sever) zabírají rozsáhlé nížiny. Do výšky 200 m n. m. leží 75 % státního území. I přes svůj mnohde romantický venkovský ráz není polská krajina tak atraktivní jako jiné země. Přesto i zde lze nalézt pozoruhodné lokality. V celku je to ale země rovinatá s velice monotónní do dálav rozprostřenou krajinou. Za tuto skutečnost vděčí Polsko ledovci, který povrch modeloval ve čtvrtohorách a pokrýval přes 80 % území dnešního státu.

Polsko můžeme rozčlenit na pět specifických oblastí v rovnoběžkovém směru. Nejseverněji leží pobřeží Baltského moře (528 km) s řadou písečných kos (nejvýznamnější Helská) a lagunovitých jezer. Dále na jih povrch pozvolna stoupá do jezerních plošin (Pomořanská, Mazurská) s množstvím jezer ledovcového původu a až 300 vysokých morénových pahorků. Na jezerní plošiny navazuje ve středním Polsku soustava rozlehlých a plochých nížin s úrodnými sprašovými půdami, dále na jih je to pak pásmo nevysokých pahorkatin a vrchovin, z nichž vynikají nejvyšší a hustě zalesněné Svatokřížské hory (Łysica, 612 m n. m.). Skutečné hory se ale zvedají až při hranicích s Českem a Slovenskem. Jsou to Krkonoše (Sněžka 1 602 m n. m.), pásmo Beskyd, zejména však Tatry s nejvyšším vrcholem země, kterým jsou pohraniční Rysy (2 499 m n. m.). 

Prakticky celé území je odvodňováno do Baltského moře dvěma velkými řekamiOdrou a zejména národní řekou Vislou. Většina řek je splavných daleko do vnitrozemí, v provozu je navíc na 300 km průplavů. Ledovcovou činností vzniklo v Polsku na 9 300 jezer větších než jeden ha, především na severu v jezerních plošinách a v Tatrách. Největším z nich jsou Śniardwy (113 km2), nejhlubší Hańcza (106 m).

Povrch země a její otevřenost oceánským vlivům ovlivňují také podnebí. To je na rozhraní oceánského a kontinentálního, pevninský ráz se zvyšuje od západu k východu a od severu k jihu. Charakteristická je dlouhá, chladná zima a teplé, sušší léto. Stejně jako vyšších hor ani lesů není mnoho. Většina Polska je dnes využívána zemědělsky. Některé lesní komplexy ale patří k velmi významným (podél Odry, kolem Varšavy a především Bělověžský prales na východě). Příroda je chráněna v celkem 23 národních parcích.

 

Obyvatelstvo a sídla. Polsko je jedním z nejlidnatějších a národnostně nejjednotnějších států Evropy. Poláci zde tvoří téměř 97 % obyvatelstva. V meziválečném období tomu tak ovšem nebylo, k největším změnám došlo v důsledku 2. světové války, po následných územních změnách a odsunu 8 mil. obyvatel německé národnosti po roce 1945. I přesto zde ale dnes žije celá řada menšin, především zhruba 150 tis. Němců, dále Bělorusové, Ukrajinci, Rusové a Litevci. Významnou etnografickou skupinou jsou Kašubové na severu s vlastním jazykem.

Polsko je také jednou z významných bašt katolicizmu. Tradiční polská religiozita je dána z velké části historicky a katolická církev má obrovský vliv i v běžném životě, hlásí se k ní téměř veškeré obyvatelstvo a ze země pocházel i papež Jan Pavel II. Ostatní náboženství (pravoslavní, evangelíci a řečtí katolíci) jsou významné nanejvýš v regionálním měřítku. Představují jen zanedbatelné menšiny. Specifickou otázkou jsou židé: dnes jich je sotva 3000, ale před holocaustem za 2. svět.války se k judaismu hlásil každý 10. obyvatel Polska. I přes vysoký počet obyvatel nenajdeme v zemi mnoho velkých městských center či aglomerací. Výrazná je koncentrace obyvatelstva do hlavního města, jediné milionové metropole v zemi, a také do průmyslové oblasti Horního Slezska. Ve městech žije jen asi 63 % obyvatel a mnohé regiony především na východě země jsou vyloženě venkovské. Kromě Varšavy jsou dalšími velkými městy Lodž, Krakov, Vratislav a Poznaň, všechny s přibližně 500–750 tis. obyvateli. Velké rozdíly jsou také v hustotě zalidnění. Nejvíce je osídleno Slezsko, kde se nachází největší průmyslová aglomerace země. Polsko bylo dlouhodobě známo vyšší porodností, než mají sousední státy. Nyní již začíná porodnost klesat a počet obyvatel státu stagnuje.

Díky pohnuté historii je velmi početná polská komunita v USA (udává se až 10 mil. osob), velký počet Poláků pracuje i v západoevropských zemích. Pozůstatkem stalinské politiky je 250 tis. osob polského původu v Kazachstánu a 150 tis. v Rusku, především na Sibiři.

 

Hospodářství. Polsko je stát s transformující se ekonomikou, se silnou pozicí těžkého průmyslu a na evropské poměry nadprůměrně významným zemědělstvím. Polská ekonomika prošla v posledních dvou dekádách radikálními změnami, které započaly již před rokem 1989 (včetně vysoké inflace a růstu nezaměstnanosti). I přes vysoký růst zaostává ekonomická úroveň Polska i za dalšími státy regionu. Nezaměstnanost je na vysoké úrovni (uvádí se až 18 %). Přitom jen málokterá země Evropy disponuje tak bohatými přírodními zdroji. Zemědělství zaměstnává plných 30 % populace a v některých regionech toto číslo přesahuje 50 %. Ve službách působí stále jen necelá polovina ekonomicky aktivní populace. I přes poněkud drsnější klima v porovnání s našimi nížinami jsou v Polsku vcelku dobré předpoklady pro zemědělství. Orná půda zaujímá bezmála polovinu státního území (47 %). Polské zemědělství je z ale velké části stále málo efektivní, což je dáno mimo jiné i velkou rozdrobeností vlastnictví půdy. Rostlinná produkce je významnější než živočišná: Polsko je především bramborářskou zemí (3. místo na světě), dále jsou významné obilniny (4. místo v Evropě), pěstují se také jablka a zelenina.

Polsko je jednou z významných těžařských velmocí Evropy. Jedná se především o černé uhlí (1. místo v Evropě) s těžbou soustředěnou hlavně do Hornoslezské pánve. Zemní plyn kryje asi 30 % spotřeby. Evropské prvenství drží Polsko v těžbě rud mědi (ve Slezsku), význam má i těžba síry a soli. Mezi odvětvími průmyslu si stále drží přední pozici hutnictví železa a mědi. Postupně ale roste význam dopravního strojírenství, které žije především ze zahraničních investic, montují se zde např. vozy Fiat (tradičně), Opel či Daewoo. Vedle toho jsou známé také loděnice (Gdaňsk), či zemědělské stroje (Varšava), rozvíjí se elektrotechnika, opět hlavně na bázi zahraničních investic. Velkou roli hraje také chemie (koncern PKN Orlen investuje i u nás). Tradicí i rozšířením vyniká potravinářství, významná je například také produkce cigaret (3. v Evropě). Téměř veškerá elektrická energie pochází z tepelných elektráren. Polsko je díky své poloze vyloženě tranzitní zemí. Přes jeho území vedou důležité železniční linky na východ, procházejí tudy strategické ropovody a plynovody. Polská dopravní síť je velice zastaralá (pouze 268 km dálnic), významné dopravní trasy jsou silně poddimenzovány. Návštěvník by se měl připravit na dlouhé kolony aut především na hlavních tazích, které procházejí řadou vesnic a městeček. Díky nízkému spádu řek se využívá také 3 800 km vodních cest. Námořní flotila má k dispozici přes 400 lodí včetně trajektů, největší přístavy jsou Gdaňsk (s Gdyní) a Štětín.

 

Historie. Dějiny Polska jsou velice dramatické, jeho současné hranice pocházejí většinou až z doby po roce 1945. V 10. stol. došlo ke vzniku polského státu. V soupeření s českým státem a Německou říší se postupně jeho území rozšiřovalo na východ. Dlouhá staletí byla vyplněna bojem s Řádem německých rytířů v Pobaltí. Od 14. stol. tvořilo Polsko spolu s Litvou unii sahající od Slezska až k řece Don. Země však byla vnitřně nejednotná, prakticky bez centrální moci, a tak se stala od 18. století předmětem expanze sousedních států (Prusko, Rakousko, Rusko). Po trojím dělení Polska roku 1795 stát zcela zanikl. Odtud také pramení příslovečná nevraživost vůči ruskému hegemonismu. Po roce 1918 došlo k obnovení polského státu, ten měl ale zcela jiný průběh hranic než dnes a zaujímalo významnou část dnešní Ukrajiny a Běloruska. Za druhé světové války bylo rozděleno mezi Rusko a Německo a obnoveno bylo až roku 1945 v současných hranicích posunutých o 300 km na západ na úkor Německa. Tak vznikla nová západní hranice na linii Odra-Nisa, zatímco východní třetina meziválečného Polska se stala „kořistí“ Sovětského svazu. Válečná léta si vyžádala životy nejméně 22 % obyvatel tehdejšího Polska. Po válce bylo navíc odsunuto zhruba 8 milionů Němců.  V letech 1947–1989 vládl v Polsku komunistický režim, který však byl od konce 70. let silně nahlodávánn aktivitou nezávislého odborového hnutí Solidarita. Roku 1990 se stal prezidentem vůdce antikomunistické opozice Lech Wałęsa a země nastoupila cestu k pluralitnímu režimu. Od dubna 1999 je Polsko členem NATO, v květnu 2004 pak vstoupilo i do Evropské unie.

 

3. Cestovní ruch

Polsko není tradičním cílem českých turistů, pomineme-li turistiku „nákupní“ a obecně nepatří mezi giganty cestovního ruchu. V našem povědomí zůstala letoviska u Baltu, především jako vzpomínka na dobu nedávno minulou, kdy byly možnosti rekreace u moře značně omezené. Určitou přitažlivost si zachovala také oblast Mazurských jezer.

Přesto je náš blízký soused opomíjen neprávem. Polsko rozhodně má i v evropském kontextu co nabídnout a čím zaujmout. I přes obrovské škody za 2. svět. války se zachovala řada krásných a historicky cenných městských celků. Z nich se v poslední době rostoucímu zájmu českých turistů těší Krakov, vedle něj je za nejkrásnější považován Gdaňsk a Vratislav. Ani milovníci horské turistiky nepřijdou zkrátka. Podél celé jižní hranice se táhnou horská pásma, která nabízejí vybavená turistická a lyžařská centra (např. v Tatrách či v Krkonoších) stejně jako civilizací málo zasažené pláně (Bieszczady).

Magnetem, který byl a je v povědomí českého i evropského turisty, jsou unikátní lokality jako solné doly ve Věličce nebo rozsáhlý hrad Řádu německých rytířů v Malborku.

 

Białowieski PN (Bělověžský NP), vyhlášen r. 1947, plocha 5 317 ha.

Národní park na území Puszcze Białowieské (Bělověžský prales), jediná přírodní památka UNESCO (1979) v Polsku (přeshraniční areál - navazuje na běloruský NP). Původní lesní komplex, zčásti zachovány porosty o charakteru pralesa. Obrovská různorodost rostlinných i živočišných druhů (mj. losi, srnci, jeleni, divočáci, rysi, vlci), především však nejvýznamnější lokalita úspěšné reintrodukce zubra (dnes asi 300 kusů v polské části parku a 550 ks celkem). Výchozím centrem je Białowieża (Bílá Věž), kde si lze také pronajmout kolo či koně. Nejpřísněji chráněná zóna NP je přístupná pouze s průvodcem.

Navštivte Rezerwat Pokazowy Żubrów (ukázková rezervace zubrů), kde lze obdivovat také tzv. polského koníka, potomka stepního tarpana, či zubroně, křížence zubra s domácím dobytkem.

 

Bieszczadski PN (Bieszczadský NP), vyhlášen r. 1973, plocha 27 064 ha.

Národní park leží v jv. části země - nejdivočejší hory v zemi, výskyt medvěda hnědého, vlka, rysa, divoké kočky, zubra, orla a dalších vzácných živočichů. Typické jsou holé hřbety hor nad hranicí lesa - poloniny. Bieszczady byly domovem Łemků a Bojků (etnografické skupiny blízké Rusínům). Ti byli násilně vysídleni po 2. svět. válce, zůstaly však po nich mj. dřevěné pravoslavné kostelíky (Równia aj.). Základnou pro výlety do NP jsou Ustrzyki Górne, parkem vede cca 150 km dlouhá okružní silnice zvaná Pętla Bieszczadzka.

Navštivte nejvyšší přehradu v Polsku u obce Solina (výška hráze 82 m, délka 664 m), ráj jachtařů.

 

Częstochowa (Čenstochová), „polské Lurdy“, klášter na Jasné hoře je nejvýznamnějším poutním místem v zemi. Komplex kláštera pavlánů má podobu pevnosti, v chrámu Nanebevzetí P. M. je uchováván zázračný obraz černé Matky Boží, patrně kopie ruské ikony z 15. stol., ústní tradice však klade původ obrazu do 1. století po Kr., jeho autorem má být evangelista Lukáš.

 

Gdańsk (Gdaňsk) významný přístav na Baltu a jedno z nejkrásnějších měst v Polsku, kdysi metropole Pomořského knížectví, později hansovní město v rukou Poláků a následně Prusů. Mezi lety 1815–1945 svobodné město. Během 2. svět. války Gdaňsk téměř zničen, dnes je centrum obnoveno do bývalé krásy. Symbolem města je dřevěný přístavní jeřáb z 15. stol., nejkrásnější měšťanské domy lemují Dlouhou ulici a Dlouhý trh. Mezi další památky patří radnice tzv. Hlavního města, Artušův dvůr, místo setkávání městského patriciátu, Mariánský chrám, největší středověký cihlový kostel v Evropě s orlojem z 15. stol. Mimo centrum leží tvrz Wisłoujście, střežící ústí Visly, a Westerplatte - místo, kde padly první výstřely 2. svět. války, dnes pozůstatky po krutém boji a monumentální památník.

 

Gdynia (Gdyně) jedno z nejmladších měst v Polsku (z r. 1918), novodobé přístavní město. V Gdyňském přístavu dvě kotvící lodě - muzea: plachetnice Dar Pomorza (Dar Pomoří) a protitorpédovec Błyskawica (Blesk).

 

Gniezno (Hnězdno), kolébka polského státu, první sídelní město knížat Polanů, od r. 1000 arcibiskupství. Klenotem evropského významu jsou románské tepané dveře katedrály ze 12. stol. zdobené 18 reliéfy z legendy o sv. Vojtěchu. Zde byl také od r. 997 světcův hrob, než r. 1038 český král Břetislav I. násilím převezl jeho ostatky na Pražský Hrad.

V okolí, 30 km S od Hnězdna, se nachází unikátní archeolog. rezervace Biskupin, pozůstatky dřevěné ostrovní osady lužické kultury z období zhruba 500–350 let př. n. l.

 

Jawor a Świdnica (Javorr, Svídnice), kościoły Pokoju (chrámy Míru) - unikátní barokní hrázděné kostely, jedny z největších hrázděných budov na světě. Jde o první evangelické kostely ve Slezsku, jejichž založení umožnil westfálský mír.

Hora Ślęża (718 m n.m.), 20 km na SV od Svídnice, kultovní centrum dávných kmenů již od doby bronzové, dochovaly se zde mj. jedny z nejstarších antropo- a zoomorfních skulptur ve střední Evropě (dnes zčásti k vidění též v blízké Sobotce).

 

Kalwaria Zebrzydowska, významné poutní místo, v chrámu P. M. Andělské přechováván zázračný obraz černé Madony. Zápis Kalwarie na seznam UNESCO, ale především díky ojedinělému (rozsahem a kvalitou) spojení architektury a krajinářství - v okolí rozseto 41 kaplí a objektů svázaných s životem Panny Marie a Ježíše Krista (jejich rozmístění projektováno jako věrná napodobenina Jeruzaléma).

 

Karkonoski PN (Krkonošský NP), vyhlášen r. 1959, plocha 5 563 ha.

Národní park leží na společné 40 km dlouhé hranici s českým Krkonošským NP, na které se nachází i nejvyšší společný vrchol - Sněžka (1603 m n.m.). Charakteristické jsou příkré žulové stěny a ploché, zalesněné horské hřbety s vrcholovými skalami a ledovcová jezera; až do výše 1 000 m n.m. rostou bukové a jedlové porosty s uměle vysázeným smrkem, nad touto hranicí již jen kleč, subalpínské a alpínské trávníky.

 

Karpaty, pohoří, součást karpatského oblouku. Na jeho území se rozkládají národní parky Babiogórski (Babíhorský), Gorczański (Gorczanský) a Magurski (Magurský). Turisticky jsou však nejpřitažlivější Pieniny - viz Pieniński PN, Tatry - viz Tatrzański PN a Bieszczady - viz Bieszczadzki PN. Hlavním střediskem Tater je již od 19. stol. Zakopane - „zimní metropole Polska“, centrum lyžařů, ale také letní horské turistiky. Vedou odtud pěší trasy a také lanovka na vrch Góbałówka (1 120 m n.m.). Charakteristický je „zakopanský“ sloh, mísící lidové prvky s architekturou horských středisek 19. stol. Je zde také (poněkud komerční) centrum „góralského“ folklóru, ke koupi jsou kožené a kožešinové výrobky, vlněné svetry, výrobky ze dřeva, brynza či oščipky.

 

Kotlina Kłodzka (Kladská kotlina), množství pozoruhodností přírody i historie na malém území, silná vazba na České země (až do 18. stol. součást Čech). Perlou je NP Góry Stołowe (Stolové hory), navazující na české Broumovské stěny, zdatnějsí turisté mohou podniknout výstup na Śnieżnik (Králický Sněžník, 1425 m.n.m., převýšení asi 700 m.

Navštivte skalní město Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) a labyrint Błędne skały (Bludné skály) v NP Stolové hory, krasovou jeskyni Niedwiedzia (Medvědí) - prý nejkrásnější v Polsku, město Kłodzko (Kladsko) - metropoli regionu s „malým Karlovým mostem“, hrobem prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a zajímavým podzemím Kladské tvrze, kostnici (doslova Kaplica czaszek - Kaple lebek) v obci Czermna (Čermná), lázně Kudowa Zdrój (Chudoba) či Lądek Zdrój s údajně nejstarším léčivým pramenem v Polsku.

 

Kraków (Krakov), býv. hlavní město Polska a akademické centrum (Jagellonská univerzita je pouze o 16 let mladší než Karlova), významné kulturní středisko. Historické město zůstalo téměř nedotčeno 2. světovou válkou.

Hlavnímu náměstí, jednomu z největších historických prostranství v Evropě, vévodí Mariánský chrám s největším gotickým oltářem světa a renesanční kotce (Sukiennice) - dnes zde můžete koupit vkusné suvenýry ze dřeva, kůže a jantaru; unikátní barbakán (předsunutá součást opevnění), muzeum rodu Czartoryských s galerií (mj. da Vinci, Rembrant).

Palácový komplex na Wawelu je pro Poláky tím, čím pro Čechy Pražský Hrad: naleznete v něm reprezentativní komnaty renesančního královského paláce s částí významných sbírek tapiserií a katedrálu s největším polským zvonem Zikmundem (11 t), kde probíhaly korunovace a pohřby polských králů

 

Malbork, město s nejrozsáhlejším hradem v Polsku. Založen křižáky ve 13. stol., r. 1309 sem byla přenesena správa řádového státu. Během 2. svět. války nesmírně utrpěl a jeho obnova trvá dodnes. (přilehající Staré Město bylo prakticky zničeno). Gotické křižácké sídlo přiláká ročně kolem 500 tis. návštěvníků.

 

Dřevěné kostely jižního Malopolska - skupina dřevěných kostelů ze 14.–16. stol. v oblasti Podkarpatí a Malopolska, zajímavý doklad gotické architektury využívající vodorovně kladených trámů. Nacházejí se v obcích Binarowa, Bliżne, Dębno, Haczów, Lipnica Murowana a Sękowa.

 

Mazury (Pojezierze Mazurskie, Mazurská jezera), hist. území na SV; na malém prostoru natěsnáno téměř 2 700 jezer ledovcového původu vč. největšího polského jezera Śniardwy (106 km2) či jez. Łuknajno s rezervátem divokých labutí. Vodní plochy jsou navíc propojeny říčními toky a umělými kanály. Mazury jsou oblíbenou oblastí letní rekreace, poskytují idelální možnost odpočinku či rybaření, nejkrásnější jsou však z paluby lodi. Jejich centrem jsou Mikołajki, plachetnici, kajak či motorový člun si však lze vypůjčit i na mnoha dalších místech.

 

Oświęcim a Brzezinka (Osvětim, Březinka), muzeum Auschwitz-Birkenau, býv. největší německý koncentrační a vyhlazovací tábor, ve kterém zahynulo asi 1 500 000 osob, především Židů. Vjezd do tábora Auschwitz „zdobí“ cynický nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Další velké hitlerovské tábory na území Polska najdete v Majdanku u Lublina a v Treblince.

 

Park Muzakowski, přeshraniční areál po obou březích Nisy (něm. Muskaupark), poblíž města Lęknica;. mistrovské krajinářské dílo o rozloze 559,9 ha založené v první pol. 19. stol. knížetem Hermannem von Pückler-Muskau. Park využívá místní flóry ke zdůraznění přirozených krás terénu. Předznamenal nový přístup k tvorbě městské i venkovské krajiny, který ovlivnil krajinářství jako obor.

 

Pieniński PN (Pieninský NP), vyhlášen r. 1932, plocha 2 329 ha.

Národní park (spolu se sloven. částí první mezinárodní park v Evropě) a jedno z nejmalebnějších horských pásem. Geologický podklad tvoří triasové vápence a dolomity, bohatá flóra s četnými endemity (jalovec chvojka) a fauna (desítky druhů ptáků) Známou trasou je výstup na Trzy korony (Tři koruny, 982 m n.m.), oblíbené je Czorsztynské jezero s hrady Czorsztyn a Niedzica (mimo území NP). Nelze vynechat splutí divokého údolí Dunajce v délce asi 15 km na vorech (tratwach) ze Sromowců Wyżnych - Kątů do Szczawnice (oblíbené lázně). Zprvu poklidný tok se mění v bystřinu s mnoha zákruty, plavbu zpříjemňují výhledy na Pieniny a zříceninu Červeného kláštora (na slovenské straně).

 

Pomorze (Pomoří), jeden z nejatraktivnějších regionů v Polsku, nabízí letoviska a pláže Baltského moře, vhodné terény pro cyklistiku i vodní turistiku. Vyhledávaným cílem surfařů je poloostrov Hel, šíje o délce 34 km a šířce 200 m¨, 3 km oddělující Gdaňskou zátoku od Baltu. Lázeňská letoviska se mohou pochlubit plážemi po obou stranách poloostrova. Odpočinek na venkově nabízí region Kaszuby (Kašuby), obývaný dodnes slovanským nárůdkem Kašubů (potomků starých Pomořanů), zejména jezernatá Szwajcaria Kaszubska (Kašubské Švýcarsko). Mezi významná sídla na pobřeží patří Kołobrzeg a Świnoujście, centrem západního Pomoří je přístav Szczecin (Štětín).

 

Poznań (Poznaň), centrum raně středověkého státu Polanů, metropole Velkopolska a významné bankovní a obchodní středisko. Od r. 1925 se každoročně v červnu konají Mezinárodní poznaňské trhy. Srdcem města je Staré náměstí s arkádovou renesanční radnicí - symbolem Poznaně je orloj na radniční věži, na kterém se vždy v poledne potýkají dva kozlíci.

Za pozornost stojí katedrála stojící poněkud stranou centra na Tumském ostrově (již v 10. stol. zde stálo jedno ze sídelních polských hradišť) a býv. pruskou vládní čtvrť s monumentální výstavbou z počátku 20. stol.

 

Słowiński PN (Slovinský NP), vyhlášen r. 1967, plocha 18 247 ha, název od pomořských Slovinců, etnika blízkého Kašubům (vysídleni po 2. svět. válce). Národní park leží na Baltském pobřeží, zajímavostí jsou pohyblivé písečné duny Pustynia Łebska (Lebská poušť, někdy též polská Sahara) s přesypovými poli přemísťující materiál ročně o 8–15 m k východu a 1 m k jihu. Turistickým lákadlem je 42 m vysoká duna Łacka Góra, jezera Łebsko (třetí největší v Polsku) a Gardno.

 

Sopot (Sopoty), nejoblíbenější lázeňské letovisko na Baltu, plné restaurací, barů a klenotnictví s jantarovými šperky. Do moře zde vybíhá dřevěné molo, podél něhož se táhne nejdelší lavička na světě.

 

Sudety, souhrnný název horských pásem podél západní části česko-polské hranice, nejvyšší a nejoblíbenější jsou Karkonosze (Krkonoše) - viz Karkonoski PN. Turistickou základnou a lyžařským centrem této části Sudet je Szklarska Poręba (Sklářská Poruba), v okolí celkem 13 km sjezdovek.

Navštivte dřevěný román. kostelík Vang v obci Karpacz, přenesený sem z Norska v pol. 19. stol.

 

Tatrzański PN (Tatranský NP), vyhlášen r. 1954, plocha 21 164 ha.

Jediné polské velehory, od 19. stol. lákající turisty svou drsnou krásou. K nejoblíbenějším (a nejnáročnějším) patří výstup na Rysy - nejvyšší polský vrchol (2 499 m.n.m.) na hranicích se Slovenskem. Trasa míjí horská plesa Morskie oko (Mořské oko) a Czarny staw (Černé pleso). Z Kuźnic (poblíž Zakopaného) vede visutá lanovka na Kasprowy Wierch, odkud pokračuje vyhledávaná „via ferrata“ Orla Perć (Orlí stezka) do sedla Kryżne. Jeskyně Wielka Snieżna patří svou hloubkou 783 m k nejhlubším na světě. V zimě se Tatry mění v ráj lyžařů (viz Zakopane).

 

Toruń (Toruň), „červené město“, rodiště Mikuláše Koperníka (muzeum ve dvou typických kupeckých hansovních domech z 15. stol.). Založena r. 1233 jako správní centrum křižáckého řádového státu. Brzy se stala bohatým kupeckým městem, které se r. 1454 vzbouřilo a přešlo pod polskou správu. Dochovalo se množství památek, mj. jedna z největších gotických radnic v Evropě, hradby, brány, zbytky křižáckého hradu a poblíž řeky také sýpky.

Navštivte kavárnu v  Křivé věži a ochutnejte typický Toruňský perník.

 

Trójmiasto, Gdańsk, Gdynia, Sopot (Trojměstí - Gdaňsk, Gdyně, Sopoty)

 

Warszawa (Varšava), od r. 1609 sídelní město polských králů a od r. 1918 hl. město Polské republiky. Na konci 2. svět. války byla prakticky srovnána se zemí, po válce s ohromnými náklady rekonstruováno Staré Město a zcela znovu vystavěn královský zámek. Novodobému centru, které leží stranou od St. Města, vévodí 230,5 m vysoký Palác kultury a vědy v socrealistickém stylu (podobně např. hotel Holliday Inn v Praze 6).

Navštivte památníky varšavského ghetta či nově otevřené Muzeum varšavského povstání, královský park Łazienki s palácem Na vodě a romantickými stavbami z 18.–19. stol.; na okraji města leží zámek Wilanów s barokním parkem. Varšava má také svoji Prahu - čtvrť Praga patří mezi ty „drsnější“.

 

Wieliczka, kopalnia soli (Vělička, solné doly), světový unikát, nejstarší funkční doly na světě (zhruba 700 let), vytěžené komory přeměněny na kaple, jejichž výzdoba je celá ze soli, zpřístupněna turistická trasa v délce asi 2,5 km, zlatým hřebem je obrovská kaple svaté Kunhuty.

Navštivte Muzeum krakovského solného hornictví (Muzeum Żup Krakowskich) ve zdejším podzemí.

 

Wrocław (Vratislav), metropole a klenot Dolního Slezska, město ostrovů a mostů (více než 7100) na Odře. Založena v 10. stol. snad českým knížetem Vratislavem na jantarovécestě, později vláda polská, česká, rakouská a pruská. Za 2. svět. války město přeměněno na pevnost (festung Breslau) a při dobývání takřka 70% zástavby zničeno, po válce bylo centrum rekonstruováno. Hlavní náměstí lemuje 60 honosných měšťanských domů, skutečnou perlou je pozdně gotická radnice. Poklidným světem pro sebe je katedrální Tumský ostrov. Je zde také největší židovský hřbitov a synagoga v Polsku.

Za návštěvu stojí barokní sál (Aula Leopoldina) a astronomickou věž univerzity, věž katedrály s vyhlídkou na celé město i okolí, secesní řetězový Grunwaldský most, modernistická multifunkční Lidová halu (jedna z prvních železobetonových konstrukcí na světě, kruhový půdorys o průměru 130 m pojme 20 000 osob, od r. 2006ma seznamu UNESCO jako hala Desetiletí.

 

Zakopane - „zimní metropole Polska“, centrum lyžařů, ale také letní horské turistiky. Vedou odtud pěší trasy a také lanovka na vrch Gubałówka (1 120 m n.m.). Charakteristický je „zakopanský“ sloh, mísící lidové prvky s architekturou horských středisek 19. stol. Je zde také (poněkud komerční) centrum „góralského“ folklóru, ke koupi jsou kožené a kožešinové výrobky, vlněné svetry, výrobky ze dřeva, brynza či oščipky.

 

Zamość (Zámostí), nejzachovalejší renesanční urbanistický celek v Evropě, zal. 1581 dle italské vize „ideálního města“ rodem Zamoyských. Dochované opevnění, Velké nám. s přepychově zdobenými fasádami a manýristický chrám Zmrtvýchvstání Krista.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Poláci jsou galantní, zdvořilí, někdy však vznětliví a prudcí,  hrdí na svůj národ i svoji víru. Rádi se napijí (tradiční pijáctví vodky a samohonky však v posledních letech prudce ustupuje zejména u mladší generace ve prospěch pití piva).

Určitě nevynechejte.

Národní gastronomie. V mnoha ohledech je Polsko průsečíkem okolních kultur a platí to i v gastronomii; na regionální kuchyni je ostatně dodnes poznat rozdělení země v 19. stol., resp. přesuny obyvatel po 2. svět. válce.

Mezi typické pokrmy patří:

barszcz - polévka z červené řepy, existující v několika základních obměnách

bigos - trochu připomíná segedínský guláš, základní složkou je kysané zelí a uzené maso či klobása

pierogi - spíše než ruské pirohy však připomíná pelmeně, jednoduché moučné těsto bývá plněno směsí z hub, tvarohu, event. mletého masa

golonka je vepřové koleno, často s křenovou omáčkou

kotlet schabowy (vepřový řízek) rovněž patří mezi stálice jídelníčku

Silnou stránkou polské kuchyně jsou směsi ze strouhané syrové zeleniny (surówki), i v těch nejlevnějších jídelnách bývají čerstvé a velice chutné.

Ze sladké kuchyně jsou nejčastější palačinky: bývají připravovány jako zámotky s tvarohem a sladkou smetanou; naše ovocné knedlíky připomínají pierogi na sladko, plněné jahodami či borůvkami a polévané sladkou smetanou. Dva typické moučníky (dle kraje však mohou mít různé názvy): nejčastější označení je sernik (tvarohový) a szarlotka (jablkový moučník)

Vodka (wódka) se pije často a to i na obchodních schůzkách, za nejlepší je považována značka Wyborowa (doslova „výběrová“, nejčastěji se vyváží); oblíbená vodka Żołądkowa gorzka (žaludeční hořká) vzdáleně připomíná náš fernet; nejtypičtější je však Żubrówka (zubrovka) s nazlátlou barvou, specifickým aromatem a chutí a stéblem stejnojmenné byliny v láhvi.

Tradičním, dnes již málo kupovaným polským nápojem, je také miód pitny (medovina): dělí se dle poměru medu a vody na trójniak, dwójniak a łtorak (ten je nejlepší)

Český pivař si bude nejspíš obtížněji zvykat na silná a sladká polská piva, přesto lze vyzkoušet např. Żywiec nebo Tyskie.

Dárky pro Vaše milé. Potěšíte koupí výrobků z jantaru či kůže, šperků, broušeného skla, výšivek, předložek, vyřezávaných dřevěných ozdob, stříbrného a kovového zboží; obchodní řetězec Cepelia nabízí ručně vyráběné výrobky, Desa umělecká díla

 

5. Praktické informace

Doprava. Klíčovým letištěm je Varšava, velká města přijímají vnitrostátní lety.

Dnes zpravidla dochvilné dálkové vlakové spoje, se zpožděním jezdící místní lokálnky.

Ve Varšavě jezdí metro, všechna velká města provozují autobusové, některé i tramvajové či trolejbusové linky. Taxi funguje obvykle velmi spolehlivě.

Ubytování. Sehnat kvalitní ubytování zvlášť ve frekventovaných místech či termínech nemusí být jednoduché, rezervujte si proto hotel s dostatečným předstihem a informujte se o jeho kategorii; starší hotely, pokud neprošly rekonstrukcí, zpravidla již nesplňují ani průměrné představy o ubytování na prahu 21. stol.

Trestná činnost a krádeže. Pozor na kapsáře! Vzrůstá pouliční kriminalita vč. krádeží aut z hotelů.

Lékařská péče. Ve velkých městech dobrá, horší na venkově, poměrně nízké ceny. První pomoc je bezplatná, stejně jako běžné lékařské ošetření Vezměte se s sebou používané léky. Lékaři někde hovoří cizí řečí.

Noviny. Gdziennik, Gazeta Wyborcza a Rzeczypospolita jsou hlavními deníky, v angličtině vychází např. The Warsaw Voice (Hlas Varšavy).

 

Internetové odkazy:

www.polsko.biz

cs.wikipedia.org/wiki/Polsko

www.zemepis.com/Polsko.php

atlas.netway.cz/evropa/polsko.htm

www.bedekr.cz/staty/Evropa/Polsko

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Polsku, ul. Koszykowa 18, Warzsawa

(Ambasada Republiki Czeskiej)

tel.: 0048/225251-850, 890, fax 0048/225251-898

e-mail: warsaw@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/warsaw

 

Velvyslanectví Polské republiky, Valdštejnská 8, 118 01 Praha 1

tel.: 257 099 500, fax: 257 530 399, e-mail: ambrpczechy@mbox.vol.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_polsko.php on line 651