• -ve směru nejmenšího odporu … dnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu 
• -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
  ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
• -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!

1. Amsterdam – město z vody zrozené

Nizozemské hlavní město je v povědomí mnoha lidí zapsáno jako metropole frivolní až neřestná, s čtvrtí červených luceren přímo v historickém centru na dohled od nejstaršího kostela ve městě a všudypřítomnou nasládlou vůní hořícího konopí. Skutečnost je však daleko pestřejší a košatější. Amsterdam, to jsou především grachty, věnec kanálů dodnes připomínající „zlatý věk“, v němž bylo toto město nejblahobytnější na světě. Všudypřítomná voda, z níž město vyrostlo, ale také muzea světového významu, utajené zahrady, noblesní měšťanská sídla, radnice pompézní tak, že se z ní snadno stal královský palác. Vypravíme se po stopách velkého mistra šerosvitu, Rembrandta van Rijn, zastavíme se na Plantážích, zajdeme za pánembohem do podkroví, podíváme se na zajímavou moderní architekturu i do malebných hospod, zjistíme, jak se bydlí na hausbótu, a když nám zbude čas, vydáme se ještě na výlet za město, k větrným mlýnům, na hrad nizozemského Shakespeara, případně na nějakou tu rybí specialitu. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

2. Jižní Bavorsko – z metropole Mnichova do Alp a Švábska.

 Návštěvu jižní části největší německé spolkové země, Svobodného státu Bavorsko, zahájíme v jeho hlavním městě Mnichově. Prohlédneme si Rezidenci, jeden z největších zámeckých komplexů v Evropě, zaskočíme do Olympijského parku, nahlédneme do moderní víceúčelové budovy BMW Welt i do zoologické zahrady Hellabrun a nevynecháme pochopitelně ani proslulý Oktoberfest. Z Mnichova zamíříme do Alp, na Zugspitze, do Garmisch-Partenkirchenu a Berchtesgadenu. Připomeneme si pohádkově působící zámek Neuschwanstein a naši cestu zakončíme v Augsburgu, metropoli Bavorského Švábska. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

3. Lisabon – královna moří a město vyhlídek.

Hlavní město Portugalska, postavené na sedmi pahorcích u ústí řeky Tejo do Atlantiku, bylo v 15. a 16. stol. místem, odkud vyjížděly portugalské karavely na objevitelské plavby a za obchodem. Několik světoznámých staveb tuto dobu stále připomíná, i když velkou část města zničilo v roce 1755 obrovské zemětřesení. Lisabon však není pouze městem historických památek. Vypravíme se také historickými pozemními lanovkami na krásné vyhlídky, zavítáme do úzkých uliček lidových čtvrtí Alfama a Mouraria, kde vzniklo teskné fado, typický portugalský hudební styl zařazený mezi nehmotné dědictví lidstva, seznámíme se s malovanými kachlíky azulejos, navštívíme Muzeum kočárů i moderní Oceanárium v nové čtvrti Park národů a vše zakončíme prohlídkou portugalských Versailles. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

4.Barvy Malajsie.

Turisticky neprávem trochu opomíjená Malajsie je jedním z legendárních asijských tygrů 90. let, zemí, v níž se nejmodernější technologie a slavné mrakodrapy střetávají s prastarými deštnými lesy i s potomky nedávných lovců lebek, kde je islám státním náboženstvím, které vyznává pouze polovina obyvatel, kde člověk po celou dobu pobytu nepřestává žasnout. Vyvrcholením naší krátké návštěvy bude velkolepý taneční festival Citrawarna – Barvy Malajsie. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

5.Provence – jméno, které voní

Kouzelný kout jihovýchodní Francie patří k těm šťastným místům na naší planetě, která se dokážou nesmazatelně zapsat do srdcí všech svých návštěvníků. V průběhu večera na nás čeká provoněné Grasse, starobylá městečka s kamennými domy, kostelní zvony v tepaných klecích, Velký kaňon Verdonu, tajemný Luberon, papežský Avignon a most, na němž se prý tančilo, Daudetův mlýn, Arles od antiky po současnost, svaté Marie z moře a plameňáci v Camarrgue, ruiny Les Baux-de-Provence, Marseille i pestré provensálské trhy. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

6.Siena a kraj Chianti

Toskánsko je nepřebernou pokladnicí umění, z níž jako by nejsilněji zářila slovutná Florencie. V oslnivém lesku kolébky renesance snadno zapomínáme na další perly rozeseté po kraji oblých kopečků, vinic, olivovníkových hájů a cypřišových alejí. K cílům nejmilejším patří hrdá Siena, jež si kvalitou svých uměleckých pokladů v ničem nezadá se svým věčným florentským rivalem. Zůstává však při tom městem „lidských“ rozměrů, které své návštěvníky neleká nekonečným množstvím památek a nenutí je k trýznivé volbě, co vybrat do svého itineráře a co kvůli nedostatku času vynechat. Okolní kraj Chianti je domovem slavného červeného vína, malebných městeček a vynikající kuchyně. A tak můžeme dnešní večer směle označit za potravu pro duši i tělo. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

7. Šanghaj – výkladní skříň Číny 21. století

O Šanghaji se jen těžko uvažuje v měřítcích běžného města. Její rozloha odpovídá zhruba dvěma Libereckým krajům, žije v ní tolik lidí, jako v Česku, na Slovensku a v Rakousku dohromady. Šanghaj má několik „downtownů“, ale taky svá celá města, vesnice, zemědělské plochy a dokonce i českou čtvrť. Tvář starého města nenávratně mizí, zůstává čím dál víc omezena na několik turistických atrakcí. Ale ví-li člověk kde, pořád ji ještě dokáže najít. Moderní podoba se přehlédnout nedá, ta je všude kolem. Během přednášky si ukážeme obě tváře Šanghaje – a ještě něco navíc. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.

8.Tchaj-wan – Nádherný ostrov

Tchaj-wan je pro většinu Evropanů stále velmi neznámou zemí a dost podceňovanou turistickou destinací, ale pokud se setkáte s někým, kdo na Tchaj-wanu byl, hovoří o ostrově zpravidla s nadšením. Portugalci mu dali už v 16. století jméno Ilha Formosa, Nádherný ostrov. Přírodní krása ostrovu zůstala, dalším kladem jsou příjemní a milí lidé, kteří se na vás usmívají i v situacích, kdy vůbec nemusí. Zdejší náboženství po staletí mísí nejrůznější prvky taoismu, buddhismu a konfucianismu v unikátní směsici, jejímž výrazem jsou nesčetné barvité chrámy. Neoddělitelnou součástí návštěvy ostrova je i zkoumání jeho kulinárních specialit v nejrůznějších restauracích, hospodách a také na nočních tržištích. S bohatým obrazovým doprovodem přednáší RNDr. Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa.