RUMUNSKO nejen za Drákulou
|
Obr.01
|
|
|
Obr.02
|
|
|
Obr.03
|
|
|
Obr.04
|
|
|
Obr.05
|
|
|
Obr.06
|
|
|
Obr.07
|
|
|
Obr.08
|
|
|
Obr.09
|
|
|
Obr.10
|
|
|
Obr.11
|
|
|
Obr.12
|
|
|
Obr.13
|
|
|
Obr.14
|
|
|
Obr.15
|
|
|
Obr.16
|
|
|
Obr.17
|
|
|
Obr.18
|
|
|
Obr.19
|
|
|
Obr.20
|
|
|
Obr.21
|
|
|
Obr.22
|
|
|
Obr.23
|
|
|
Obr.24
|
|
|
Obr.25
|
|
|
Obr.26
|
|
|
Obr.27
|
|
|
Obr.28
|
|
Rumunsko nejen za Drákulou
Přestože země nepatří mezi hlavní destinace cestovního ruchu, o to více se můžete ponořit jako mávnutím kouzelného proutku do dob středověku. Navštívili jsme Sedmihradsko.
V Timișoaře (Temešváru, obrázky 1-4), třetím největším městě země, začala revoluce proti režimu Nicolae Ceaușesca, když se 15. prosince 1989 na zdejším centrálním náměstí shromáždil proti němu dav lidí, diktátor stačil ještě stačil přesunout na neznámé místo, kde však byl dopaden a po krátkém procesu i se svoji manželkou usmrcen.
Brašov (5-8) Ve čtvrtmilionovém městě jsme bydleli přímo na hlavní třídě. Transylvánská metropole s horami za svými zády byla rovněž osídlena německými Sasy. V padesátých letech minulého století se tyčil nad městem po vzoru nápisu Hollywood z amerického Los Angeles nápis Stalin, město se tehdy jmenovalo Oraşul Stalin. V době Ceaușescova tuhého komunismu tady fungovaly mnohé továrny s nedobrovolně přesídlenými Moldavany. Nápis byl jen pozměněn za nápis Brasov, město se otevřelo turistům a dnes patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům s množstvím hotelů, restaurací a kulturních atrakcí v relativně čistém prostředí. Mezi hlavní pamětihodnosti patří rozhodně největší rumunský kostel Biserica Neagrã s největším rumunským zvonem o hmotnosti 6,3 tuny. Název „černý" dostal podle poškození fasády po velkém požáru ze 17. století. V roce 1977 jej opět zničilo zemětřesení, ale je plně renovován. Uvnitř naleznete unikátní sbírku tureckých koberců. Za povšimnutí patří také jedna z nejužších uliček na světě Strada Sforii, na nejužším místě měří pouhých 111 centimetrů. Ve městě naleznete i pravoslavné ghetto – pravoslavní Rumuni měli totiž po celá staletí vstup do města zakázaný a mohli obývat nedalekou čtvrť Schei; v 15. století byla postavena pravoslavná katedrála, přibyly i další chrámy a v roce 1761 otevřeli první rumunskou školu, dnes muzeum školství.
Vyrazili jsme také do nedalekého pohoří Bucegi (9-11) s četnými krasovými útvary: jeskyněmi, soutěskami, závrty, ale také zvětralinami zvanými Baby (rumunsky Babele) a Sxinx (Sfinxul).
V oblasti se vine známý průsmyk, kterým vede obchodní cesta skrz Karpaty Predeal silnice, míjíme luxusní letovisko, klimatické lázně a bývalé letní sídlo královské rodiny Sinaia. Nemůžeme pochopitelně vynechat i známý (domnělý) Drákulův hrad Bran (12-15); za skutečnou rezidenci knížete je považován hrad Poenari, ze kterého se však zachovaly do dnešních dob než ruiny). Autentičnost prostředí je však úžasná! Hrad je v držení Habsburků, kteří jej přeměnili v muzeum.
Skutečným klenotem a zážitkem je návštěva romantického zámku krále Karla I. Peleš (16-21), který údajně patří mezi patnáct nejkrásnějších a nejluxusnějších zámků na světě: 160 přepychově zařízených pokojů v historizujícím stylu, muzeum s cennými sbírkami. Nevynechali jsme ani Predealský klášter (22-23), dříve na hranici mezi Rakousko-Uherskem a Rumunskem (odtud „předěl")
Sighișoara. Tady se údajně narodil Drákula, o kterém se dozvíte snad v každé zmínce o Rumunsku. Historie města spadá do antického Říma, kdy zde vyrostla vojenská pevnost Castrum Stenarum. Po jejím rozpadu zůstalo místo na dlouhá staletí opuštěné až do doby, kdy uherský král nabídl německým rytířům zdejší pozemky výměnou za zajištění ochrany země. Usadili se tady na dlouhou dobu sedmihradští Sasové – a sedm zdejších měst (Sedmihradsko!) opevnili. Patřila mezi ně i Sighișoara - Castrum Sex, tedy šestá pevnost. Obyvatelé se tak kromě řemeslné výroby věnovali i vojenskému výcviku a stavbě opevnění, okolo města vyrostlo 930 metrů dlouhé a 14 věžemi osazené opevnění – každou věž stavěl jeden řemeslnický cech, odtud Kovářská věž, nebo také Řeznická, Krejčovská apod. Dnes zdobí centrum města mohutná 64 metrů vysoká Hodinová věž o síle stěny až dva a čtvrt metru s orlojem s figurkami z řecko-římské mytologie.
Zmiňovali jsme rodný dům známé legendy krutého knížete Vlada Drákuly ze známého románu Brama Stokera, své zajatce údajně narážel na kůly a v jejich krvi si máčel chléb, uf! Dnes v něm naleznete restauraci s chutnými jídly tradiční rumunské kuchyně. Historické centrum města je zapsáno na listinu kulturního dědictví UNESCO.
Prejmer (27-28) saské městečko a opevněný kostel z 15. století s dvojí hradbami, aby mohlo čelit tureckému a jinému obležení: až 12 metrů vysoké hradby s pěti věžemi obklopují gotický kostel ze 13. století, který se pyšní nejsilnějšími zdmi ze všech podobných saských kostelů. Uvnitř jsme narazili na 272 cel ve čtyřech patrech, spižírny, zásobárny vody, suché záchody nebo podzemní chodby (UNESCO).