Dnes je
3. říjen 2024 - 276. den roku ve znamení Vah, svátek má Bohumil. Významné události a výročí pro tento den. Pranostika pro tento den : "
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.".
1952 – Poprvé zaznamenán obraz na magnetickou pásku.
1952 – Velká Británie úspěšně otestovala svou první jadernou bombu.
1990 – Sjednocení Německa: Německá demokratická republika přestala existovat a stala se součástí Spolkové republiky Německo a tím i Evropského společenství.
* 1901 – František Halas, český básník († 27. října 1949)
* 1916 – James Herriot, britský veterinář a spisovatel († 23. února 1995)
Oslava Salašnického léta v Alpách
Letní sídlo alpských pastevců nemělo ještě koncem středověku podobu, jak ji známe z dnešních dob; běžně se stávalo, že salaše po několika dnech měnily svá stanoviště v závislosti na dostatku travního porostu a počasí: v červnu stávaly ve spodních částech horských pastvin, aby se následně do konce srpna posunuly o několik set metrů výše…a v září se opět přesunuly dolů až k polím a lukám, ze kterých již byla sklizena úroda.
V 16. a 17. století se horská údolí zaplnila stálými sídly, na jižních svazích hor se uchytili první pasekáři, majitelé usedlostí a začali využívat i vysoko položené horské pozemky. K vybavení salaše patřila koliba, ve které se zpracovávalo mléko na sýr a kde také pastevci bydleli, ve 20. století k nim ještě přibyl chlév. Za vrchol pastevectví lze označit konec 18. století, poté následoval úpadek – jeho hlavní příčinou bylo postupné zavádění racionálního lesního hospodaření, plocha horských pastvin byla omezována a tím i počet dobytka.
Salašnická sezóna začínala v závislosti na počasí koncem května / začátkem června a končila ve druhé polovině září – tak tomu je ostatně doposud, kdy se třetí víkend v září koná v alpských zemích tradiční slavnost shánění stád z horských pastvin do údolí (Almatrieb nebo také Saalfeldner Bauerntag - „selský den na polním sále“), kdy se za pomoci obecních pasáků tučně vypasený dobytek v ideální kondici k porážce vrací v podobě nadité peněženky do údolí, kde na ně v krčmách, po nedělní bohoslužbě, čekají sedláci vyšňoření do tradičních krojů, kterým nechybí pumpky s kšandami a bílými punčochami, selky jsou oděny v nádherných šatech se šněrovačkou, která zvýrazňuje bujné poprsí na pozadí panoramatu okolních alpských velikánů.
Čas do příchodu dobytka si dnes všichni společně krátí na zvlášť k tomu vybrané loučce, kde pivo teče proudem, aby spláchlo mastnotu výtečných Bratwurstů za doprovodu řízné místní dechovky. Nezahálí ani dorostenci, kteří si svou sílu vzájemně dokazují soubojem ve dvojicích v páce, ať již ruční nebo u nás neznámí přetahování se nohama, intelektuálně vyzrálejší ročníky předvádí na pódiu tradiční tance s plácávám se do kolen a jódlováním… Zábava vrcholí příchodem pasáků z okolních kopců se spořádaným zástupem dobytka, který zdobí rozmanité věnce, pestré květiny, barevné mašle a rolničky a stávají se snadnou kořistí pro přihlížející fotografy. Celé odpoledne končí nakládáním jednotlivých kusů dobytka, tu na dobytčáky, méně majetní (a nebo blíže usedlí:-) sedláci si odvádí své kousky pěšmo jako za starých časů domů. Do alpských údolí se snáší soumrak blížícího se podzimu.
