Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

RUMUNSKO**

România

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 238 391 km2

Počet obyvatel: 21 624 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Bukurešť  1 922 000 obyv. (aglomerace 2 293 000 obyv.)

Další významná města:   Temešvár 318 000 obyv.

Iaşi 322 000 obyv.

Cluj-Napoca 318 000 obyv.

Constanţa 311 000 obyv.

Craiova 303 000 obyv.

Galaţi 299 000 obyv.

Braşov 284 000 obyv.

Ploieşti 233 000 obyv.

Brăila 217 000 obyv.

 

Úřední jazyk: rumunština, regionálně maďarština a němčina

Hymna:  Deşteaptă-te, române! (Probuď se, Rumune!)

Měna: 1 leu (ROL) = 100 bani

HDP / na 1 obyv: 33 993 mil. USD / 1 520 USD

 

Národnostní struktura: Rumuni 89 %, Maďaři 7%, jiní 4 %

Náboženství: pravoslavní 85 %, římskokatolické 5 %, protestantské, evangelické

Vznik: 9. 5. 1877 (odtržením od Osmanské říše)

Státní svátek: 1. 12. (1918) Výročí sjednocení

MPZ: RO

Internetová doména: .ro

Telefonní předvolba: +40

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* hudební skladatel P.Constantinescu (opera Bouřlivá noc)

* sportovci: velmoc v gymnastice žen: Comaneciová, Szabová (obě 4x zlato z LOH), Amanarová (2x zlato z LOH) a házené (4x mistři světa)

* „Maradona z Karpat“ fotbalista Hagi, Lupescu, Radolescu nebo Moldovan či Stelea

* další olympijští vítězové: skokanka Balašová (2x), běžkyně Melinteová, Ovanovová

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

Rumunské dědictví UNESCO: (7)

Dunajská delta, biosférická rezervace, největší delta v Evropě (1991)

Transylvánie, vesnice s opevněnými kostely (1993, 1999)

Horezu, klášter ze 17. stol. (1993)

Moldávie, sedm kostelů zdobených freskami z byzantské doby (1993

Sighişoara, hist. centrum města (1999)

Orăştie, dácké opevnění v pohoří (1999)

Maramureş, dřevěné kostely (1999)

 

Národní parky: (15)

Apuseni

Bucegi

Calimani

Cehlau

Cheile Bicazului

Cheile Bicazului-Hasmas

Cheile Nerei-Reusnita

Cozia

Danube Delta

Domogled-Valea Cernei

Gradistea de Munte Cioclovina

Pitra Craiului

Retezat

Rodna

Semenic-C.Carasului

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Rumunsko, vybaví se:

* chudá země lesů, tajemných karpatských hor, dobrého vína a ovcí (3. místo v Evropě)

* dunajská delta a Černé moře, staří Dákové a Drákula

* stále vandrující Cikáni

* Bukurešť, bývá nazývána pro charakter zástavby „Paříží Východu“

* 2. nejvyšší potratovost na světě

* komunistický diktátor Ceauşescu popravený se svou ženou před zraky kamer na konci r. 1989

* výborní sportovci (převážně fotbalisté) přelomu 80. a 90. let 20. stol.

* legendární vůz Dacia

* karpatské lesní železnice

 

Poloha. Rumunsko (rumunská výslovnost je romünyja), románská země obklopená vesměs slovanským obyvatelstvem, posledním dokladem velikosti antické římské říše, která dala této své bývalé provincii nejen jméno, ale z části také jazyk. Stát leží na rozhraní mezi balkánskou, střední a východní Evropou. Poloha ve středu tohoto exponovaného a dosti problémového regionu z něj v minulosti činila strategicky významné území o něž měli zájem jeho sousedé (Rusko, Maďarsko, Turecko). Dnes je země tajuplných karpatských hor a rozlehlých plochých rovin ve středu zájmu především jako turistický cíl pro milovníky netradiční dovolené.

 

Přírodní poměry.  Rumunsko je převážně hornatá země, vedle toho zde nalezneme také rozlehlé ploché roviny a mírně zvlněné pahorkatiny.

Území Rumunska je možné rozdělit do tří naprosto odlišných oblasti. Je to část rozsáhlého středoevropského horstva Karpaty, dále panonská nížina na severozápadě a systém plochých nížin na J a JV až k pobřeží Černého moře. Dominantní je systém Karpat, toto pohoří se táhne středem země v 800 km dlouhém oblouku. Z celého masivu připadá Rumunsku celých 55 % a hned několik hřebenů převyšuje 2500 m (Fagaraš, Parîng, Retezat, Bucegi). Karpaty se dělí na tři části, které se od sebe velice liší. Východní jsou typické četnými vulkanickými tvary, bahenními sopkami a dosud aktivní seismickou činností (zemětřesení z r. 1977 silně poškodilo i Bukurešť). Nejvyšší jsou převážně krystalické Jižní Karpaty. Vápencové Západní vynikají četnými krasovými jevy vč. ponorných řek a ledových jeskyní. Z předhůří je nejrozsáhlejší Transylvánská vysočina v Sedmihradsku na SZ s rozsáhlou mozaikou nižších hřbetů a kotlin.

Na hranicích s Maďarskem se táhne plochá Uherská nížina. Nejrozlehlejší nížiny se ale nacházejí na vnější straně Karpatského oblouku. Jednotvárná a plochá Valašská nížina nebo suchá plošina Dobrudža (Dobrogea) při černomořském pobřeží.

Nejvýznamnější řeka Dunaj tvoří značnou část jižní hranice. Na území Rumunska ústí tento evropský veletok do Černého moře širokou a bažinatou deltou, horský masiv Karpat překonává hlubokým průlomovým údolím Železná vrata. K jeho největším přítokům patří Tisa, Olt a také hraniční Prut. Z jezer jsou významná jen lagunová jezera při černomořském pobřeží (Razelm, 345 km2). 

Podnebí je mírné, projevuje se odlehlost od oceánu. Především ve vyšších polohách bývá poměrně mrazivá zima a teplé suché léto. Teplotní rekordy drží transylvánský Brašov (–38 °C) a naopak Ion Sion u Brăily (+44 °C). Země je poměrně chudá na srážky, které ani v nejvyšších horách nepřesahují 1200 mm za rok, nížiny trpí dlouhými a úmornými vedry a suchy.

Unikátní a specifická rumunská krajina není dosud dostatečně chráněna. Síť chráněných území se teprve buduje, ačkoliv mnohé z přírodních oblastí jsou jedinečné (delta Dunaje s lužními lesy, pohoří Retezat, Apuseni aj.).

 

Obyvatelstvo a sídla. Země je nejednotná z hlediska národnostního složení. Rumuni dnes tvoří již velkou většinu obyvatelstva, ale jsou tu četné menšiny. Nejvýznamnější z nich jsou Maďaři (jednak při hranicích s Maďarskem, jednak v karpatském oblouku v centrálním Rumunsku); jejich podíl ale trvale klesá. Ještě v 50. letech měli vlastní autonomní oblast s centrem v Tirgu Mureş). Dalšími početnými skupinami tvoří Romové (odhad 400 000), Němci, Srbové, Ukrajinci a dalších více než deset etnik vč. Čechů (v Banátu).

Česká menšina, která sem přišla v době existence Rakousko-Uherska, dodnes udržuje v několika vsích specifické zvyky i jazyk. Každá z národnostních skupin, je jich 19, je zastoupena aspoň jedním poslancem v parlamentu.

Věřící se hlásí většinou k rumunskému pravoslaví, minority tvoří katolíci, reformovaná církev, řecké pravoslaví, dále muslimové, židé, ateisté aj. Přes vysoký počet etnik a menšin se Rumunsku podařilo distancovat se v 90. letech od nepokojů a konfliktů na Balkáně. Rumunsko ovšem zaznamenalo drastický pokles porodnosti (nejdříve na svém západě) a složitá situace v první polovině 90. let způsobila dokonce dočasné masové vylidňování měst. Dnes žije na venkově přes 40 % obyvatelstva, čímž se země řadí mezi nejméně urbanizované v Evropě, přestože osm měst přesahuje čtvrt milionu obyv.

 

Hospodářství. Období změny totalitního režimu byl v Rumunsku mnohem dramatičtější než v jiných státech, mezi transformujícími se státy Evropy patří Rumunsko k těm, které provázejí spíše větší problémy. Hospodářství není ještě plně stabilizováno, inflace je (přes všechny reformy) stále vysoká. I přes snahy minulého režimu tuto zemi industrializovat pracuje v zaostalém zemědělství skoro 40 % obyvatel. Třetina půdy musí být kvůli nedostatku srážek zavlažována. Pěstuje se hlavně kukuřice (2. místo v Evropě) a pšenice, dále brambory, slunečnice, cukrovka a vinná réva. Chovají se ovce a prasata, skot, tradiční je valašské horské pastevectví.

Jen málokterý evropský stát tak příznivé přírodní předpoklady pro rozvoj průmyslu, jejich využití je ale slabé. Rumunsko patří mezi státy s bohatými a především strategicky významnými surovinami. V minulosti patřilo mezi významné těžaře ropy a zemního plynu, dobývá se řada rud barevných kovů - zinek, olovo, měď, také stříbro a zlato. Bohaté jsou zdroje stavebních surovin. Z průmyslu jsou významné strojírenské obory (zejména výroba automobilů, odvozených ze zahraničních licencí), rozvinuté jsou i chemie, zpracování dřeva, textilní a potravinářská výroba. Kdysi mocné rumunské hutnictví, především výroba hliníku a železa, po pádu RVHP zcela ztratilo na významu. Hospodářská transformace se zatím daří i díky tomu, že řada továren, zejména v rukou zahraničních vlastníků, využívá mezer v ekologických zákonech.

V dopravě má větší význam silnice než železnice, ale většina komunikací je ve špatném stavu. Významná je říční doprava (Dunaj).

 

Historie. Ve starověku bylo území dnešního Rumunska osídleno Dáky, které si r. 106 n. l. podrobili Římané. V pozdějších stoletích se severní část (Sedmihradsko) stala součástí Uherského království. Zárodky moderního Rumunska se zrodily nicméně v tzv. Podunajských knížectvích, Valašsku a Moldavsku. Po rusko-turecké válce roku 1828 se obě knížectví vymanila z dlouhotrvající turecké nadvlády, roku 1859 došlo ke sjednocení země. Přijetí názvu Rumunsko (1862) symbolizovalo navázání na odkaz Římské říše. Území Rumunska bylo rozšířeno díky účasti v 1. svět. válce. Po rozpadu Rakouska-Uherska a carského Ruska bylo připojeno Sedmihradsko, Besarábie a části Banátu a Bukoviny. Během 2. svět. války se Rumunsko se stalo spojencem nacistického Německa.

Po r. 1945 vládl v zemi dosti tuhý komunistický režim, jehož svržení v prosinci 1989 proběhlo krvavě (po dobytí prezidentského paláce byl diktátor Ceauşescu odsouzen a zastřelen). Nyní se Rumunsko snaží o integraci do evropských struktur, od r. 2004 je členem NATO a předpokládá se i jeho vstup do EU.

 

3. Cestovní ruch

Cestovní ruch. V poslední době snaha o návrat na výslunní, po velkém úpadku jsou postupně obnovovány kapacity CR, úroveň poskytovaných služeb je však stále nízká. Přírodní prostředí vytváří poměrně příznivé předpoklady pro rozvoj CR zásluhou pobřeží Černého moře a horských masívů Karpat.

 

Apuseni (Munţii Bihorului, Propastné hory), národní park, součást Západních Karpat (Bihor 1848 m n. m.), krasová oblast s velkým množstvím jeskyní; skládá se z řady horských pásem porostlých hustými lesy, hlubokých soutěsek, zalesněných údolí. Speleologicky velmi zajímavá oblast.

 

Băile Herculane, lázeňské městečko v údolí ř. Cerna, kde si dle pověsti Herkules léčil rány. Založeno pravd. Římany ve 2. stol. Svého vrcholu slávy dosáhlo ve 19. stol. za Rakouska-Uherska. Dnes jsou lázně poněkud zchátralé. Oblíbené jsou výlety do vápencovém masivu nad městem nebo k několika jeskyním v okolí. V blízkosti se nachází přírodní rezervace Hora Dobomgled se středomořskou flórou. Místní pivo Herkules lze jen těžko doporučit.

 

Braşov (Brašov), leží v hlubokém údolí na úpatí hory Tampa (957 m n. m.), metropole Transylvánie, založené r. 1211 řádem německých rytířů, významné průmyslové středisko s maďarskou menšinou. Mezi památkami vás jistě zaujme gotická katedrála, stavby ze saské éry a početné barokní stavby.

Sev. od města zbytky původního opevnění a ruiny citadely a impozantní hrad Bran, kde prý nocoval sám kníže Vlad Tepes (zvaný Napichovač), dnes podklad pro smyšlené příběhy o hraběti Drakulovi.Město je proslulé sýrovými trhy. Nedaleko se nalézá i jedno z nejpopulárnějších lyžařských středisek - Poiana Braşov.

 

Bucegi, pohoří j. od Braşova, stejnojmenný národní park. Nejvyšší vrchol Omul 2506 m n. m. NP je známý erozí vypreparovanými prazvláštními kamennými útvary zvanými Babele. Národní park je přístupný několika lanovkami – na svazích dobré lyžařské terény. Pohoří dalo název místnímu pivu.

 

Bucureşti (Bukurešť, údajně založena pasákem Bucurem, 2 mil. obyv ). První zmínky pocházejí z pol. 14. stol., v r. 1659 se stává hlavním městem Valašska (provincie Osmanské říše), hlavní město země od r. 1862, dne značně znečištěné průmyslem i odpadky. Pro rozsáhlé plochy parků a zeleně, bulvárů, kaváren a vznosných veřejných budov z 19. a 20. stol. bývá někdy označován přízviskem „Paříž Východu“.

Hlavní tepnu města tvoří elegantní Calea Victoriei z r. 1702, ve městě naleznete několik muzeí, např. Národní historické muzeum, pravoslavné kláštery a kostely (Stavropolský), chrám Cretulescu (18. stol.). Nejnavštěvovanějším místem současnosti je Ceauşescův palác, dříve prezidentský, dnes Muzeum komunismu a kanceláře vlády. Blízký Park kultury (210 ha) se skanzenem 70 venkovských stavení, vodních a větrných mlýnů.

 

Cluj (Kluž), ve starověku dácké sídlo Napoca, římské správní středisko; koncem 13. stol. přišli do oblasti Němci, v 15. stol. vládli Maďaři (významné středisko hospodářství, kultury a vzdělanosti), od r. 1918 kulturní a průmyslové středisko rumunského Sedmihradska.

Největší katolický kostel (sv. Michala) země ze 14.–15. stol., významná univerzita a botanická zahrada.

 

Černomořské pobřeží, skládá se ze dvou oblastí: severní region tvoří delta Dunaje, jižní patří mezi typické regiony přímořské rekreace - pláže o délce více než 240 kilometrů, klidné moře, oblíbené  místo odpočinku pro rodiny s dětmi; v 60.–80. letech 20. stol. významná rekreační letoviska: Constanţa, Mamaia, Mangalia.

Constanţa, významný rumunský přístav. Připomínán již v 6.st.př.n.l. pod názvem Tomis. Mezi památky patří pomník řím. básníka Ovidia či Janovský maják., město dále nabízí delfinárium, akvárium či planetárium; nedávnou nadvládu Turků připomíná maurská mešita.

Mamaia, 5 km sev. od Constanţy. Nejstarší rekreační místo na rumunském pobřeží založené v r. 1906 na písečném pruhu oddělující jezero Siutghiol (jedno z největších rumunských sladkovodních jezer) od Černého moře. Nejen díky letnímu sídlu krále Ferdinanda a Casinu (v komunistické zemi) se stala Mamaia v 60. letech 20. stol. jedním z nejvýznamnějších přímořských letovisek Evropy. 

Mangalia, leží na samém jihu pobřeží. Připomínána již ve 12. stol pod názvem Pangalia znamenající v byzantské řečtině „nejhezčí“. Středisko disponuje lázeňskými zařízeními s celoročním provozem.

 

Danube Delta (Delta Dunaje, NP, UNESCO), unikátní přírodní oblast. Z celkové plochy se 80 % nachází na území Rumunska, zbytek na Ukrajině. Delta se větví do tří hlavních říčních ramen s několika velkými jezery a močály. Žije zde přes 300 druhů ptáků a 150 druhů ryb, mnoho druhů obojživelníků a plazů. Unikátní je i flóra čítající přes 100 endemických druhů. Do některých oblastí vstup pouze na zvláštní povolení. Vstupní branou do delty je město Tulcea. Nezapomeňte repelent a moskytiéru!

 

Maramureş, dřevěné kostely v oblasti (UNESCO); na sz. u hranic s Ukrajinou ležící župa ve stejnojmenném pohoří s vesnickými domy s ozdobnými štíty, vyřezávanými ornamenty a krytými vchody a výběrem osmi dřevěných kostelů - jsou považovány za ukázky různých architektonických řešení z různých oblastí i dob. Představuje to nejlepší ze starého Rumunska, často zde potkáte vesničany v bohatě zdobených krojích.

 

Moldavské kostely (UNESCO) na sv. země, sedm opevněných kostelíků (mj. Moldoviţa, Gura-Humorului) zdobených freskami z 15.–16.stol., jsou považovány za vrchol byzantského umění.

 

Orăştie (UNESCO), šest obranných staveb v Jižních Karpatech z pozdní doby železné, stavěné v 1. stol. př.n.l. a n.l. jako ochrana proti dobytí Římany.

 

Retezat, národní park (130 km2) v západní části Jižních Karpat. Třetí nejvyšší pohoří na území Rumunska, tvarované ledovci (Peleaga 2509 m n.m.). Vzácné druhy flóry i fauny – na podloží krystalických hornin lze zde spatřit pěnišníky (Rhododendron sp.), v r. 1979 vyhlášen biosférickou rezervací.

 

Sibiu (Sibiň), středisko oblasti Sedmihradska, 210 km sz. od Bukurešti s řadou významných historických památek. Bývalá římská osada, silná německá komunita z 12. stol., po ničivém vpádu Mongolů (1241–42) obnovena, v l. 1699–1865 sídlo habsburských gubernátorů.

Četné udržované památky: gotický evangelický kostel, barokní katolický kostel či radnice z 15. stol., Brukenthalův palác (18. stol.), zachovalé městské hradby nebo Turnul Stratuluj, věž ze 13. stol.

 

Timişoara (Temešvár), jedno z největších měst země (334 tis. obyv.), kulturní, univerzitní a průmyslové centrum. Opevněno již v době stěhování národů, ve 13. stol. vypleněno Mongoly, poté osídleno uherskými králi (14. stol.) a dobyto Turky; r. 1716 byl tzv. Temešský Banát přičleněn k habsburské monarchii a r. 1920 připojeno k Rumunsku. V r.1989 odsud začala revoluce proti diktátoru Ceauşescu. Dnes centrum rumunského Banátu.

Mnoho památek ve stylu vídeňské architektury: kostel Tokes, klíčové místo revoluce r.1989 - krvavě potlačené povstání na náměstí Piata Uniri, barokní katedrála, zámek z přelomu 14. a 15. stol., budova opery či městské radnice z 18. stol. 

Transylvánie (Sedmihradsko), hist. území (55166 km2) v sz. a stř. Rumunsku. Tvoří jej plošina trojúhelníkového tvaru, na J, V a S ohraničená obloukem Karpat a rozdělená korytem ř. Maruše. Husté lesy s mohutnými středověkými hrady a malebnými městečky. Místo střetu mnoha kultur, tradic, náboženství a věčného sporu Rumunů s Maďary o prapůvodní osídlení.

Historické město Sighişoara, jediné obydlené opevněné rumunské město v srdci země pocházející ze 13. stol., rodiště legendárního Vlada III. Tepese (Narážeče, r. 1430), přezdívka podle záliby v popravách narážením na kůl; hist. centrum zapsáno na seznamu UNESCO díky sedmi světoznámým vesnicím s opevněnými kostely ze 13.–16.stol., které jsou živým obrazem kulturní krajiny této oblasti.

 

4 O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Rumuni jsou přátelští, v horách neuvěřitelně pohostinní, milují sport - především fotbal, dokáží naplnit fotbalové stadiony i 60 tis.  diváky. Časté bývají polibky mezi přáteli a blízkými příbuznými, přežívají rodinné vazby.

V současnosti probíhá “odliv mozků“ - vzdělaní lidé odcházejí ze země za lepšími životními podmínkami do zahraničí.

Rumuni nemají rádi Maďary, rumunsko-maďarský spor o Sedmihradsko se rozšířil z roviny politické do roviny intelektuální, obě etnika sama sebe považují za prapůvodní obyvatele.

Určitě nevynechejte. Túry v některém z rumunských pohoří - odlehlá místa Vás vrátí o 100 let zpět. Projížďka lodí Dunajskou deltou - rázem se přenesete do oblasti Amazonie či  posezení v horské kolibě u balkánského silného červeného vína.

Mezi silné zážitky patří i návštěva paláce Cauşescu v Bukurešti - poznáte sílu totalitního režimu.

Národní gastronomie. Mezi typické speciality patří např. mamaliga cu brînza (kukuřičná kaše se slaným sýrem, nebo militei (karbanátky grilované s česnekem), pui cu mujdei (pečené kuře s česnekovou omáčkou), sarmale (karbanátky s kyselím zelím),  v oblasti Dunajské delty se připravuje skvělý kapr na oleji a cibuli.

Několik výborných značek vín: Murfathar (červené nebo bílé), Segarcea červené), bílé Cotnari nebo Tîrnava, oblíbená slivovice má název Tzuica.

Dárky pro Vaše milé. Potěšíte různými řemeslnými výrobky, vhodná je vlněná předložka, textílie (vyšívané košile), vína nebo slivovice.

 

5. Praktické informace

Doprava. Hlavní vzdušný přístav hledejte v hlavním městě, letiště Arad a Constanţa přijímají některé chartery. Lety z několika dalších letišť spojují hlavní centra země.

Železniční siť je státní (CFR), úroveň jednotlivých linek rozdílná: od Intercity (žlutá barva), přes rychlíkové (zelená), zrychlené (červená) až po osobní vlaky (modrá), tomu koresponduje i čistota, teplota vytápění, přesnost. Některé dálkové trasy vypravují lůžkové vozy.

Poměrně spolehlivé autobusy vás dopraví do všech koutů Rumunska. Ve velkých městech provozují tramvajovou, autobusovou nebo trolejbusou síť linek, v Bucureşti jezdí metro. Taxíka si objednejte na č. 953.

Hlavní silniční tahy jsou vcelku vyhovující, o vedlejších tak nelze napsat.

Ubytování. V přímořské oblasti vyrostlo mnoho nových hotelových komplexů dosahujících evropského standardu. Ubytování lze najít i tzv. “v soukromí“ - tato varianta je vhodná pro ty, kteří chtějí nahlédnout do chodu rumunské rodiny. V horách naleznete ubytování v hotelech z komunistické doby, které jsou ve větší či menší míře zrekonstruované. Při přechodu hor fungují jako nocležny některé horské chaty.

Trestná činnost a krádeže. Doporučují se běžná bezpečnostní opatření, zvýšená ostražitost je však zvláště ve městech na místě.

Lékařská péče. Skvělí lékaři (obvykle hovoří alespoň jedním jazykem), ale špatné vybavení; poplatky za léky a lékařské výkony nejsou vysoké, ne vždy seženete vše, co potřebujete (vezměte si své léky na cestu s sebou). Po zavírací době lékáren volejte č. 965.

Noviny. Hlavními deníky jsou: Adevarul, Evenimentl, Romania Libera, v angličtině vychází Romania Liberia, Romanian Economic Observer nebo Romanian Business Journal, ve velkých městech seženete i noviny a časopisy v dalších světových jazycích.

 

Internetové odkazy:

www.romaniatourism.com

www.turism.ro

http://en.wikipedia.org/wiki/Romania

www.ici.ro/romania/

www.rol.ro

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Rumunsku

(Ambasada Republicii Cehe)

Str. Ion Ghica 11, Bucuresti

tel.: 004021/3039230, 3039238, fax 004021/3122539

e-mail: bucharest@embassy.mzv.cz, bukurest@ines.ro

www.mzv.cz/bucharest

 

České centrum v Rumunsku

Str. Ion Ghica 11, Sector 3, Bucuresti

tel.: 004021/3039230,  fax: 004021/3122537

e-mail: ccbucuresti@czech.cz, www.czcechcentres.cz/bucharest

 

Velvyslanectví Rumunska

Nerudova 5, P.O.Box 87, Praha 1, 118 01

tel.: 257 534 210, fax 257 531 017

e-mail: embroprg@mbox.vol.cz, www.rouemb.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_rumunsko.php on line 590