Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Slovensko

Slovenská republika

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 49 036 km2

Počet obyvatel: 5 389 000

Státní zřízení: republika 

Hlavní město: Bratislava 418 000 obyv. (aglomerace 617 000)

Další významná města:   Košice 222 000 obyv.

                                               Prešov 92 000 obyv.

                                                Žilina 85 000 obyv.

Nitra 85 000 obyv.

 

Úřední jazyk: slovenština, regionálně maďarština

Hymna: Nad Tatrou sa blízká

Měna: 1 slovenská koruna (SKK) = 100 halierov

HDP /na 1 obyv.: 19 440 mil. USD /3 590 USD

 

Národnostní struktura: Slováci 86 %, Maďaři 11 %, jiní 3 %

Náboženství: římští katolíci 61 %, evangelíci 9 %

Vznik: 1.1.1993

Státní svátek: 1.1. (1993) Den vzniku samostatné republiky

MPZ: SK

Internetová doména: .sk

Telefonní předvolba: +421

Časové pásmo: UTC+1

 

Slavné osobnosti:

* politici a vůdci: M.R.Stefánik, A.Dubček („Pražské jaro“), M.Kováč

* lékař J.Jesenius (r.1600 provedl veřejnou pitvu lidského těla), spisovatelé L.Štúr, J.Kráĺ, Matice slovenská, hudební skladatelé E.Suchoň (Krútňava), J.Cikker (opery), pěvci: P.Dvorský, G.Beňačková, v populární hudbě M.Gombitová, M.Žbirka, P.Habera, hudební skupina Elán, P.Nagy

* herci: L.Chudík, M.Vašáriová, M.Dočolomanský, Š.Kvietik, komici: M.Krajíček, Lasica-Satinský, M.Markovič

* sportovci: fotbalisté: A.Kvašňák, Adamec, Ondruš, K.Dobiáš, Moravčík

* hokejisté: V.Dzurilla, Golonka, bratři Šťastní, Bondra

* krasobruslení: K.Divín, O.Nepela, Sabovčík, cyklisté A.Tkáč (zlato z LOH), A.Svorada, Glajza, chodec J.Pribilinec (zlato z LOH)

* pokořitelé Mt Everestu - horolezci Gálfy, Kriššák, Psotka

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

 

Slovenské dědictví UNESCO: (6)

Aggtelék, rozsáhlý krasový systém se 712 objevenými jeskyněmi (společně s Maďarskem, 1995, 2000)

Banská Štiavnica, historické centrum hornického města s renesančními památkami (1993)

Bardejov, městská památková rezervace (2000)

Karpaty, původní bukové lesy (2007)

Spišský hrad a související kulturní památky (1993)

Vlkolinec, původní lidová architektura v odlehlé vesnici (1993)

 

Národní parky: (9)

Malá Fatra

Muránská planina

Nízké Tatry

Pieniny

Poloniny

Slovenský kras

Slovenský ráj

Velká Fatra

Vysoké Tatry

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Slovensko, vybaví se:

* země hor a kotlin, pastvin a horalů (bača, salaše, koliby), která byla kdysi součástí společného státu

* ovčí sýry (brynza, korbačik, oštiepok, parenica), halušky a borovička, valaška, fujara a cimbál

* kaskáda přehrad na Váhu, lázně (Piešťany, Sliač, Bardejov)

* zbojníci (Jánošík) a dráteníci (oprava hrnců)

 

Poloha. Slovensko je hornatý vnitrozemský stát, nejmenší ve středoevropském prostoru. Jeho území je protaženo ve východodzápadním směru. Dnešní Slovensko zaujímá severní, většinou horskou část historických Uher; z tohoto rámce se vydělilo teprve při vzniku Československa v roce 1918. Současné hranice Slovenska mají tedy i různé stáří. Hranice s Rakouskem, Českou republikou a Polskem existují již od středověku, hranice vůči Maďarsku vznikly po 1. světové válce (nerespektovaly tamní etnickou situaci). Oproti okolním zemím má poněkud periferní polohu, která je navíc komplikovaná horskými bariérami, které zemi vnitřně dělí a částečně izolují.

 

Přírodní poměry. Základní charakter krajiny Slovenska utváří mohutný oblouk Západních Karpat, které zaujímají většinu území státu. Karpaty se pnou v několika rovnoběžných pásmech od Dunaje u Bratislavy až na ukrajinskou hranici. Strmé horské soustavy a hluboká údolí mezi nimi zaujímají skoro 90 % rozlohy státu. Pásma Vnitřních Karpat na jihu a Vnějších Karpat na severu korunují mohutné Vysoké Tatry, nejvyšší pohoří celé karpatské soustavy se strmými horskými štíty. Nejvyšší horou Slovenska je v nich ležící Gerlachovský štít (2 655 m n. m.). Na jih od nich se táhnou pásma Vnitřních Karpat, především Nízkých Tater a Slovenského rudohoří, která provázejí na jižní straně sopečná pohoří (Poľana, 1 458 m n. m.) a rozsáhlé kotliny. Nachází se zde rovněž řada krasových oblastí (Slovenský kras – největší ve střední Evropě) s více jak 4 000 jeskyněmi (např. Domica, Dobšinská ľadová jaskyňa – obě na seznamu UNESCO) a množstvím propastí (Čertova diera –186 m) apod. Na severní straně pak přiléhají horstva Vnějších Karpat (max. Babia hora, 1 725 m n. m.). Mezi horskými pásmy se nachází protáhlé hluboké mezihorské kotliny, do nichž se soustřeďuje většina obyvatelstva a významné dopravní koridory. Horské celky přecházejí velice rychle do ploché a rozsáhlé nížiny na jihu a východě země. Podunajská a Východoslovenská nížina (11 % státního území) sem zasahují ze sousedního Maďarska a rázem krajiny se diametrálně liší od zbytku Slovenska. Celá oblast je velice bohatá na podzemní vodu a minerální prameny. Většina území patří do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, zbytek patří do povodí Visly. Nejvýznamnějšími řekami jsou Váh a Hron. Největší je pochopitelně pohraniční Dunaj (v zemi 172 km). Přirozená jezera, asi 170, jsou většinou je ve Vysokých Tatrách (největší Veľké Hincovo pleso). Vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji patří k hydrotechnickým komplexům evropského významu. Na celém území se uplatňuje vliv kontinentálního klimatu a především nadmořské výšky. Nejsušší a nejteplejší oblasti se nacházejí v nížinách na jihu. Směrem na sever klesá teplota spolu s rostoucí nadm. výškou. V četných mezihorských kotlinách jsou časté dlouhotrvající inverze. Lesnatost je poměrně vysoká (přes 40 % rozlohy). V zemi je 9 národních parků a řada dalších chráněných území.

 

Obyvatelstvo. Slovensko je mnohonárodnostní stát, přičemž řada problémů minulosti nebyla dodnes uspokojivě vyřešena. Jeho etnická pestrost je dána historicky, neboť po většinu času bylo Slovensko součástí Uher a později společného státu s Čechy. Počtem zcela dominují Slováci, významnou menšinou jsou Maďaři (11 %), kteří obývají jižní pohraniční pás od Bratislavy až k ukrajinské hranici (v některých okresech početně převažují i nad Slováky. Na severovýchodě žijí Rusíni a Ukrajinci (asi 1 %), hlavně ve východní třetině státu se koncentrují Romové (oficiálně 1,4 %), reprodukčně mimořádně aktivní (přírůstek celé populace je de facto hlavně jejich záležitostí) a často soustředění do osad bez základního hygienického vybavení. Menšiny Čechů, Němců, Poláků a dalších jsou bezvýznamné. K věřícím se hlásí téměř tři čtvrtiny obyv., zdaleka nejvíce k římským katolíkům. Kdysi rozsáhlá emigrace Slováků do zahraničí je již minulostí, i když zejména mladí lidé odchází především do ČR v poměrně velkém počtu; pro imigranty je Slovensko přitažlivé jen málo. Největším městem je excentricky ležící Bratislava, na východě Slovenska Košice, následované Prešovem. Ke specifikům náleží i roztroušené osídlení – zejména v horských oblastech jsou stovky samot či osad, obývaných jen několika rodinami. Tyto osady často žijí stále tradičním životem zdejších valachů, pastevců koz a dobytka.

 

Hospodářství. Slovensko je stát s transformující se ekonomikou, blízký svou celkovou situací České republice. V porovnání s ní mají zde však větší váhu následky příslušnosti k někdejšímu seskupení RVHP. Prudká industrializace kdysi agrárního Slovenska v 60. letech 20. století s sebou nesla i dominanci těžkého a zbrojního průmyslu, který se dnes potýká s velkými problémy. Méně intenzivní je vstup zahraničních investorů do ekonomiky. Dříve silné výrobně hospodářské vazby s Českem se značně rozvolnily. Poměrně vysoká nezaměstnaností (až okolo 19 %) byla v r. 2005 zázračně sražena skoro na polovinu (oficiálně 10,9 %), což ukazuje spíše na změnu definice nezaměstnaného než na strmý ekonomický růst . Na Slovensku se projevují poměrně velké regionální rozdíly. Nejlepší situace je v hlavním městě, nejhorší na jihu středního Slovenska (v nejhorších okresech přes 30 % nezaměstnaných). Zemědělství má k dispozici třetinu státního území. Má značné rozdílné přírodní podmínky, nejlepší v nížinách na jihu, nejhorší v hornatinách. Rostlinná výroba vytváří necelých 40 % hrubé zemědělské produkce. Na 58 % ploch se sejí obilniny, na 12 % polí pícniny, následují olejniny (slunečnice, řepka, sója, mák). Živočišná výroba se orientuje na chov skotu a prasat, na rychlém ústupu jsou ovce. Lesy se považují za jedno z hlavních bohatství země a Slovensko patří mezi nejvýznamnější těžitele v Evropě. Nerostné suroviny jsou velice pestré, ale zdroje jsou nedostatečné množstvím nebo kvalitou. Těžba je tedy vesměs nerentabilní. Těží se jen menší množství hnědého uhlí a lignitu, železné rudy a kamenné soli. Nadnárodní význam má jedině dobývání magnezitu, objemově vyniká těžba stavebních surovin (vápence, štěrkopísky). Průmysl je již od 60. let základní složkou ekonomiky. Dominantní je strojírenský a chemický průmysl. V současnosti jsou největšími výrobními podniky Volkswagen (výroba osobních automobilů) a Slovnaft (zpracování ropy), oba v Bratislavě, a Východoslovenské železárny v Košicích. Ze zahraničních investicí vynikají nové automobilky Renault v Trnavě a Huyndai u Žiliny. Z hutnických provozů mají význam železárny v Košicích, hliníkárna v Žiaru nad Hronom. V posledních letech poněkud upadla tradiční elektrotechnika (koncern Tesla). Dřevozpracující odvětví vyrábí nábytek, celulózu a papír. Rozsáhlý je potravinářský průmysl především na jihu země. Slovensko patří mezi státy s největším podílem jaderné energie, dosahujícím cca 60 % (jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a Mochovce).

 

Historie. V 9. stol. bylo území dnešního Nitranska jedním z center Velké Moravy. Po jejím pádu a obsazení maďarskými kočovnými kmeny se stalo součásti uherského státu jako tzv. Horní Uhry (součástí Uher bylo až do roku 1918). Od roku 1526 pak bylo spolu s nimi sloučeno do habsburské monarchie. Po dlouhá staletí bylo etnickou hranicí mezi slovanskými horaly a zemědělskými Maďary úpatí slovenských hor. Po rozpadu monarchie došlo roku 1918 ke spojení českých zemí se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí do Československé republiky. Vytýčení jižní hranice s Maďarskem bylo zdrojem dlouhotrvajících problémů, neboť část nížin obývaných výlučně Maďary byla připojena k Československu a je součástí Slovenska dodnes. Toto území bylo po Mnichovu na čas okupováno zpět Maďarskem. V březnu 1939 byl po okupaci českých zemí na Slovensku vyhlášen samostatný stát (Slovenský štát,), tzv. smlouvou o ochraně bylo ale Slovensko fakticky podřízeno Velkoněmecké říši. Po boku nacistického Německa bojovalo proti Polsku a později také proti SSSR. Díky Slovenskému národnímu povstání (1944) a účasti v čs. exilové vládě nebylo Slovensko zařazeno mezi poražené státy. V roce 1945 došlo k obnovení Československa (bez Podkarpatské Rusi). Snaha získat autonomii v rámci Československa se pak realizovala teprve v roce 1968 (zákon o federalizaci). Po obnovení pluralitní demokracie došlo na Slovensku k nástupu emancipačních a nacionalistických sil, který vyústil v rozdělení Československa na dva státy, Českou republiku a Slovenskou republiku od 1. 1. 1993. Slovensko je dnes součástí NATO i EU.

 

3. Cestovní ruch

Mezi oblíbené cíle cestovního ruchu patří západoslovenské lázně (Piešťany, trenčianske Teplice, Rajecké Teplice, Patince), historická města (Kežmarok, Levoča, Kremnica, Banska Štiavnica, Bardejov) a pohoří středního Slovenska. Z národních parků jsou nejznámější Vysoké Tatry a Slovenský ráj. Rychlejšímu rozvoji cestovního ruchu brání především jen pomalu modernizovaná ubytovací síť a rozvoj obchodu a služeb.

 

Banská Bystrica, správní město středního Slovenska, ve středověku prosperující báňské město s těžbou rud mědi a stříbra, za 2. svět. války centrum povstání proti nacismu (29.8.–27.10. 1944), dnes výchozí místo do okolních hor.

Převažuje bohužel výstavba z komunistického období s hlavní dominantou obřím Múzeem SNP ve tvaru rozkrojené houby znázorňuje triumfální pochod komunistů od r. 1944 do současnosti; na centrálním náměstí SNP několik zachovalých měšťanských domů.

Jižně od města lázně Sliač - kúpele a dále na jih Zvolen, kdysi působivé hlavní město maďarské župy s čtyřhranným zámkem (14. stol.).

 

Banská Štiavnica, staré, dříve německy hovořící důlní město (od 13. stol. se zde těžilo stříbro a zlato), později opomíjené, v r. 1993 získalo status ochrany památek UNESCO, dnes téměř zrekonstruované.

Z 15. stol. řada měšťanských domů: Baumgartner, Rubigall, Hellenbach, v domě zvaném Kammerhof (důlní dvůr) dnes Báňské muzeum, jeho zajímavější část se nachází v extravilánu města. Za pozornost stojí i gotický kostel sv. Kataríny, Starý zámek, dříve nedobytná pokladna a opevněné místo zdejších pohlavárů, renesanční Belházyho dům (dnes součást nemocnice), zajímavý objekt představuje klopačka („vytahovala“ horníky v pět hodin ráno z postelí) a Štiavnická kalvárie.

 

Bardejov, komerční a administrativní centrum odlehlého severovýchodu země. Město vybudované saskými tkalci osídlující oblast ve 12. stol., dříve významná židovská komunita (snad až více než 50 % obyv.) za holocaustu vyhlazena, po válce došlo k odsunu německy mluvícího obyv.; městská památková rezervace s více než 230 stavebními objekty - domy s typickými trojúhelníkovými štíty, nejznámější je gotická bazilika sv. Egidia (Jiljí) s hlavním oltářem zčásti od Pavla z Levoče (většina soch a maleb je však v neogotickém slohu), zachovalé hradby.

Severně od města Bardejovské kúpele, oblíbené rekreační středisko rakousko-uherské a ruské šlechty. V okolí dřevěné převážně řeckokatolické kostely Podkarpatské Rusi: Hervartov, Ladomírová, Lukov, Tročany ad, v samotných lázních, Svidníku a Humenném jejich skanzeny.

Dukelský průsmyk, horský přechod na obchodní cestě od Baltu do Maďarska zažil krvavou historii s 60 000 mrtvými za 2. svět. války.

Z nedalekých Medzilaborců pochází rod světoznámého kontroverzního umělce Andy Warhola, viz www.warhol.sk

 

Bratislava, hlavní a největší město Slovenska (448 tis. obyv.) se nachází v jz části země na Dunaji poblíž hranic s Rakouskem a Maďarskem. Od r. 907–1918 součást Uher, poté součástí Československa.

Současný název pochází od knížete Břetislava (někdy též Braslava), podle legendy zakladatele hradu v 5. stol. Hlavní roli město sehrála v době tureckých nájezdů, kdy bylo hlavním městem Uher (pod názvem Poszony, 1541–1784), sídlem uherského sněmu až do r. 1848, Němci používají název Pressburg.

Čtyřboký Bratislavský hrad se rozkládá na návrší, které bylo osídleno snad již okolo r. 2500 př. n.l. Kelty a Římany, od r. 907 první zmínka o hradu, v 16. a 17. stol hrad prošel stavebními úpravami v souvislosti s přesídlením uherských králů, v r. 1811 zcela vyhořel, v 50. letech 20. stol. byl zcela rekonstruován. V malém historickém  podhradí stojí za zmínku korunovační katedrála sv. Martina, na několika pěších zónách se zachovala řada převážně barokních příp. rokokových paláců: Pálffyho, Mirbachov, Primaciálny, Grassalkovičov (sídlo fašistického prezidenta Jozsefa Tisa, dnes sídlo slovenského prezidenta), Academia Istropolitana, první maďarská humanistická universita. Téměř zcela zničená Židovská čtvrť ustoupila výstavbě megalomanského Mostu SNP. Na dunajském nábřeží stojí Slovenská národní galerie, Univerzita Komenského z r. 1918 .

Severně od města při soutoku Dunaje s řekou Morava se vypíná Devínský hrad, symbol slovenské síly a nezávislosti země, východně rozsáhlá Podunajská nížina s vhodnými podmínkami pro zemědělství (pěstování meruněk, vinné révy, melounů či papriky), méně již pro turistiku (Slnečná jazerá); výrazná maďarská většina obyvatelstva, jeden ze stupňů hydroelektrárny Gabčíkovo - Nagymaros.

V oblasti se vyskytuje několik známých termálních středisek: viz www.termalsro.sk (Vel´ký Meder), www.kupalisko.sk (Dunajská Streda), www. komarno.sk (Komárno), www.wellnesspatince.sk (Patince)

 

Kežmarok, město s názvem odvozeným od „sýrového trhu“, něm. Käsmark, spojuje rysy germánského města s ospalostí velké slovenské vesnice s dřevěnými štítovými zdmi, přesahujícími šindelovými střechami a velkými vjezdovými vraty.

Městu dominuje Nový evangelický kostol od dánského architekta T. Hansena (směsice stylů) s hrobkou a mauzoleem hraběte Imre Thökölyho (protihabsburský rebel ze 17. stol.), vedle stojící protestantský Dreveny kostol (G. Müttermann z Popradu) s hlavním oltářem z lipového dřeva a luteránská Lyceálna knižnica. Mimo centrum stojí uvnitř nezajímavý hrad rodiny Thökölyových.

Nedaleko města (4 km sv.) k vidění renesanční zámek Kaštiel Strážky a jižně ležící termální koupaliště Vrbov.

 

Košice, druhé největší město země (241 tisíc obyv.) centrum východního Slovenska, 20 km severně od maďarské hranice; od 50. let minulého století v důsledku rozvoje metalurgického, chemického a potravinářského průmyslu se počet obyvatel několikanásobně zvýšil.

Vše zajímavé se nachází na Hlavním náměstí s barokními a neoklasicistními luxusními domy; náměstí dominuje v Evropě nejvýchodnější gotický dóm sv. Alžběty (od r. 1390), jižně se nachází gotický kostel sv. Michala (v 16. stol. skladiště zbraní a střeliva)) a naproti němu Stoličny dom, kde 4.4. 1945 vyhlásil prezident Československa Eduard Beneš poválečnou vládu. Za zmínku ještě stojí labyrint podzemních chodeb, zvon Urban (r. 1557) a vodní kanál tekoucí přes celé náměstí s kýčovitou zpívající fontánou. Turisté navštěvují hrůznou Miklušovu väznicu s Katovou baštou.

Východisko do rekreačního regionu Zemplínska šírava (jezero z 60. let 20. stol.) se sopečným pohořím Vihorlat (Sninský kameň, 1005 m n.m.) a do obce Herl´any (každých 32–34 hodiny tryskající gejzír

 

Kremnica, město založené r. 1320 maďarským králem Karlem Robertem; zdejší zlaté sloje bývaly jedny z nejbohatších v celé středověké Evropě, od r. 1329 ražba mincí - mincovna stojí doposud.

Mezi památky patří opevněný Mestsky hrad s gotickým kostelem sv. Kataríny, hlavní pozornost návštěvníků přitahuje již od r. 1890 Múzeum mincí a medailí, ve zdejší mincovně se razily mj. pamětní Kremnické dukáty, expozici doplňují papírové bankovky, za 1. republiky umělecká díla s náměty od Alfonse Muchy či Maxe Švabinského.

 

Levoča, město s nádechem středověku, 400 let jedno z nejbohatších měst na Slovensku. Náměstí Majstra Pavla s protestantským kostelem, starou renesanční radnicí, katolickým kostelem a novou radnicí (dříve vážní budova - ohnisko finanční síly během vrcholu obchodování v 15. a 16. stol.) uprostřed. Kostel sv. Jakuba s dřevěným oltářem mistra Pavla z Levoče (16. stol.) dominuje všem městským památkám (18,6 m vysoký, údajně nejvyšší oltář svého druhu na světě). Náměstí lemují měšťanské domy ze 16. stol.: Thurzov, Dom Majstra Pavola z Levoče ad., historické centrum hradby.

 

Liptov, region rozkládající se jižně od Oravy a Západních Tater v pozadí velkolepých horských masívů, avšak s nevzhledným výrazem průmyslem zbídačených měst, viz www.liptov.sk. Hlavní střediska Liptovský Mikuláš a Ružomberok, turistiky navštěvovaná je vesnice Vlkolínec s lidovou dřevěnou architekturou, Slovenský folklórní festival ve Východné (přelom června/července); v poslední době nově postavené akvaparky: www.tatralandia-aquapark.sk/cz, nebo www.besenova.sk.

 

Malá Fatra, národní park na ploše 22630 ha na sz. Slovenska, vyhlášený r. 1988, www.malafatra.sk. Předmětem ochrany je ojedinělá geomorfologie krajiny se známými vrcholy: Velký Kriváň (1709 m n.m.), Velký Rozsutec (1610 m n.m.). Podklad tvoří křemenné pískovce, břidlice a dolomity s rozličnými skalními městy, jehlami, hřebeny, bradly a útvary, podporující bohaté druhové rozvrstvení. Nejznámější část představuje Vrátna dolina s výchozím místem Terchová (Jánošíkovy slavnosti), turisticky navštěvované ruiny hradu Strečno, centrum oblasti  představuje bašta slovenského vlastenectví Žilina.

 

Malé Karpaty, vápencové vrchy severně od Bratislavy, západní okraj rozsáhlého karpatského horského pásma. Vinařská oblast (Modra) s množstvím hradů (Červený Kameň se zahradami), impozantní mauzoleum v bílém kameni M.R. Štefánika (poblíž vrcholu Bradlo, 543 m n.m.), dobré místo na pěší výlety (Kamzík, 440 m n.m.).

 

Nízké Tatry, národní park na ploše 81 095 ha, vyhlášen v. r. 1978, největší chráněné území Slovenska. Mohutný horský masív východo-západního směru s nejvyšším vrcholem Ďumbier (2043 m n.m.). Tvoří jej krystalické jádro tvořené granitem a granodiority, v sev. části triasové vápence a dolomity. Množství povrchových i podzemních krasových forem zvětrávání hornin. Ve zlomových liniích vznikly minerální prameny. Největší výskyt medvěda hnědého na Slovensku. Mezi nejpopulárnější údolí patří severní Demänovská dolina s jeskyněmi a střediskem Jasna, www.chopok-jasna.sk, jejím protějškem na jihu je Bystrá dolina.

 

Nitra, centrum starodávného i moderního slovenského katolicismu, sídlo knížete Pribiny (9. stol.) i sv. Metoděje, prvního biskupa Velké Moravy. Nové části města dominuje tržnice a unikátní Slovenské pol’nohospodárske múzeum. Stará čtvrť s několika uličkami pod Nitrianskym hradem (útočiště maďarským králům až do svého zničení Turky v 17. stol.), přístupná Hradná katedrála (spojena se svatými z 10. stol. Ondrejem Svoradem a Benediktem Juniorem) a secesní budova Ponitrianské galérie.

 

Orava, chudý region s hornatým pozadím při hranicích s Polskem sv. od Malé Fatry, viz www.orava.sk; na přelomu 19. a 20. stol. odtud lidé ve velkém emigrovali do Ameriky, po druhé svět. válce se zde pokoušeli zavádět průmyslovou výrobu. Oblast je přesto jen málo zasažena moderní civilizací a vy si můžete vychutnat třeba koupel v místní přehradě se siluetou Západních Tater.

Mezi střediska patří Dolný Kubín s nedalekým Oravským hradem (názorná ukázka feudální minulosti), mezi atrakce patří Múzeum oravskej dediny v Zuberci, letní alternativou pro klidnou dovolenou představují Západní Tatry s možností turistiky na některý z vrcholů: Volovec (2 063 m n.m.) nebo Ostrý Roháč (2 084 m n.m.)

 

Pieniny, národní park na ploše 2100 ha, vyhlášen r. 1967. Leží částečně na území Polska, jeho dominantu tvoří průlom Dunajce podhořím s romantickými bradly, skalními věžemi a stěnami, krasovými převisy, sloupy, homolemi či suťovými kužely. Mezi známé jeskyně patří Aksamitka (zvaná „Mléčná dráha“). Na území parku se nachází národní kulturní památka ze 14. stol., Červený kláštor, působiště mnicha Cypriana, zakladatele nejstaršího herbáře Slovenska.

 

Piešťany, největší lázeňské město Slovenska, mezi návštěvníky dominují bohatí turisté z Ruska a Německa; pod diktátem jejich peněz se město proměňuje v přepychové lázeňské středisko 19. stol.; jižně od centra „plážová alternativa“ pro místní. Ze staveb vyniká modernistický Kolonádový most (30. léta 20. stol.) a Barlolam (optimistická socha muže lámající své berle).

 

Prešov, kulturní středisko odlehlých rusínských komunit v Podkarpatské Rusi (býv. nejvýchodnější provincie Československa před 2. svět. válkou), dříve královské svobodné město pro podporu imigrace Sasů. Dnes spíše provinční město s několika památkami na kosočtverečném hlavním náměstí: katolický kostel sv. Mikuláše, nedaleký skromnější evangelický chrám ze 17. stol., svědek krvavého soudu z r. 1687, kdy zde bylo pověšeno 24 vedoucích luteránů. Ve zdejší radnici byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika (o osm měsíců později na stejném místě vyhlásila maďarská Rudá armáda Bély Kunse Slovenskou socialistickou republiku).

 

Slovenský kras, národní park na ploše 34 611 ha vyhlášený r. 2002 v jv části Slovenska, v r. 1995 zápis do UNESCO (společně se sousedícím maďarským NP Aggtelek). Největší krasové území planinového typu s výraznými náhorními plošinami ve výškách 400–800 m: Koniar, Plešivecká, Silická, Jasovská a Zádielská planina; výskyt četných krasových jevů - škrapy, závrty, ponory, vyvěračky, soutěsky a kaňonovité doliny (Zádielská), jeskyně (Domica, Gombasecká, Ochtinská, Jasovská, Silická ladnica) či propasti (Kuní); Bohatá flora a fauna, velké komunity Maďarů a Romů. K jedním ze vstupních středisek patří Rožňava, turisté navštěvují lovecký zámeček a anglický park v Betliar, nedalekou gotickou pevnost Krásná Hôrka a Krásnohorské Podhradie se secesním Mauzoleem Andrássy z let 1903–1904.

 

Slovenský ráj, národní park na ploše 19 763 ha vyhlášený r. 1988, ve vých. části středního Slovenska v oblasti Slovenského Rudohoří, viz www.slovenskyraj.sk. Krasové území s četnými kaňony (nejznámější řeky Hornád), roklinami, soutěskami a izolovanými krasovými planinami s četnými škrapy, závrty, podzemními chodbami, skalními okny a jeskyněmi: Stratenská, Dobšinská l´adová - nejstarší známá v Evropě, veřejnosti otevřena již r. 1871, tloušťka ledu dosahuje až 25 m), vodopády (78 m vysoký Závojový); hluboké borovicové lesy. Jedním z výchozích středisek

 

Spiš, území ve vých Slovensku vyhlazené tatarskými nájezdy ve 13. stol. a znovu osídlené saskými řemeslníky - obdrželi četná obchodní privilegia, kultivovali města  (Kežmarok, Levoča, viz, Stará L’ubovňa, Spišská Nová Ves) líbivou architekturou až do 20. stol., kdy byli vyhoštěni (tzv. Karpathendeutschen).

Východně od Levoče Spišský hrad, místo osídlené snad již od neolitu, zbytky osídlení ze 13.–15. stol., sídlo spišských pánů, v r. 1781 vyhořel, ode té doby zůstal v troskách. Poblíž hradbou obehnaná obec Spišská Kapitula s katedrálou sv. Martina

 

Trenčín, nejpřitažlivější město na Váhu pod hradem Matúša Čáka, „krále Váhu a Tater“, pána nezávislého království s vlastní měnou (přelom 13. a 14. stol.). Pevnost s hradebními zdmi a ochrannými valy, palácovým komplexem z 15. stol. a jediným římským zápisem na Slovensku připomíná vítězství Marca Aurelia nad germánskými kmeny r. 179.

Nedaleké lázně Trenčianske Teplice s několika sanatorii a komplexem bazénů od B. Fuchse (Zelená žaba) jsou příjemně vsazené v areálu lesů a nevysokých kopců.

 

Trnava, město ležící cca 45 km sv. od Bratislavy, hradbou obehnané středověké historické centrum. Výrazná duchovní úloha od r. 1543, kdy sem přemístil svoje sídlo arcibiskup z Ostřihomi a primas maďarský; po stáhnutí turecké hrozby byly instituce přeloženy zpět jižněji; slávu města pravd. nastartovalo opětovné založení trnavského arcibiskupství (slovenský Řím?).

Kromě hradeb (až 6 m vysokých) se sluší ve městě navštívit kostel sv. Jakuba, lososově růžové Trnavské divadlo, gotický kostel sv. Heleny a Dóm sv. Mikuláše

 

Velká Fatra, národní park na ploše 40 371 ha vyhlášený r. 2002. Krajinný fenomén představují hřebenové holiny, kaňonovité doliny (Gaderská, Blatnická) a kras (Harmanecký, stejnojmenná jeskyně); zachovalé přírodní lesy a pralesy karpatského typu, až 600 let zachovalý tis. Výchozími místy jsou Martin příp. Ružomberok.

 

Vysoké Tatry, národní park na ploše 76 800 ha, vyhlášen v r. 1948, nejsevernější území 1200 km dlouhého karpatského oblouku (a je zároveň nejvyšším pohořím), viz www.tatry.net nebo www.tanap.sk. Hlavní hřeben o délce 26 km s nejvyšším Gerlachovským štítem (2655 m n.m.) má všechny znaky vysokohorského reliéfu s rozeklanými štíty, ledovými dolinami a kotli, ledovcovými jezírky (téměř 110) i extrémně drsným podnebím. Lesy a pásma kosodřeviny pokrývají více než dvě třetiny plochy parku (téměř třetinu však tvoří skalní plochy, vysokohorská hole a vodní plochy). NP navazuje na polský Tatrzanski park narodowy. Přirozené východisko představuje Poprad.

 

4 O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Slováci v sobě mají jistou dávku středoevropského šarmu, mívají společenská setkání, jsou o něco srdečnější než v Česku, podání ruky při příchodu a odchodu bývá naprosto obvyklé. Jakmile si jednou získáte srdce vašeho obchodního (i životního) partnera, může to být setkání trvalé, ba i osudové.

Určitě nevynechejte některý z folklorních slavností, tradice je zde silná (Východná, Detva, Svidník Gombasek) nebo náboženskou pouť, obvykle spojená s uctívání kultu Panny Marie (Levoča).

Národní gastronomie. Jídlo je ovlivněno rakousko-uherskými zvyklostmi a pokrmy, bryndzové halušky (bramborové knedlíky s brynzou a kousky smažené slaniny) k nim patří stejně jako vepřové i hovězí maso s kynutými knedlíky (knedle), populární je guláš (často szegedinský). Rychlé občerstvení se často omezí na párek s hořčicí, oblíbené jsou langoše (propečené chlebové těsto potřené česnekem, nebo sýrem, smetanou apod.), mezi zákusky dominují palačinky nebo dezert s jablky, domácím sýrem, štrúdl a zmrzlina.

Maďarská, bulharská, ale i francouzská vína tvoří základ vinotéky kromě tuzemských (Nitrianská perla, Kláštorné, Košický poklad, Levická frankovka aj.), bílá vína jsou kvalitnější. V krčmách se popíjí borovička více než pivo

Dárky pro Vaše milé. Tradiční výrobky ze dřeva, kůže, různé výšivky, brynza, oštiepok ad.

5. Praktické informace

Doprava. Mezinárodní linky létají z letiště v Bratislavě nebo z nedalekého rakouského města Schwechat; místní společnost Tatra Air létá do Prahy a řady dalších měst., k dispozici je i letištní taxi.

Hustá železniční síť provozuje občas i přeplněné vlaky, cesta bývá příjemná, ne vždy přesná (většina jednokolejných tratí), některé trasy jsou vyhlídkové: Banská Bystrica – Diviaky, Brezno – Margecany, nebo některé úseky električek ve Vysokých Tatrách.

Podobných parametrů dosahuje autobusová doprava, spojuje často (i několikrát denně) odlehlá místa.

Taxíky i pronájem vozidel fungují na běžném evropském standardu. Provoz nebývá hustý, stav silnic obvykle dobrý

Ubytování. Starší hotely z komunistické éry jsou obvykle levné, ale vybydlené, naštěstí se na Slovensku v posledních letech ve zvýšené míře investuje do jejich rekonstrukcí. Směrem na východ klesá kvalita ubytování, výjimku tvoří Vysoké Tatry. Alternativou je ubytování v nově zřízených penzionech a soukromých pokojích, nebo v horských chatách.

Trestná činnost a krádeže Poměrně velký výskyt drobných krádeží, v automobilu i na veřejných místech, poněkud zvýšená ostražitost je na místě.

Lékařská péče. Vcelku na dobré úrovni, existují však poměrně značné regionální rozdíly, pro cizince je nouzová služba zdarma, pro Čechy i operační zákroky. Většina speciálních léků je pouze na lékařský předpis.

Noviny. SME, Nový čas, Národná obroda, Hospodárske noviny, Pravda jsou hlavními slovenskými deníky, ve velkých novinových centrech a hotelích dostanete většinu zahraničních novin a anglicky psané noviny pro turisty The Central European Business Weekly  nebo Slovac Spectator.

 

Internetové odkazy:

www.slovensko.com

www.abcslovensko.sk

www-8.vlada.gov.sk

sk.wikipedia.org/wiki/Slovensko

www.venda.sk/

www.limba.sk

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky na Slovensku

Hviezdoslavovo nám. 8, Bratislava, tel. 004212/592 03303-4, fax: 004212/592 03330

e-mail: bratislava@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/bratislava

zde se nachází i České centrum, www.czc.sk

 

Velvyslanectví Slovenské republiky

Pod hradbami 1, Praha 6

tel. 233 113 051, fax: 233 113 054

e-mail: skembassy@praha.mfa.sk

 

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_slovensko.php on line 590