učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Srbija
Srbsko
1. Marginální sloupec
Rozloha: 77 474km2
Počet obyvatel: 7 441 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Beograd 1 120 000 obyv.
Další významná města: Novi Sad 191 000 obyv.
Niš 174 000 obyv.
Kragujevad 146 000 obyv.)
Subotica 108 000 obyv.
Úřední jazyk: srbština s ekavským nářečím s písmem Cyrilicí
Hymna: Bože pravde
Měna: 1 srbský dinár (RSD) = 100 para
HDP/na 1 obyv: 23 890 USD /2 200 USD
Národnostní struktura: Srbové 62 %, Albánci 18 %, Černohorci 5 %, jiní 15 %
Náboženství: pravoslavní 60 %, muslimové 20 %, římští katolíci 4 %
Vznik: 5.6.2006 (osamostatnění Černé Hory)
Státní svátek: 5.6. (osamostatnění Černé Hory)
MPZ: SRB
Internetová doména: .rs (dříve .yu)
Telefonní předvolba: +381
Časové pásmo: UTC +1
Slavné osobnosti:
* tenistka M.Selešová
* hudební skladatelka L.Marić (Byzantský koncert)
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Srbské dědictví UNESCO: ()
Gamzigrad-Romuliana, Galériův palác (2007)
Kosovo, historické oblasti (2005)
Studenica, klášter z 12. stol. (1986)
Stari Ras a Sopočani, první hlavní město Srbska, komplex středověkých památek (1979)
Národní parky: (4)
Djerdap
Fruška Gora
Kopaonik
Tara
2. Charakteristika země
Když se řekne Srbsko, vybaví se:
* nástupnický stát „Titovy Velké Jugoslávie“
* země horkokrevných Srbů, bojovníků (války se sousedy) a atentátníků (G.Princip)
* skvělá kuchyně: srbské žebírko, čevapčiči, ražniči, džuveč
* úspěchy fotbalistů, basketbalistů (4x 1. místo na MS), volejbalistů (vítězové LOH 2000)
Poloha. Leží v centrální části Balkánského poloostrova, je torzem někdejší jugoslávské federace. Země je vlastně konfederací, oficiálně je součástí státu i území Kosova a Metohija (10 887 km2), ale prakticky se již jedná o samosprávné území (s vlastním parlamentem, vládou a prezidentem) pod vojenským protektorátem OSN. Srbsko, země s dramatickými dějinami, si vždy činilo nárok hrát na Balkáně klíčovou úlohu. Země se však nakonec dostala do značné mezinárodní izolace a je označována za hlavního viníka válek, které sužovaly Balkán v 90. letech minulého století.
Přírodní poměry. Značně hornatá země s řadou přírodních krás. Její turistický potenciál je mnohem větší, než odpovídá současné návštěvnosti. Severní třetina, podél Dunaje a jeho přítoků, je nížinná, zbylé dvě třetiny (Kosovo, jih Srbska) hornatá. Zemí prochází hlavní masiv Dinárské soustavy, která odtud zasahuje do okolních států - převážně vápencové či jiné sedimentární horniny, nejvyšší horské celky jsou pak tvořeny ostrými skalnatými štíty. K nejvýznamnějším patří Prokletije (Đeravica, 2 656 m n. m.), v Srbsku Tara a Kopaonik. Častým prvkem reliéfu jsou hluboké mezihorské kotliny, z nich jsou nejznámější ty, které tvoří podstatnou část území Kosova (Metochija a Kosovo polje). Na řadě míst se zde vyskytují krasové jevy (jeskyně, kaňony, polje). Na východě zasahují do Srbska výběžky Staré planiny (Midžur, 2 168 m n. m.) a Karpat. Jediná rozsáhlejší nížina je na severu ve Vojvodině, kam zasahuje Velká Uherská nížina z Maďarska. Tato úrodná plochá rovina, jejíž osu tvoří řeka Dunaj, má značně odlišný charakter od zbytku státu.
Z řek je nejvýznamnější Dunaj (v Srbsku 588 km délky), zleva přijímá Tisu a zprava Sávu (v Bělehradě). Tento evropský veletok má značný ekonomický i strategický význam a je jednou z hlavních rozvojových os celého Balkánu.
Podnebí je díky členitosti reliéfu a jeho značným regionálním rozdílům dosti pestré. Na severu ve Vojvodině je mírné, suché se značnou kontinentalitou (velké teplotní výkyvy během roku a málo srážek), vhodné pro zemědělskou činnost. Horská údolí a kotliny v centrální části země trpí častými teplotními inverzemi, na horách je klima drsnější vysokohorské.
Lesy pokrývají 28 %, orná půda 40 % státního území. Ochrana přírody se realizuje hlavně v síti národních parků, některé z nich přesahují do sousedních zemí.
Obyvatelstvo. Srbové, kdysi „vládnoucí etnikum“ jsou hrdý národ se silným nacionalistickým cítěním. Jejich tradičně dominantní pozice na Balkáně byla dána nejen vůdčím postavením v boji proti turecké nadvládě v 19. stol., ale i podporou ze strany tradičního spojence Ruska. Národní hrdost a nacionalismus byly v 90. letech 20. stol. konfrontovány se separatistickými tendencemi ostatních národů (a naopak snahou o udržení srbských menšin z jejich území), což bylo mimo jiné příčinou válečního konfliktu na Balkáně.
Národnostní skladba na Balkáně je složitá ve všech zemích, nejpestřejší však byla právě v Srbsku (a Černé Hoře). I když se po odtržení zemí, které dříve dohromady tvořily Jugoslávii, národnostní struktura značně zjednodušila, žije na území dnešního státu Jugoslávie stále několik minorit, především v okrajových částech země, kde tvoří často většinu místní populace. Ve Vojvodině je početná komunita Maďarů, ale i Slováků a Rusínů; na jihu v Kosovu jsou dominantní kosovští Albánci, kteří již léta usilují o odtržení (či připojení k mateřské Albánii), což bylo příčinou válečného konfliktu na sklonku 90. let. Muslimové žijí v menších komunitách také v okolí Novi Pazaru (mj. Turci), u Preševa a Bujanovace (Albánci).
Obdobně komplikovaná zůstává i náboženská situace: Srbové jsou většinou pravoslavní, Albánci, Turci a Muslimové vyznávají islám. Nejhustěji osídlená je nížina Dunaje a Moravy, řídké je osídlení v horách.
Z měst zcela dominuje Bělehrad, další větší sídla jsou mnohem menší. Země vykazuje značně neuspokojivé demografické ukazatele. Naděje na dožití patří mezi nejnižší v Evropě, kojenecká úmrtnost je naopak jedna z nejvyšších. Značné rozdíly jsou i mezi jednotlivými částmi státu, zejména mezi takřka „evropskou“ (dokonce populačně ubývající) Vojvodinou, a na druhé straně Kosovem, jehož demografické charakteristiky připomínají země třetího světa.
Hospodářství. Hospodářská situace Srbska je neuspořádaná, období růstu jsou střídána jednotlivými roky hospodářského propadu. Jistou roli hrálo i několikaleté embargo uvalené na býv. Jugoslávii za údajné zasahování do bosensko-hercegovského problému (1992–1995), teprve v roce 2000, po odchodu bývalých politických elit, byl stát přijat do OSN a sankce zcela zrušeny. V posledních letech se daří zvládat alespoň inflaci, která v minulosti dosahovala až milionů procent. Pokles HDP na 30 % oproti úrovni z 80. let se však zatím nepodařilo napravit. Země se v současnosti se zaměřuje na rekonstrukci infrastruktury zničené spojeneckým bombardováním. Po svrhnutí býv. jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v říjnu 2000 nastal ekonomický progres, země dosahuje značných meziročních přírůstků (v r. 2006 6,3 %) a začala se připravovat na členství v EU, které je hlavním obchodním partnerem země. Vysoký je však exportní deficit a země se potýká s vysokým státním dluhem, nezaměstnanost přesahuje 20 %.
Zemědělství dokáže pokrýt potřebu základních potravin, přes polovinu produkce pochází z Vojvodiny, která byla kdysi obilnicí celé Jugoslávie. V zemědělství zde pracuje až 30 % ekonomicky aktivních osob. Pěstuje se hlavně kukuřice a pšenice, dále slunečnice, cukrová řepa, ovoce, zelenina a vinná réva, v Kosovu také tabák, na pobřeží i citrusy. K lepšímu zavlažování byla vybudována i řada kanálů (např. Dunaj-Tisa-Dunaj). Méně významná živočišná výroba je důležitá v horských oblastech. – Průmysl se dostal v 80. a 90. letech do krize. Z části staví na domácích bohatých zdrojích: těží se rudy mědi, olova a zinku. Země je ale životně závislá na dovozu paliv, z energetických surovin je k dispozici pouze lignit a zčásti také zemní plyn. Stále dominují těžké výroby, hlavně černá i barevná metalurgie, strojírenství a petrochemie, tradiční je textilní a potravinářský průmysl. Zhruba 30 % elektřiny dodávají vodní elektrárny (Železná Vrata na Dunaji, kaskáda na Drině).
Srbsko má důležitou dopravní polohu. Přes jeho území prochází dvě významné komunikační osy: řeku Dunaj a spojení z centra Evropy do Řecka a Turecka. Dálnice téměř chybí nebo mají nedostatečné parametry, síť železnic je nekvalitní a s malým provozem. Spojení s Černou Horou zajišťuje jediná, technicky velmi náročná železniční trať s množstvím tunelů, a silnice vedoucí přes vysoká horská sedla. Značný význam měla říční doprava, po bombardování v roce 1999 prochází rekonstrukcí.
Historie. Území dnešního státu bylo původně součástí Římské a Byzantské říše. Od 6. století sem pronikaly slovanské kmeny (Srbové). Vojvodina na levém břehu Dunaje byla součástí Uherského království. Středověké Srbské království se stalo v 15. stol. terčem turecké expanze. Znovuobnovení srbské státnosti koncem 19. století bylo spojeno s bojem proti turecké, později rakousko-uherské nadvládě. Roku 1918 došlo k vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie); jeho jednotlivá etnika se od sebe značně lišila nejen historickým vývojem, ale i jazykem, kulturou, náboženstvím a dokonce písmem. Zejména na srbské straně byla Jugoslávie chápána jako vyloženě srbský stát. Odtud se datují často i krvavé střety všech etnik, jejichž dědictví si tyto národy nesly až do moderní doby. Během druhé světové války byla země rozdělena na okupované Srbsko a stát s loutkovou vládou Chorvatsko. Pod vedením komunistického vůdce Josipa Broze–Tita byla Jugoslávie osvobozena takřka bez spojenecké, zejména sovětské, pomoci; i proto se již v roce 1948 zdejší komunisté rozešli se Sovětským svazem a usilovali o vlastní cestu „budování socialismu“. Po dlouhé ekonomické krizi z 80. let se v roce 1991 se Jugoslávie rozpadla, když všechny svazové republiky postupně vyhlásily nezávislost a ze svazu vystoupily (poslední z nich, Černá Hora, vystoupila po úspěšném referendu v r. 2006). Především Srbsko pak nese největší odpovědnost za krvavý konflikt na Balkánském poloostrově, za což bylo trestáno i mezinárodními sankcemi. Poslední epizodou balkánského konfliktu byla genocida albánské menšiny v srbském Kosovu; USA a Velká Británie se ho rozhodly řešit nátlakem na Srbsko a na jaře 1999 tříměsíčním bombardováním strategických cílů na srbském území. Po kapitulaci následovaly v Srbsku vnitropolitické změny, vedoucí k demokratizaci země.
3. Cestovní ruch
Srbsko dneška představuje z hlediska turistiky jen málo významnou tranzitní zemi na Balkán; s nárůstem letecké dopravy má význam hlavně pro přepravu zboží. Přestože potenciál země nepředstavuje pouze několik zajímavých národních parků a klášterů, země není zatím cílem českých turistů ve větším měřítku. Budoucnost však může být příznivější.
Beograd, česky Bělehrad, od r. 1882 hlavní město Srbského království, později Jugoslávie dnes Srbska se rozkládá na soutoku Sávy s Dunajem. V minulosti město ovládala řada vládců - Keltové, Římané, Slované, Byzantinci, Turci, Rakušané, Srbové. Strategická poloha místa znamenala neustálou obranu, dochovaly se zbytky pevnosti Kalemegdan, dnes s okolním parkem a pavilony Vojenské muzeum. Od pevnosti do centra města vede stará ulice Knez Mihailova (centrum románského sídla Singidunum) s řadou obchodů, Srbskou akademií věd a umění. Za pozornost stojí Národní muzeum (r. 1903), Národní divadlo (r. 1869), nejstarší náměstí Studentski Trg (sídlo několika fakult Bělehradské university)
Nové vládní budovy pocházejí z doby mezi 1. a 2. svět. válkou, po 2. svět. válce představoval Bělehrad důležité centrum průmyslu, dopravy a mezinárodního obchodu. Centrum bylo několikrát poničeno německými vojsky (r. 1941) zčásti útoky NATO (2002). Zachovala se neobarokní katedrála z r. 1840 s bohatou výzdobou ikon a hrobkami, jediná muslimská mešita (z původní stovky). Turisté navštěvují historickou bohémskou čtvrť Skadarlija.
Djerdap, národní park z r. 1974 na ploše 64 000 ha se rozkládá po obou březích Dunaje a přesahuje do Rumunska. Kaňon řeky je dlouhý 150 km, v nejužším místě cca 150 m široký a díky hydroelektrárně Železná vrata až 82 m hluboký. Stěny kaňonu dosahují až 300 m výšky. Předmětem ochrany jsou vzácné druhy dřevin (duby, ořech královský, líska turecká).
Fruška Gora, národní park vyhlášený v r. 1960 na ploše 25 000 ha se nachází v nížinné oblasti Vojvodiny mezi Dunajem a Sávou. Lesní a stepní vegetace tvoří základ parku, předmětem ochrany jsou původní listnaté porosty dubu a buku.
Stari Ras a Sopočani, zříceniny srbského pravoslavného kláštera, postaveného v 60. letech 13. stol. carem Štěpánem Urošem u pramenů řeky Rašky poblíž města Nový Pazar. Zachoval se pouze kostel freskovou výzdobou, nedávno opravený, jedna z nejkrásnějších památek starého srbského umění.
Studenica, srbský pravoslavný klášter na stejnojmenné řece ze 12. stol. postavil tvůrce prvního srbského státu Štěpán Nemanja. Přestože měl klášter pohnuté dějiny, zachoval si řadu překrásných památek srbského středověkého umění. Dominuje mu klášterní chrám, zasvěcený Smrti P. Marie v duchu tzv. „Rašské školy“ (spojuje prvky byzantské, románské a armenské architektury). Další kostel zasvěcený sv. Jáchymu a Anně (rodičům P. Marie), nazývaný „Kraljeva crkva” byl vystavěn králem Štěpánem Urošem II. Milutinem r. 1314. Má zachovalé nástěnné malby, v klenotnici se zachovala řada vzácných předmětů drobného středověkého umění srbského, hlavně výšivek.
Kapalnik, národní park od r. 1981, plocha 12 000 ha. Předmětem ochrany jsou lokality s reliktními druhy flóry a lesní ekosystémy. Park zahrnuje největší srbský horský masív, který dosahuje výšek přes 2000 m (Pančičev vrh) s hlubokými soutěskami řeky Samokov s malými kaskádami.
Tara, národní park od r. 1981. Na ploše 22 000 ha se nacházejí pohoří Tara a Zvezda a až 1000 m hluboký kaňon řeky Driny. Krasový charakter podloží prostupuje většinou území, na něm se nacházejí původní porosty smíšených lesů jedle a buku. Významné zastoupení medvěda hnědého, kozorožce, orlů nebo tetřeva hlušce.
4. O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Srbové jsou srdeční a přátelští lidé s pozitivním vztahem k rodině, často si s vámi budou tykat bez jeho nabídnutí a přijetí, hovor provází výrazná gestikulace, často dochází i k tělesnému kontaktu - podání rukou, trojitý polibek na tvář (i mezi muži), poplácávání si po zádech, okolo ramen apod. Podstatnou roli stále sehrávají různé typy hierarchií (rodinná, sociální, organizační).
Obchodní schůzky nemusí mít pevný termín, délku ani formu, přecházejí obvykle do restauračního zařízení; výraz nema problema se hodí téměř na vše, jednacími jazyky bývá současně srbština a čeština, obchodní život však brzdí pomalé tempo reforem, byrokracie a korupce, špatný image země v zahraničí i nepochopitelně vysoké ceny některých komodit (nemovitosti, některé služby). Častá je výměna lidí na vedoucích místech („rotace kádrů“), písemně uzavřené smlouvy se ne vždy dodržují, ústní často vůbec ne.
Národní gastronomie. Lidé mají velmi pozitivní vztah k jídlu, dodržují se tři jídla denně: snídaně a oběd obvykle v zaměstnání, večeře někdy navazuje na oběd, může trvat i několik hodin. K místním specialitám patří pljeskavica, čevapčiči (maso připravené na roštu) různé druhy pečení (vepřová či skopová), přílohy jsou druhořadé a nepodává se jich mnoho.
Dárky pro Vaše milé. Představuje je tradiční obuv z kůže (opanke), dekorativní koberec (čilim) nebo dřevěná bandaska (čutorica) se slivovicí s vyrytými tradičními motivy místních reálií, háčkované ubrusy a záclony (často do noci vyráběné přímo na tržišti).
5. Praktické informace
Doprava. Mezinárodní lety směřují na letiště Surčin u Bělehradu, záložním letištěm je Konstantin Veliki v Niši. Železniční doprava funguje na přijatelné úrovni (spoje do sousedních zemí býv. jugoslávie), rozhodně lepší alternativou je cesta autobusem; jezdí téměř všude, zastaví vám i mimo stanici na mávnutí rukou. Úroveň mnoha silnic nedovoluje vysoké jízdní průměry.
V několika velkých městech funguje městská hromadná doprava, v Bělehradě jezdí i tramvaje a trolejbusy. Někdy jedinou možností je jízda taxíkem za přijatelnou cenu, alternativou je pronájem vozidla (někdy i s řidičem). Silnice jsou však značně zanedbané, směrem na jih se situace zhoršuje, dálniční úsek je pro zahraniční návštěvníky několikanásobně dražší než pro domácí (často jej používají i chodci). Řidiči často nerespektují dopravní značky, formální kontroly s cílem úplatku jsou časté. Doporučuje se vyvarovat verbálních konfliktů, mohou skončit odebráním cestovního pasu nebo udělením pokuty. Zvláštní režim platí v oblasti Kosova a je třeba si před jízdou zjistit aktuální informace.
Ubytování. Země disponuje celou škálou hotelů a soukromých penzionů , často však nepochopitelně drahých. Převážně tranzitní charakter destinace a málo rozvinutý cestovní ruch znamenají i malou nabídku kvalitních a cenově přijatelných ubytovacích kapacit, které si lze zarezervovat v ČR. .
Trestná činnost a krádeže. Přestože je situace stabilizovaná a pod kontrolou, je třeba zvýšené ostražitosti zvláště na rušných místech velkých nádraží, hlavních dopravních tahů. V současné době nelze doporučit návštěvu Kosova a kosovského příhraničí - zůstává oblastí zvýšeného bezpečnostního rizika (možnost extrémismu a teroristické činnosti). Situace se může rychle měnit.
Lékařská péče. První pomoc bývá poskytována bezplatně, současné předpisy však vyžadují od českých občanů vyzvednout si před cestou u své pojišťovny registrační formulář CZ/YU 111, který se v případě potřeby předkládá v místním zdravotním zařízení. Úroveň lékařských služeb je velmi rozdílná podle jednotlivých regionů a v posledních letech se její úroveň vč. vybavení zdravotních zařízení spíše snižovala. Lékárny fungují obvykle je přes den, některé i v sobotu – na cestu si vezměte své speciální léky, pokud nějaké používáte. V nemocnicích a na poliklinikách hledejte první pohotovost.
Noviny. Celostátními deníky jsou Politika, Danas, Večernje novosti, event. bulvární Blic.
Internetové odkazy:
www.bwograd.com/belgrade_guide
http://www.serbia-info.com/ntos
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky v Srbsku
(Ambasada Češke Republike)
Bulevar kralja Aleksandra 22, Beograd
tel. 00381/3230133, 3230134, fax 0038111/3236448
e-mail: belgrade@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/belgrade
Styčná kancelář Priština
Ismail Qemali 63, Dragoman, Priština
tel. 00381/382/46676, fax: 00381/382/48782
e-mail: Vladimír_lukastik@mzv.cz
Velvyslanectví republiky Srbsko
Mostecká 15, Praha 1
tel. 257 532 075, 257 530 393, fax: 257 533 948
e-mail: yuambacz@mbox.vol.cz
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |