Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Švédsko

Konungariket Sverige

Švédské království

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 449 964 km2

Počet obyvatel: 9 113 000

Státní zřízení: konstituční monarchie

Hlavní město: Stockholm 783 000 obyv. (aglomerace 1 662 000 obyv.)

Další významná města:   Göteborg 490 000 (aglomerace 700 000 obyv.)

Malmö 276 000 obyv.

Uppsala 185 000 obyv.

Linköping 139 000 obyv.

Vasterås 133 000 obyv.

                                               Örebro 129 000 obyv.

Norrköping 125 000 obyv.

Helsingborg 123 000 obyv.

 

Úřední jazyk: švédština, 5 % populace hovoří finsky

Hymna: Du gamla, du fria

Měna: 1 švédská koruna (SEK) = 100 öre

HDP / na 1 obyv: 222 231 mil. USD / 25 040 USD

 

Národnostní struktura: Švédové 90 %, jiní 10 %

Náboženství: luteráni 88 %, pravd. to již dnes neplatí

Vznik: 1515 (vyhlášení nezávislosti na Kalmarské unii, uznána 1523)

Státní svátek: 6.6. (1523), Den švédské vlajky, nebo též Den zástavy, den, kdy s dynastie Vasovců dostala k moci

MPZ: SWE

Internetová doména: .se

Telefonní předvolba: +46

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* politici a vůdci: králové Gustav Vasa, Gustav II. Adolf (třicetiletá válka) a Karel XII. (poslední rytířský král), Olof Palme (premiér, v r. 1986 zastřelen)

* objevitelé a vynálezci: A.Celsius (teploměrná stupnice), C.Linné (klasifikace živočichů a rostlin), A.Nobel (vynálezce dynamitu, zakladatel nejprestižnější ceny)

* architekti: G.Asplund (Stockholmská městská knihovna), R.Östberg (Stockholmská radnice)

* spisovatelé: A.Lindgrenová (Pipi punčochatá, Děti z Bullerbynu), A.Strindberg (romány, Červený pokoj), P.Lagerkvist, E.Ekmanová

* populární hudba: skupiny ABBA, Roxette, Rednex, A-teens

* filmoví režiséři a herci: režisér I.Bergman (Mlčení, Šepoty a výkřiky), herečka G.Garbo

* sportovci: tenisté (B.Borg 5x, S.Edberg 2x vítězové Wimbledonu, 7x vítězství Davisova poháru), stolní tenista Waldner (1.olymp. vítěz), krasobruslař Salchow (10x mistr světa)

* zimní sporty: 7x mistři světa v hokeji, olymp. vítěz 1994, běžci na lyžích Jenberg, Wassberg, Svan (2x zlato ze ZOH), sjezdař Stenmark (vyhrál nejvíce závodů světového poháru), Wibergová

 

Laureáti Nobelovy ceny: (29)

Ekonomie:

G.J.Myrdal, 1974

B.Ohlin, 1977

Fyzika:

N.G.Dalén, 1912

M.K.G.Siegbahn, 1924

H.Alfvén, 1970

K.M.Siegbahn, 1981

Chemie:

S.A.Arrhenius, 1903

T.Svedberg, 1926

H.K.A.S.von Euler-Chelpin, 1929

J.Gevesy, 1943

Literatura:

S.O.L.Lagerlöfová, 1909

C.G.V.von Heidenstam, 1916

Medicína:

A.Gullstrand, 1911

A.H.T.Theorell, 1955

U.von Euler, 1970

T.N.Wiesel, 1981

S.K.Bergström, B.I.Samuelsson, 1982

A.Carlsson, 2000

Literatura:

E.A.Karlfeldt, 1931

P.F.Lagerkvist, 1951

N.Sachsová, 1966

H.Martinson a E.Johnson, 1974

Mír:

K.P.Arnoldson, 1908

K.H.Branting, 1921

L.O.N.Söderblom, 1930

D.H.A.C.Hammarskjöld, 1961

A.Myrdal, 1982

 

Švédské dědictví UNESCO: (15)

Birka a Hovrgården, vykopávky starých sídel Vikingů na ostrovech na jezeře Mälaren (1993)

Drottningholm, královské rezidence se zahradami a divadlem na ostrově na jezeře Mälaren (1991)

Engelsberg, nejlépe zachovalé švédské železárny  ze 17. a 18. stol. (1993)

Falun, měděný důl (2001)

Gammelstad, 424 dřevěných domů kolem kamenného kostela (1996) 

Karlskrona, námořní přístav ze 17. stol. (1998)

Kvarken, souostroví v Botnickém zálivu (2006)

Laponsko, oblast za polárním kruhem (1996)

Öland, zemědělská krajina jihu ostrova (2000)

Skogskyrkogården, hřbitov ve Stockholmu z let 1917–1920 (1994)

Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)

Tanum, skalní plastiky z doby bronzové (1994)

Varberg, rádiová stanice z počátků bezdrátové transatlantické komunikace (2004)

Visby, opevněné hanzovní město na ostrově Gotland (1995)

Vysoké pobřeží, přírodní rezervace na jz. pobřeží Botnického zálivu (2000)

 

Národní parky: (23)

Abisko

Angsö

Björnlandet

Dalby Söderskog

Djurö

Garohyttan

Gotska Sandöm

Hamra

Haparanda

Muddus

Norra Kvill

Padjelanta

Peljekaise

Sarek

Skärgard

Skuleskogen

Sonfjället

Stenshuvud

Stora Sjöfallet

Store Mosse

Tiveden

Töfsingdalen

Vadvetjäkka

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Švédsko, vybaví se:

* v minulosti významná severská mocnost zasahující i do dějin střední Evropy, v roce 1700 žilo na území ovládané Švédskem (1,1 mil. km2) až 5 mil obyvatel

* válečníci a dobyvatelé (Vikingové)

* lesy (66 % země) a vody (jezera, mořské zálivy vodopády, sníh)

* země značných sociálních výhod, ale i vysokých daní, největší zastoupení obyvatel nad 65 let na světě (17 %)

* kvalitní železná ruda a ocel, osobní a nákladní auta (Volvo, Saab, Scania), elektrotechnika (Electrolux Eriksson), výroba lesnického nářadí (Husqvarna), nábytek (Ikea)

* „čtyřpísmenkové značky“: ABBA, Pipi a další výše jmenované

* Stockholm a od r.1901 místo udílení Nobelovy ceny (Švédská akademie věd), r. 1912 ZOH, 1958 MS v kopané

* lední hokej (ale také bandy - obdoba pozemního hokeje na ledě), Vasův běh na lyžích, v minulosti zápasnická (27x zlato z LOH) a kanoistická velmoc (Frederiksson 6x zlato z LOH)

* červený vyřezávaný koník, symbol kraje Dalarna, ale i celého Švédska

* švédská trojka

 

Poloha. Stát ležící v severní Evropě na Skandinávském poloostrově při pobřeží Baltského moře, kde mu patří několik ostrovů, z nichž jsou největší Gotland (3001 km2) a Öland (1345 km2), členité pobřeží má délku 2500 km. Je největším a nejlidnatějším státem evropského severu. Jih dnešního švédského území byl v době tzv. stěhování národů důležitým ohniskem šíření germánských kmenů po Evropě. Jako regionální mocnost se Švédsko plně projevilo v 17. století, za třicetileté války, kdy ovládalo prakticky celé Pobaltí a výrazně zasahovalo do dění i v ostatních částech Evropy.

 

Přírodní poměry. I přesto, že je švédská příroda velice krásná a pestrá, schází jí monumentálnost norských fjordů či melancholie finské jezerní krajiny. Zemi lze rozdělit na dvě naprosto odlišné oblasti: nížinatý či pahorkatinný jih, který je ovlivňován teplými proudy severního Atlantiku, a hornatý drsný sever - Laponsko, kde se nachází vysoká skalnatá pohoří porostlá jehličnatou tajgou a kde zimní teploty klesají hluboko pod bod mrazu. Stejně jako v dalších severských státech byl povrch modelován někdejším pevninským ledovcem. Páteří země jsou Skandinávské hory (Kebnekaise, 2111 m n. m.), představující značnou část hranice s Norskem. Jejich vrcholové části jsou zaledněny, k východu klesají soustavou stupňů k plochému baltskému pobřeží. Unikátem je meteoritický kráter (průměr 40 km) v okolí jezera Siljan, vzniklý dopadem planetky v období devonu (cca před 360 miliony let). Pobřeží Botnického zálivu lemuje nížina. Jižní část státu vyplňuje jen mírně zvlněná Jihošvédská vysočina. Jen 4 km širokým průlivem Öresund je Švédsko odděleno od Dánska. Baltské břehy člení mnoho zátok, skalisek a útesů (skjäry). Po ústupu ledovce se území poměrně rychle zvedá, cca o 1 cm ročně.

Na většině území má klima vnitrozemský ráz odlišený zeměpisnou šířkou a výškovou členitostí. Oceánské vlivy, které jsou výrazné na opačné straně hor v Norsku se zde kromě jihu téměř neprojevují. Relativně teplé je pobřeží Botnického zálivu, kde v létě stoupají teploty až ke 25 °C, naopak v Laponsku mají v zimních měsících až padesátistupňové mrazy. Na severu země několik týdnů slunce nezapadá (naopak v zimě není vidět celé měsíce). Vodní toky na jihu jsou vhodné i pro plavbu, spolu s jezery a průplavy vytváření splavné vodní cesty. Jezer s plochou větší než 1 km2 je více než 3 900, zabírají asi 10 % rozlohy státu: tři největší se jmenují Vänern (5 585 km2), Vättern (1912 km2) a Mälaren (1140 km2).

Lesy pokrývají celých 66 % rozlohy státu. Na severu jsou jehličnaté (a dále pak přecházejí v tundru), na jihu naopak můžeme vidět i smíšené lesy. Specifickou vegetaci pak má suchý ostrov Öland - zde rostou jalovce a dokonce stepní rostliny včetně několika druhů orchidejí.

 

Obyvatelstvo a sídla. Švédsko bylo od pradávna domovem drsných severských kmenů, prapředků dnešních evropských Germánů. Severští Vikingové, tvořili dlouhá staletí svébytnou komunitu: také proto je dnešní švédská populace relativně homogenní. Nadvláda země nad většinou Pobaltí naopak vedla ke vzniku švédských komunit v okolních zemích. Pouze na severu žijí nepočetné menšiny Finů a Laponců (20 000 osob), které již dávno početně překonali přistěhovalci z celého světa (Kurdové, Jugoslávci ad.). Švédsko proslulo jako země vysoké životní úrovně a specifickým sociálním systémem. Ten je již do jisté míry redukován, ale stále zajišťuje vysokou kvalitu života (školství, zdravotnictví, veřejné služby apod.). Jistým specifikem jsou nejen vysoké ukazatele kvality života či naděje na dožití, ale také skutečnost, že téměř polovina dětí pochází z neúplných rodin či jsou nemanželské. Země byla v minulosti baštou luteránů, dnes je ale většina Švédu fakticky bez vyznání a paradoxem je, že k islámu se hlásí možná více nábožensky aktivních než ke křesťanství. Osídlení je v průměru řídké a velmi nerovnoměrné. Švédsko má značnou rozlohu, malou hustotu zalidnění a vykazuje velký rozdíl mezi více zalidněným jihem (tři větší koncentrace – kolem Stockholmu, Göteborgu a Malmö) a nepatrně zalidněným severem s malými a od sebe značně vzdálenými sídly.

 

Hospodářství. Švédsko patří k hospodářsky nejrozvinutějším zemím světa. Typická je dlouhá tradice průmyslové výroby, nerostné bohatství, rozvinutý sektor služeb, vysoká kvalita, úspěšnost firem na mezinárodním fóru. V dlouhodobé perspektivě se Švédsku vyplatilo i zapojení do evropských struktur. Jižní cíp Švédska, poloostrov Skåne, má přírodní podmínky již blízké dánským a zastoupení zemědělské půdy je tam překvapivě veliké. Nejvíce se sejí obilniny, na světovém trhu se uplatňuje oves. Výměrou následuje cukrovka, řepka olejná, luskoviny a brambory. Více než dvě třetiny hodnoty zemědělské produkce vytváří živočišná výroba orientovaná na chov skotu a prasat. Lesnictví a těžba dřeva představují jedno z nejdůležitějších odvětví (9. místo na světě). Švédsko má velké a různorodé nerostné bohatství: na evropské poměry lze o zemi hovořit jako o surovinové velmoci, zejména co se kovů týče. Těží se velice kvalitní železná ruda (10. místo na světě a po Rusku a Ukrajině 3. v Evropě). Z neželezných kovů se dobývají rudy s obsahem olova (7. na světě), zinku, mědi, uranu, stříbra a zlata. Švédsko má poměrně dlouhou tradici průmyslové výroby. Díky tomu se vedle těžby vyvinula i velice kvalitní metalurgie (např. světoznámá švédská ocel) a strojírenství. Švédsko je tak sídlem řady nadnárodních koncernů. Hutnictví se zaměřuje na produkci ušlechtilých a speciálních ocelí. Na metalurgii navazuje moderní strojírenství, především automobily, zahradní technika či obráběcí stroje (Volvo, ABB, SAAB, Husqvarna ad.). Chemie vyniká širokou škálou výrobků a především známými výbušninami – vynálezce dynamitu Alfred Nobel byl Švéd. Výroba papíru a celulózy je druhým nejdůležitějším průmyslovým odvětvím (3. v Evropě). Rovněž nábytkářský gigant Ikea je celosvětově známý. Země ale vedle tradičních těžkých průmyslových oborů rozvíjí také moderní telekomunikační technologie (za všechny lze jmenovat například firmu Ericsson). Ve vnitrostátní přepravě se významně uplatňuje síť 11 000 km železnic, vedoucích i do odlehlých oblastí. Vzhledem k velikosti svého území má Švédskou rozsáhlou silniční síť (jen 70 % asfaltovaných, prašné cesty jsou ale vesměs na severu, kde je provoz minimální). Spojení s ostatní Evropou (konkrétně s Dánskem) zásadně zlepšilo postavení mostu přes úžinu Öresund. Pozemní dopravu doplňuje 1 160 km splavných vodních cest včetně řady průplavů.

 

Historie. Ve starověku bylo Švédsko osídleno germánskými kmeny, které od 8. století podnikaly výpady hlavně do východní a jižní Evropy (Varjagové). Po sjednocení švédských kmenů v 10.–11. století došlo k ustavení státu. Švédové už v polovině 12. století obsadilo Finsko. Mezi lety 1397–1523 bylo součástí Kalmarské unie, v níž hrálo vůdčí úlohu Dánsko. Po protidánském povstání se ujala moci domácí dynastie Vasovců (1523–1654), za jejíž vlády se Švédsko stalo evropskou velmocí (zisky na Baltu, účast ve Třicetileté válce). Neúspěšné výboje krále Karla XII. v Severní válce (1700–1721) zemi vyčerpaly. Tehdy bylo Švédsko nuceno vzdát se svého velmocenského postavení ve prospěch Ruska. Za napoleonských válek ztratilo Švédsko definitivně Finsko, po Vídeňském kongresu 1814–1815 i území v severním Německu (Pomořansko), ale jako kompenzaci získalo Norsko (osamostatnilo se r. 1905). V 1. i 2. světové válce zachovala země neutralitu, což jí vyneslo kritiku světového společenství, ale její ekonomika nebyla válkou nijak poškozena. Na základě referenda (1994), které těsnou většinou schválilo vstup do EU (52,5 %) je od roku 1995 jejím členem, ale odmítlo se připojit k zavedení jednotné měny, eura.

 

3. Cestovní ruch

Možnosti rozlehlé a jen málo osídlené země jsou prakticky nevyčerpatelné, návštěvnost jednotlivých oblastí je však ovlivněna vzdálenostmi a dopravními možnostmi. I když země není tak bohatá na historické památky, nachází se zde řada sakrálních staveb z různých slohových období, zámků i staveb moderní architektury. Přírodní fenomény ovšem dominují, patří mezi ně zajímavé vodopády, kaňony, jeskyně, vápencové oblasti či pralesy, které umožňují aktivní turistiku i rekreaci. Oblíbené jsou vodní sporty, turistika na kole, plachtění či windsurfing

Každé větší město, ale i některé vesnice mají vlastní turistickou kancelář, kde zdarma seženete informace, literaturu a mapy, které potřebujete, příp. si zde můžete zajistit ubytování, pronajmout kolo apod.

 

Abisko, nejznámější a velmi navštěvovaný národní park (7700 ha) z r. 1909 leží cca 200 km severně od polárního kruhu. Předmětem ochrany je vysokohorská severská příroda (Slättatjakka, 1191 m n.m.), bohatá flóra (vemeník nejmenší, různé druhy vřesů) a rozmanitá fauna (medvěd hnědý, rosomák, vydra, sob, los, sněhule horská, orli ad). Část parku leží ve srážkovém stínu. Údolí parku nese název Lapporten – Brána Laponců

 

åre, nejprestižnější středisko alpského lyžování s více než 40 vleky a stovkou upravených svahů v centrálním Švédsku. Řada turistických stezek, od r. 1909 horská dráha.

 

Birka a Hovrgarden, dvě archeologické lokality v západní části jezera Mälar nedaleko Stockholmu. Osada Birka na ostrově Björkö pochází z 9.–10. stol. a po přijetí křesťanství v r. 831 (sv. Ansgar) hrála významnou roli v christianizaci okolních oblastí; Hovgarden leží na sousedním ostrově Adelsö. Jako významné doklady života tehdejších Vikingů a jejich mořeplaveckých a obchodních aktivit jsou obě lokality od r. 1993 pod záštitou UNESCO.

 

Drottningholm, královský zámek na ostrově při západním okraji Stockholmu, dílo královského architekta Nicodema Tessina ml. z let 1662-86 a jedna z prvních (a nejhonosnějších) barokních staveb v zemi. Příležitostně je obýván královskou rodinou, ale část interiérů s bohatou rokokovou výzdobou je přístupna veřejnosti. Chloubou zámku jsou jeho zahrady s bronzovými sochami Adriana de Vries, vytvořenými ve 20. letech 17. stol. pro zahrady pražského paláce Albrechta z Valdštejna, ale uloupené Švédy při okupaci Malé Strany v r. 1648. Světovou raritou je zámecké divadlo z r. 1776 s původními dekoracemi a dosud provozuschopnými technickými zařízeními. Celý zámecký komplex je pod ochranou UNESCO.

 

Engelsberg, velmi dobře zachovaný komplex historických železáren, poskytující představu o způsobu výroby vysoce kvalitního železa (a později oceli), v níž Švédsko zaujímalo už od 17. stol. významné postavení. Od r. 1993 je objekt po záštitou UNESCO.

 

Falun, historické městečko ležící asi 240 km sz. od Stockholmu (18 000 obyv.), od středověku spjaté s těžbou mědi; tehdy bývalo jejím nejvýznamnějším producentem na světě. Kromě několika stavebních památek (kostely ze 14.–17. stol., radnice ad.) jsou pozoruhodné hlavně zdejší doly (dnes se zde těží též železné a olovnaté rudy). Důsledkem těžby je tzv. Storgruvestöten, obrovská propadlina vzniklá zhroucením podzemních štol v 17. a 19. stol. Jako technická památka je Falun pod záštitou UNESCO.

 

Gammelstad viz Luleå

 

Göta [čti jöta] kanal, jedna z nejvýznamnějších atrakcí současnosti, vodní kanál, který spojuje Severní moře s Baltským. Je dlouhý 190,5 km, široký 26 m (na hladině) a 14 m (u dna), má 58 propustí, v provozu mezi 12. 5.–1.10., kdy si můžete pronajmout vyhlídkovou loď nebo se plavit po vlastní. Byl postaven námořním důstojníkem Baltzarem von Platen již v první pol. 19. stol.

 

Göteborg [čti jöteborj], historicky významné město na jihozápadním pobřeží, druhé největší v zemi (450 000 obyv.). Jeho předchůdcem bylo město Lödöse ležící hlouběji ve vnitrozemí a neúspěšné pokusy o jeho přeložení do strategicky výhodnější polohy (celá oblast byla předmětem napětí a válek s Norskem) se datovaly už od středověku. Teprve v r. 1621 došlo k založení dnešního Göteborgu (na nizozemském principu města protkaného plavebními kanály), který se brzy stal jedním z nejvýznamnějších přístavů a obchodních center severní Evropy; toto postavení si udržel dodnes (domovský přístav více jak třetiny švédského obchodního loďstva, významné loděnice, rybolov a továrny na zpracování ryb). Památný je zdejší kostel Kristinekyrka (z r. 1648), ale většina památek, stejně jako zajímavých muzeí (např. Smetanovo) a dalších kulturních institucí, pochází teprve z 18.–20. stol.

 

Gotland, největší švédský ostrov (3001 km2), „ostrov růží“, v 60. letech se stal základem švédské květinové generace. Pro pobřeží jsou charakteristické rauky, sochy přírody, vytvořené ze skal mořem a orchideje. Dnes středem zájmu masové turistiky všech generací, v srpnu dějiště středověkého týdne. Vhodné místo pro cykloturistiku

 

Gripsholm, královský zámek západně od Stockholmu, postavený r. 1537 Gustavem Wasou na místě staršího hradu při jižním břehu jezera Mälarsee. V minulosti byl svědkem řady významných politických událostí; cenné jsou jeho historické sbírky s galerií portrétní malby.

 

Helsingborg, centrum kraje Skåne, obchodní, přístavní a průmyslové město severně od Malmö na nejužším místě Öresundu. Vyrostlo okolo hradu, o který střídavě bojovali Švédové s Dányvýznamnou dánskou pevností, dnes se zachovala pouze strážní věž Kärnan; zachovalé měšťanské domy, žil zde slavný astronom Tycho de Brahe. Mezi hlavní pamětihodnosti města patří pomník plavby Sjöfartsmonumentet, trochu těžkopádná novogotická radnice připomínající minulou slávu města, měděná socha vojevůdce Magnuse Stenbocka nebo netradičně pojaté městské muzeum Dunkers Kulturhus. Důležitým prvkem města je přístav s významným trajektem do dánského Helsingøru (Hamletova Elsinoru), jehož funkci zčásti převzal v r. otevřený tranzitní most.

 

Hovrgarden, viz Birka a Hovrgarden.

 

Kalmar, původně vikingské město na jihovýchodním pobřeží Švédska (35 000 obyv.), připomínané už kol. r. 1000 a r. 1389 proslavené ustavením tzv. Kalmarské unie, znamenající spojení Dánska, Švédska a Norska. Město se pyšní působivým barokním Dómem z l. 1660-1703 a především opevněným renesančním zámkem (nejstarší část ze 12. stol.) s bohatými uměleckými sbírkami.

 

Karlskrona, město na seskupení několika ostrovů těsně při jihovýchodním pobřeží země (o. Trossön a další), založené v 17. stol. Karlem XI. jako základna švédského válečného loďstva (37 000 obyv.). Tím je dán ráz jeho historické části s loděnicemi (vstup na zvláštní povolení), tzv. Admirálským kostelem z r. 1680 a řadou dalších barokních památek. Starý přístav a historická část města jsou od r. 1998 na seznamu památek UNESCO.

 

Kiruna, nejsevernější město ve Švédsku (19 000 obyv.), závislé především na využití místních ložisek železné rudy. Památkově významný je místní novogotický kostel z r. 1907, jedna největších dřevěných staveb v zemi (cenná secesní výzdoba interiéru).

V nedaleké vesnici Jukkasjärvi je „ledový hotel“, vybudovaný skutečně z ledu a každoročně obnovovaný – největší iglů na světě..

 

Kungälv, městečko vikingského původu ležící severně od Göteborgu (5 000 obyv.), ovládané mohutnou pevností Bohus, založenou r. 1308 norským králem Håkonem. Po přestavbě do dnešní podoby v 16. stol. byl Bohus nejjižnějším norským opěrným bodem, ale v r. 1658 připadl s celou oblastí Švédsku. 

 

Läckö, honosný barokní zámek, založený už ve 14. stol. jako hrad biskupů z města Skara (z té doby hranolové gotické věže na nárožích), ale v 17. stol. přestavěný do dnešní podoby.

 

Laponsko, oblast o rozloze 109 702 km2 na severu Švédska za polárním kruhem - domov Sámů (Laponců, cca 115 tis. obyv.). Je to největší a jedno z posledních míst, kde žijí Laponci původním kočovným stylem života. Každé léto ženou svá ohromná stáda sobů směrem k horám. Tato oblast má mnoho krásných rysů, nekonečné smrkové a borovicové lesy, hluboká údolí a prudké vodnaté řeky s hučícími peřejemi, atraktivitu získala díky 500 km dlouhé královské cestě a několika národními parky.

 

Leksand, vesnice na břehu Siljanského jezera (zhruba 280 km sz. od Stockholmu; 2 000 obyv.), proslavená malebně položeným kostelem (18. stol.) a dodnes živými folklórními zvyklostmi; zejména populární je každoroční závod veslic (v červnu).

 

Luleå, přístav na pobřeží Botnického zálivu, spojený především s přepravou a zpracováním železné rudy; jako takový nakonec překonal své mateřské město, ležící asi 10 km ve vnitrozemí. Zdejší přístavní zařízení a ocelárny se dnes řadí k památkám stejně významným jako  novogotický Dóm (z r. 1893), radnice a další budovy z konce 19. stol.

Původní Luleå, dnešní Gammelstad (5 000 obyv.), skýtá  jedinečný příklad osady vzniklé pro církevní potřeby. Kolem kamenného kostela z 15. století je asi 424 dřevěných domků, používaných jen o nedělích a svátcích k ubytování věřících, kteří přicházeli k bohoslužbám ze vzdálenějšího okolí a nestačili by se vrátit domů týž den. Areál je od r. 1996 pod záštitou UNESCO.

 

Lund, město na samém jihu země, založené už v 11. stol. Knutem Velikým a až do válečných pohrom 17. stol. největší město a hospodářské a kulturní centrum Skandinávie (50 000 obyv.). Je zde řada románských a gotických památek; místní Dóm, založený mezi léty 1079-86 a dokončený na počátku 12. stol., se řadí k nejvýznamnějším románským památkám severní Evropy. Od r. 1668 je Lund také sídlem university s pozoruhodnou knihovnou a uměleckými sbírkami; další sbírky vlastní tzv. Akademické sdružení, Kulturněhistorické muzeum ad.

 

Malmö, třetí největší město Švédska a významný přístav na samém jihu země (245 000 obyv.). Už ve 12. stol. zde byla rybářská vesnice, z niž se ve středověku vyvinulo prosperující hanzovní město; to až do r. 1658 náleželo Dánsku. Jeho kupeckému charakteru odpovídá výstavné městské centrum kolem hlavního náměstí (Stortorget) s renesanční radnicí (přestavěnou v polovině 19. stol.) i řada gotických památek jako kostel sv. Petra (St. Petri kyrka, počátek 14. stol.), zámek  Malmöhus (1424, přestavěn v 16. stol.) ad. Z četných muzeí vyniká zejména Městské muzeum (mj. s pozoruhodnou sbírkou ruského malířství sklonku 19. stol.) a Technické muzeum, zaměřené i na obor loďařství (součástí expozice je i vysloužilá ponorka). V r. 1999 byl otevřen velkolepý most do Dánska o celkové délce 16 km vč. tunelu; dvouúrovňové mostní těleso (vlaky a auta jezdí zvlášť), který posílil význam města.

 

Most Öresund, viz Malmö

 

Öland, druhý největší švédský ostrov (1345 km2), ostrov dovolených, spojený s pevninou šest kilometrů dlouhým mostem Ölandsbron, v minulosti královský lovecký revír. Příznivé podnebí, bohatá květena, desítky kostelů (Gärdslösa ze 13. stol.), několik set větrných mlýnů, tisíce historických památek - polorozbořené mohyly, runové kameny, kamenné sloupy rauker, hrad Eketorp, atmosféra starých letovisek, největší step severní Evropy Stora Alvaret a nejsouvislejší oblast listnatých lesů v jižním Švédsku, kilometry dlouhé vápencové zdi (zeď Karla X. na jihu ostrova), skvělá ptačí rezervace i Les skřítků.

 

Padjelanta, největší národní park ve Švédsku (201 000 ha) a společně se sousedními parky Sarek a Stora Sjöfallet největší chráněné území v Evropě; předmětem ochrany je jedinečný ráz krajiny s obrovskými jezery (Virihaure, Vastenjaure, Sallohaure) a zvlněnou krajinou s pozůstatky z doby ledové (ledovce a morény). Větší část krajiny leží nad hranicí lesa, krajinným fenoménem jsou proto mj. rašeliniště a vřesoviště. Botanickou proslulost krajině přinesl přírodovědec Carl von Linné svou laponskou expedicí.

 

Sarek, nejstarší národní park Evropy na severu země z r. 1909 na ploše 194 000 ha; nekonečná fjeldová krajina s mohutnými horami, cca 70 ledovci a hlubokými údolími. Park je těžko přístupný z městečka Kvikkjokk.

 

Skåne, nejjižnější oblast země s největší hustotou obyvatel (95 obyv./km2); obilnice země s více než 200 zámky a panskými dvory, 250 km pláží, národním parkem Dalby Söderskog a významnými městy – Malmö, Helsinborg nebo Lund.

 

Skogskyrkogarden, viz Stockholm

 

Strömsholms kanal, nejstarší vodní kanál ve Švédsku z let 1777–1795, 110 km dlouhý se 26 propustmi, prochází 26 jezery. Původní využití pro plavbu železa, nyní turistická atrakce.

 

Stockholm, hlavní město Švédska, významné hospodářské, politické a kulturní centrum (1,6 mil. obyv.). Počátkem města, založeného r. 1252, bylo osídlení na strategicky výhodném ostrově mezi sladkovodním Mälarským jezerem a vodami „Slaného jezera“ Saltsjön (de facto mořské zátoky zasahující zde hluboko do vnitrozemí); tam se též nachází většina historických památek. Teprve později se město rozšířilo o další předměstí, zčásti na pevnině na severu i jihu, zčásti na sousedních ostrovech.

Centrem starého města je Velké náměstí (Stortorg) obklopené historickými domy; jižně od něho stojí barokní Německý kostel (Tyska Kyrka, 17. stol.) s populární věží a zvonkohrou. Severně od náměstí se vypíná Dóm (též Velký kostel, Storkyrka) ze 13. stol., v němž bývali korunováni švédští králové (cenné zařízení) a historicky  významný je také tzv. „kostel na Rytířském ostrově“ (Riddarholms Kyrka), velkolepá gotická stavba z konce 13. stol. s náhrobky švédských králů a dalších významných osobností. Z pozdějšího období pochází Královský palác (Kungliga Slott), dílo architekta Nicodema Tessina ml. z let 1697–1754; mohutný komplex o 550 místnostech, dokončený až po architektově smrti, dodnes slouží svému účelu, ale hostí též významné veřejně přístupné sbírky. Za nejkrásnější barokní stavbu ve městě je však považován Rytířský dům Riddarhus) ze 2. pol. 17. stol.

Vně historického jádra se nachází stockholmská radnice se svou mohutnou věží, vybudovaná v r. 1923 na špici protilehlého Královského ostrova (Kungsholm), a stejně tak mnoho dalších objektů z 19. a 20. stol. – novorenesanční budova Královské opery, Národní museum s nejvýznamnějšími uměleckými sbírkami v zemi (mj. též s díly uloupenými r. 1648 z pražských rudolfínských sbírek), Muzeum moderního umění na nedalekém ostrově (vč. Musikmuséet, jehož součástí jsou exponáty slavné skupiny ABBA) a další četná muzea včetně slavného Skansenu (východně od centra). Patří k nim také Vasa Varf, suchý dok s válečnou lodí Vasa, která se potopila r. 1628 a víceméně neporušená byla v r. 1961 vyzdvižena a zakonzervována.

Pozoruhodnou zvláštností moderního Stockholmu je hřbitov Skogskyrkogarden, vytvořený v l. 1917–20 na místě opuštěného štěrkového lomu. Dva tehdy mladí architekti Gunnar Asplund and Sigurd Lewerentz jej zasadili do přírodního rámce borového háje, citlivě kombinujícího rostlinné prvky s nerovnostmi terénu; od r. 1993 je hřbitov na seznamu UNESCO.

 

Tanum, obec při pobřeží Skagerraku, proslavená runovým nápisem z 5. stol. při místním kostele; na skalních stěnách asi 2 km jižně odtud se dochovaly rozsáhlé kresby lidských i a zvířecích postav, lodí, zbraní a dalších dokladů civilizace obývající tuto oblast na sklonku doby bronzové (kol. r. 1000 př. n. l.). Od r. 1994 je Tanum pod záštitou UNESCO.

 

Uppsala, staré universitní město, ležící asi 70 km sz. od Stockholmu (106 000 obyv.); tzv. Stará Uppsala (Gamla Uppsala) zhruba 5 km odtud byla až do 13. stol. rezidencí švédských králů. K nejvýznamnějším památkám patří gotický  Dóm ze 13. stol. (několikrát přestavěný), který je největší chrámovou stavbou Skandinávie, s cenným zařízením a hroby panovníků (sv. Erik, Gustav Vasa ad.), stará budova University založené v r. 1477 (hlavní budova západně odtud pochází až z 19. stol.) a Universitní knihovna, postavená v r. 1621 a uchovávající přes milion tištěných knih a na 20 000 vzácných rukopisů. Královský zámek ze 16. stol. se zachoval v podobě, již dostal při obnově po požáru r. 1702.

 

Vänern, třetí největší jezero Evropy (5585 km2) ležící na Göta kanalu s unikátní florou a faunou a 22 000 skalnatými ostrůvky a obrovským rezervoárem pitné vody.

 

Varberg, přístavní město a oblíbené letovisko jižně od Göteborgu (15 000 obyv.), proslavené mohutným zámkem z r. 1287, přestavěným v 17. stol.; v zámku sídlí Městské muzeum s bohatými kulturněhistorickými sbirkami.

 

Visby, hlavní město ostrova Gotlandu (19 000 obyv.), původně vikingská osada, ve středověku jedno z nejvýznamnějších hanzovních měst na Baltu. Město oplývá překvapivě velkým množstvím středověkých památek. Z větší části se zachovaly jeho hradby ze 13. stol. (o původní délce 3,6 km) se 38 věžemi (z původních 44); tzv. Prašná věž přitom pochází už ze 12. stol. Jsou zde výstavné patricijské domy (zvláště honosný Burmeisterův dům z poloviny 17. stol.), výstavný Dóm z r. 1225 a řada dalších středověkých kostelů či jejich zříceniny (sv. Mikuláše, sv. Klimenta, sv. Gertrudy, sv. Ducha, sv. Kateřiny ad.), ale též na 200 různých skladišť a obchodních zařízení ze 13. století. Jako nejlépe zachovalé opevněné kupecké město severní Evropy je Visby od r. 1995 na seznamu míst pod záštitou UNESCO.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Pro Švédy platí disciplína (na schůzky choďte naprosto přesně a domlouvejte si je s dostatečným předstihem) a preciznost. Jsou sebejistí, uvážliví, často formální - ve společnosti proto na sebe příliš neupozorňujte, buďte mírní v gestech, za všechno poděkujte, třeba dvakrát!

Platí zde: rovnostářství nade vše, majetní nedávají okatě najevo své bohatství. Vysoký je stupeň emancipovanosti žen - ve vládě je polovina žen, od r. 1998 se v zemi nevolí královna krásy. Švédové znají nejméně dva další cizí jazyky (z toho jeden bývá skandinávský), v sexu jsou otevření, poučení o něm je součástí výuky od základní školy (rozvodovost je však vysoká).

Nemají rádi vysoké švédské daně, individualismus, a pochopitelně své sousedy -Nory a Dány. Na veřejnosti se s nelibostí nahlíží na pití alkoholu.

Určitě nevynechejte. Konec zimy (Vlapuržina noc - Valborgsmässoafton) se slaví 30. dubna, naopak račí hody představují loučení s krátkým létem - v srpnu za svitu měsíce si pochutnejte na obrovských porcích raků vařených v koprovém láku, zapijte řádně vychlazenou pálenkou. V pozdním srpnu se v severním Švédsku konají večírky s pojídáním silně aromatickými baltskými sledi. V provincii Skåne se v září odehrávají úhoří party.

Vrcholem roku je však Svátek slunovratu (21.–23. června), po celé zemi se vztyčují májky (dávné symboly plodnosti), divoké večírky končí mnohdy až ráno. Časté bývají polární záře (Aurora borealis) viditelné během zimních nocí

Mezi významné události s pevným datem patří Stockholmský maratón (1. června) nebo Den Nobelovy ceny (10. prosince), ceremonie se odehrávají ve Stockholmu

Mezi velké zážitky patří jízda na Inlandsbanan na severu země – trať vede panenskou krajinou jezer a lesů s možností vykoupat se v jednom z nich, zajímavá je rovněž plavba přes Götakanal (vlastní lodí nebo na starém parníku www.inlandsbanan.se.

Národní gastronomie. Bohatě prostřené „švédské stoly“ (smörgasbord) jsou dnes celoevropským standardem, a to nejen v době snídaně (frukost), host si sám vybírá - ovocné vločky, uzeninu, zeleninu, vejce, sýry, jogurt, kyselé mléko (filmjölk), různé druhy chleba (místní jej sladí), bílá káva nebo čaj. Jídlo je založené hlavně na rybách, mase a bramborách v mnoha obměnách, denní menu (dagens rätt) často nabízí místní specialitu pytt-i-panna (opečené brambory se šunkou, párkem, event. vajíčkem s ingrediencemi), renskav (sob) nebo gravlax (losos na kopru); určité druhy ryb bývají sezónní záležitostí, např. rak připravovaný se sýrem, oblíbený je i knäckebröd (suchary). Oblíbeným čtvrtečním jídlem je hrachová polévka se slaninou nebo Janssons frestelse (Janssonovo pokušení, zapečené brambory, marinované šproty se smetanou a cibulí). Večeře (middag  mívá často i tři chody, nechybí ryby (např. losí pečeně s brusinkovým želé, bělokur s moruškami, sobí ragú), zmrzlina na závěr event. i silný švédský punsch se silnou a lahodnou  kávou. Stát má monopol na alkohol - světlé pivo (lättöl), víno a další alkohol jsou dostupné ve vybraných obchodech a barech, zvlášť drahé jsou koktejly. Nákup alkoholu bývá diskriminační (pořadníky), alkohol se často pašuje nebo i pálí ilegálně. Neťuká se sklenicemi, číše se pozvedne se slovy skål a s každým se připije s každým (a podívá se mu do očí), za jídlo se děkuje

Dárky pro Vaše milé. Potěšíte výrobky ze skla, porcelánu, stříbra, žádané jsou šperky nebo tradiční laponské oblečení, vyřezávané předměty.

 

5. Praktické informace

Doprava. Stockholm je hlavní vzdušnou branou země, k dalším patří i Göteborg a Malmö; většinu měst země vč. odlehlého severu obsluhují letadla poměrně husté vnitrostátní letecké sítě, které někde nahradily nerentabilní železnice.

Vlaky jsou obvykle čisté, útulné a spolehlivé, dálkové trasy mají lehátkovou i lůžkovou část a nekuřácké jídelní vozy. Do expresů (expresståg) je třeba mít rezervaci, chloubou je síť vysokorychlostních (drahých) vlaků X2000, unikátem jsou kupé pouze pro ženy, lůžkové kupé je vybavené toaletou, sprchou a teplou vodou. Fungují různé slevové karty - např. Scanrail Pass rozšiřuje dopravní možnosti i do sousedních skandinávských zemí.

Větší města mají skvělou síť městské dopravy, v hlavním městě funguje T-bana (metro), příměstské železnice a autobusy, viz www.svenskabuss.se. Existují i jednodenní a vícedenní jízdenky, které zakoupíte ve stánku Pressbyrån.

Expresní dálkové autobusy Švédských železnic i soukromých dopravců spojují všechna důležitá místa země, cestování na druhý konec země může být časově náročné a únavné.

Taxislužba je spolehlivá, vozidlo zpravidla seženete jen na stanovištích nebo si je můžete telefonicky objednat – v dopravní špičce nebo neútulných dnech se vozy hledají méně snadno.

Sweden - A Motorist´s Paradise (Švédsko - ráj pro řidiče), informační tiskovina pro řidiče; počítejte poměrně s častými namátkovými kontrolami dokladů a stavu vozidla.

Ubytování. Rozsáhlá síť hostelů (vandrarhem, domov poutníků, často v hradech, majácích, školách apod.), kempů, hotelů, horských a turistických chat i bydlení v soukromí. Kempovat se dá díky tradici Allemansrätten (právo každého) prakticky kdekoliv, ceny za ubytování může být s pozdější příchodem do objektu nižší, často však bez (švédské) snídaně. Ceny za ubytování však obecně korespondují s vyššími cenami za služby v severských zemích.

Trestná činnost a krádeže. Běžná opatrnost je na místě, nezákonné jsou hazardní herny. Velká města mají své kapsáře (často narkomani nebo alkoholici).

Lékařská péče. Je na velmi dobré úrovni, kvalitní zdravotnický personál, většina lékařů i sester hovoří anglicky; lékařské a lékárenské výrobky jsou okamžitě k dostání. Ve městech vždy funguje alespoň jedna lékárna, neexistuje systém obvodních lékařů.

Noviny Svenska Dagbladet, Dagens Nyheter nebo Expressen (ve Stockhomu) Göteborgsposten (v Göteborgu), hlavní evropské deníky běžně seženete ve velkých novinových střediscích, podobně jako Stockholm This Week (zdarma).

 

Internetové odkazy:

www.visitsweden.com

www.tourist.se

www.sweden.se

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky ve Švédsku

(Embassy of the Czech republic) Villagatan 21, Stockholm

tel.: 00468/4404210, 4404225, fax: 00468/4404235

e-mail: stockholm@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/stockholm

 

Velvyslanectví Švédska

Úvoz 13, P.O.Box 35, Praha 612

tel.: 220 313 200, fax: 220 313 240

e-mail: ambassaden.prag@foreign.ministry.se, www.swedenabroad.com/praha

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_svedsko.php on line 672