učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Kraj střední Itálie má rozmanitý a každá oblast jedinečný charakter, který se liší geomorfologií, historií, ale i zvyky. Zdejší města, kdysi centra samostatných republik, byla po staletí srdcem evropského umění a obchodu a dnes jsou perlami výtvarného umění a architektury. Na první pohled nesourodý kraj zasahuje od Tyrhenského moře k Jaderskému, na severu přechází v Pádskou nížinu, zatímco na jihu pokračuje do oblastí Lazia a Abruzza: * kraj proslulý uměním, historií a působivou scenérií: místo zrodu renesance a kultury Itálie * mírně zvlněná krajina je pokrytá cypřiši, vinohrady a posetá starými městy, které jsou často obehnány ještě etruskými hradbami, lákala umělce již od časů renesance * zdejší vína patří mezi nejvyhledávanější v celé Itálii * význam má i těžba mramoru provozovaná zde již od římských dob.
Apeniny, páteř celé Itálie (1 200 km délky a 40-100 km šířky), daly název i celému poloostrovu, na severu navazují na pásmo Alp, na jihu přecházejí na Sicílii: * navštěvují se především pro četné krasové jevy, jeskynní systémy, ponorné řeky a polije ve vápencových oblastech Abruzzi s nejvyšší horou je Corno Grande (2 914 m n.m.) v nejmohutnějším masivu Gran Sasso d’Italia
* Grotte di Frassasi - jedny z nejrozlehlejších veřejnosti přístupných jeskyní v Evropě * Grotte del Vento - do které by se snadno vešel milánský dóm
* severní pískovcové a břidlicové masívy Appennino Ligure a Appennino Tosco-Emiliano mají ještě charakter středohor s oblými vrcholky a ne příliš strmými svahy, které jsou vesměs zalesněny, v nížinách pokryty středomořskou vegetací * Apuánské Alpy z granitů, břidlic a vápenců s těžbou mramoru (Carrara) * v jižní části jsou častá zemětřesení a sopečná činnost (masiv Vesuvu, Flegrejská pole či
Solfatara - v ostrovní části sopky Vulcano, Stromboli či Etna
Arezzo, méně často se navštěvuje, památky z doby středověku: mohutný gotický Dóm, půvabný románský kostel Pieve di Santa Maria, vynikají zejména fresky v kostele San Francesco.
Assisi (UNESCO) , významné poutní místo nedaleko Perugie, díky kultu místních rodáků sv. Františka a sv. Kláry se město ozdobilo řadou velkolepých raně gotických chrámů; mezi nimi vyniká dvoupatrový kostel San Francesco s bohatou freskovou výzdobou (Cimabue, Giotto, Ambrogio a Pietro Lorenzetti aj.).
Elba, ve starověku známý ostrov pro těžbu mramoru a železné rudy, později synonymum pro Napoleona (Villa dei Molini a Villa di San Martino), odtud také odplul ke svému 100dennímu návratu do Francie. Upoutá prohlídka kamenných vesniček (Marciana), oblíbené jsou cyklotoulky, výstup na nejvyšší vrchol ostrova Monte Capanne, rozmanité skalnaté pláže…
Cortona, město proslavila romantická komedie: Pod toskánským sluncem s Diane Lane v hlavní roli; středověký charakter města v kraji Val di Chiana s jemnými víny, stejnojmenného plemene skotu, medu, oblíbená je jízda na horském kole, treking nebo jízda na koních.
Carrara, nevšední je exkurze do nitra zdejších lomů, možnost nasbírat si příhodné suvenýry a zakoupit si (opravdu levně) drobné umělecké dílko.
Florencie (UNESCO), hlavní město Toskánska - místo zrodu renesance, vedle Říma a Benátek vlastní nejvýznamnější soubor historických a uměleckých památek v Itálii; je spjaté s množstvím osobností v čele s rodinou Medici:
* středověké památky:osmiboké románské Baptisterium, z gotických vyniká především mohutný Dóm a jemu současné chrámy Santa Maria Novella a Santa Croce (s Giottovými freskami). Pozoruhodné jsou zdejší pevnostně pojaté městské i soukromé paláce (např. palác Signorie neboli Palazzo Vecchio ), typově oblíbené i v období renesance (paláce rodin Medici, Pitti, aj.), také zbytky hradeb (přelom 13. a 14. stol.) a slavný Ponte Vecchio, původně gotický most, doslova olepený přistavěnými krámky
* velké změny v podobě města přineslo quattrocento - 15. století, z té doby pochází bylo Brunelleschim technicky vyřešené sklenutí kupole Dómu; ducha nové doby lépe vystihuje jeho lodžie Nalezince, první čistě renesanční stavba vůbec (1419–45), podobně jako interiéry kostelů San Lorenzo a Santo Spirito * významná je zejména sochařská výzdoba kaple Or San Michele z počátku 15. stol. (Donatello, Andrea Verrocchio aj.), Masacciovy fresky v kostele S. Maria del Carmine * z florentského prostředí vyšel Leonardo da Vinci, završující svým způsobem epochu quattrocenta, a jeho mladší současník Michelangelo Buonarroti (Biblioteca Laurenziana, socha Davida), medicejské náhrobky. * baroko a další etapy již nevybočují z obecného vývoje evropských měst, včetně rozsáhlých asanací v 19. stol. a zavádění nových technologií (Ústřední tržnice aj.) * několika stavbami město obohatila secese a zajímavé příspěvky moderní architektury: nádraží Sta Maria Novella, fotbalový stadión, kostel S. Giovanni Battista * v r. 1966 byla Florencie zasažena povodní, která postihla většinu jejích památek a způsobila nenahraditelné škody v jejích sbírkách.
Galerie Uffizi, jedno z hlavních světových muzeí umění: v dlouhých chodbách a přilehlých síních jsou vystaveny antické sochy, gotické umění: Ducciho, Cimabue, Lorenzetti, dále Giotto a mistři florentské školy, díla rané renesance: Francesco, Filipp Lippi, Botticelliho (slavné Zrození Venuše a Primavera), veliké množství děl vrcholné renesance a manýrismu, raná díla Leonarda da Vinciho, obrazy od Bronzina, Parmigiana, celá řada obrazů benátských a severoitalských umělců: Mantegna, Correggio, Bellini, Tizianova Venuše urbinská i německých a vlámských mistrů a jedno dílo od Michelangela, malbu Svaté rodiny. Následují skvělá Caravaggiova díla (Medusa, Obětování Izáka a Bakchus) a Rembrandtovy obrazy (Podobizna starce), poslední sály patří malířství 18. století (Tiepolo, Canaletto,Goya). Barghello, je považováno za druhé nejvýznamnější muzeum umění ve Florencii: k nejvýznamnějším exponátům patří Michelangelova díla (socha Opilý Bakchus, busta Brutus a kruhový reliéf Madonny s dítětem), mistrovská bronzová díla Benvenuta Celliniho nebo rozsáhlá sbírka užitného umění: koberce, keramika, stříbrné předměty a malé bronzové plastiky vč. dalších děl Celliniho a Bologni.
Loreto, poutní místo, proslavené Svatou chýší (Santa casa), údajným obydlím Panny Marie v Nazaretu, které sem mělo být přeneseno anděly; v renesanci byla chýše zvnějšku vyzdobena reliéfy a obestavěna velkým chrámem; za protireformace byly repliky Mariina domku, tzv. “lorety”, budovány po celé katolické Evropě.
Lucca, historicky cenné centrum obklopené původními hradbami, úžasná je fasáda románského dómu a kostel San Michele, zajímavá oválná Piazza del Mercato na místě antické arény a rodný dům hudebního skladatele Giacoma Pucciniho (opera Madame Butterfly, Turandot, Tosca).
Perugia, malebné umbrijské město, centrum města se tísní na protáhlém pahorku, kde se nacházejí úžasné věci: raně gotická fontána od Nicoly Pisana, gotická radnice (Palazzo dei Priori) s historickými interiéry, knihovnou a sbírkami Umbrijské národní galerie, pozdně gotická katedrála San Lorenzo (Duomo) s cenným zařízením, mnoho dalších církevních památek a dalších pamětihosdností.
Pienza (UNESCO), „marnivé“ až utopistické „Nové město“ s uplatněním renesančních ideí 15. století papeže Pia II., v protikladu zde úmyslně stojí církevní a světské stavby – kulisa při natáčení filmu Franca Zeffirelliho Romeo a Julie, dnes středisko výroby ovčího sýra pecorinose.
Pisa (UNESCO), jedno z nejnavštěvovanějších míst Itálie, nejvýznamnější z památek se nacházejí na dnes volném prostranství v severní části města: románský Dóm z l. 1064–1118 s exteriérem vyzdobeným typickými trpasličími arkádami a s cennou sochařskou a malířskou výzdobou vnitřku, jeho zvonice (slavná, dnes již opět přístupná „šikmá věž“) a o něco mladší baptisterium. S dómem je spjat i objev rotace Země, k němuž zdejší rodák G. Galilei prý dospěl při pozorování kývající se lampy. Soubor památek doplňuje obdélný gotický hřbitov Campo Santo na způsob klášterního rajského dvora a s cennými freskami.
San Gimignano (UNESCO), městečko se středověkým rázem, s hradem, gotickými paláci a především 13 dochovanými věžemi (z původních 56), typickými kdysi pro většinu italských měst a budovanými jako útočiště a obydlí zámožných rodin; dílny na zpracování alabastru.
San Marino, jedna z nejstarších republik světa (stále platná ústava z roku 1263), nevelká rozlohou (61 km2), jedinou atrakcí je samotné hlavní město, touha „odškrtnout“ si další navštívenou zemi a zakoupit zboží nezaručené jakosti (likéry, rukodělné výrobky z keramiky, poštovní známky).
Siena (UNESCO), město s údajně nejhezčím (svažitým) náměstím na světě, místem, kde se již od středověku konají slavnosti Palio delle Contrade s koňskými dostihy, rodiště sv. Kateřiny Sienské. Aristokratický ráz města podtrhují gotické a raně renesanční malby či sochařská díla na Dómu, desítkách gotických paláců a správních budov - výstavná radnice (Palazzo Pubblico) d A. Lorenzettiho (1337–43).
Val d´Orcia (UNESCO), udržovaná kulturní krajina Toskánska s vinicemi, olivovými háji, vesničkami či hrady a krásnými rozhledy; kulisu krajiny dotvářejí zemní pyramidy a calanchi - zerodovaná půda s působivými výraznými rýhami.
Urbino (UNESCO), malé město spjaté s rodem Montefeltro (1213-1508) a rozkvětu začínající renesance: ozdobou města je Dóm se cenným zařízením, ale především renesační knížecí palác (Palazzo Ducale, dnes galerie se sbírkou předních renesačních umělců); řada míst připomíná malíře Raffaela (jeho rodný dům aj.). Viareggio, elegantní přímořské letovisko z 19. stol., půvabné budovy ve stylu art deco na promenádě Passeggiata Margherita, a především světoznámý karneval s tradicí od roku 1873 s přehlídkou alegorických vozů, pestrobarevných masky a světlených efektů.
Vinci s rodným domem Leonarda (da Vinci).
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |