Domů
Cestovní kancelář specializovaná na poznávací zájezdy po zemích, které jste navštívili a chcete je lépe poznat.

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Vyhledat


Prověřená společnost 2021
Prověřená společnost 2020
Prověřená společnost 2019
Prověřená společnost 2018
Prověřená společnost 2017
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2015
Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Slovinsko

Republika Slovenija

Slovinská republika

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 20 253 km2

Počet obyvatel: 2 008 516

Státní zřízení: republika 

Hlavní město: Lublaň 241 000 obyv. (aglomerace 519 000 obyv.)

Další významná města:   Maribor 105 000 obyv.

 

Úřední jazyk: slovinština, maďarština (Prekmurje), italština (Primorska)

Hymna: Zdravljica

Měna: 1 EUR, 100 centů

HDP/na 1 obyv:  19 089 mil. USD / 9 890 USD 

 

Národnostní struktura: Slovinci 90 %, Srbové 3 %, Chorvaté 2%, jiní 5 %

Náboženství: římští katolíci 57,8 %,  evangelíci 7 % (údaje se však značně rozcházejí), dále pravoslavní (2,3 %) a muslimové (2,4 %)

Vznik: 25. 6. 1991(vyhlášení), 8. 10. 1991 (uznání nezávislosti na Jugoslávii)

Státní svátky: 25. 6. (1991), 26. 12. Den samostatnosti

MPZ: SLO

Internetová adresa: .si

Telefonní předvolba: +386

Časové pásmo: UTC +1 

 

Slavné osobnosti:

* architekt Plečnik (působil i na pražském Hradě)

* sjezdaři na lyžích: Križaj, Košir, Korenová, Kosteličová

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

Slovinské dědictví UNESCO: (1) 

Škocjan, systém vápencových jeskyní a propastí (1986)

 

Národní parky: (1)

Triglav

 

2. Charakteristika země 

Když se řekne Slovinsko, vybaví se:

* země vysokých hor a hlubokých lesů (50 % plochy), krasových jeskyň (Postojna, Škocjan), jezer (Bled, Bohinjské) a nevelkého přístupu k moři (Ankaran, Piran, Portorož)

 

* lyže Elan, pračky a ledničky Gorenje

 

Poloha. Slovinsko je nevelký stát v jižní Evropě s úzkým přístupem k Jaderskému moři (asi 40 km pobřeží poblíž italského Terstu). Ačkoli bylo součástí balkánské Jugoslávie, patří kulturně i hospodářsky spíše ke střední Evropě, konkrétně k alpským státům (s Rakouskem je spojují společné dějiny). Kdysi periferní a zanedbávaná oblast Jugoslávie dnes patří mezi vyspělé evropské státy. Její výhodná poloha na styku Balkánu a západní Evropy a četné kontakty s Itálií a Rakouskem z ní učinily ekonomicky nejsilnější stát bývalého východního bloku.

Přírodní poměry. Slovinsko je země hor a lesů. Z Rakouska sem zasahuje výběžek jižních Alp. Ty se člení na dlouhé a vysoké pásmo pohraničních Karavanek na levém břehu řeky Sávy, Kamnicko-savinjské Alpy, nižší hornatinu Pohorje, z Itálie přesahují na západě země vápencové Julské Alpy s nejvyšší horou Triglav (2 864 m n. m.), která je i národním symbolem. Na jihu přecházejí Alpy nezřetelně do Dinárských hor (Snežnik, 1 796 m n. m.), jejichž součástí je i masiv Kras, kde se nachází řada rozsáhlých jeskynních systémů (až 6 500 evidovaných jeskyní, Škocjanske jame jsou součástí světového dědictví UNESCO), patřících k největším v Evropě. Horské celky se snižují k nevelkým nížinám na východě a jihovýchodě. Nížiny a mezihorské kotliny jsou místy, kde se soustřeďuje obyvatelstvo a vedou tudy významné dopravní tepny. Mezi řekami vynikají délkou i průtokem Sáva (pramení ve Slovinsku) a Dráva, turisticky atraktivní řeka Soča ústí do Jaderského moře.

 

Podnebí má na většině území mírný středoevropský ráz, ale je v této hornaté zemi silně ovlivněno nadmořskou výškou a vzdáleností od moře, při pobřeží má ráz středomořského teplého klimatu. Více než polovinu území (55 %) pokrývají lesy, na ornou půdu připadá jen asi 14 %.

 

Obyvatelstvo a sídla. Relativně rychlou slovinskou cestu k nezávislosti umožnila její poměrně homogenní národnostní skladba. Obyvatelstvo tvoří převážně Slovinci, mezi nimiž se za dob federace usadili příslušníci dalších jihoslovanských národností, zejména Srbové a Chorvati (dohromady jen 5 %). Kulturně patří Slovinsko do střední Evropy, což rovněž usnadňuje jeho odpoutání se od Balkánu. Většina věřících se hlásí ke katolicismu. Jen necelá polovina populace obývá města (nejméně v Evropě), z nichž velikosti vynikají Lublaň a Maribor.

 

Hospodářství. Země byla nejvyspělejší částí bývalé Jugoslávie, vytvářela téměř 20 % jugoslávského národního důchodu. Po odtržení z jugoslávského svazku došlo k přechodnému poklesu ekonomiky, v současné době je však země jedním z nejúspěšnějších nových členů EU. Růst HDP je na stabilní úrovni zhruba 4 % ročně. Relativně vysoká je ale i nezaměstnanost (kolem 10 %). Zemědělství je zaměřením srovnatelné s rakouským. Pěstují se zejména obilniny, také brambory a zelenina (nejvíce zelí), tradicí vyniká vinařství a sadařství, nověji se rozšířily chmelnice. V živočišné výrobě, která převažuje, se chová hlavně hovězí dobytek a prasata. Z Lipice pochází chov ušlechtilých jezdeckých koní (lipicáni). Nerostné zdroje země jsou značně omezené a dosti vyčerpané (ropa, lignit, uran, odsolováním se získává sůl). Evropský význam má jen těžba olovnato-zinkových rud. Průmysl je na velice vysoké úrovni, zejména díky západnímu kapitálu a technologiím, které se do země dostaly již na počátku 90. let 20. stol. Zahrnuje zejména strojírenství (Novo Město - montáž vozů Renault, největší podnik v zemi), elektrotechniku (firma Gorenje), výrobu sportovního zboží (lyže Elan), chemické, textilní a potravinářské obory a metalurgii (hutnictví oceli, olova, zinku - Celje). Významná je i těžba a zpracování dřeva a také potravinářství. Energetika země je založena z více než třetiny na výrobě elektřiny v jaderné elektrárně Krško situované při hranicích s Chorvatskem. Slovinsko, které plní významnou tranzitní funkci ve směru z Itálie a Rakouska na Balkán, má navzdory členitému terénu hustotou i kvalitou vcelku vyhovující síť silnic.

 

Historie. Ve starověku bylo území součástí Římské říše. Slovanské kmeny na území Slovinska patřily již od počátku středověku do svazku římskoněmecké říše a nikdy nevytvořily samostatný stát. Od 13. století se postupně dostávaly oblasti osídlené Slovinci do držení Habsburků (historické země Kraňsko, Gorice, část Korutan, Štýrska, Istrie), pouze východ patřil k Uhrám a pobřeží bylo pod vlivem Benátek. V rámci Rakousko-Uherska bylo dnešní Slovinsko součástí Předlitavska. Od roku 1918 se stala naprostá většina území (kromě pobřeží) součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 Království Jugoslávie. Za 2. svět. války bylo okupované slovinské území rozděleno mezi Německo a Itálii. Po znovuobnovení Jugoslávie tvořilo Slovinsko jugoslávskou svazovou republiku. Roku 1991 byla vyhlášena nezávislost Slovinska a země vystoupila z Jugoslávie. Na rozdíl od Chorvatska byla jen minimálně zasažena válkou (konflikt trval jen několik týdnů). Slovinsko se v roce 2004 stalo členem Evropské unie i NATO.

 

3. Cestovní ruch

Je významným zdrojem příjmů. Na své si přijdou zejména milovníci vysokohorské turistiky, pro něž je vyznačena 700 km dlouhá Slovenska planinka transverzala z Mariboru do Kopru (garantem je Planinka sveza Slovenije). Trasa vede přes Kamnicko-Savinjské Alpy, Karavanky, Julské Alpy a Trnovski Gozd. Nejnavštěvovanější oblastí jsou Julské Alpy (Triglav, NP) se středisky Kranjska Gora (v zimě lyžování), Dovje-Mojstrana, Gozd Martuljek, Bled, Bohinj a atraktivními údolími (Sávy Bohinjsky, Soči). Trasy jsou určeny pro vysokohorské turisty. Ve vých. části země začíná Zasavska planinka po (Zásavská horská cesta, Bystrica–Kum); méně náročné, v nadm. výškách 600–1 200 m.

Zajímavá je oblast s jeskynními systémy; k nejnavštěvovanějším patří Postojnska jama (krasová výzdoba), Škocjan, Divača a další.

V jihových. části země je hojně navštěvovaná oblast termálních lázní a slatinných koupelí (Dolenjska) poblíž Nového Mesta.

Přímořská rekreace se soustřeďuje do okolí Ankaranu, kde jsou i písčité pláže.

Zájemci o historické stavby mohou navštívit několik mohutných hradů a jejich zřícenin (Celje, Ptuj, Brdo a snad nejznámější Predjamski grad).

Vodní turistika: sjezdy Sávy, Krky, Drávy; rafting na Soče.

 

Bledské jezero (Bled), lázeňská oblast pod svahy Pokljuky, 501 m n. m. Ve výši 140 m nad hladinou jezera se tyčí Blejski grad, býv. sídlo biskupů z Brixenu; dnes muzeum, restaurace. Městečko s kostelíkem sv. Martina je typicky lázeňským městem (velmi drahým). Záp. od městečka leží Blejsko jezero (Bledské j.) 2,5 km dlouhé. Vodu oteplují termální prameny, během letní sezony je voda téměř stále teplá 24 °C. Lze navštívit ostrov s kostelem Nanebevzetí P. Marie a staroslovanským hřbitovem.

 

Bohinj (Bohinjské jezero), dolina ledovcového původu při horním toku Sávy Bohinjky, 23 km záp. od Bledu; obklopena horami, otevřená pouze v údolí Bohinjky při Bohinjském jezeře. Začíná v obci Bohinjska Bela. Jezero ledovcového původu je dlouhé 4,5 km, leží v nadm. výšce 523 m.

 

Celje, kdysi sídlo jednoho z nejmocnějších rodů, největší feudální sídlo ve Slovinsku (zříceniny přístupné). Tyčí se nad stejnojmenným městem (50 000 obyv., 74 km vých. od Ljubljany) s římskými památkami (Herkulův chrám).

 

Hrastovlje, obec 21 km jv. od Kopru. Při vsi opevněný románský kostelík Nejsv. Trojice s freksami z r. 1490 (Jan z Kastavu). Některé kompozice (Tanec umrlců, Kolo štěstí) jsou pokládány za vrchol středověké nástěnné malby ve Slovinsku. Prohlídka na požádání, výklad v češtině.

 

Koper / Capodistria, město (24 000 obyv., 10 m n. m.) na ostrůvku, s pevninou spojené sypanou hrází. Jediný slovinský obchodní přístav pro námořní plavbu. Založeno Řeky, ve 13. stol. je získali patriarchové z Aquileie, ve 14.–16. stol. tu vládli Benátčané, pak Rakušané. K Jugoslávii připadl v roce 1954.

Za zhlédnutí stojí zejména: Katedrála sv. Nazarija se souborem 6 obrazů Vittore Carpaccia (1465–1526), Prétorský palác, palác Belgramoni-Tacco (muzeum a sbírka italského malířství), tzv. Fontik (Fondego), panská sýpka ze 14. stol., sloup sv. Justina, postavený na památku bitvy u Lepanta r. 1571, brána Muda (r. 1516), zbytek městského opevnění. Za ní kašna Da Ponte (r. 1666).

 

Lipica, obec s proslulým hřebčínem, založeným r. 1580 arcivévodou Karlem. Prohlídka hřebčína, jízdy na koních a v kočárech, představení Španělské školy, golfové hřiště.

 

Ljubljana, hlavní město (271 000 obyv.) při řece Ljubjanici. V římské době vojenský tábor Iulia Emona (zbytky opevnění podél ul. Mirje). Ve 12. stol. opevněna a vybudován hrad, sídlo kraňských vévodů. Na poč. 19. stol. hl. sídlo napoleonských Ilyrských provincií. Kdysi hl. město rakouské korunní země Kraňsko. Dnes správní, kulturní a hospodářské centrum.

Starému městu dominuje Hradní vrch s hradem a kaplí  sv. Jiří (r.1489, fresky a erby kraňských vévodů); pětiboká věž upravena na vyhlídku. Pod hradem katedrála sv. Mikuláše, Biskupský palác a Tržnice s Plečnikovým sloupořadím. Tržnice se táhne mezi Dračím mostem (Zmajski most) a tzv. Trojmostím (Tromostove) vedoucím na Prešernovo nám. s františkánským kostelem Zvěstování P. Marie.

Proti proudu řeky se dostaneme do čtvrti univerzit, divadel a muzeí, kterou projdeme k tzv. Križankám, komplexu komendy řádu německých rytířů. Před ní se tyří Ilyrský sloup, připomínající Ilyrské provincie (1809–1813). Z muzeálních sbírek stojí za návštěvu Národní galerie (Cankarova tř. 20) s portrétními a krajinářskými díly 17.–19. stol, kopiemi středověkých fresek a gotickými skulpturami. Muzeum architekturi nabízí především slavnou Plečnikovu sbírku. Centrální ulicí Starého Města je Stari trg spojující radniční nám. s Robbovou kašnou na severu s Herkulovou fontánou a kostelem sv. Jakuba na jihu.

 

Maribor, druhé největší slovinské město na řece Drávě; počátky městského osídlení spadají do 12. stol. Od r. 1140 do r. 1919 patřil k rakouskému Štýrsku. Byl známým říčním přístavem a střediskem obchodu s vínem.

Mezi zajímavé památky patří zámek (Grajska ul. 2), renesanční stavba na got. základem, upravená barokně (dnes muzeum). Na nám. Svobody jsou proslavené vinné sklepy (reprezentační prodejna) se 7 miliony litrů vína. Centrem starého města je Slomškovo nám. se Sloupem světla ze 13. stol. a katedrála sv. Janeza Krstnika (Jana Křtitele) pův. ze 13 stol., v 19. stol. upravena novogoticky. Naproti přes park stojí budovy Univerzitní knihovny a Slovinského národního divadla.

Na nábřeží najdeme Soudní věž (Sodni stolp, 1310) a Vodní věž (Vodni stolp), 16. stol.), v níž je vinotéka. V okolí města četná sportoviště (kanoistika, veslování, rybolov).

 

Piran / Pirano, letovisko při Piranském zálivu, na poloostrově Punta. Založeno v době řecké kolonizace Jadranu. Od 14. stol. do r. 1797 pod nadvládou Benátek. Během 2. svět. války součást ochranné zóny B města Terstu, r. 1954 připojen k Jugoslávii. Rodiště skladatele a houslového virtuosa Giuseppe Tartiniho (1692–1770), jehož připomíná socha a muzeum (rodný dům). Na Tartiniho nám. Benátský dům ve stylu benátské gotiky (15. stol.). Nad městečkem kostel sv. Jiří pův. ze 14. stol., přestavěn v 17. stol.

 

Postojnska jama, součást největšího jeskynního systému ve Slovinsku (68 km sv. od Kopru). Sestává z několika mezi sebou propojených jeskyní (Postojnska, Pivka, Črna, Otoška, Magdalena). Vchod v Sovím vrchu (Sovič, 674 m n. m.). Tur. trasa je dlouhá přes 5 km, z toho více než polovina se absolvuje vláčkem. Jeskyní protéká ponorná říčka Pivka, žije tu macerát jeskynní (Proteus anguinus, človeška ribica), relikt zdejších podzemních vod. Bohatá krápníková výzdoba, monumentální prostory.

 

Ptuj, jedno z nejstarších slovinských měst s hradem, jehož záp. věž (10. stol) je nejstarší dochovanou civilní stavbou. Leží na řece Drávě, 27 km jv. od Mariboru. Řada stavebních památek: Románský dům, Gotický dům, Městská věž ze 16. stol. s hlavou Medusy, Orfeův památník z 2. stol., Drávská věž atd.. Středisko vinařského kraje.

 

Škocjanske jame, soustava pěti velkých a mnoha dalších jeskyní se soutěskami, vodopády, kaskádami a jezírky při vsi Matavun, 33 km jz. od Postojny. Zapsána na seznam UNESCO.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Jistá uzavřenost, ale usilovnost v práci. Národní hrdost.

Národní gastronomie. Národní pokrmy jsou silně ovlivněny kuchyněmi sousedních zemí, mezi místní specialitu patří pršut (sušená šunka, vhodná zvlášť k vínu a sýru), žlikrofi (ravioli, knedlíčky plněné směsí brambor, nasekaných škvarků, cibule a majoránky), ze sladkých moučníků gibanica (z listového těsta s trojitou vrstvou, prokládané mákem, ořechy, jablky, tvarohem a šlehačkou), potica (ořechová bábovka) nebo krofi (koblihy). Pruhovaný chléb (pisan kruh) ze tří druhů těsta (pohankového, pšeničného a kukuřičného).

Výtečná jsou bílá i červená vína, doporučit lze Renski Riezling, Beli Pinot, Merlot, Traminac. Ochutnejte viljemovku, alkohol pálený z místních hrušek, nebo žganje (z jablek, švěstek či třešní), medeno žganje je ochuceno medem.

Dárky pro vaše milé. Suvenýry kupujte jen v místech jejich výroby, na tržištích ve velkých městech jde většinou jen o strojově vyráběné napodobeniny. Tradičními výrobky jsou krajky (Idrije, Železniki), dřevěné nádobí (Ribnica), dýmky (Bohinj), černá keramika (Prekmurje), křišťál (Rogaška Slatina).

 

5. Praktické informace 

Doprava. Mezinárodní lety směřují do Ljubljaně (letiště Brnik), několik menších letišť zajišťuje charterové lety, mezi nejoblíbenější patří Portorož.

Poměrně dobré vlakové spojení ze sousedních států, turisté z Čech musí cestovat přes Vídeň nebo Salzburg či Mnichov.

Rozsáhlá autobusová síť spojuje všechny významnější střediska vč. Bledu a Bohinje.

Ubytování. Hotely bývají zvláště v sezoně, na pobřeží a v horách spíše dražší, v ceně je zahrnuta snídaně, přikoupit lze další jídla. Cena ubytování klesá mimo sezonu. Podél hlavních tahů a na okrajích měst naleznete motely, v intravilánech sídel penziony (pansion).

Trestná činnost a krádeže. Násilné činy jsou vzácností, na své osobní věci si však dávejte pozor.

Lékařská péče. Uspokojivý standard, poměrně nízké ceny za lékařské služby. Pro občany ČR bezplatné základní ošetření. Síť lékáren je hustá, v horách ji však nehledejte.

Noviny. Delo je hlavním deníkem, Slovenija je měsíční turistický časopis vydávaný v angličtině.

 

Internetové odkazy:

www.gov.si

www.slovenia.info

www.stat.si

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky ve SlovinskuVeleposlaništvo Češke Republike, Riharjeva 1, Ljubljana

tel. 003861/4202450, fax 0038612839259

e-mail: ljubljana@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/ljubljana

 

Velvyslanectví Republiky Slovinsko

Pod hradbami 659/15, Praha 6

tel.: 233 081 211, 233 081 216, fax 224 314 106. e-mail: vpr@gov.sl

 

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz
TOPlist