Domů
Cestovní kancelář specializovaná na poznávací zájezdy po zemích, které jste navštívili a chcete je lépe poznat.

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Vyhledat


Prověřená společnost 2021
Prověřená společnost 2020
Prověřená společnost 2019
Prověřená společnost 2018
Prověřená společnost 2017
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2015
Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

RAKOUSKO****

Republik Österreich

Rakouská republika

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 83 871 km2

Počet obyvatel: 8 299 000

Státní zřízení: spolková republika

Hlavní město: Vídeň 1 664 000 obyv. (aglomerace 1 950 000 obyv.)

Další významná města:   Štýrský Hradec 248 000 obyv.

Linec 189 000 pbyv.

Salcburk  149 000 obyv.

Innsbruck 117 000 obyv.

 

Úřední jazyk: němčina, regionálně slovinština, maďarština a chorvatština

Hymna: Land der Berge, Land am Strome

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů

HDP / na 1 obyv: 211 677 mil USD / 25 970 USD

 

Národnostní struktura: Rakušané 93 %, jiní 7 %

Náboženství: římští katolíci 80 %, protestanté 5 %

Vznik: 1918 (Rozpad Rakousko-Uherska)

Státní svátek: 26.10. (1955) Přijetí zákona o neutralitě

MPZ: A

Internetová doména: .at

Telefonní předvolba: +43

Časové pásmo: UTC+1

 

Slavné osobnosti:

* politici a vůdci: císařové Karel V., Marie Terezie, Franz Josef I., kancléři A.Bach nebo K.Metternich

* vynálezci: psychoanalitik S.Freud, zoopsychoanalitik K.Lorenz, fyzik E.Schrödinger, výrobce automobilů F.Porsche, vynálezce V.Kaplan

* hudební skladatelé a interpreti:, J.Haydn (symfonie Na rozloučenou), W.A.Mozart (Figarova svatba, Kouzelná flétna), F.Schubert (písně), J.Strauss (Cikánský baron), A.Bruckner (symfonie), G.Mahler (symfonie), F.von Suppé (Básník a sedlák), A.Berg (opera Woyzeck), A.Schönberg (Mojžíša Áron), dirigent H.von Karajan (Berlínští filharmonikové), zpěvák Falco,

* barokní architekti (Fischer z Erlachu, Hildebrandtové), secesní malíři: O.Kokoschka, G.Klimt, a architekti: O.Wagner (Poštovní spořitelna ve Vídni), F.Hundertwasser (různé stavby), A.Loos (obytné a obchodní domy)

* herci: R.Schneider, A.Schwarzenegger

* sportovci: sjezdaři: Schranz, Sailer (3x zlato z ZOH 1956), Klammer, Stock, Proellová, Kronbergerová, Wachterová, Maier (rekordman v r. 2000), skokani na lyžích (Innauer, Schnabl, Vettori, Kogler, Goldberger), formule 1 (N.Lauda 1975, 1977, 1984)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (14)

Ekonomii: F.A.von Hayek, 1974

Fyzika: E.Schrödinger, 1933, V.F.Hess, 1936, W.Pauli, 1945

Chemie: F.Pregl, 1923

Medicína: R.Bárány, 1914, J.Wagner-Jauregg, 1927, K.Landsteiner, 1930, O.Loewi, 1936, K.Lorenz, 1973

Literatura: E.Canetti, 1981, E.Jelinek, 2004

Mír: B.S.F.von Suttnerová, 1905, A.H.Fried, 1911

 

Rakouské dědictví UNESCO: (8)

Hallstatt-Dachstein, kulturní krajina Solné komory (1997)

Neziderské jezero, kulturní krajina (společně s Maďarskem, 2001)

Salcburk, historické centrum (1996)

Semmering, železnice z let 1848–1854 (1998)

Schönbrunn, palác a zahrady rezidence Habsburků (1996)

Štýrský Hradec, historické centrum (1999)

Vídeň, historické centrum (2001)

Wachau, kulturní krajina v okolí Dunaje (2000)

 

Národní parky: (6)

Donau-Auen

Hohe Tauern

Kalkalpen

Neusiedler See-Seewinkel

Nockberge

Thayatal

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Rakousko, vybaví se:

* země alpských velikánů, pastvin a kvetoucích luk

* „duch starého habsburského mocnářství“, kosmopolitní Vídně „horského folklóru“ (Tyroláci, jódlování), v r. 1900 měla rozlohu 637 tis. km2  s více než 50 mil. obyvateli (největší evropský stát a podle počtu obyvatel 2. za Německem), svým mnohonárodnostním složením neměla ve světě obdoby

* valčíky a opereta, vídeňská káva, cukrovinky (rohlíky vynalezl vídeňský pekař na památku obléhání Vídně Turky)

* lyžařský průmysl: Atromic, Tyrolia, Dynafit, Kästle

* zábavní park Prater ve Vídni, technické dopravní stavby (Semmering, Europabrücke, nejvyšší silniční most v Evropě), důležité evropské dopravní tahy

* nejvyšší zisk z turistického ruchu na 1 obyvatele, 8 % tvorby HDP vytváří CR (nejvíce v Evropě)

* země zimních sportů a ZOH (Innsbruck, 1964 a 1976)

 

Poloha. Rakousko je relativně malý vnitrozemský stát v srdci Evropy. Tato spolková republika (9 spolkových zemí) již dlouhá desetiletí deklaruje svou neutralitu. Přitom v minulosti byla centrem rozsáhlé evropské říše. Územně i historicky je Rakousko blízkým sousedem Česka, se kterým po staletí sdílelo společný stát. Tato alpská země vysokých zasněžených hor a malebných měst je jedním z hlavních turistických lákadel Evropy. Rakousko má velice významnou polohu na křižovatce obchodních i válečných cest spojujících sever Evropy s jihem. Navíc leží na významné dopravní tepně kontinentu, kterou tvoří řeka Dunaj. Na území státu se tak protínaly po tisíciletí politické události celé střední Evropy. Díky svému atypickému, téměř 600 km protáhlému tvaru státního území, sousedí se všemi významnými státy regionu.

 

Přírodní poměry. Stejně jako ostatní alpské země je i Rakousko státem převážně hornatým. Přes 60 % území zaujímají Alpy s vrcholy přesahujícími 3000 m n. m. Pro konzervativní Rakušany je jejich příroda nenahraditelnou hodnotou. Její specifický kolorit dotvářený svérázným stylem horské architektury dodává zemi neopakovatelné kouzlo.

Území Rakouska je možné rozdělit na tři dosti odlišné oblasti. Na severu vytváří řeka Dunaj rozlehlou a plochou nížinatou krajinu; z ní se jako strmá hradba zdvihají Alpy, které vyplňují jihozápad a centrální části země; podél hranic s Českem pak leží mírně zvlněné vysočiny a plošiny. Alpská soustava je vlastně systémem několika rovnoběžných pásem, které jsou od sebe odděleny hlubokými (mnohdy až kaňonovitými) údolími, v nichž pulzuje život. Horská pásma se táhnou od západu k východu, kde se sklánějí do Velké Uherské nížiny v nejvýchodnějším kraji Rakouska - Burgenlandu. Centrální krystalické pohoří obklopují z obou stran vápencová horstva, která se na východě spojují. Největších výšek dosahují Vysoké Taury (Grossglockner, 3 797 m n. m.). Horské hřbety jsou rozčleněny řadou údolí velkých a dravých alpských řek. Nacházejí se zde i dopravně významné průsmyky (nejdůležitější Brennerský) spojující již po tisíciletí střední Evropu s jejím jihem. Na severu i jihu tohoto centrálního masivu se táhnou pásma nižších vápencových Alp. Na severu je to mj. masiv Dachsteinu (2996 m n. m.), na jihu například Karnské Alpy (2780 m n. m.). Zatímco centrální a jižní část země má velehorský ráz, nížiny a mírně zvlněné pahorkatiny najdeme jen při severní a východní hranici. Ze sousedního Maďarska sem zasahuje Velká Uherská nížina. Tato plochá krajina je protkána řadou močálů a jezer, z nichž největší Neziderské leží na hranici s Maďarskem. Na styku Alp a severně ležících Karpat vznikla plochá tektonická sníženina Vídeňské pánve. Ta je na severu ohraničena soustavou pahorkatin a plošin, které sem přecházejí z Českého masivu. Leží především na levém břehu Dunaje a vrcholí Šumavou (Plechý, Plöckenstein, 1 378 m n. m.) a Novohradskými horami (Freiwald). Dunaj tak vlastně tvoří hranici mezi geologicky starší pahorkatinnou a mladší alpskou části Rakouska. Různorodost krajinných typů s převahou hornatin je velmi příhodná pro rozvoj cestovního ruchu (7 národních parků) a má i značný hydroenergetický potenciál.

Většina území je odvodňována prostřednictvím Dunaje - druhé největší řeky Evropy a jeho přítoků (Inn, Traun, Enže). Dunaj tvoří nejvýznamnější sídelní hospodářskou a dopravní osu. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem a Labem.

Rakousko je zemí řady jezer, která vznikla působením alpských ledovců. Jezera se soustřeďují nejvíce v Solné komoře (největší Attersee, 46 km2, Mondsee, Wolfgangsee aj.) a v Korutanech (Wörther See, Millstätter See, Ossiacher See aj.), největším alpským jezerem je Bodamské (Bodensee, 538 km2) na švýcarsko-německém pomezí, z nějž Rakousku patří jen 64 km2. Zcela jiný ráz mají mělká stepní jezera v Burgenlandu na východě země, včetně velkého močálovitého Neziderského jezera (v Rakousku 232 km2, součást přírodního dědictví UNESCO). Tato jezera jsou oproti alpským mělká, bahnitá a jejich břehy jsou pokryty rákosem a močály.

Podnebí země je mírné na přechodu mezi oceánským a kontinentálním. Zásadně zde ale působí přítomnost Alp a nadmořská výška. Velehorské části mají klima dosti drsné, zatímco sever země má typicky středoevropské rysy. Typické jsou velké místní rozdíly způsobené tepelnou inverzí v hlubokých údolích.

 

Obyvatelstvo a sídla. Obyvatelstvo této německy mluvící země je národnostně jednotné. Nacházejí se zde jen malé skupiny obyvatel hlásících se k národnosti okolních zemí, které v minulosti Rakousko ovládalo. Jsou to například Chorvati, Slovinci, Češi, Maďaři, Slováci nebo Němci. I když drtivě převažují Rakušané, jejich původ je velice rozmanitý. Rakousko bylo v 19. století cílem imigrace z celé střední Evropy. Především Vídeň je mnohonárodnostní kosmopolitní město a většina jeho obyvatel aspoň některé své předky z Česka, Maďarska či Polska. V posledních desetiletích výrazně přibyli cizinci díky migraci z východní Evropy.

Rakousko jako tradiční oporou Říma, téměř celé je katolické, jen asi 9 % obyvatelstva je bez vyznání, další národnostní menšiny jsou zanedbatelné. Sídlení struktura je dosti atypická a je dána bývalou velikostí rakouské říše. V zemi se kromě Vídně nevyvinula žádná velká města a dodnes je zde relativně vysoký podíl venkovského osídlení (téměř třetina lidí). Naopak 20 % populace země žije v hlavním městě. Rozmístění obyvatelstva je vlivem pestrých přírodních podmínek velice nerovnoměrné, hustota zalidnění je nejnižší ve střední Evropě. Většina populace žije v nížinách na severu a východě země.

 

Hospodářství. Rakousko má vysoce rozvinutou tržní ekonomiku. Úroveň HDP na osobu dosahuje 9. místa na světě, přičemž  z toho 3 % generuje zemědělství, 29 % průmysl a 68 % služby, jejichž podíl dlouhodobě ještě narůstá. Rakousko patří mezi země s vysokou kvalitou života, systém sociální a zdravotní péče zajišťuje ve velké míře stát. V zemědělství je v současnosti zaměstnáno pouze asi 2 % pracovní síly.

Zemědělství především v horských a podhorských oblastech má spíše roli kultivace a ochrany krajiny. Vysoké procento představují lesy (50 %) a horské louky – Rakousko tak patří mezi nejvíce zalesněné evropské země. Nejúrodnější oblasti se nacházejí na severovýchodě a východě země. Pěstuje se především kukuřice, pšenice a ječmen, důležité je vinohradnictví a ovocnářství. Stejně jako ostatní alpské země má i Rakousko dominantnější živočišnou výrobu, známý je především extenzivní pastevecký chov skotu.

Nerostné zdroje Rakouska jsou rozmanité, ale vesměs velice chudé nebo již značně vyčerpané. Evropský význam má jedině těžba magnezitu, soli (v Solné komoře a předhůří Alp), grafitu a wolframu. Z energetických surovin se těží jen menší množství ropy a zemního plynu ve Vídeňské pánvi. Z toho vyplývá také orientace průmyslu. Charakteristickým rysem je výroba pro export a vysoký počet malých a středních podniků. Dominantní postavení má tradiční strojírenský a elektrotechnický průmysl zaměřený na výrobu a vývoz velkých investičních celků. Významný je také chemický a petrochemický průmysl, především státem kontrolovaná ÖMV. Rakousko se částečně zaměřuje i na energeticky náročnější výroby, neboť výroba elektřiny je téměř ze 3/4 založena na vodních elektrárnách. Dlouhou tradici má rakouský potravinářský, ale především dřevozpracující průmysl (hudební nástroje, nábytek). Nutné je podotknout, že rakouský průmysl je velice šetrný k životnímu prostředí.

Rozhodující podíl na pracovních příležitostech má již delší dobu terciární sektor (nyní okolo 2/3). Dalo by se říci, že rakouská ekonomika stojí především na vysoké úrovni služeb spojených s turistickým ruchem a rozvinutém bankovním sektoru (Erste Bank, Bank Austria). Mnohé z rakouských bank působí v řadě zemí Evropy a světa.. Jednou z podmínek je také kvalitní síť silnic a železnic. Země nemá na první pohled příhodné podmínky pro výstavbu dopravních sítí. Řadou technicky náročných a nákladných staveb se komunikace vyrovnávají s horským terénem (z tunelů nejdelší Arlberský železniční - 10,3 km a Arlberský silniční - 14,0 km). Protože Rakousko leží na hlavních dopravních tepnách střední Evropy, typický je vysoký podíl tranzitní dopravy. Kvalitní je jak síť silnic (1500 km dálnic), tak železnice (52 % elektrifikováno). Na dopravní síť navazuje splavný Dunaj (358 km). Největší mezinárodní letiště se nachází ve Schwechatu u Vídně.

 

Historie. Ve starověku byla část území dnešního Rakouska součástí Římského impéria, jehož hranice vedly podél řeky Dunaj. Samotné město Vídeň (Vindobona) bylo založena jako vojenský tábor legií. Počátkem středověku se zde usídlili Germáni i Slované, na severovýchod zasahovala i Velkomoravská říše. Na obranu proti Maďarským nájezdníkům zde německý císař v 10. stol. vytvořil předsunutou vojenskou Východní marku a země zůstala ve svazku s německou říší až do moderní doby. Po krátké epizodě, kdy se vládcem Rakouska stal český král Přemysl Otakar II., panovali v Rakousku od roku 1276 Habsburkové, a to po téměř 650 let (až do roku 1918.) V 16. stol. kdy se habsburský rod stával nejmocnějším na kontinentě, ovládli  České země a Uhersko a během dalších staletí vytvořili rozsáhlou středoevropskou říši sahající od Čech až k jižnímu Jadranu. Po 1. světové válce se habsburské soustátí rozpadlo a jedním z nástupnických států se stala Rakouská republika. Roku 1938 bylo Rakousko připojeno k nacistickému Německu (anšlus). Po válce byla sice obnovena samostatnost, ale okupační vojska odešla až v roce 1955. Tehdy země také vyhlásila svou neutralitu. Od roku 1995 je členem EU, v r. 2002 zavedla jednotnou evropskou měnu, euro (€).

 

3. Cestovní ruch

Rakousko vykazuje v rámci členů EU nejvyšší podíl příjmů z turistického ruchu. Vedle krásné přírody totiž země nabízí i vysoce kvalitní služby; ročně zde turisté utratí zhruba 12 mld. Eur.

 

Bregenz, správní středisko spolkové země Vorarlbersko (26 000 obyv.), cca 130 km záp. od Innsbrucku, dnes obchodní a výletní přístav na břehu Bodamského jezera. Původně keltská osada, později římský tábor Brigantium (nálezy z těchto období v místním muzeu). R. 1451 jej koupili Habsburkové.

Dolní město se rozkládá při břehu jezera s promenádou, kulturním střediskem a  jevištěm pro letní operní festival na jezeře, Zemským muzeem a divadlem, barokní radnicí a jezerní scénou pro letní pořádání oper. Horní staré město představuje oázu klidu s charakteristickou věží Martinsturm s cibulovým zakončením (r. 1602), schodištěm je spojená s klášterem kapucínů.

 

Burgenlandsko, nejvýchodnější spolková země při hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Převážně zemědělská oblast s vinicemi, rozvinutým ovocnářstvím a zeleninovými poli, v jižní části množství hradů (Forchtenstein, Bernstein, Lockenhaus), nárazníková oblast mezi Uhrami a Rakouskem). Až do konce 1. svět. války součástí Uher (uherský charakter je patrný dodnes). V Raidingu se narodil hudební skladatel Ferenc (Franz) Liszt, v Rohrau Joseph Haydn. V Bad Tatzmannsdorfu je zajímavý skanzen lidové architektury (též lázně).

 

Eisenstadt, správní středisko spolkové země Burgenlandsko (11 000 obv.), do r. 1921 součástí Maďarska. První písemná zmínka pochází z r. 1264 (Villa Martini MInoris), za rozvoj vděčí rodu Esterházy (vlastnili 90 paláců a zámků v habsburské monarchii). Barokní Zámek (1663–1672) s Haydnovým sálem a zahradou - Mistr zde téměř 30 let působil a je pohřben v místním Bergkirche. Řada starobylých budov, františkánský klášter s kostelem (1625-1630), významná Kalvárie a kostel P.Marie. V okolí vinice a ovocné sady.

 

Štýrský Hradec (Graz), druhé největší město země (232 000 obyv.) a správní středisko Štýrska. Vzniklo na obchodní cestě z Itálie do Uher, chránilo severní alpskou část cesty a později sehrálo důležitou roli při obraně proti Turkům (r. 1478).

Městu dominuje a jeho symbolem je Zámecký vrch s Hodinovou věží (Uhrturm z r. 1561) a pevností (základy pocházejí již z 9. století, dle Guinessovy knihy nejhůře dobyvatelná pevnost, v podzemí rozsáhlý systém štol).

V podměstí rozsáhlé centrum s převážně renesančními a barokními budovami: Zemský dům (Landhaus) s arkádovým nádvořím (italský architekt Domenico dell´Allio), Zbrojnice (Landeszeughaus) z roku 1645 se sbírkou 32 000 kusů brnění a zbraní z třicetileté války. Zaujme farní kostel ze začátku 15. století s Tintorettovým obrazem. Zajímavé je též Mausoleum s ostatky císaře Ferdinanda II. (J.B. Fischer z Erlachu), panovník nechal spálit na10 000 protestanstských knih. Poblíž stojí dóm z 15. století či Glockenspiel - lidové obdoby orloje s tančící rakouskou hospodyňkou nebo Hofbäckerei (Dvorní pekařství) fungující již od roku 1569 (zdejší chléb má pro zemi stejný význam jako Sacherdort z Vídně).

Několik reprezentativních staveb bylo dokončeno v r. 2003 při příležitosti vyhlášení Grazu hlavním městem evropské kultury: Kunsthaus s přídomkem přátelský mimozemšťan, Murinsel (umělý ostrov na řece Mur) lasturovitého tvaru

Rodiště stavitele J.B. Fischera z Erlachu, žil zde Johanes Kepler (potvrdil zde teorii, že planety obíhají okolo Slunce), dnes má město 50 000 studentů.

 

Vysoké Taury (Hohe Tauern), národní park vyhlášený v roce 1983 na ploše 25 000 ha na území tří spolkových zemí - Solnohradska, Korutan a Tyrolska. Předmětem ochrany je působivý a morfologicky bohatý reliéf Alp s dominantou, nejvyšší horou Rakouska Grossglockner (3 798 m); přes 300 vrcholů přesahuje svou výškou 3000 metrů, na území parku leží téměř 250 ledovců (Pasterze). Přísně chráněny jsou třístupňové Krimelské vodopády (380 m výšky znamená 5. místo na světě).

 

Innsbruck, správní centrum spolkové země Tyrolsko (130 ooo obyv.) leží na řece Inn, důležitá dálniční křižovatka tras do Itálie (přes známý průsmyk Brenner s druhým nejvýše položeným mostem, 191 m) a Vorarlberska.

Vystřídali se zde Ilyrové, Rétové, Římané, od středověku středisko oblasti. V r. 1809 sídlo Andrease Hofera, vůdce neúspěšného povstání tyrolských sedláků proti Napoleonově Rýnskému spolku; za 2. svět. války těžce poškozen a následně modernizován. Dějiště ZOH 1964 a 1976.

Poměrně malé historické centrum okolo císařského hradu Hofburg z 18. stol. a františkánského kostela ze 16. stol. s velkolepým náhrobkem římského císaře Maxmiliána I. s 28 bronzovými postavami prastarých evropských vládců (návrh Albrechta Dürera). Centrálnímu náměstí dominuje dům zvaný Zlatá střecha (Goldenes Dachl) a nedaleký Helblinghaus, za povšimnutí stojí katedrála sv. Jakuba, Vítězná brána (Triumphforte) a řada výstavných středověkých měšťanských domů. V jižní části města se rozkládá zámek Ambras (sídlo velkovévody Ferdinanda) či skokanské můstky známé ze závodu Intersport turné.

V okolí známá střediska zimních sportů (Igls, Seefeld), druhý nejnavštěvovanější objekt Rakouska - křišťálový svět Swarowski v městečku Wattens, historická centra hornických městeček Hall i.T. či Schwarz.

 

Kaprun, středisko zimních sportů a turistiky na sev. úpatí Vysokých Taur poblíž Zel lam See. Z údolí vedou vysokohorské dráhy, lanovky na ledovec Kitzsteinhorn (3 029 m, celoroční lyžování), v údolí horská soutěska Sigmund-Thun-Klamm a unikátní hydroelektrárny z l. 1939–55 se dvěma přehradními nádržemi (Mooserperre a Drossenperre) s východisky turistických cest do okolí.

 

Kitzbühel, tyrolské lyžařské středisko (8000 obyv.) ve stejnojmenných Alpách. Ve středověku prosperovalo z těžby rud železa, olova, mědi a stříbra (poslední důl byl uzavřen r.  1770), o sto let později se začalo s lyžováním (rodiště olympijského vítěze Toniho Sailera).

Historické město o dvou odlišných částech, obě jsou soustředěny okolo kostelů: sv. Andráše (se sousedním kostelem Panny Marie a hřbitovní kaplí tvoří dominantu městě) resp. sv. Kateřiny ve starém městě. V okolí známý lyžařský areál Hahnekamm (1802 m) a dominanta Kitzbühel Horn (1996 m).

 

Klagenfurt (méně známý je český výraz Celovec), správní město spolkové země Korutany (88 000 obyv.). R. 1514 bylo téměř zničeno při požáru, při obnově asistovali italští stavitelé.

Většina budov centra města je ze 16. stol.: renesanční Landhaus se dvěmi symetrickými věžemi s dvoupodlažními arkádami (1574), sídlo korutanské zemské vlády (A.Verda z Lugana a Franz Freymann), vyrostl na základech staršího knížecího paláce s heraldickým sálem uvnitř. Nápaditá je Stará radnice ze 17. století s arkádovým renesančním nádvořím, sloup Nejsvětější trojice na Starém náměstí.  Nedalekému Novému náměstí vévodí Dračí kašna (Lindwurmbrunnen), okřídlené zvíře s kudrnatým ohonem - symbol a znak města. Návštěvníci se přesouvají po středověkém vodním kanále do rozsáhlého Europaparku na břehu jezera Wörthersee, zde se nachází tématický park miniatur (Minimundus) se 170 modely nejslavnějších budov světa.

 

Korutanská jezera Několik zajímavých jezer ledovcového původu - Wörthersee, Ossiacher See, Faaker See, Millstätter See, Weissensee a další představují významný rezervoár pitné vody a rekreační zázemí Korutan.

Břehy nejznámějšího jezera Wörthersee (klidnější verze francouzské Riviéry) obklopují pláže a vilové čtvrti letovisek (Pörtschach a.W., Velden, Klagenfurt), středověké kaple Maria Wörth či vyhlídková věž Pyramidelkogel. Místo ideální rekreace, vodních sportů i natáčení známých televizních pořadů.

 

Linec (Linz), třetí největší město země a správní středisko Horního Rakouska (190 000 obyv.) leží na obou březích Dunaje, říční přístav, centrum vědy (universita), kultury (Jan Kepler, Anton Bruckner, Adalbert Stifter) a také hutního, ocelářského, petrochemického, textilního průmyslu (Vöest Alpine ‚ÖWV).

Ve 2. stol. římský opevněný tábor Lentia, značný rozkvět až za císaře Friedricha III. (1440–93), centrum luteránů (17. stol.). V r. 1939 zde založil Hermann Göring ocelárny (častý letecký cíl spojenců za 2. svět. války).

Stojí zde jeden z nejstarších kostelů země - sv. Martina (8. stol., karolínská architektura ), rozlehlý Zámek, řada převážně barokních kostelů okolo Hlavního náměstí - Starý dóm (1669–78), minoritský (1758), Nový dóm (18762–1924) s nejvyšší kostelní věží v Rakousku (130 m).

V okolí klášter Sankt Florian (s barokní přestavbou od J.Prandtauera) s hrobkou hudebního skladatele Antona Brucknera

 

Mariazell, štýrské středisko zimní i letní rekreace (2 000 obyv.), významné poutní místo ležící cca 100 km jz. od Vídně. Založili jej benediktýni r. 1157, již od středověku proslulé průvody pochodní. Dřevěná socha Panny Marie s dítětem z 12. stol. se v 16. stol. stala předmětem uctívání po vítězství Maďarů nad Turky (poutníci místo navštěvují již od r. 1377).

Bazilika, původně kaple z 13. stol., v l. 1380–96 přestavěna na kostel, v 17. stol. byl barokizován s přistavením poutní části - Zázračná kaple s Madonou pochází z r. 1653.

 

Mühlviertel, zapadlý kout země při hranicích s Českem a Německem severně od Dunaje se zajímavými městy Kefermarkt s kostelem Wallfahrtskirche (16. stol.) a Freistadt - město je obklopené zachovalými městskými hradbami, převážně barokními fasádami městských domů a městským hradem.

 

Neziderské jezero (Neusiedler See-Seewinkel), nejzápadnější stepní jezero v Evropě na hranicích s Maďarskem (320 km2, průměrná hloubka pouhý jeden metr), s přítoky pouze z podzemních pramenů (jezero několikrát v historii vyschlo), významný ornitologický region s hnízdišti vodního a bažinného ptactva. Polovinu jezera pokrývá rákos doplněný plochami slanisek i travnato-bylinné stepi se vzácnými rostlinami (kavyl, kosatce, slanice) a vinicemi (Rust, Mörbisch a.S.).

V důsledku malé hloubky se jezero rychle prohřeje - je ideální pro koupání a vodní sporty, v zimě občas promrzne až na dno. V jižní části stejnojmenný národní park , který přechází pod názvem Fertö-Hanság do Maďarska, byl vyhlášen r. 1991 na ploše 12 543 ha. V okolí vápencový lom Römersteinbruch (stavěla se z něho města římské provincie Carnuntum i vídeňská katedrála sv. Štěpána) s operními představeními a scéna pro pašijové hry. Mezi jezerem a maďarsko-slovenskou hranicí leží „kraj nikoho“ se smíšeným obyvatelstvem z těchto tří zemí.

 

Nockberge, korutanský národní park vyhlášený v roce 1986 na ploše 21 600 ha. Předmětem ochrany „knedlíčkových kopců“, jak jsou též označovány, je bohatá subalpínská flóra na vápencovém a silikátovém podkladu. Charakter krajiny byl v minulosti silně ovlivněn pastevectvím a lesním hospodářstvím, dnes místo zimní i letní rekreace.

 

Solná komora (Salzkammergut), nejvyhlášenější horská jezerní kotlina nevšední krásy (UNESCO) na východní Alpách odvodňovaná řekou Traun, kdysi významná těžbou soli, dnes hojně navštěvovaná turistická oblast. Z více než 40 jezer vyniká největší Attersee (tvořili zde hudební skladatel Gustav Mahler a secesní malíř Gustav Klimt), Mondsee, Wolfgangsee s klášterem Traunkirchen, Traunsee či Hallstätter See - východisko k dachsteinským jeskyním. Z letovisek připomeňme Bad Ischl (nekorunované letní hlavní město rakouské monarchie ve 2. pol. 19. stol., navštěvovaná je císařská letní rezidence Kaiservilla), Gmunden (konečná první koněspřežné dráhy na evropském kontinentu, St. Wolfgang i.S. (pravd. nejdražší lázně v Rakousku), kostel se slavným oltářem od Michaela Pachera s nedalekým St. Gilgenem (odsud pochází rod Mozartů) či Hallstatt proslavený keltskými nálezy, lázeňský statut má i Bad Aussee. Oblasti dominuje téměř 3000 m vysoký Dachstein.

 

Salzburg (též Solnohrad, Salzburg), čtvrté největší rakouské město na severním úpatí Alp na řece Salzach, správní město spolkové země Salcbursko (150 000 obyv.), pro množství památek někdy též nazývané Řím severu.

V dávné minulosti osídleno Kelty a Římany (město Juvavum) na křižovatce kupeckých cest (obchod se solí), další osud spojen se šířením křesťanství - nezávislé knížectví a arcibiskupství, od r. 1816 součást rakouské monarchie. Za 2. svět války bylo těžce bombardováno (bašta nacismu) - nově postavená je téměř polovina  starého města.

Vyrostlo mezi dvěma členitými horskými hřbety (Mönchberg a Kapuzinerberg), od 8. stol. (příchod poustevníků Ruperta a Virgila) až do začátku 19. stol. jej budovali místní biskupové. Centrem starého města vede nákupní ulice Getreidegasse s pestrými domovními štíty a znameními, velké množství náměstí a kostelů - dóm sv. Ruperta (Santini Solari 1614–57), františkánů (s barokními úpravami od J.B. Fischera z Erlachu), univerzitní kostel (stejný stavitel), klášterů - sv. Petra (s nádherným hřbitovem), Voršilek) a reprezentativních budov: arcibiskupská a nová Rezidence, Velká festivalová budova, napajedla. Nad městem ční jedna z největších středoevropských pevnost Hohe Salzburg.

Na pravém břehu řeky Salzach kostel a hřbitov sv. Šebestiána (s mauzoleem jednoho z nejmocnějších salcburských arcibiskupů Wolfa Dietricha, mj. hrobka Leopolda Mozarta, lékaře Paracelsa). Za zmínku stojí i výstavné zahrady Mirabell (J.B. Fischer z erlachu) se stejnojmenným zámkem (J.L. Hildenbrant, dnes magistrát)

Rodiště W.A. Mozarta (1756, každoroční hudební festival), žil zde dirigent Herbert von Karajan.

V okolí zámky s parky: Hellbrunn (postavený po vzoru italských vil), lovecký Klessheim (J.B.Fischer z Erlachu), Leopoldskron, Anif, poutní kostel Maria Plain či velký skanzen lidové architektury v obci Grossgmain.

Na jihu řada zajímavostí: solné doly v okolí Halleinu, Gollingské vodopády, soutěska Salzachklamm či pevnost Werfen.

Ještě více na jih údolí horkých pramenů Gasteinertal s lázněmi a středisky zimních sportů Badgastein, Bad Hofgastein.

 

Semmering, alpský průsmyk, kterým prochází silnice a železnice z Vídně na jihozápad. Odvážně vedená trať překonává svými oblouky a viadukty výšku 985 m - nejstarší horská železnice z let 1848–54; letovisko Semmering je střediskem zimních sportů.

 

Štýrsko, rozsáhlá lesnatá a hornatá spolková země ležící na jv. Rakouska patří k nejchudším v Rakousku, kromě úrodných polí velkou částí prostupují Alpy. V minulosti byla průmyslovým centrem země (hornictví a kovoprůmysl, hora Erzberg s nalezišti železných rud). Dnes rozmanitá nabídka služeb od turisticky atraktivního Grazu, obchodního střediska Judenburg, poutního místa Mariazell (viz heslo), kláštera Admont, alpského průsmyku Semmering (viz heslo) až po vyhlášená zimní střediska (Schladming, Ramsau a.D.)

 

Wachau, nejpůvabnější zhruba 40 km dlouhý úsek Dunaje (UNESCO) mezi Kremží a Melkem s řadou malebných říčních zákrutů lemovaný kopci s rozlehlými vinicemi a zříceninami starobylých hradů, letovisky, ale také cyklostezkou (Donauradweg). Místo se připomíná v příbězích o Nibelunzích.

Kremže (Krems an der Donau), „Krems Und Stein sind drei“ naráží oblíbený vtip na skutečnost existence tří dříve samostatných osad - Kremže, Und a Stein, dnes prakticky navštěvovaná jen první z nich; k vidění je řada měšťanských domů a kostelů (Bürgerspitalskirche, Pfarrkirche ad.) Městu vévodí pět km vzdálený velkolepý benediktínský klášter na kopci Stift Göttweig, zal. v 11. stol. s barokní přestavbou (Lucas von Hildebrandt). Severně, v okolí města Langenlois, se rozkládá vinařská oblast a dále na sever romantické údolí Kamptal s hrady a jejich ruinami (Rosenburg, Gars a.K.).

Malé hradební město Dürnstein leží proti proudu Dunaje s nejčastěji fotografovanou modro-bílou věží v Rakousku; v hradu nad městečkem byl údajně vězněn anglický král Richard Lví srdce, dnes skvělý výhled do údolí.

Následují další vinařské vesnice - Weissenkirchen s opevněným kostelem Pfarrkirche, Spitz an der Donau a zřícenina hradu Aggstein.

Město a klášter Melk, původně římský opevněný tábor, v 10. stol. pevnost Babenberků od r. 1089 tu hospodaří benediktíni; Jakob Prandtauer a Josef Munggenast zde postavili reprezentativní klášter (velkolepá knihovna s 80 000 svazky, kostel, dodnes funkční klášterní škola, konvent, divadlo).

V okolí jeden z nejkrásnějších rakouských renesančních hradů Schallaburg.

 

Waldviertel, oblast (čtvrť) mezi jižními Čechami a Moravou, Dunajem, oblastí Mühlviertelu na západě (viz heslo) a Weinviertelu na východě (viz heslo). Vyznačuje se vyšším podílem lesů zvláště v jižní části, romantickými údolími (Kamptal, viz heslo Wachau), kláštery (Zwettl, Altenburg), venkovskými sídly (Gmünd, Horn) často se zámky (Weitra, Rosenau, Schwarzenau) nebo hrady (Rappotenstein).

Při hranicích s Moravou národní park Thayatal (Hardegg).

 

Weinviertel, zemědělská oblast (čtvrť) mezi jižní Moravou, Dunajem a Moravským polem na východě s vinařskými středisky - Retz, Hollabrunn, Mistelbach, Poysdorf ad. potěší méně náročné cyklisty.

 

Vídeň (Wien), dříve hlavní město rakousko-uherské monarchie, dnes hlavní město země leží na obou březích Dunaje na sv. Rakouska (1 616 000 obyv.), hospodářské a kulturní centrum, třetí sídlo OSN a řady mezinárodních institucí (OPEC, Mezinárodní agentura pro atomovou energii), významné středisko průmyslu oděvnického, elektronického, papírenského, chemického, jedno z největších evropských turistických center.

Původně keltská osada, později římský tábor Vindobona, v letech 1273–-1918 sídlo mocné habsburské dynastie - ovládalo území daleko větší než dnes, proto zde žije obyvatelstvo různých národností: Maďaři, Češi, Němci, Italové. V březnu 1938 vstoupili do země nacisté, město bylo ve 2. svět. válce bombardováno, v r. 1945 rozděleno do čtyř zón a do r. 1955 spravováno čtyřmi mocnostmi.

Centrem starého města je náměstí sv. Štěpána se stejnojmenným dómem (z r. 1147 s pozdějšími přestavbami s bohatou výzdobou téměř všech stavebních slohů, náhrobky, četnými kaplemi. Nedaleko živá ulice Graben (Příkopy) s morovým sloupem (J.B. Fischer z Erlachu) a železným sloupem, do kterého každý tovaryš přicházející do Vídně musel zatlouci hřebík. V okolí řada paláců (Lamberský, Esterhazyovský, prince Evžena Savojského, Česká dvorská kancelář, Collalto, Harrachovský, Kinských, Trauttmansdorffský, Batthyányovský, Ferstelův, Modena, Dietrichsteinský, Liechtensteinský, Trautsonský), kostelů (sv. Petra, kapucínský, minoritů, sv. Michala) či dvorů (Herzogenburger Hof, Mozarthof), tržišť (Neuer Markt, Hoher Markt), kašen (Svatební, Andromedina, Austria), secesní orloj (Ankeruhr), z pozdějších slohových období v centru zaujme Loosův dům.

Další dominantu města tvoří Rozsáhlý rozsáhlý komplex sídelního hradu Habsburků Hofburg s paláci a trakty: Michalský, Leopoldův, Amallienburg, Nový (sídlo Národní knihovny), křídlo Říšské kanceláře ad.

Odstranění hradeb ve 2. polovině 19. století umožnilo vznik čtyři km dlouhé Ringstrasse s řadou důležitých budov: Akademie výtvarného umění (nejstarší umělecká akademie ve střední Evropě), Státní opera (1861–69), Přírodovědné a Uměleckohistorické muzeum (podle plánů G.Sempera), kulturní centrum MuseumsQuartier s komplexem muzeí, Justiční palác (1875–81), neogotická Nová radnice (1872–83), Parlament, novorenesanční Burgtheatr (G.Semper a K. von Hasenauer), Musikverein, novorenesanční Nová universita, neogotický Votivní kostel (1856–79) ad.

Mimo centrum řada dalších staveb: stavby vídeňské secese (jugendstill) - obytné domy i stanice metra (Otto Wagner), palácové komplex Dolní a Horní Belveder (Lucas von Hildebrandt) postavený pro nejslavnějšího rakouského vojevůdce Evžena Savojského, komplex letního sídla Habsburků Schönbrunn (J.B. Fischer z Erlachu), zábavní park Prater (již z r. 1766), Hundertwasserhaus aj.

Město hudby, žil zde Johann Strauss ml. (400 valčíků), na centrálním hřbitově pohřbeni Beethoven, Brahms, Schubert.

V okolí zalesněné svahy Vídeňského lesa s vinicemi (heurige) a vyhlídkou Kahlenberg (484 m)

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Rakušané jsou uhlazení, formální, solidní (Vídeňáci), kvalitní a vhodné oblečení je součástí životního stylu. Akademické a profesní tituly se hromadí stejně jako peníze, pozor na ně! Odpolední posezení u dobré kávy (se sachrem či palačinkou) je obřad, kulturní rozhled (hlavně v oblasti klasické hudby) je předností.

Nemají příliš v lásce anarchisty stejně jako nevhodné oblečení, ale třeba i překvapivě odtávání ledovců, od r.1850 ztratily alpské ledovce asi polovinu své hmoty.

Určitě nevynechejte. Řada nových druhů zimních sportů - snowboarding, snowtubing (sjíždění na gumových nafukovacích člunech), snowbiking (bicykl nahradí lyže) snowsailing (lyžař sjezdovku nesjíždí, ale slétává), skijörink (lyžařovým společníkem je kůň), jízdu na motocyklu po ledě, surfing na zamrzlém jezeře, potápění pod ledovou hladinou tyrolského jezera Achensee.

Národní gastronomie. Dodržují se rituály: polévka, maso základem hlavního chodu, zákusek, mezi oblíbené polévky patří Gulaschsuppe nebo Leberknödelsuppe (polévka s játrovými knedlíčky), oblíbený je Wiener Schnitzel (obalovaný vídeňský řízek z telecího masa), Wiener Backhendl (obalované pečené kuře), Tafelspitz (vařené hovězí s pažitkovou omáčkou či křenem) nebo Tiroler Knödel (tyrolské knedlíky) či smažený kapr. Velmi chutné jsou vídeňské dezerty - Sacher (čokoládový koláč s marmeládou je pojem!), různé druhy závinu Apfelstrudel  (jablečný), Topfenstrudel (sýrový), v zimě ochutnejte třeba Palatschinken (tenká palačinka plněná tvarohem, marmeládou, ořechy nebo čokoládou), Kaiserschmarrn (na kostičky nakrájená palačinka s rozinkami a cukrem), Salzburger Nockerl (sladká kypřená omeleta). Stinnou stránkou (která se nerada slyší) je 2. nejvyšší světová denní spotřeba tuků na osobu (161 g), 6. v přísunu kalorií (a také 4.nejvyšší podíl úmrtí na infarkt na světě - 36,8 %!).

Místní vína jsou lehce šumivá, osvěžující, bílá převažují; místní specialitou jsou Heurige,ochutnávka mladých vín z čerstvé sklizně - ve Vídeňské čtvrti Grinzing existuje řada rustikálních Weinstube, kde můžete strávit příjemné chvilky; červené víno raději ochutnejte dovážené z Jižních Tyrol nebo dalších zemí. Obstler (destilát jakéhokoliv sezónního ovoce) patří kromě maďarské meruňkovice (Barack) nebo slivovice k oblíbeným destilátům; místní piva jsou chutná, silná, máte pocit, že jsou trochu našlehaná. Nejen ve Vídni je oblíbená káva všech druhů, chutí i servírovaných velikostí, od kleinen Mokka (náprstek silné kávy), přes Wiener Kaffee (káva se šlehačkou) až k Melange (napůl káva a mléko)

Dárky pro Vaše milé. Starší generaci zaujme třeba Augartenský porcelán nebo Lodenské kabáty, výšivky s nejrůznějšími vzory či proslulé Mozartovy koule (čokoláda s marcipánovou náplní), mladší generaci spíše přitahují nesčetné možnosti alpského lyžování a následné noční aprés-ski, či aktivní pěší nebo cykloturistika. Domů si vozíme z této země hlavně suvenýry v podobě intenzívních zážitků, nádherné horské scenérie – krásně strávené dovolené.

 

5. Praktické informace

Doprava. Vídeňské letiště Schwechat má spojení s řadou destinací celého světa, některé letecké spoje míří i do Salzburgu. Mezi velkými městy fungují každodenní lety.

Vlaky i poštovní autobusy jezdí na čas, pokud nehrozí nějaká přírodní pohroma zvláště v Alpách. Na delší trasy jsou vlakové soupravy vybaveny spacími a jídelními vozy. Různé slevové karty umožňují levněji cestovat třeba i s jízdním kolem.

Ve Vídni  funguje výkonné metro, rychlovlaky (Schnellbahnen), tramvaje i autobusy, posledně dva jmenované dopravní spoje jezdí i v dalších velkých městech. Téměř ve všech větších střediscích seženete taxi (zpravidla na stanovištích nebo telefonicky).

Ubytování. Široký výběr a často velmi slušné ceny, prvotřídní stav pokojů, dokonalá čistota, poněkud nižší teplota v objektu. Existují nejrůznější druhy ubytování v soukromí, které reprezentuje hlavně Gasthof, Gästehaus, Frühstüdkpension, hotely o různém standardu vybavení, mládežnické hostely, horské chaty i rozsáhlá síť kempů. I v ubytování se ctí tradice a značka, prostředí bývá velmi příjemné, vybaveníé často v selském (rustikálním) stylu, na ubytování obvykle navazuje síť doprovodných služeb - stylové restaurace, wellness, nabídka akcí pořádaných v místě, hudební večírky, slavnosti aj. Kromě nejvíce vytížených termínů lze obvykle sehnat bez problémů ubytování v kterémkoliv letovisku či oblasti.

Trestná činnost a krádeže. Míra zločinnosti a krádeží je nižší než v tuzemsku, běžná míra opatrnosti je na místě, ve velkých turistických střediscích a městech je riziko krádeží pravděpodobnější.

Lékařská péče. Velice slušný standard, odpovídají tomu i platby za nadstandardní výkony. Mezi cizinci oblíbená Wilhelminenspital nebo Allgemeine Krankenhaus. Účinné léky lze snadno koupit (pro cizince funguje např. Internationale Apotheke).

Noviny Kurier, Neue Kronen-Zeitung, Die Presse nebo Salzburger Nachrichten patří mezi hlavní rakouské deníky, ve velkých novinových stáncích zpravidla seženete i hlavní evropské deníky.

 

Internetové odkazy:

http://vseorakousku.cz

www.austria.info

aeiou.iicm.tugraz.at

www.austria.gv.at

www.oeamtc.at

www.aussenministerium.at

www.statistik.at

www.austrianmap.at

www.donaumonarchie.com

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Rakousku

(Botschaft der Tschechischen Republik)

Penzingerstrasse 11-13, Wien

tel.: 00431/89958-0, 89958-999, fax: 00431/8941200

e-mail: vienna@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/vienna

V Innsbrucku, Salcburku, Grazu, Klagenfurtu a Linci působí Honorární konzuláty

 

České centrum v Rakousku

Herrengasse 17, Wien

Tel. 00431/5352360,61, fex 00431/535236014

e-mail: ccwien@czech.cz, www.czechcentres.cz/vienna

 

Velvyslanectví Rakouské republiky

Viktora Huga 10, Praha 5-Smíchov

tel. 257 090 511, fax 257 316 045

e-mail: austrianembassy@vol.cz, prag-ob@bmaa.gv.at

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz
TOPlist