učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Ukrajina
1. Marginální sloupec
Rozloha: 628 700 km2
Počet obyvatel: 46 560 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Kyjev, 2 666 000 obyv., aglomerace 3 350 000 obyv.)
Další významná města: Charkov 1 465 000 obyv.
Dněpropetrovsk (1 065 000 obyv.)
Oděsa 1 007 00 obyv.
Doneck (1 000 000 byv.
Zaporožeje 799 000 obyv.
Lvov 734 000 obyv. a mnoho dalších
Úřední jazyky: ukrajinština, ruština
Hymna: Šče ne vmerla Ukrajina (Ukrajina ještě neumřela)
Měna: 1 hryvnja (UAH) = 100 kopijok.
HDP / na 1 obyv: 48 760 mil. USD / 1 000 USD
Národnostní struktura: etničtí Ukrajinci 75 %, Rusové 21 %, jiní (Poláci, Bělorusové, Maďaři, Rumuni aj.) 14 %
Náboženství: bez vyznání 52 %, pravoslavní 31 %
Vznik: 24.8. (1991, odtržení od SSSR)
Státní svátek: 24.8. Den vzniku republiky
MPZ: UA
Internetová doména: .ua
Telefonní předvolba: +380
Časové pásmo: UTC + 2
Slavné osobnosti:
* politici - diktátoři: N.S.Chruščov, L.I.Brežněv
* literatura: staré letopisy (Kyjevský letopis, Slovo o pluku Igorově), T.Ševčenko (zakladatel novodobé ukrajinské literatury a spisovného jazyka), O.Dovženko (Ukrajina v ohni), N.Gogol (Mrtvé duše, Revizor)
* byzantská tradice ve výtvarném umění (Sv.Sofie v Kyjevě), lidové písně (dumky) a tance (kazačok), klavírní virtuoz S.Richter a houslista M.Elman
* režisér a herec S.Bondarčuk (Vojna a mír)
* vynálezce I.Sikorski (zkonstruoval vrtulník)
* atlet S.Bubka (6x mistr světa olymp. vítěz 1988), fotbalový klub Dynamo Kijev (vítěz PVP 1975, 1986)
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Ukrajinské dědictví UNESCO: (4)
Karpaty, původní bukové lesy (2007)
Kyjev, katedrála sv. Sofie a přilehlé klášterní budovy, Pečorská Lávra (1990)
Lvov, historické centrum města (1998)
Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)
Národní parky: (11)
Askania Nova
Azovo-Sivaskij
Desniansko-Starogutskij
Javoryvskij
Karpatski
Podolskoje Tovtry
Siněvir
Skolivskoje Beskydy
Svjatyje gory
Šatskij
Vyžnickyj
2. Charakteristika země
Když se řekne Ukrajina, vybaví se:
* země rovin, úrodné černozemě (evropská obilnice), černého uhlí a železné rudy (Donbas), druhá největší země Evropy (po Rusku)
* Kyjevská Rus, jeden z nejstarších slovanských států
* Kozáci, svébytné společenství mužů chránících úrodu, rodinu a půdu před vpády nájezdníků
* Černobyl, největší jaderná katastrofa (1986)
* Jalta, kde se rozhodlo o poválečném „osudu“ Evropy
* 2. nejdelší objevená jeskyně (Optimističeskaja, 201 km)
Poloha. Ukrajina je po Rusku druhým největším evropským státem. Její poloha na styku ruské a evropské kultury, příznivé klima, úrodné půdy i tranzitní poloha z ní učinily významnou základnu ruské expanze do Evropy, ale i tragickou oběť dvou světových válek. Její odtržení znamenalo pro Rusko velkou ztrátu, s daleko většími problémy se ale potýká samotná Ukrajina, která si dodnes hledá své místo mezi evropskými zeměmi jak v ekonomické, tak i v politické oblasti. Navíc část území poškodila jaderná katastrofa v Černobylu, jejíž likvidace stále zatěžuje i hospodářství země. Partnerství s Ruskem se jeví jako nezbytí, členství v EU a NATO zatím jako vzdálený sen.
Přírodní poměry. Ukrajina je státem, který je přímořský (Černé moře), ale zároveň má silné kontinentální rysy. Povrch tvoří většinou nížiny nebo mírně zvlněné roviny, na severu místy zbahněné (Polesí). Výraznější pohoří jsou pouze na západě země, kde na Ukrajinu zasahuje pásmo Karpat (max. Hoverla, 2 061 m n. m.). Tato panenská, civilizací jen málo dotčená krajina, byla v minulosti součástí našeho státu jako tzv. Podkarpatská Rus. Na jinak plochém pobřeží Černého moře ční mohutné vápencové pásmo Krymských hor (max. Roman Koš, 1 545 m n.m.). Zbytek země vyplňují monotónní táhlé nížiny vyplněné vesměs suchou, travnatou a úrodnou stepí. Nížiny jsou členěné nižšími pahorkatinami; mezi nimi vynikají vápencové Podil’skyje Tovtry, v nichž je i nejdelší evropská jeskyně, pseudokrasová Optymystyčna (minimálně 212 km dlouhá).
Hlavní řekou je Dněpr, který protéká i hlavním městem Kyjevem. Tato mohutná řeka dělí Ukrajinu na západnější Pravobřeží a východnější Levobřeží a je intenzivně energeticky využívána (šest velkých přehrad včetně legendárního Dněprogesu). Na jihozápadě tečou Jižní Bug a Dněstr, na východě Severní Doněc, vlévající se v Rusku do Donu. Při hranicích s Rumunskem ústí Dunaj.
Podnebí je mírné a suché. Má velice výrazné prvky kontinentality (horká a suchá léta a mrazivé zimy plné sněhu). Jen v úzkém pásu na jihu země (především na Krymu) vládne teplé středomořské klima. Lesy pokrývají jen 17 % území, naopak orná půda celých 59 %.
Obyvatelstvo a sídla. Počtem obyvatel se Ukrajina řadí k předním evropským státům. Vedle většinových Ukrajinců zde žije početná menšina ruského obyvatelstva, a to především ve velkých městech a na východě - zde se nacházejí průmyslové aglomerace, kde Rusové tvoří značnou část kvalifikované pracovní síly. Na Krymu tvoří ruské obyvatelstvo dokonce většinu. Na západě země ukrajinština ruštinu rychle vytlačila, např. ve Lvově se hovoří takřka výhradně ukrajinsky. V zemi dále žijí minority Krymských Tatarů, Moldavanů, a také několik tisíc Čechů (hlavně v regionu Volyně). Jisté problémy existují v církevním životě, protože část pravoslavných věřících uznává patriarchu moskevského, část patriarchu kyjevského; na západě státu žijí také tzv. řečtí katolíci. Kdysi významná židovská složka obyvatelstva od druhé světové války téměř zmizela. Miliony Ukrajinců žijí v zahraničí, především v Kanadě a USA.
Válkou je značně deformovaná také věková struktura, některé starší ročníky jsou početně velice slabé a na 100 žen připadá jen 87 mužů (velké množství babiček - starých aktivních žen bez mužů, které ztratili ve 2. svět. válce). Pro sídelní strukturu je charakteristická centrální poloha hlavního města, ale kromě toho má Ukrajina celou řadu dalších milionových měst.
Hospodářství. Kromě Ruska nenajdeme v Evropě zemi s tak významným přírodním potenciálem. Ten se týká nejen nerostných surovin, ale i velice kvalitních zemědělských půd. Realita je však opačná: země zápolí s hlubokou ekonomickou recesí, nezaměstnaností, politickou nestabilitou a odlivem mozků snad nejvíce v celé Evropě. Přetrvává vysoká míra korupce, v nižších vrstvách společnosti vládnou mafiánské skupiny, privatizace skončila v rukou několika jedinců Ukrajina doplácí i na odtržení od Ruska a její situace je dnes vážnější, než u jejího východního souseda, který navíc zůstává hlavním obchodním partnerem (pochází odtud asi polovina dovozu). Sektor služeb je stále poddimenzován, zemědělství je neefektivní a průmysl se zaměřuje na těžké a nelukrativní obory, přičemž ke změnám dochází jen pomalu.
V zemědělství pracuje plných 24 % obyvatel, zatímco ve službách jen 44 % ekonomicky aktivních. Značný počet (až několik milionů) Ukrajinců navíc pracuje jako námezdní síla ve střední a západní Evropě, nebo v Kanadě a USA, někteří se údajně již vracejí a zakládají nové firmy.. Ukrajina, někdejší obilnice Sovětského svazu, disponuje obrovskými plochami úrodných černozemních půd, i přesto má země malé hektarové výnosy a díky špatné organizaci práce je celkový efekt malý. Pěstují se obilniny, zejména pšenice a ječmen, dále kukuřice, slunečnice, cukrová řepa. Významná je také produkce vína a tabáku.
Stejně bohatá jsou i naleziště nerostných surovin. Severně od poloostrova Krymu se nacházejí rozsáhlá ložiska rudy železa (1. v Evropě) a manganu (dokonce celosvětové prvenství), na východě na ně navazují černouhelné sloje (Doněcká pánev - Donbas), v těžbě uhlí je Ukrajina po Rusku a Polsku třetí v Evropě. Ropa a zemní plyn se těží pouze v menším množství a země je závislá na ruských dodávkách (to je mj. příčina značného zadlužení vůči Rusku). Hutnictví si udržuje pozici v první desítce na světě, na něj navazuje strojírenství a těžký průmysl, spotřební průmysl (mj. textilní a potravinářský) má pozici slabší. Po celé zemi je rozšířen textilní a potravinářský průmysl. Výrobu elektřiny zajišťují z 42 % jaderné elektrárny – největší jsou Oděská a Záporožská; elektrárna Černobyl, známá díky expozi na IV. bloku v r. 1986, byla nedávno zcela odstavena (následkem této havárie, způsobené sérií lidských chyb, je dodnes část severu Ukrajiny zamořena radioaktivitou). Země má z dopravního hlediska klíčové postavení. Vedou tudy významné koridory spojující Rusko a Evropu (plynovody, ropovody, železnice), navíc jsou největší řeky splavné; větší využití ale znemožňuje nevalný stav komunikací..
Historie. Ve starověku žily na ukrajinském území kmeny Skytů a Sarmatů, černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. Od přelomu letopočtu území dnešní Ukrajiny pravlastí Slovanů. Ti odtud putovali jak na sever, tak na západ. Ukrajinské stepi se staly oblastí, kterou táhly kočovné kmeny z asijských stepí do Evropy (Hunové, Chazaři, Avaři, Bulhaři, Maďaři). Sjednocením východoslovanských kmenů při řece Dněstru vznikl pod vlivem vikingských válečníků ve druhé polovině 9. století první slovanský státní útvar - Kyjevská Rus, která v r. 988 za panovníka Vladimira přijala křesťanství; traduje se, že všichni obyvatelé Kyjeva byli odvedeni k Dněpru, a v jeho vodách najednou pokřtěni. Ve 13. století se však země zmocnili z velké části Mongolové (Tataři) a ovládali ji až do novověku. Po rozkladu tatarské nadvlády byla země postupně rozdělena mezi mocnější sousedy, zejména Polsko a Moskevské velkoknížectví (Rusko). Během 17. a 18. stol. Rusko připojilo i polskou část země. Samostatnost země byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. světové 7války, ale v občanské válce 1918–1920 byli ale ukrajinští nacionalisté poraženi. Roku 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR. Za 2. světové války byla Ukrajina okupována Německem a utrpěla nesmírné škody na obyvatelstvu i hospodářství. Po roce 1945 byly k Ukrajině připojeny části západní Ukrajiny (na úkor Polska) a Podkarpatská Rus (na úkor Československa), tedy oblasti, které k ní od středověku nepatřily. Roku 1954 se její součástí stal i Krym. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost. Situace v zemi, po celou dobu skrytě rozdělené na proevropský západ a proruský východ a jih, se výrazně vyhrotila v prezidentských volbách v roce 2004, v nichž bylo vítězství proevropského kandidáta Juščenka uznáno až po mohutných demonstracích. I přes státní svrchovanost je země závislá na Rusku a to jak ekonomicky, tak částečně i politicky, vztahy se vyhrotily např. při sporech o cenu dodávek zemního plynu v lednu 2006.
3. Cestovní ruch
Až na výjimky je stále spíše novinkou; v minulosti byl každý cizinec považován za špiona, cestování Ukrajinců „na západ“ bylo zpravidla možné jenom za odměnu (a po důkladné prověrce). Cizinci poznali jen málo ze života Ukrajinců. Bohužel mnohé prvky přetrvávají dodnes - turisté jezdí jen tam a vidí jen to, co je v nabídce. Zážitky a zkušenosti se buď kupují nebo jsou dané, nezávislý cestovatel je stále ještě spíše výjimkou, o mnohé je třeba žádat (výlet k Černobylu).
Černobyl, místo nejstrašnější jaderné katastrofy lidstva (26. 4. 1986) je dnes středem zájmu turistů. Postapokalyptický je pohled na zničenou krajinu v okolí řeky Pripjat v oblasti Polesí, jehož středem se táhne „rudý les“ s kmeny holých stromů trčících ze silné vrstvy písku. Uvidíte naprosté nic, pustou zarostlou krajinu a prázdné děsivé vesnice; na povolení se ve speciální kombinéze a botech dostanete k betonovému sarkofágu okolo čtvrtého reaktoru elektrárny.
Dněpr, třetí nejdelší evropská řeka (2 286 km, delší je pouze Volha a Dunaj), důležitá dopravní tepna země, kolébka ukrajinské civilizace. Pramení ve Valdajských vrších záp. od Moskvy, protéká Běloruskem, Ukrajinou a širokým estuárem se vlévá do Černého moře; na šesti místech zde vznikly za sovětské éry přehradní nádrže (Kyjevská, Kanivská, Kremenčugská, Dněpropetrovská, Dněproges a Kachovská), na jejím břehu řada průmyslových měst: kromě hlavního města Kyjev např.Kremenčuk (obří chemička), Dněpropetrovsk (centrum ocelářství, líheň revolučních aktivit, vesmírné programy, dnes zčásti finanční a obchodní středisko), Záporoží (ocelárny, výroba nejmenšího sovětského auta „Záporožec“, dnes v rukou korejské firmy Daewoo) ad.
Přestože je řeka mimořádně znečištěná, i několikadenní plavby po jejím proudu ve spojení s návštěvou Oděsy či Krymu patří k častým výletním cílům. Každé město má svůj říční přístav, odkud je možné podnikat návštěvy jednotlivých turistických cílů:
Čerkasy s Korsunským vrchem věčné slávy(obrovská železná socha ženy s plápolajícím ohněm); region oplývá atmosférou divokého pole, v okolí se narodil T.Ševčenko a B.Chmelnický
Kaniv s hrobem T.Ševčenka a Literárním muzeem tohoto básníka, nedaleko Kanivská přírodní rezervace
Záporoží s ostrovem Chortyca, největším na Dněpru s mokřadly, stepy, poli, kurgany (pohřebišti), místo pro pěší turistiku a návštěvu kozáckého muzea s předměty od doby Skytů, záporožských kozáků až po současnost.
Donbas (Doneckij bassejn), nejdůležitější kamenouhelný revír býv. Sovětského svazu (v r. 1989 více než 1/3 celosvazového koksovatelného uhlí, až 200 mil. t uhlí) a na něho navazující černé metalurgie (až 50 mil. t oceli). Krajina plná otevřených lomů se štiplavým zápachem z četných kouřících komínů a hromad zrezivělého šrotu se smrtonosnými výbuchy v podzemí, sociálními nad zemí a nárůstem vlivu mafie není ideálním místem k návštěvě.
Množství železničních a silničních tras činí jednotlivá místa snadno dostupná z hlavního střediska, kterým je Doněck (též pod označením„černá perla“ východu) s možností vydat se na exkurzi do důlních šachet. V okolí města (Gorlovka, Makejevka)
Charkiv (Charkov), dominanta východu země a druhé největší město (1 610 000 obyv.), brána do sousedního Ruska s neobyčejně velkým množstvím válečných pomníků, stovek továren, budov z doby Stalina, nostalgie z úspěchů vědy z doby komunismu (tady začal sovětský program při pokusu o rozštěpení atomu, rozsáhlá výroba traktorů, tanků), dnes zde vzniká ukrajinská verze windows a město má nejvíce studentů z celé Ukrajiny (univerzita z r. 1805).
Nejstarší a živou ulicí města je Sumskaja s několika stavbami z 19. stol., budovou Opery a památníkem Tarase Ševčenka (16 bronzových soch okolo umělcovy sochy v nadživotní velikosti); Ploščaď Svobody je po Rudém nám. v Moskvě největší veřejná plocha v býv. SSSR s Leninovou sochou s paží napřaženou vstříc světlým zítřkům. V Uspěnské katedrále se zlatými kupolemi bývají varhanní koncerty. Působivou památku představuje XT3 (Ché-té-zei), obrovský komplex Charkovské traktorové stanice nebo obytná čtvť pro 600 000 lidí Saltovka (též charkovská ložnice), kterou tvoří téměř tisíc panelových domů.
V nedaleké vesničce Čugujev se narodil a vyrůstal malíř Ilja Repin (Burlaci na Volze, Ivan Hrozný se synem).
Karpatski NP (Karpatský NP), vyhlášen r. 1980, plocha 50 300 ha.
Národní park s dominantou Ukrajiny vrchem Hoverla (2 061 m n.m.). Předmětem ochrany je druhově bohatá fauna a flora, záchrana pralesových porostů a zřizování genofondových ploch.
Karpaty, divoký zelený kraj, čisté přírodní prostředí a působivé scenérie s výrazným horským pásmem (Hoverla 2061 m n.m.) na JZ země tvoří přirozenou hranici s Maďarskem, Rumunskem, Polskem a Slovenskem. Má vlastní kulturu a pastevecký styl života s povozy taženými koňmi (místo aut). Vyskytuje se zde medvěd hnědý, vlk, rys, losos či zubr, koberce divokých květin a mechů, vůně smrků a jalovce.
Tvoří jej tři regiony: Jižní Halič (bývala polská), Zakarpatská oblast (maďarská a československá) a Bukovina (rumunská). Nejmladší region Ukrajiny má nejstarší tradice s nejrozmanitějšími etnickými skupinami (Lemkové, Bojková a Huculové). Slušná turistická infrastruktura z dob romantických výprav z doby Habsburků.
Hlavním lákadlem jsou na minerály bohaté Karpaty se třemi rekreačními oblastmi: lyžařská střediska v okolí Slavska a lázeňská městečka (Truskavec), hřeben Gorgany (Horhany) a nejvyšší pohoří Čornogora (Černá Hora). Dominantní aktivitou je turistika s možným ubytováním na salaších či kolibách. Vstupní branou do oblasti je např. město Ivano-Frankovsk (údajně nejkultivovanější město Ukrajiny ve staropolském stylu), Jaremča, Vorochta, příp. Užgorod (viz Zakarpatja), Rachov, Bukovina či Černovcy
Kiiv (Kyjev, 2 629 000 obyv.), hlavní a zároveň největší město země na obou březích Dněpru, jedno z nejstarších měst Ukrajiny. Jeho počátky sahají až do 6. stol, v r. 882 se Kyjev stal hlavním městem knížectví Kyjevské Rusi (předchůdce ruského státu). V r. 1240 jej vyplenili Mongolové, později byl součástí Litvy, Polska a od r. 1654 připojen k Rusku až do r. 1991, kdy získala Ukrajina nezávislost. Ve 2. svět. válce byl střed města srovnán se zemí a zahynulo v něm nebo bylo popraveno 200 000 lidí. Po válce byl nákladně rekonstruován a charakterizují jej široké bulváry (Kreščatik) a krásné parky.
Mezi hlavní pamětihodnosti patří četné kostely a svatá místa: Kyjevsko-Pečerská Lavra, ohromný komplex bílých kostelních sálů a národní náboženská svatyně, sídlo ukrajinské pravoslavné církve (s každoroční návštěvou až 100 000 poutníků); turisté zpravidla navštěvují Trojcký kostel z r. 1108, 96,5 m vysokou velkou zvonici, kostel Nanebevzetí (Dormitonská katedrála z r. 1077, kostel Všech svatých) a komplex jeskyní s fragmenty původních fresek nad většinou hrobek, podzemním klášterem a kostelem Zvěstování se zlatými dveřmi.
Za návštěvu dále stojí katedrála sv. Vladimira, umělecky nejlépe ztvárněný kostel z r. 1862 (vysvěcen až r. 1896) a katedrála sv. Sofie z r. 1037, dnes muzeum Kyjevské Rusi s freskami a sarkofágem Jaroslava Moudrého, v areálu botanických zahrad ležící klášter Vydubytsky (střežil přívoz přes řeku Dněpr) a židovská Hlavní synagoga – před 2. svět válkou žilo ve městě na 150 000 Židů, třetina z nich byla postřílena v nedaleké rokli Babi Jar.; na válku upozorňuje Rodina Mat (Matka národa), titanová bohyně s mečem a štítem v oslavném gestu obrany země. Komplex Muzea lidové architektury a života vytváří „národní vesničku“ 300 původních staveb a patří ke kulturně nejobsažnějším památkám ve městě. Národní muzeum Černobylu přibližuje největší jadernou tragedii lidstva.
Krym, poloostrov (25 500 km2), lázeňská a rekreační oblast na J země mezi Azovským a Černým mořem, tvoří jej převážně suché úrodné stepy a na J 150 km dlihé Krymské hory, rozkládající se nad lázeňskou oblastí „sovětské riviéry“ (Roman Koš, 1545 m n.m.). Byl osídlen řec. kupci v 6. stol., vystřídaly se zde Římané, Gótové, Hunové, Alani, Chazarové, Mongolové, Krymští Tataři a Rusové; v l. 1854–1856 tady probíhala neslavně známá Krymská válka nejen mezi Ruskem a Tureckem.
Od 20. stol. se stal Krym vyhlášeným rekreačním střediskem pro bohatší Rusy, později pro všechny, kteří si to mohli dovolit, vznikala léčebná střediska (Jalta, Alušta), mez. pionýrské tábory (Artěk) a námořní přístavy (Sevastopol). Poloostrov oplývá jistým druhem autonomie - má samostatnou ústavu a vlajku, vlastní parlament, dva a půl. milionů lidí je rozděleno do osmdesáti etnik.
Za návštěvu mj. stojí: hlavní město Simferopol s mešitou Kebir Džami z r. 1502, kostelem Tří svatých, příp. návštěvou archeolog. Lokality skytská Neapolis, krásné jsou parky (Gagarin, Salgira, Děcký); v okolí stovky jeskyní Čatyr-Daga (Mramornaja, Eminé-Bair-Chosar).
Známá letoviska: Jevpatorie na JZ, Jalta (v okolí Učan-Su, nejvyšší vodopád Ukrajiny, 98 m vysoký), Alupka, Foros, Alušta, Fedosija
Přístavy: Sevastopol (hlavní základna ruské černomořské flotily, velké doky, sklady zbraní a zásob, v okolí četné památníky na boje z let 1855 nebo 1942), Kerč (četné archeolog. památky z řec. a řím.doby, významná rybářská základna).
Lviv (Lvov, 790 000 obyv.), historické centrum Haliče a průmyslové město západní Ukrajiny. Založeno r. 1256 knížetem Danilem z Haličiny na počest svého syna Lea (Lva, odtud název a motivy snad na všech budovách), postupně v něm vládli Poláci (vydláždili ulice a barokně jej přestavěli), Habsburkové (univerzita z r. 1661, architekti zde představili secesi) a Rusové.
Nejelegantnější město Ukrajiny, ve kterém se snoubí směsice ukrajinských, polských a rakouských stavebních stylů, naleznete v něm části Paříže, Florencie, Krakova či Vídně dotažené do posledních detailů.
Mezi nejstarší stavby patří pozůstatky opevnění ze 13. stol, římskokatolická (polská) katedrála ze 14.–17. stol., arménská katedrála z let 1370–1493, řeckokatolická katedrála Bernardine s freskami a řada dalších kostelů, které ohromují nejen svým množstvím, ale i rozmanitostí zastoupených náboženství a stylů, kostely často mívají různá jména. Život a obchod se soustřeďuje na náměstí Rynok se 44 barokními domy a obchody v jednotné šířce (Magdeburský zákon umožňoval pouze tři nezdaněná okna), mezi nejoblíbenější patří Italský dvůr nebo Černý zámeček.
Vysoky zamok. „Mauretánskou“ architekturu 19. stol. představuje věž Kornjakt, symbol města.
V okolí města haličské hrady (Olesko, Pidhorecký) nebo nejproslulejší lázeňské město země Truskavec
Odessa (Oděsa, 1 120 000 obyv.), černomořský přístav, rekreační středisko a vojenská základna. Město bylo pravd. založeno již řec. kolonizátory, po staletí město i pevnost kontrolovali krymští Tataři, Turci a po nich od r. 1789 Rusové.
Neoklasicistní budovy pochází z 19. stol. z doby panování franc. vévody de Richelieu, který město posunul v žebříčku atraktivity hned za Moskvu a Petrohrad. Do města se stahovali osvobození otroci, křesťanští disidenti, ukrajinští kozáci, námořníci, lidé různých národností (zejména Bulhaři, Řekové, Židé či Albánci). V dobách povstání (1905) i obou svět. válek město značně utrpělo, ale vždy bylo znovu rekonstruováno.
Město symbolizují Potěmkinovy schody, masivní kamenné schodiště známé z nesmrtelného filmu S. Eisensteina Křižník Potěmkin (je považován za nejlepší film všech dob), zajímavá je procházka po širokých bulvárech (Primorski, Deribasovskaja, Preobraženskaja), parcích (Ševčenka) nebo pláže zvláště na J od města; další z dominant města je Dům opery a baletu Oděsy.
10 km S od města se nachází přes 2000 km katakomb z vytěženého lasturnatého vápence, sloužily ke skladování vína, ukrývání pašeráků, ka tajným schůzkám a úkrytu před fašisty.
JV od města se prolínají mokřady Dněstru a Dunaje V r. 1998 byla založena Dunajská biosférická rezervace.
Zakarpatja (Užhorod, Mukačevo) Ukrajinské Karpaty (Poloniny), nejzelenější kout Ukrajiny, je vděčným návštěvním cílem posledních let pro své působivé scenerie a divokost krajiny. Oblast leží z pohledu od Kyjeva „za Karpaty“, daleko je odsud do Prahy i Budapešti, proto zde naleznete odlišný pohled na hory i jejich obyvatele.
Nejrušnější branou byl odjakživa Užhorod s Hradem nad zákrutem říčky Uh, ze 13. stol. Zajímavé je Muzeum lidové architektury se 30 příklady tradičních zakarpatských stavení s dřevěným kostelem sv. Michala ze 16. stol.
Nedaleké Mukačevo s pevnostním hradem Palanok na nejvyšším kopci prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a má poklidnou atmosféru
4 O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Neexistují špatní či dobří Ukrajinci, jsou pouze hrdinové a oběti. Žijí úzce provázáni s přírodou a se svou rodinou. Rádi jedí a popíjejí, zpívají písně a vyprávějí příběhy nebo vtipy. Dostanete-li se mezi ně, zahrnou vás pohostinností. Často ještě věří v nadpřirozeno, nečisté síly, mimosmyslové vnímání (ekstrasensa), rituály.
Určitě nevynechejte. Při návštěvě Ukrajiny v zimě vyhledejte „mrože“, muže pobíhající bosky sněhem nebo se nazí koupají v otvorech vysekaných v ledu. Banja (sauna) připomínající turecký styl lázní s horkou párou a šleháním březovými proutky může být i celodenním zážitkem. Alespoň jednou navštivte operní nebo baletní představení.
Národní gastronomie. Dominantní přetrvávající funkcí stravy je naplnit žaludek a udržet teplo. Stálicí je boršč (řepná polévka se vším, co na Ukrajině roste, dobrý boršč obsahuje více zeleniny než vody). Za národní jídlo někteří považují varenniki (plněné knedle s bramborami, někdy i masem), národní pochoutkou jsou holubci (směs masa s rýží zabalená v zelných listech), ze Sibiře pocházejí Pelmeni (taštičky plněné masem), z Kijeva kuře, z Dněpru či Černého moře nejrůznější druhy ryb. I když se maso stále ještě považuje za určitý luxus, většina lidí si jej může dopřát. Na ulicích dostanete čerstvé pirohy plněné bramborami, zelím a masem.
Jídlo se již nezapíjí pouze vodkou, noví Rusové přešli na pivo (Černigov, Rogan) a další alkoholické nápoje (krymská a tavrijská vína)
Vodka (gorilka) však zůstala národní kratochvílí a pije se ve velkém množství (100 grama“), nejrozšířenější značka Hetman doplňují v domácnostech vyráběné samohonky (samogon) často se smrtícími dávkami nebezpečných látek.
Národním pitím je kvas ze starého chleba a cukru, častá je konzumace kompotů a minerálních vod (Mirgorod, Truskavec.)
Dárky pro Vaše milé. Dnes zde nakoupíte prakticky vše vč. zaručených „ukrajinských“ produktů, matrjoška (s tváří zahraničních politiků) patří mezi ně stejně jako ručně vyšívané narušniki, nejrůznější misky, talíře, ozdobné lžíce, kulaté šperkovnice, dýmky, náboženské ikony apod.
5. Praktické informace
Doprava. Přestože země leží v Evropě, je považována za dálkovou destinaci a Kijev nemá přímé spojení s řadou evropských zemí, nikoliv však s ČR. Nejlepší spojení i do dalších měst (Oděsa, Dněpropetrovsk) je z Vídně. Letecká doprava mezi městy je levná a může ušetřit hodně času.
Vlak i autobus je poměrně zdlouhavý při cestě na východ (cca 32 hodin jízdy), řada zvláště autobusových spojů končí na Zakarpatské Ukrajině; návazné spoje vás však dopraví do dalších ukrajinských měst. Nepříjemné doposud bývají hraniční kontroly (zpravidla je zastihnete v noci). Informujte se o nutnosti víza! Oblíbené jsou noční vlakové spoje na delší vzdálenosti, do cílové stanice se zpravidla dostanete v době svítání. Z Kijeva se dostanete do každého většího města země.
Autem se na Ukrajinu raději nevydávejte – bez komentáře! Autostop je poměrně bezpečný, funguje však za úplatu; taxikáři patří do nižší kategorie podvodníků, jízdné cizincům pravidelně předražují.
Ubytování. Záleží, zda-li byl hotel postaven za sovětské éry či později (nebo byl rekonstruován, ceny jsou různé v rámci jednoho hotelu). Daleko nižší standard než je v západních zemích obvyklý je bohužel ještě spíše normou - aktuální nabídka vám prozradí, jak daleko se právě nacházíte od civilizace. Podrobný průzkum úrovně vašeho ubytování se zpravidla vyplatí, teplá voda se často zastavuje již koncem jara a opět se spouští až v říjnu.
Existuje poměrně široká síť hotelů, jejich ceny se však často řídí polohou, nikoliv kvalitou; nejluxusnější třída hotelů je velmi mladá (5–10 let), hotely střední třídy se nejvíce používají, zpravidla však kvalitou neodpovídají, která je navíc proměnlivá. Do levnějších hotelů raději nejezděte.
Stylové domy reprezentující venkovský turistický ruch jsou na vzestupu, stejně jako ubytování v soukromí.
Trestná činnost a krádeže. Obecně se země považuje za bezpečnou, jako bohatý cizinec se však můžete stát obětí drobných zlodějíčků, zvláště na veřejných prostranstvích. Vyhýbejte se opilcům a sami se jimi nestaňte, konce bývají tristní! Organizovaný zločin nemá za cíl turisty. Zvláštní roli mají podfuky a švindly za účelem získání peněz prostřednictvím internetu, různých věštců a věštkyň, seznamovacích/svatebních agentur.
Lékařská péče. Za úplatu vás ošetří, někde i na slušné úrovni, jinde je to otázka prestiže a vyváznete bez placení. Průjem může být doprovodným jevem vašich cest (změna stravy, jiný druh bakterií). Nepijte místní vodu, není obvykle ani dobrá ani zdravá. Hygiena zvláště ve městech nebývá na evropské úrovni, opilí špatně placení lékaři jsou pojmem stejně jako (střízlivé) lidové léčitelky. Narůstá počet nemocných AIDS.
Noviny. Anglicky psaný časopis Welcome to Ukraine patří k základnímu zdroji informací cestovatele, jste-li v zemi za obchodem, kupte si The Ukrainian, deníky hledejte i na www.day.kiev.ua, www.today.viaduk.net, www.uamedia.visti.net.
Internetové odkazy:
Diplomatická zastoupení:
Velvyslanectví České republiky na Ukrajině
(Posol’stvo Českoi Respubliky)
Jaroslaviv Val, 34-A, Kiev
tel.: 0038044/272-2110, 272-0431, fax: 0038044/272-6204
e-mail: kiev@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/kiev
Velvyslanectví Ukrajiny, Charlese de Gaulla 29, Praha 6
tel.: 233 342 000, 233 321 319, fax: 233 344 366
e-mail: emb_cz@mfa.gov.ua
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |