učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Repubblika ta´Malta, Republic of Malta
Maltská republika
1. Marginální sloupec
Rozloha: 315 km2
Počet obyvatel: 405 000
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Valletta 6000 obyv. (aglomerace 87 000)
Další významná města: Birkirkara 22 000 obyv.
Mosta 19 000 obyv.
Qormi 17 000 obyv.
Úřední jazyky: maltština, angličtina (v obchodních kruzích také italština)
Hymna: L-Innu Malti
Měna: 1 maltská lira (MTL) = 100 centů
HDP / na 1 obyv: 3 634 mil. USD / 9 210 USD
Národnostní struktura: Malťané 97 %, Britové 2 %, jiní 1 %
Náboženství: římští katolíci 97 %
Vznik: 21. 9. 1964 (nezávislost na Velké Britanii)
Státní svátek: 31. 3. (Národní den, 1979), 21.9. (Den nezávislosti, 1964)
MPZ: M
Internetová doména: .mt
Telefonní předvolba: +356
Časové pásmo: UTC +1
Slavné osobnosti:
* řád sv. Jana Jeruzalémského, řeholní společenství pomáhající poutníkům při cestě do Svaté země (johanité - podle poutního domu v Jeruzalémě), od r. 1530 Svrchovaný rytířský řád maltský: velmistr Jean Parisot de la Vallette, za 298 let působení na Maltě měj řád 28 velmistrů - zlatá doba architektury, umění a obchodu, v r. 1592 založena univerzita, v r. 1798 získal Maltu Napoleon Bonaparte při tažení do Egypta a řád se natrvalo přestěhoval do Říma
* Francesco Laparelli, první architekt výstavby hlavního města (Ital s asistencí Malťana Gerolama Cassara, který stavbu města dokončil)
Laureáti Nobelovy ceny: (0)
Maltské dědictví UNESCO: (3)
Hal Saflieni Hypogeum, podzemní prostora vytvořená jako nekropole (1980)
Megalitické chrámy Malty (1980, 1992)
Valletta, opevněné město (1980)
Národní parky: (0)
2. Charakteristika země
Když se řekne Malta, vybaví se:
* nejjižnější evropský stát, dříve pupek Středozemního moře, dnes „levná námořní vlajka“ a středisko pobytových zájezdů
* ostrovní stát s jednou z největších hustot obyvatel na světě (1.250 obyv./km2)
* Maltézský rytířský řád (johanité), v letech 1530–1798 sídlili právě na Maltě
Poloha. Ostrovní stát ve Středozemním moři mezi Sicílií a severní Afrikou, kdysi ostrovní pevnost a strategický bod britské námořní říše (kdo vlastnil Maltu, ovládal Středomoří). Je nejmenším členem Evropské unie, a to jak rozlohou, tak populačně.
Přírodní poměry. Malta leží na dvou hlavních ostrovech (Malta, 246 km2, a Gozo 67 km2) a několika menších ostrůvcích (např. Comino). Souostroví je vrcholem podmořských vápencových masivů, které začínají na Sicílii. Povrch hlavních ostrovů je nízký s četnými krasovými tvary, sněhobílými útesy a jeskyněmi. Na Maltě plošina stoupá směrem k jz. okraji ostrova, kde v pobřežních útesech Dingli Cliffs (Ta´Dmejrek) dosahuje až 253 m n. m. Naopak sv. pobřeží je členité, ploché a vhodné pro zakládání přístavů.
Velkým problémem je na Maltě voda (v minulosti i strategická surovina). Stálé vodní toky nebo jezera neexistují, díky pórovitému podloží se veškerá voda vsakuje. Podnebí má typicky středomořské rysy s horkým a suchým létem a mírnou, vlhkou zimou.
Obyvatelstvo a sídla. Malťané představují svébytný národ semitského původu. Dnešní obyvatelé ostrova jsou potomky četných národů, kteří se na ostrově vystřídali, především Sicilanů a Arabů. Vedle Malťanů jsou zde i menšiny Britů, Italů a dalších. Rovněž jazyk je směsicí arabštiny a italštiny. Dalším úředním jazykem je angličtina, kterou hovoří prakticky všichni obyvatelé. Tradiční postavení má katolická církev, která přežila i dlouho arabskou okupaci. Její význam ve společnosti je velký (arcibiskup může například vetovat některé zákony). Počet obyvatel mírně stoupá, zejména díky poměrně vysoké porodnosti (také ale díky zákazu interrupcí).
Na hlavním ostrově se soustřeďuje 92,3 % obyvatelstva státu, především v aglomeraci hlavního města.
Hospodářství. Až do poloviny století se hospodářství ostrova odvíjelo od přítomnosti britské vojenské základny (polovina příjmů země a čtvrtina pracujících). Opětovný hospodářský růst byl spojen s rozvojem turistiky, služeb v mezinárodní námořní dopravě a lehkého průmyslu. Země dnes patří mezi vyspělé státy Evropské unie, má nízkou míru inflace a sotva 5%ní nezaměstnanost. Poměrně značný vliv začíná mít libyjský a čínský kapitál.
Zemědělství, které kryje plně domácí spotřebu, se potýká s nedostatkem vody.
Průmysl vyrábí elektrotechniku a elektroniku, dále kovové zboží, textil a konfekci, obuv a léky. Domácí doprava se opírá o kvalitní síť silnic, železnice neexistují. Hlavní ostrovy jsou spojené trajektem. Malta měla vždy velký strategický význam pro ovládání námořních cest Středomořím. Proto zde hraje na hlavní slovo námořní doprava. Vlastní obchodní loďstvo je nepatrné, ale maltskou "levnou vlajku" používá více než 1 600 plavidel (4. největší flotila na světě). Vedle toho poskytuje země servis, opravy a další služby v námořní dopravě. Významným (a stále důležitějším) zdrojem příjmů je cestovní ruch.
Historie. Díky své strategické poloze byla Malta vždy předmětem zájmu středomořských civilizací a říší. Svébytná kultura tu existovala již před pěti tisíciletími (megalitické stavby). Během tisíciletí se zde vystřídali Féničané, Kartaginci, Římané, Byzantinci, Arabové a další. Roku 1090 byl ostrov dobyt Normany a o století později se stal součástí Království sicilského. V l. 1530–1798 byl v držení johanitského řádu (maltézští rytíři). Země byla jižní baštou křesťanstva, později kontrolním bodem na cestě do Egypta a Suezu. Od roku 1800 byla Malta britskou korunní kolonií, od roku 1921 s vnitřní samosprávou. (Řád maltézských rytířů má dnes své sídlo v Římě). Roku 1964 byla vyhlášena nezávislost Malty. Britská vojenská základna byla zrušena roku 1979. Poblíž ostrova se v prosinci 1989 sešli na palubě lodi Maxim Gorkij sovětský prezident Gorbačov a americký prezident Bush, aby ukončili studenou válku. Země se v roce 2004 stala, spolu se státy střední Evropy, členem EU.
3. Hlavní cíle a střediska cestovního ruchu
Cestovní ruch. Má dlouhou tradici a příjmy z něho, pořádání nejrůznějších kongresů a jazykových kurzů patří k hlavním komoditám země, ročně přijíždí více než 1,5 mil. turistů.
Comino (též Kemmuna), 2,8 km2, údajně 8 stálých obyv., nejmenší z obydlených ostrovů; je předurčen pro milovníky vodních sportů a potápění. Ráj pro botaniky, milovníky ticha a rozkoší.
Gozo (též Ghawdex), 67,1 km2, cca 25 tis. obyv., ostrov nymfy Kalypsó (má zde jeskyni), dnes maltská obylnice a rekreační zázemí Malťanů. Na ostrově naleznete nejen více zeleně, pohody, vlastní mýty a řemesla, kuchyni i historii.
Turisté navštěvují nejen správní město Victoria (jméno anglické královny) s Citadelou a katedrálou, ale i na záp. položené středisko Gharb s ruinami akvaduktu z 19. stol., poutního kostela Ta´Pinu a nedalekými neolitickými chrámy Ggantija (známé též jako „Obří věže“) ze 4. tis. př.n.l. (UNESCO).
Hagar Qim [čti adžar ´im], archeologická lokalita nad útesy jižního pobřeží Malty. Kolem r. 2500 př. n. l. zde existovalo kultovní místo prehistorických obyvatel, budujících složité megalitické stavby s ornamentálně zdobenými kamennými deskami; ve zbytcích ústředního objektu, snad chrámu, se našly i v dané době ojedinělé, zhruba 70 vysoké primitivní sochy.
Dva objekty podobného rázu (z období kol. r. 2700 a 2000 př. n. l.) skýtá nedaleký kopec Mnajdra.
Mdina, kdysi hlavní město, dnes sotva tisícové městečko ve vnitrozemí ostrova (900 obyv.). Založili ji asi Féničané a za římské správy byla známa jako Melita, Arabové, kteří město ovládli r. 870, ji nazývali prostě Medína (tzn. „Město“), po připojení k Sicilii dostala jméno Notabile. Ještě po příchodu johanitů r. 1530 byla co Città Vecchia („Staré Město“) správní a kulturní metropolí celé Malty, ale po založení Valetty ztratila svůj význam. Dnes bývá označovaná jako „tiché“ nebo „mlčenlivé“ město s patricijským charakterem.
V sevření arabských hradeb z 10. a 11. stol., johanity doplněných o nárožní bastiony (16. stol.) a tvořících lichoběžník o stranách dlouhých sotva 250 m, se nachází památková rezervace. Jsou zde paláce z období od středověku (normanský Palazzo Falzon, gotický Palazzo Gatto-Murina) až do renesance a baroka (Palazzo Xara, Palazzo Vilhena ad.), z umělecky cenných chrámů vyniká katedrála. Její počátky sahají do 4. stol.; další stavbu z normanského období zničilo zemětřesení r. 1693, takže dnešní kupolový chrám s bohatým vnitřním zařízením a uměleckými sbírkami v přilehlém muzeu pochází až z počátku 18. stol.
Mnajdra [čti mnajdra], viz Hagar Qim.
Mosta, geografický střed ostrova s farním kostelem Rotunda (též Church of the Assuption of Our Lady) z 19. stol., stavba je vidět z celého ostrova a má čtvrtou největší kupoli v Evropě s průměrem 53 m.
Rabat, někdejší předměstí Mdiny, kterou však už překonalo svou velikostí (17 000 obyv.). Bylo známo již v římské době, hlavně v souvislosti s pohřebištěm, užívaným právě obyvatelstvem antické Melity (pozdější Mdiny).
Zajímavé jsou zdejší Katakomby sv. Pavla, sloužící až do raně křesťanského období. Poblíže hradeb Mdiny byla objevena též římská villa, zařízená dnes jako muzeum, a římskou minulost připomíná i barokní kostel St. Paul´s, postavený r. 1683 nad údajným vězením apoštola Pavla.
Jižně od města se nachází Verdala Palace, lovecký zámeček z r. 1588, dnes rezidence maltského prezidenta, poblíž největší maltský „les“ Buskett Gardens, místo pro pikniky a příjemné procházky
Tarxien, též Hal Tarxien [čti taršien], městečko jv. od Valetty (6 000 obyv.), proslavené chrámovým komplexem z doby bronzové, nejvýznamnějším na ostrově. V období zhruba l. 3000–1400 př. n. l. zde vznikly čtyři megalitické stavby, zřejmě chrámy, jejichž stěny byly zdobeny jemnými lineárními ornamenty (především spirálami). Zachovaly se zde i pozůstatky soch, z nichž největší mohla mít výšku kolem 3 m. Chrámy patrně sloužily i kultu zemřelých a vzájemně byly spojeny podzemními chodbami. Nálezy z lokality se nacházejí v Národ. Archeologickému muzeu ve Vallettě.
Valletta, též (La) Valetta s jedním či dvěma „l“, hlavní město státu a jeho ekonomické a kulturní centrum (7 000 obyv., celá aglomerace několik desítek tisíc, uvádí se však až 200 tis.). Jeho dějiny začínají teprve rokem 1568, kdy bylo založeno co pevnost na skalnatém poloostrově sevřeném dvěma přirozenými přístavy a nazváno po velmistru Jeanu Parisotovi de la Valette, který velel obraně ostrova proti Turkům r. 1565.
Rozhodující podíl na vzhledu města má opevnění se složitým systémem dělových bašt a pevnůstek (St. Michael´s Bastion, Upper Barracca, Lower Barracca), jimž předcházela už středověká opevnění budovaná zde Normany a Španěly (starší části Fort St. Elmo), ale dílem 16. stol. je také pravidelný rozvrh ulic s osovou Královskou třídou (Kingsway) a ústředním Palácovým náměstím (Palace Square) s Palácem velmistrů z l. 1568–74 (Grand Master´s Palace, dnes muzeum).
Město je plné výstavných renesančních a barokních paláců (Auberge de Provence, Auberge d´Italie, Auberge de Castille, budova University ad.), ale umělecky významné jsou i četné chrámy; především katedrála (St. John´s Co-Cathedral) s hroby velmistrů řádu (byli zde voleni), nádhernou výzdobou a cennými uměleckými sbírkami v přilehlé budově, z mnoha dalších kostelů pak nutno připomenout alespoň St. Paul´s Church, považovaný za jeden z nejbohatších na ostrově. Významné jsou sbírky Národního muzea v někdejší ubytovně provensálských rytířů (Auberge de Provence) ze 16. stol.
Součástí aglomerace je tzv. středověké trojměstí na vých. břehu zálivu Grand Harbour pod názvem Three Cities (též Cottonera) – Sengelea, Vittoriosa (viz heslo) a Cospicua
Vittoriosa, kdysi samostatné městečko pod jedním ze skalnatých výběžků nad valettským přístavem (4 000 obyv.), dnes prakticky srostlé s celou aglomerací. Založeno bylo snad už Féničany, ale za dnešní vzhled vděčí hlavně změnám po příchodu johanitů r. 1530, kteří na pahorku vybudovali pevnost (Fort St. Angelo), údajně na místě zaniklého fénického chrámu bohyně Aštarty. Právě zde, ještě před založením Valetty, bylo velitelství obrany proti Turkům r. 1565; tehdejší vítězství připomíná i jméno města, ale domorodci je stále nazývají Birgu.
Kromě řady renesančních a barokních domů zasluhuje pozornost kostel sv. Vavřince (St. Lawrence Church), jeden z nejstarších na ostrově (cenné zařízení a sbírky) a Maritime Museum, údajně nejkrásnější na Maltě (s Inkvizitorským palácem.
Victoria, arab. Rabat, maltsky Ghawdex, hlavní město ostrova Gozo (6 500 obyv.). Její existence je doložena už ve 4. stol. př. n. l., ale většina dochovaných památek (kromě exponátů v místním Archeologickém muzeu) pochází až z doby renesance a baroka: zejména stará pevnost (dobytá a zničená Turky r. 1551) a výstavná katedrála z konce 17. stol.
4. O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Malťané mají smysl pro řád, organizační strukturu a obchod (dědictví po Angličanech), přitom jsou zdvořilí, přátelští, ochotní pomoci (i když to na první pohled tak nemusí vypadat), pobožní. Ve své zemi jezdí vlevo, trasu z jednoho konce ostrova na druhý přejedete za 30 minut včetně čekání na semaforech, mezi hlavní pravidla jízdy patří právo silnějšího. Nemají rádi rušení siesty a spěch.
Určitě nevynechejte. Tradiční oblíbenou loveckou zábavou je lov tažných ptáků (až 3 mil. kusů ročně); zavítejte do Maltské řemeslné vesničky v Ta´Qali.
Národní gastronomie. Malťané milují jídlo o několika chodech (v dávné minulosti prý často trpěli hladem), které zapíjejí zdejším pivem cisk, příp. limonádou kinnie (z citrusových plochů dochucovanou utajovanou směsí bylin).
Strava má sicilský základ s vlivy maurské kuchyně, množstvím ryb, sezónním ovocem a zeleninou a místním kořením.
Mmezi místní speciality patří středomořské ryby (acciola, dentice, lampuka), dále bragioli (hovězí roláda s olivami, kapari, vejci), hobz biz-zejt (plněný chléb s olivovým olejem, olivami, vařeným rajčetem), soppa tal-armla („vdoví polívka“), dušený nebo smažený králík (fenek),
Dárky pro Vaše milé. Zlaté a stříbrné precizní práce, paličkovaná krajka, dekorativní skleněné zboží, ozdobné kameny, likéry (z medu, mandlí či opuncií), jakékoliv víno (všechna jsou prý skvělá).
5. Praktické informace
Doprava. Letecká doprava je nejpohodlnějším dopravním prostředkem k dosáhnutí ostrova; poměrně hustá síť leteckých spojů z Evropy i Blízkého východu, mezi Maltou a ostrovem Gozo funguje helikoptérové spojení.
Trajekty mezi Sicílií a přístavem La Valletta převážejí pasažéry i lodě několikrát denně (cesta trvá 8 hodin, katamaranem pouhých 2–3), rovněž tak mezi oběma hlavními ostrovy.
La Valletta má autobusové spojení prakticky se všemi místy na ostrově.
Na Maltě můžete před jízdou pít alkohol - ale nesmíte způsobit dopravní nehodu („pak vám to spočítají!“). Aut je snad více než Malťanů.
Ubytování. Možnosti jsou rozsáhlé, obvykle s kvalifikovaným hotelovým personálem, dominuje maltská přívětivost, pohostinnost a dril z období britské kolonizace. V poslední době narůstá zájem turistů o ubytování v soukromí, v restaurovaných vesnických domech
Trestná činnost a krádeže. Narůstají krádeže aut (kam s nimi asi na malém ostrově jezdí?) Běžná opatrnost je na místě.
Lékařská péče. Vysoká úroveň zdravotnictví, relativně nízké poplatky. V případě potřeby se obraťte na Nemocnici sv. Lukáše, Guardamangia, nebo na kliniku v Goze. Lékaři hovoří anglicky, léky vždy seženete v některé z lékáren (rozpis je uveden v novinách).
Noviny. Anglicky psané noviny, The Times a řada místních týdeníků, málo zahraničních publikací.
Internetové odkazy:
www.atp.com.mt, informace o hromadné autobusové dopravě
www.hotelinfomalta.com, rezervace hotelu
www.visitmalta.com, aktuální informace o Maltě
Diplomatická zastoupení:
Maltskou republiku zastupuje Velvyslanectví České republiky v Itálii
(Ambasciata della Repubblica Ceca), Via dei Gracchi 322, Roma
tel. 0039/06/3609571-3, fax 0039/06/3244466
e-mail rome@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/rome
a
Honorární konzulát České republiky na Maltě
(Honorary Consulate of the Czech Republic)
Piazza Celsi, 2, Naxxar
tel. 00356/21413893, fax: 00356/21414120
e-mail: Naxxar@honorary.mzv.cz, www.czech-malta.com
Velvyslanectví Maltské republiky
Klingelhöferstrasse 7, Berlin
tel. 004930-263 91 10, fax 004930-2639 1123
e-mail: maltaembassy.berlin@gov.mt
a
Konzulát Maltské republiky
Štupartská 7/634, Praha 1, 110 00
tel. 224 815 372, fax 224 815 379
e-mail: flamini@t-m-i.cz
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |