Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Prověřená společnost 2015
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2017

Nové články

Vietnam-země snů
Budapešť
Dominikánská republika
RNDr. Jaroslav Hofmann


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

TURECKO

Türkiye Cumhuriyeti

Turecká republika

 

1. Marginální sloupec 

Rozloha: 774 815 km2

Počet obyvatel: 73 875 000

Státní zřízení: republika 

Hlavní město: Ankara 3 203 000 obyv. (aglomerace 3 903 000 obyv.)

Další významná města:   Istanbul 8 803 000 obyv (aglomerace 12 000 000 obyv.

Izmir 2 232 000 obyv.

Edirne 378 000 obyv. 

 

Úřední jazyk: turečtina, domluvíte se část. anglicky, v Istanbulu i rusky

Hymna: Istiklal Marsi 

Měna: 1 turecká lira (TRN) = 100 kurušů

HDP / na 1 obyv: 192 833 mil USD / 2 967 USD

 

Národnostní struktura: Turci 87%, Kurdové 10%, Arabové 1,5%, jiní 1,5 %

Náboženství: sunnitští muslimové 90%, šíitští muslimové 9,5%

Vznik: 21. 5. 1921 zformování státu

Státní svátek: 29. 10. (1923) Vyhlášení republiky

MPZ: TR

Internetová doména: .tr

Telefonní předvolba: +90

Časové pásmo: UTC +2 

 

Slavné osobnosti:

* prezident K.Atatürk (Otec Turků, vlastním jménem Mustafa Kemal Paša), přiblížil zemi k Západu

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

Turecké dědictví UNESCO: (1)

Istanbul, historická území (1985)

 

Národní parky: (0)

 

2. Charakteristika země 

Když se řekne Turecko, vybaví se:

* „turecké hospodářství“

*  dvě naprosto odlišné kultury, muslimská a křesťanská (antické římské památky se rozpadají vedle chetitských monumentů)

* čepice Fes, Nargile (vodní dýmka) 

* lidmi přeplněné bazary plné zboží

* muezzin svolávající z minaretu věřící k modlitbám

* istanbulské mešity ve slunci vycházejícím nad Bosporem

 

Poloha. Turecko je poloevropský a poloasijský stát zároveň v západní Asii mezi Černým a Středozemním mořem na poloostrově Malá Asie s malým přesahem do  jihovýchodní Evropy (Thrákie). V Evropě leží jen 24 000 km2 území (cca 3 %) a žije zde necelá sedmina obyvatelstva. I přesto bylo a je z části evropskou zemí: výrazně zasáhlo do historie (nejen) jihovýchodní Evropy a usiluje již po desítky let o členství v Evropské unii. Geopoliticky významný je fakt, že Turecko plně ovládá průlivy Bospor a Dardanely, představující jediné spojení Černého moře a států na jeho březích s oceánem.

 

Přírodní poměry. Turecko je suchá hornatá země, která je modelována vysokými pohořími podél pobřeží a na východě země a vyprahlou vysoko položenou centrální Anatolskou plošinou (1000–1300 m n. m.), pokrytou polopouští a suchou stepí s řadou slaných jezer a bezodtokých oblastí. Je obklopená mladšími ve třetihorách vyvrásněnými pohořími: na severu to je Severoanatolské (Pontské) pohoří, z jihu pak pohoří Taurus (Toros; Erciyas Dag˘i, 3 917 m n. m.). Východní část vyplňuje složitý systém Arménské vysočiny (max. Ararat, 5 165 m n. m.). Nížiny se rozkládají jen podél pobřeží. Evropská část je nížinou, z níž vystupují menší pohoří (Büyük Mahya, 1031 m n. m.). Celá země je seismicky značně aktivní, zemětřesení (naposledy 1999) mívají až katastrofické důsledky. Většina řek má charakter horských toků s proměnlivým průtokem (např. Kizilirmak, 1 151 km).

Na východě státu pramení biblické řeky Eufrat (Firat, v Turecku 1 263 km; se soustavou vodních nádrží) a Tigris (Dicle). V zemi najdeme řadu převážně sladkých jezer ledovcového nebo tektonického původu.

 

Podnebí je subtropické s velmi teplým a suchým létem a poměrně tvrdou zimou, zejména ve výše položených oblastech. Lesy pokrývají jen 13 %, orná půda 38 % rozlohy státu.

 

Obyvatelstvo a sídla. Dnešní Turecko je jen zlomkem někdejší gigantické osmanské říše, která ovládala celé východní Středomoří. Jakožto jádro někdejší říše je osídleno téměř výhradně tureckým obyvatelstvem. Nejpočetnější menšinou jsou Kurdové (asi 20 %) na východě země; jejich postavení je ovšem značně komplikované  (donedávna byli považováni za „horské Turky“ a samo užívání kurdštiny bylo trestné) a snahy o osamostatnění vedly v minulosti ke krvavým masakrům tohoto etnika. Arménská menšina na východě země po krvavé genocidě z doby 1. světové války fakticky vymizela, stejně jako odešli maloasijští Řekové po válce z let 1921–22. Obrovské rozdíly jsou v kvalitě života zejména mezi západní částí země (Istanbulem a okolím) a chudým zemědělským východem, kde ještě asi třetina populace (v drtivé většině žen) neumí číst a psát.

Prakticky všichni obyvatelé se hlásí k islámu (asi 70 % sunnité, 25 % alávité, jen málo šíitů), přes striktní oddělení církve od státu je postavení jiných náboženství (zejména křesťanského) silně nerovnoprávné.

 

Hospodářství. Turecko sice patří mezi bohatší státy západní Asie, svými ukazateli však nedosahuje evropských měřítek. Zemědělská výroba je nejrozvinutější v evropské části státu. Pěstuje se pšenice (9. místo na světě) a ječmen, kukuřice a rýže, dále brambory, hodně luskovin. Daří se produkci oliv, vinná réva se suší na rozinky. Z technických plodin vyniká bavlna (6. na světě), tabák (5. na světě) a olejniny.

Země má rozmanité přírodní zdroje, zejména značné zásoby uhlí, železné rudy, rud chrómu; většina surovin však byla donedávna vyvážena bez významnějšího zpracování. V současnosti expandují obory, jež jsou podporovány značným přílivem zahraničních investic (svou roli v tom hraje levná pracovní síla) – expanduje tak hlavně strojírenský (mj. montáž automobilů a autobusů) a chemický průmysl. Největší část produkce ale stále připadá na textilní a potravinářskou výrobu.

 

Doprava využívá výhodné tranzitní polohy mezi Evropou a Blízkým východem, kvalita komunikací směrem k východu rychle klesá.

 

Historie. Jádro dnešního Turecka, Malá Asie, bylo už od starověku centrem řady významných civilizací (Chetité, Urartánci, Frýgové, Arméni a Gruzíni, řecké osady, Římané ad.). Ve středověku byla Konstantinopol (dnešní Istanbul) centrem mocné Byzantské říše. Od 14. století pronikali muslimští Turci do Malé Asie o do Evropy a postupně si podrobili většinu středověkých křesťanských států na Balkánském poloostrově (Srbsko, Bosna, Bulharsko), roku 1453 padlo i Byzantské císařství a Istanbul se stal hlavním městem nové Osmanské říše. V 16. a 17. století dosáhla turecká moc maximálního rozsahu a byla zastavena až roku 1683 před branami Vídně. Od 18. století nastal postupný úpadek turecké moci, který byl provázen separatismem jednotlivých národností (např. Egypt, Řecko, Srbsko). Do roku 1914 tak Turecko ztratilo takřka veškerá svá území v Evropě a severní Africe. Po 1. světové válce se země modernizovala díky tzv. kemalistické revoluce - podle Kemala Paši – Atatürka, který mj. odstranil monarchii, oddělil církev od státu, zavedl příjmení a latinku. Přestože je Turecko členem NATO (od r. 1952), má trvalé spory se svým partnerem v organizaci Řeckém (otázka Kypru, hranice v Egejském moři atd.). Se snahou o vstup do EU se Turecko pomalu odhodlává k některým politickým reformám, jako je zrušení trestu smrti či povolení kurdštiny ve školách a sdělovacích prostředcích.

 

3. Cestovní ruch

 

Roste význam cestovního ruchu, ročně do Turecka přijíždí přes 10 milionů cizinců. Architektura a čistota pláží přímořských letovisek není nikdy taková, jak je hlásají reklamy turistických kanceláří, co ve vás zůstane jsou rozlehlá pohoří, stepy, jezera či vlhké tropické horské lesy ve vnitrozemí, mešity, hrady nebo rozpadající se karavansaray.

 

Edirne, první turecké město (téměř 100 tis. obyv.), které vás přivítá při vstupu do Turecka z Bulharska – sugestivní, dobře zachovalé. Největší slávy dosáhlo v období Makedonské říše. Přestavěl jej pak římský císař Hadrián a pojmenoval po sobě Adrianopol, město se stalo součástí Byzance až do r.1361, kdy je dobyl Murat I a připojil k Otomanské říši. Z tohoto období pocházejí nejkrásnější památky.

Ve městě je přibližně 300 mešit a stovka fontán z dob vlády Sulejmána Nádherného. Z památek je nejznámější mešita Selimiye, postavená stavitelem Sinanem pro sultána Selima II Ukrutného - její čtyři minarety jsou se svými 75 m nejvyšší po Mekce (je údajně nejkrásnější v celém Turecku). Za návštěvu stojí i karavanseraje Ahmeda Paši a Rüstem Paši.

 

Istanbul, největší město země (údaje se značně různí: 6–7 mil. obyv., aglomerace cca 12 mil. obyv.), rozkládající se na dvou kontinentech (Evropy a Asie - jediné město na světě), na obou březích úžiny Bospor u vstupu do Marmarského moře – strategická úžina (v překladu „ten s úzkým hrdlem“) o délce 31,5 km a hloubce až 118 m; důležitá obchodní křižovatka a brána Orientu, tajuplné kulturní (UNESCO) a komerční centrum země (60 % tureckého obchodu).

Do historie se zapsal pod různými jmény: Byzantion, Konstantinopol nebo Cařihrad. Založen Řeky v 7. století př. n. l. Ve 2. století přicházejí Římané a po rozdělení Říše římské roku 395 se tehdejší Konstantinopol na dlouhých tisíc let stává centrem Východořímské říše. R. 1453 sultán Mehmet II. Konstantinopoli coby vládce stále na východě sílící Osmanské říše město dobyl a přejmenoval na Istanbul, který se stal na dlouhých 500 let centrem Osmanského impéria. V této době vzniklo mnoho mešit -Modrá mešita, Tulipánová, Sulejmanova (každý panovník si postavil svoji mešitu). Do města stále častě směřovali obchodníci z Řecka, Srbska, Bulharska či Arménie, koncem 19. stol. počet obyvatel přesáhl 1 milion, ve městě jezdila tramvaj i podzemní metro z r. 1875 (druhé nejstarší po londýnském), s Evropou bylo spojeno železnicí (Orient Express). I když v r. 1923 roli hlavního města Turecka přebrala Ankara, zůstává Istanbul nejdůležitější tureckou metropolí. Z města se dlouhodobě vytrácejí Řekové, v současnosti se pod tíhou přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu stále rozrůstá na východě do Anatolské plošiny a na západě do Thrácké nížiny - město předstihlo počtem obyvatel např. Paříž. V mnohých čtvrtích vyrostl průmysl, Bospor překlenují dva mosty, vyrostla dálnice do Ankary, stejně jako mnoho mrakodrapů. Město má i dnes kosmopolitní charakter, vedle sebe žijí muslimové, židé i křesťané.

Tři historické části na jeho území: Stambul (leží na poloostrově mezi Marmarským mořem a Zlatým rohem), Beyogl (býv. předměstí Galata a Pera) a hist. Část města Üsküdar (též pod názvem Skutari). Nejstarší památkou veměstě je Konstantinův sloup (Čemberlitaš) z r. 330 při příležitosti povýšení Byzantionu na hlavní město římské říše. K nejznámějším památkám patří Aya Sofia  (Chrám Boží moudrosti, nebo též sv. Sofie) postavená císařem Justiniánem r.537 coby křesťanský chrám. Po dobytí Istanbulu r. 1453 byla přeměna na mešitu a dnes je z ní muzeum. Sulejmanova mešita, dominanta města, vznikla v době vrcholné moci města (dokončena 1557), patří k ní metresa, karavanseraj, zbrojnice, nemocnice, lázně a obchody , Cisterna Yerebatan Saray (Potopený palác) zásobárna dešťové vody pochází nejspíš ze 4. stol., turistům byla po vyčištění a rekonstrukci zpřístupněna r.1987. Součástí vodního systému města se zachovala část Valentova akvaduktu. Hipodrom (centrum kulturního dění). Za nejkrásnější mešitu ve městě je považována Sultan I. Ahmet Camii, známější jako Modrá mešita, z počátku 17. století - jako jediná se pyšní šesti minarety, zaujmou mohutné rýhované pilíře, stovky červenobílých modlitebních koberečků, obložení stěn fajánsovými dlaždicemi – odtud přívlastek „modrá“). Z mešit dále zaujme Tulipánová mešita ve stylu osmanského baroka z 18. stol. za Mustafy III.Rozhodně nevynechejte návštěvu rozsáhlého palácového komplexu Topkapi vč. Harému, čtyři staletí byl rezidencí sultánů, někdy zde žilo až pět tisíc osob (bylo to město ve městě). R. 1853 dvůr panovníka přesídlil do paláce Dolmabahçe (reprezentační empírový palác na břehu Bosporu) a Topkapi je nyní muzeem. Po dvou mostech se dostanete do asijské části města s rozsáhlými předměstími: Üsküdar, řada mešit, byzantská pevnost. Za návštěvu jistě stojí některý z bazarů (Egyptský, Knižní, Velký bazar má 4000 krámků s nejroztodivnějším zbožím), hammamů (turecké lázně), čajovna či některé z četných muzeí (Muzeum tureckého a islámského umění, Muzeum mozaik). Nedaleké Ostrovy princů nabízejí klidné pláže a nedotčenou přírodní krásu stejně tak jako Bělehradský les sev. od města.

 

4 O lidech a jejich životě 

Typické povahové rysy. Přátelé otevírají cestu do země! Vyplatí se nekonečná trpělivost, jemná neoblomnost a nejlépe místní spojenec - muž, znalý zdejších zvyklostí může být klíčem k úspěchu při obchodování.

Temperamentní, i když někdy pomalý národ. V případě, že svým chováním a oblečením budete respektovat jejich náboženství a rodinu, najdete s Turky určitě společnou řeč; v případě, že nabídnete peníze, nic není nemožné (platí zvláště v turistických letoviscích, na venkově je situace jiná - upřímně zde platí zde vřelost, velkorysost a štědrost).

Obzvláště v Istanbulu je třeba rozlišovat, zda se jedná o Turka nebo Rusa (Rusů přibude každý rok až půl milionu).

Příliš nemají rádi Řeky - neustálý spor o přímořskou oblast Egejského moře, stále aktuální je otázka území Tureckého Kypru. Spor vedou i s Bulhary - neustálý národnostní spor přetrvávající z dob nadvlády Osmanské říše nad Balkánem; nevidí rádi osamocené ženy - cestovatelky, bojí se emancipace.

Určitě nevynechejte. Návštěvu čajovny, turecký čaj Rise popíjený s cukrem, bafání nargile (vodní dýmka) a lelkování je denní náplní mnoha Turků.

Rovněž návštěva bazaru a smlouvání o cenu patří ke zdejšímu koloritu, Turky obchod nebaví, když nesmlouváte - věřte, že cena je vždy vysoce nadhodnocena právě z důvodu smlouvání.

Odpočinek v mešitě spojený s tichým pozorováním věřících je zadostiučením po dlouhé cestě.

Národní gastronomie. Jídlo je vynikající, kořeněné, rozmanité a levné; nejlevnější a nejchutnější rychlé jídlo seženete téměř v každém městečku přímo na ulici, stravujte se tam, kde místní obchodníci.

Mezi oblíbená jídla patří různé druhy salátů a grilovaná masa: kebap, kewfteta (kořeněné sekané skopové a telecí), shishkebap (kuřecí špíz restovaný na rožni), grilovaný lilek v kari omáčce, pečené ryby - vzhledem k islámu neseženete po celém Turecku vepřové maso.

Grilované maso, pikantně plněné zeleninou, příkladem může být kebap (şişkababt), špíz z kousků jehněčího s rajčaty opékaný na dřevěném uhlí, má několik variant: döner kebap (plátky jehněčího opékaného na svislém rožni, podávané s rýží a jogurtem), klçşiş (kebap z mečouna), çinarck usulü balk (smažený mečoun, ryba, garnáti obložení houbami a ochucení brandy), lüfer frn (ryba zapečená s petrželí, podávaná chlazená)

K ochutnání lze doporučit všechny sladkosti (baklava, süpanğile, aşure aj.).

I když právě na území Turecka začali Chetité s pěstováním vinné révy není víno z této oblasti právě nejlahodnější (mnoho se zde nepije). Výborné je jediné turecké pivo Efes nebo jogurtový nápoj Ayran; národním aperitivem je raki, alkohol je značně omezen islámem.

Místní druh kávy se podává zpravidla silná (kahve), pijte ji proto v malých doušcích. Vaří se obvykle slazená, nepodávají se další ingredience (mléko nebo smetana), ale sladké pečivo. Národním nápojem je však čaj!

Dárky pro Vaše milé. Návštěva bazaru může být vzrušující podívanou, seženete zde prakticky vše: kožené výrobky, saka, hedvábí, semiš či ovčí kůže, obvykle vynikající kvality stejně jako prvotřídní turecké koberce a kelimy (koberec bez vlasu, se stejným vzorem po obou stranách), ozdoby z alabastru, bronzu, keramiky, mosazi, stříbra, zlata, jantaru, starožitné měděné předměty.

Mezi další artikly rozhodně patří vodní dýmky, tradiční hudební nástroje (ney, davul, kaval), různé druhy koření, olejů atd.

Prodavači jsou dotěrní, proto na zboží nikdy nesahejte ani o ceně nesmlouvejte, pokud o ně nemáte zájem, vaši pozici jako vyjednávače posílíte přítomností svazku cizích bankovek.

 

5. Praktické informace

Doprava. Hlavními vzdušnými branami do země jsou velká města na pobřeží (Istanbul - Atatürk Hava Limani) a Ankara, asi 15 měst propojují pravidelné letecké spoje.

Na hlavních trasách do Sofie a Athén jezdí relativně pohodlné dieselelektrické vlakové soupravy,  ostatní spoje bývají zpravidla i velmi pomalé. Vlaky dálkových tras mají jídelní i lůžkové vozy, bývají však vyprodány i týdny předem. Přes Vanské jezero vede železniční trajekt jakou součást tratě Ankara–Teherán.

Rychlejší, spolehlivější, relativně bezpečné a dochvilné jsou dálkové autobusové spoje, nejsou drahé a některé mají i klimatizaci, často jsou však kuřácké!

V Istanbulu funguje autobusová a tramvajová doprava, staví se metro; setkáte se též s koňmi, trajekty, motorovými čluny a mořskými autobusy (deniz otobüsleri). Všudypřítomní taxikáři, cenu si vždy dohodněte předem (!), v blízkosti hotelu účtují taxikáři za přepravu i dvojnásobek běžné ceny. Existují tzv. sdílené taxi (dolmuş), jezdí na určitých trasách, pasažéři nastupují a vystupují a platí fixní cenu za přepravovaný úsek.

Řidiči mají v krvi jistou dávku agresivity, zpravidla se nedívají za sebe a svou fyzickou přítomností demonstrují své právo. Děsivé, že? Kdo je na místě první, má přednost.. V noci může jízdu ztížit nesprávně seřízená příp. nepoužívaná světla.

Ubytování. V přímořské oblasti vyrostlo mnoho nových hotelových komplexů dosahujících evropského standardu. Ve městech celá řada větších či menších hotýlků dosahujících různého standardu. U významnějších míst jsou k dispozici vždy kempy nižšího standardu.

Trestná činnost a krádeže. Obecně není vysoká, v Istanbulu je však na denním pořádku - hlídejte zavazadla, mějte se na pozoru před kapsáři, peníze a cennosti zanechejte v hotelovém trezoru. V rekreačních přímořských oblastech je relativně bezpečněji než v odlehlých městech vnitrozemí. Po setmění nechoďte raději sami ven, platí zvláště pro krásnější část populace - neprovokujte zbytečně vyzývavým oblečením, jste v muslimská zemi.

Lékařská péče. Výborná péče je ve velkých městech, v odříznutých oblastech nikoliv - personál lékárny vám např. navrhne léčivo jen na základě vašeho subjektivního popisu, ani na antibiotika nepotřebujete lékařský předpis. Řada lékařského personálu vystudovala v Německu. Účinnější léky nejsou vždy k sehnání, vezměte si na cestu vlastní. Nejčastějším problémem turistů je průjem, můžete mu předejít, pokud budete pít pouze balenou pramenitou vodu (su).

Noviny. Hlavními deníky jsou: Cumhuriyet, Milliaet, Sabah a Dunya, které si stejně nepřečtete, mezinárodní tisk (zvláště ruský a britský) dostanete s větším zpožděním než obvykle (do druhého dne) na větších novinových stáncích.

 

Internetové odkazy:

www.turecko.cz

www.bedekr.cz

www.bongobongo.cz

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Turecku

(Embassy of the Czech Republic)

Kaptanpasa Sokak No. 15, G.O.P., Ankara

Tel. 0090312/4056139, recepce (přímé) 4056141, 4056142, 4056143,

fax 0090312/4463084

e-mail: ankara@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/ankara  

 

Generální konzulát České republiky v Turecku

(Consulat Generale of the Czech Republic)

Abdi Ipekci Cad. 71, Macka – Istanbul

tel. 0090/212/2329046, 2309597, fax 0090/212/2319493

e-mail: ankara@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz

 

Velvyslanectví Turecké republiky

Na Ořechovce 69, Praha 616, PSČ 162 00

tel. 224 311 402, 224 311 403, fax 224 311 279

turkembprague@ms.easynet.cz, prag.be@worldonline.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2017 Toulky Evropou.cz
TOPlist
powered by:

Warning: require_once(8b6ba655fbfac6d6cd06172.php) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in /disk_1/www/cz/toulkyevropou/www/ev_turecko.php on line 536